Willingen SX a EXPO

Ve středu večer jsem vyrazil S Petrem na výstavu EXPO a s ní spojené DH závody. A jaký to bylo? Cheníčka deníček uvnitř…
Vyrazili jsme v 20 h večer z Prahy, Karavan narvanej 8 mi kolama, a 4 rámama, krabice všude. Německo je rychlá země, pokud teda netrefíš nějakej rozstřel, to pak jako my máš i hodinovou pauzu na spaní přímo v nejrychlejším pruhu…
Někde na půl cesty toho má Petr už dost, já jsem přeci jen odpočatější a tak lezu za volant, a nasazuju 130 kmh a řežu jí až do Willingenu.. V krásné 4 h ráno jsme na místě, jdem spát.

Čtvrtek ráno nás v 8h budí, prej máme přeparkovat, tak jedem do areálu výstaviště, dostáváme platz na parking a mejem auto a tak. Pak se nějak na 12h oblíkáme, a jdem se podívat na tu trať. Jsem lehce napnutej, řeči o supercrossu mě moc neuklidnily..

Lanovka, Božák je rychlej šinkanzen, za 20min jsi nahoře, kopec je to celkem malej, aspoň teda vypadá. Už z lanovky vidím první skok, ty voe, zlá protihrana se na mě zubí. Tak to nebude málo !

Jsme oben, a jdem na to. Trať vám lehce popíšu. Rozdělil bych jí na tři části. Start, jednou šlápneš a asi 1,5 m drop, levíčko, rubeš, a tak sedmička trens se hodně vyšším dopadem. Pravíčko, skok cca 8m, navazuje skok cca 10m, levíčko, skok s dropem, a skok do zatáčky cca 8m skoro na placku, hned sestupáček cca 5m a mega polet přes hroznou díru ani nevím kolik. 10m? Tím máš za sebou supercrossovou pasáž.

Druhá pasáž je les. V lese jsou tři kořeny, a pak pole zakopanejch volnejch kamenů. Popisuju dál. Takže les, rovně, pravíčko a malej trens do levíčka, a ty vole, strašnej trens zase do leva, ale strašněj, tak 10m s obrovskou dírou. Naštěstí se dá objet. Za ním hrozná mrdka. Schody, drop s mega prudkým dopadem, esíčko, gapy z různejma možnostma, gap do bočáku, zakopaný kamený pole, jde skočit, levá a drop tak 3m, letíš mnohem hlouběji. Esíčka s klopenkama, a levá točka s přescesťákem tak 2 na 4 do levý točky. Tím máš za sebou motocrossovou pasáž.

 

Třetí pasáž je louka. Jedem. Na louce je asi 5 votáček, hodně zavřenejch, na trávě. Pak dlouhá pravá, levej trens o 90, zarubeš a hrozně potáhneš, skok tak 4m, pravá, náskok asi 3m a hned trens doleva tak 5m, pravá votáčka, hrozně rubeš, skok tak 7m, dopadáš, hrozně rubeš, zatáčka a hned z ní gap tak 3 na 6, ty voe, s metrovým dopadem, bez odrazu.. Strašný kule, ale pořád jí rveš, lavice tak 12m, gap sestupák do levíčka mocných rozměrů, tak 6m dirt a cílová cca 10m lavice. Tím máš za sebou bicyclemotocrossovou pasáž. A přežil jsi trať.

 

Jdem si to najet. Petr druhá jízda vše, je to blááázen. Mě to chvíli trvá, najít si ideálné stopu co budu jezdit není jen tak. Nakonec se to nějak daří, jen les jedu jak čmelák, a dole na louce neskáču takovej ten gap ze zatáčky. Nějak jsem na něj nenašel zatím morál. Uvidíme později.

Odpoledne pracujem. Montujem kola, stojany, mejem káru, koberce, připravujeme věci na EXPO. Je práce fakt dost, kolem 19h už silně paráme na držku. No nic, protože Expo večer zavíraj, musíme z areálu pryč. Nicméně Petr má ubytko zamluvnený až od pátka, a nám vyvstává lehkej problém. Ha.

Sehnat nocleh. Na penzionu kde máme bejt, nikdo není, a tak lítáme po městě jak čmeláci a zkoušíme kde se dá co se dá. Nikde nic, kolem 21h začínáme bejt už docela nervózní, nakonec penziony zavrhujeme, a musíme vzít hotel. Ty voe, je drahej dost, ale zase zlatá výzdoba a luxusní koupelna, satík, manželská postel, muhahahaááá. Dáváme Ali G in da house a jdem fakt brzy spát, páč to byl dlouhej den…..

 ……..a je tu pátek, ráno. Jedem na kolech na Expo, připravujeme kola, montáž, mejem stojany, montujou se detaily, a vše je ready. Ve 12h přicházej německý distributoři, přebíraj karavan, a my jdeme jezdit.

Mám 2h tréning, a od 15h kvalifikaci. Nu, jdem na to. Petr má naskákaný vše, i takovej sviňskej drop v lese, před kterým asi 3m je odraz, je to strašlivost. Teda, lítá si tu fakt zkušeně. Zastavujem na louce, dole, já že nevím speed na ten gap za zatáčkou, Petr říká, rubej jak můžeš, pojeď za mnou. Tak rubu. Skok před tím polet jak kráva kousek za Petrem, koukám na něj ve vzduchu, hehe, dopadá, a rube, tak taky rubu, a řikám si si dělá prdel, ne? Vymlaskávám zatáčku, a už je tu hrana, lehkej odraz, páč nevím kde je dopad, a ty vole ! Už to vidím! Je to gap jak kráva, budu krátkej. Rána jak prase, nechávám tam půlku kola. Tak to chce hodně poťáhnout, hodně ! Další jízdy už naštěstí v cajku, do měkoučka, a už je tu starting time. 

Takže, startuju jako 4. První kluk předemnou, zašlape, trens, kůň, rána. Leží. Paráda. Druhej kluk, hrozně pomalej. Kluk předemnou? Ty krávo, ten se někde zabije. No nic, jdu na to. Jízda mi celkem vychází, na začátku mám super rychlost, skoky v pohodě, tak jak jsem chtěl. V lese radši ubírám, abych na těch 3 kořenech neupadl, páč už nevidím jak jsem dřel.. Pak MX pasáž, tak nějak v klidu, jedu pomalu, dropy cajk, votáčky za nima cajk, kameny, a přescesťák jedu naklopenej, a skáču rovnou do klopky. Louky zatáčky gut, trens ok, pak jí rubu a jedu BMX, skok, náskok, skok, dlouhej skok, potřebuju těžší převod, blíží se gap, mlaskám točku, gap poťahuju, cajk, lavici tři m před konec mrda, heh, trens a pak už jsem v cíli. SUPER, voe, JÁ NESPADL ! Že bych měl přeci jen ještě šanci, heh?

Petr na mě čekal dole, první co mi povídá, bylo: „to chtělo těžší převod, co?“ Čas 2:29, dýlka je 1,56 km, průměrná asi 37kmh. Zadejchanej jsem dost. Odpoledne čekuju výsledkovku, a jsem 20tej, na prvního (mimochodem je to Aleš Procházka) mi chybí 14 sekund. Hm.

No a to je pro dnešek vše. Petr jede kvaldu až zítra, páč je v PRO klas, je tu celá parta nejlepších, Peat, Rennie, Hill, Kovárna, Polcík, Beaumont, všechno. No a to je pro dnešek vše, další napíšu až zejtra…

……a je zejtra, je sobota, a my máme za sebou ranní tréning. Dvě jízdy, zkoušíme nějaký věci líp, ale moc to nejde, nemám na to techniku a na něco morál, jet rychlejc, asi půjdu na držku. Ani tu není moc co řešit, prostě jí držet. Petr zkouší celý v kuse, rube jak králík. Startuju dneska v 14:20, tak napíšu co a jak odpoledne… jdu si projít výstavu a srát.

 

….jsem zpět. Výstava je fakt mocná, je toho tu k vidění neskutečně. Těch výrobců kol, to jsem neviděl. Tuna tuna tuna. Všechny možná systémy, komponentů jak nasráno, bolí mě z toho hlava….jdu relaxovat, a závod se blíží….

…tak a máme po závodě. Nahoře jsem se tak dlouho rozehříval, až jsem z toho jel celou dobu jak teplej, hehe. Hořejšek sem to celkem kudlil, skoky všechno OK, pak les, ten jsem zmrdal náskokem, to mě hodilo mimo stopu a už jsem to kazil. Hrozně pomalu. Pak ok, za přescesťákem to lehce mrvím, neboť se to dá rovně a já tu zatáčím jak vožralej. Louky ok, na jednom skoku si dávám těžší a pak je to teprve hrozná střelba. Těsně před cílem trens už opatrnějc, nechci se zválet, a jsem v cíli. OK, zlepšil jsem se o 3 sekundy, na konečných 2:26. Hm, no, ale žiju, hehe.

Jdu zčekovat Petra. Má tréning. Jeden skok tak přestřeluje, že mu s mohutným dorazem mizí rolnička kamsi v dál. Radši na to kašle, a jde na start. Já jdu fotit.

 

To co se tu pak děje, nepochopíš. Buchty. Jedna dává vše. Druhá ne. Čekaj na sebe, kecaj, a slyším jak jí povídá, ty skoky jsou úplně jednoduchý, to dáš. Holka tak jo, teda. Pak už netrénuje, protože se už začíná jet závod. čekám si tu na ní. A ty vole, fakt to tam dává ! To nepochopím. A ta druhá? Mega trens v lese? No comment. Elitní střelba v mužském podání – Peaty to hovado? Jo a ten, ten, ten Minnar? Už jste někdy viděli whipa, že má zadní kolo před předním ? A ta mrdka v těch šutrech, kde já jel jak posranej? Viděl jsem ty voe, vodraz z kamenů, a do kamenejch cca 50cm vysokejch schodů dopad. Prd jak nic, ještě to do těch kamenů jakoby bikrosově tlačí k zemi… Hele prostě moc. Petr opět jeho klasické drifty, a hodně zaplynováno… Dává 2:11, a je celkem spokojenej – na obou je vidět úleva, že jsme přežili…

Na výsledky kvalifikace si musím ještě počkat, a na celkový výsledky co jsem jel já taky…tak zase za chvíli…

….Tak je to jak jsem psal. No nic, jdem makat na Expo, už mi ta němčina a angličtina leze ušima. Jediný kdy zaslechnu čecha, je když seru na hajzlu, všude je plno, a někdo bere za kliku od všech kabinek a když vidí že kabel nepoloži, pronese : "Kurva, všichni serou.“

Jo povím příběh. Je tu sraz Wurstelů. Normálně, tak tisíc lidí, vožralý jak prasata, v teamovejch trikách s nápisama jako třeba Endorsed pusher atd jezděj lanovkou nahoru, tak jich tisíc řve a leje, a pak jedou zase dolů. K vidění tu jednou bylo třeba 3 chlápky běžící nahý pod lanem, a podobně. Děs, to je zábava hodná skopčáka. Prej loni 2000 lidí. Nepochopíš.

Večer žerem a bavíme se v hospodě komedií za pultem, nějaká kočička po nás pořád čumí, asi to bude tím, že po ní pořád čumíme, hehe…

…A je neděle. Vybalujeme stánek, klasika, už nám to jde. Petr se jede kolem 12h rozjezdit, ale přijíždí asi za hodinku, a povídá že je tak unavenej, že na to kašle. Že by dal tak 2 sek, víc asi ne, a to že nemá cenu. Holt skloubit výstavu a závodění není jen tak. Se mu nedivím, sám padám na držku. Nicméně se jdeme podívat na závody.

A teda, je to hroznej motocross. Nechápu jak jim to může v těch zatáčkách tak sedět, to přeci nejde, dyť to musí podjet, nebo tak něco. Koukáme na spodní část. Ty voe, chlápek na prázdným. Rube jí jak svině, dává ty velký obludný skoky, blíží se ke gapu s velehranou, zakrývám si oči, Petr vedle mě povídá : „to snad ne!“ Ale chlápek ano, ze zatáčky na gap, a hrozná hrana, ale jako by nic, valí dál. Nechápu. Minnar hrozně vyhrocenej styl, tlačí to velkým bikrosem k zemi.. Hill úplně jiný stopy v zatáčkách, jede v nich nejlíp, i tam kde jim to klouže, to zlomí polovičním rádiusem… A je tu Polcík, jede čistě, hodně čistě, ani není vidět že by hrotil…a ty voe, je na Hot Seat. Včera v kvalifikaci si dal takovou držku, že ani prej neví kde, nic si nepamatuje. Odnesli ho na nosítkách, dneska se vzbudil, a prej celkem OK…Sedí na hot seat od začátku do konce, a ty voe, NIKDO ho nezajíždí. Je to b.ů.h. Vyhrává.

No bylo to dost. Jdem zpátky, balíme stan, rozmontováváme kola, atd, a pomalu to tu opouštíme. Domů jí Petr solí velkou, hehe, nikdo nechápe nic, když jí solí 130 a karavan ho bere 160kmh – otevřít vrata garáže, myslím že by jsme se vznesli…

 

No a nějaká shrnutí. Každpádně Willingen stojí za to. Trať je hladká, a myslím že třeba takovej Maňas by si tu fakt užil. A kousek odsud je Winterberg… No uvidíme… Jinak závody fajn, výstava fajn, cesta rychlá takže taky fajne.

Díky moc PH za vejlet, kdykoliv znova.

PS: Perlička na závěr. Bába v restauraci povídá : Vy ale umíte německy, ne? Jo, povídám, 3 slova : "Danke, Scheise, Schnitzel !" Muhahahaááá