KUbajszův deníček – takový obyčejný den v DC

Mr. Chlípníček dostal skvělý nápad. Jednoho ponurého letního dne, kdy z oblohy padaly molekuly vody, psal jsem si s webovým, mediálním bossem, panem Čárysem… 

Rozebíráme problematiku naší sjezdové scény, od problému kam se vyprdět až po to, proč je to vůbec tak špatné. Děda mi také povídá o svém sexuálním životě, na to že ti dědku táhne na 50 jseš fakt čilej. Možná si té čtrnáctileté lollytce zkazil kompletně pohled na zralého muže, ale aspoň ví, co jí čeká, až zestárne po boku nějakého mlaďocha a oboum jim bude tolik, kolik je ted tobě. Vytahané poprsí, at už její nebo jeho, jako máš třeba ty a jiné, více vytahané věci….Ufff, hrozná představa.

Ale to jsem tu asi psát neměl že? EmoTý bude žárlit. Od problémů se dostáváme k tomu, že se mi chce po oběde spát. Čárysovi se to zamlouvá a začíná mi psát deníček do bleskovek. To se naoplátku nelíbí mě a abych nevypadal jako úplný lenoch, beru telefon a domlouvám vyjížďku s DC majstrem Kaštanem.

 
Venku sprchlo a tak je parádní vzduch, leč jemně dusno. V DC to funguje tak, že si zavoláme a za půl hoďky máme spicha u večerky pod Sněžníkem. V 15:00 se zde sjíždíme, dáváme nanuka a pádíme nahoru. Já oblečen do nového, nepromokavého, freeridového sombrio pyžama a kaštan do nových TLD šortek s navoněným RB dresem. Okoukali jsme to od tebe Čárys správně? Vím, že ze mě S-Mef nebude mít radost, ale reklama je reklama, hehe.

 

Vláčíme se tedy ukrutným kopcem na jeden parádní trail. Cesta k němu je 45 minut od spoda, s tím, že ho za 3 minuty sjedeš hehe. Říkáme mu „Liberecká“, jelikož je to fakt prudkej kopec, s několika zatáčkami o 180°. Takže paráda, baví nás to tu ted hodně.

Já za vidinou dobrých fotek jezdím přes své hranice a asi třikrát jdu k zemi takovým způsobem, že se opírám o řidítko,koleno a loket.

Kaštan na oplátku boří všechny drážky o které se dá opřít, taky dobře on. Ty jsou tady fakt dobrý, protože jedeš točku, totální vracečku na prudkym svahu a ke konci se už prostě jen kloužeš dolů, kde tě to chytí v drážce. Tady my trénujem, jaxe má vlastně zatáčet. Snad je to z fotek trochu vidět, jak to vypadá.

Jezdíme a běháme do kopce sem a tam, dokud z nás neleje. Chceme udělat pro 720 pokud možno nejakčnější fotky. Což se nám nedaří. Špatný světlo v hustym lese je svině.

 

Za necelou hodku máme hotovo a jedeme zpět k večerce, kde si dáváme nanuka a já volám tobě Čárys, že je vše hotovo. Čárys nelení a vše dává do bleskovek. Kam ta sedmsetdvacítka spěje, to vážně nevím. Je vidět, že když Čárysovi nejdou kšefty v obchodě, tak vymýšlí totální ptákoviny :) Ovšem na druhou stranu, takovéto jednodenní deníky riderů není zas tak špatná idea, že?

Přijíždím tedy domu, házím fotky do kompu a jdu se koukat na čt sport 4 nebo jaxe to jmenuje. Musím říct, že záběry by měli docela fajn. Ale hůř sestříhat to nemohli. Muzika ani nevím, jestli tam nějaká byla. A nesmyslná hláška typu, že Rosťa „čert“ Štencl jezdí sjezd od roku 1989 je zde úplně běžná. Asi to není zcela jednoduchý něco takovýho udělat. A jsem rád aspon za něco. Ale občas mě to fakt pobavilo…

No to je asi všechno, co bych vám chtěl říct. Připadám si už jak Maverick, kterej si píše deníček na líbimseti. Hele dědku, to sem taky musíme dát…

čárys poznámka : No a já nemůžu než napsat – díky. Měl jsi super den maličký ….