World cup no.1 – Maribor

Nu, tak jsem vyrazil za závodama, prvníma v tomhle roce 2008. Sice není kdovíjaká fotogalerie, ale zase už to máte v neděli večer k přečtení. Klik na it !

Nu, tak jsme ve středu večer, po práci, vyrazili. Jelikož se do Mariboru jede z Prahy přes nás, JČR, tak mě Petr naložil hned u baráku – super. Večeře, a kolem 22h jí mastíme na Dolní Dvořiště, a dál. Jedem velkým RB truckem, takže nemusím řídit, jurá… Cesta moc neutíká, a tak to kolem půlnoci zapícháváme dost unavený na rakouským odpočívadle, a jdeme spát.

Vstáváme v 7h, snídáme, a rozjíždíme to směr Graz, a Slovinsko – není to daleko, asi jen 400 z Tábora – ale hrozně se to vleče. Petr jí drží, a tak jsme tam kolem 11:30. Těsně před MAriborem nás dojíždí Kamil, v Buzuki káře, držel jí prej jednou z kopce 190, ale to prej nemám nikde říkat… Parkujeme v Tech area, kde parkingujou UCI teamy, a jdeme se zaregistrovat.

Při registraci platíme 40 ojro, a v tom dostáváme permici na 4 dny, a různý kartičky, a tak podobně. Od 14h máme pěší prohlídku tratě, a tak jedem obstarožní sedačkovou lanovkou nahoru, kde zjišťujeme, že jsme teprve v půlce, a tak si to šmajdáme po trati nahoru. Trať popíšu hnedka.

Tak jsme na startu. Trať. Je to variace na 1000 a jeden kořen. Samej kořen, a zatáčka. Start, rubeš jí, čtyřka, pětka, šestka, sedmička, a po 50ti metrech je skok, tak 10m polet, ale aby to bylo čistý, tak spíš tak 12. Váže klopka, hned vracečka druhá, a hned klopka další. Jsi v lese. Samá votáčka, klopka váže klopku, a na kořenech. Takhle asi 300 metrů.

Sešup dolů v korytě, pravá, traverz 10m na odkloněnejch kořenech, levá zatáčka…3m…a gap. Tak 2 na 6, s celkem placatým dopadem. 10m na brždění, klopka, váže zatáčku, klopka, a hup z lesa ven. Dopad gapu je v kořenech, samo…

Louka, velká palba, plná devítka, macatá 30m dlouhá klopka, traverz, a 3 klopky, v prachu a utahující se…les, přeskok kořenů, palba. Boule v kořenech, jdou skákat, 15m, levá klopka, boule v kořenech (jdou skákat) a jsi v kamenném mordoru – kterej je celkem DOST. Vybereš si stopu, a nějak to zdrtíš… Nemálo. A jsi na cestě.

Traverz, pravá dolů, a další variace na 100 plus 1 zajímavej kořen. V točkách, na rovince, v boulích…pořád se to mění, a pořád se to točí..kořenový traverzy a pak koryta, a horzná palba, ale hrozná. Tohle tě mrdá až do cíle, kde ty nejlepší jsou za 3 minuty. Rád bych to dal pod 4…

No nic, jdem kouknout na 4x. To je taky dost…Tak se na to jdeme radši vyspat.

Je pátek, den první našeho tréningu. Ráno vstáváme na 8h, tréningy jsou od 9 do 14 h takže OK. No nic, jedem nahoru… Jedem kabinkovou lanovkou, která je fakt pomalá, a už takhle brzy se tu začíná dělat fakt fronta. Tak na  45 minut. A vedro – na slunci fakt hell…a tuny mamut bejba

První jízdu jedem na kukačku, co kde je a tak, a druhou jdem na to. Rubu jí na prvního macáka, polet, ufff, na brzdy…je to dálka ! V lese si to nepamatuju, tak spíše poznávám…louky…kamení – tady hledání stopy, kterou budu jezdit…a dole tak nějak podobně. Není to easy, ty jo !

Dáváme dneska 4 jízdy, neboť víc nestíháme ( fronta je dost) ale popravdě bych jich asi ani víc dát nechtěl. Myslím že to stačilo. Jezdíme spíš tak nějak poznávačku, přidrtíme zejtra.

Samo hlavní, co se dneska děje, je kvalifikace 4X. Kamil poctivě trénuje, pevnýho Monstra s Foxinou a hopama, je to lehoučký bro ! K trati.
Trať 4x je celkem pěkná, i s pár místama ne předjíždění. Start, rovinka, dablík klády a dablík, velká klopka, odkloněná točka, a pak pasáž se skokama a boulema, s různejma možnostma..sestupák, Wólo, a lavice s boulí asi po 5 ti m a objezd (více řeknou fotky) a dva zpomalováky, a klopka na cílovou pasáž, dabl 8m, dabl 11m, děs. A cíl. Rychlá, a těžká trať…

Kamil, a jeho ježdění. Je to ŠÍLENEC. Netřeba dodávat nic. Snad jen že jako první naskákal to transferový zlo, nemám slov. Jdu s ním nahoru na start kvalifikace…support…cajky a tak, pití…Ujišťuju se že má všechno, a koukám na lidi…

Kamil startuje. Riders ready, random gate….padá to a Kamiloj jí solí…hodně rychle…čas super…Je první…zajíždí ho jen Atherton…takže v kvaldě DRUHEJ FLEK ! Super… Lopka se tu celkem trápí, a jinak je tu k vidění strašný kvantum dršek, hlavně v tréningu, ty jo. Na tráňu asi 15 záhozů….

Arnoštek je prostě boží… 

Večer dáváme promítání videa co už brzy vyjde ve Velu, je to super…moc pěkný počin. A my pak s Petrem ještě kus filmu Pár pařmenů, což je úplně nejvíc. A spát.

A je sobota. Dneska mám za jediný cíl. Naskákat vše načisto, a vyladit stopu, co pojedu. Jedem s Petrem nahoru, domlouváme se na gap, že pojedem za sebou. Činíme tak. Držím se mu v závěsu, tak 7m, Petr vymlaskává zatáčku, skáče…před ním buchta….boty lítaj vzduchem, kopyta ven, hroznej rozstřel…Petr to má just…a já zastavuju 20cm od hrany gapu…Uf, zlo. Buchta není ready. Petr čeká pod skokem. Tlačím to nahoru, abych si to teda skočil. Moc se mi nechce, tohle jsem vidět nemusel. Mezitím přilítává další chlápek, letí na gap, bere blbě zatáčku, polet…strašnej rozstřel…žíněnky…nádhera.

Kua, nechce se mi tam, ale život je boj, tak to na to rozjíždím, kořenový traverz držím…točka…mohutný odraz…a kurva…moc daleko…přestřel a strašná rána, jakou jsem snad ještě nikdy nedal, kov na kov…do klopky se trefuju jen tak tak. Takže poznatek jedna – rychlost ok, jen se proboha tolik neodrážet. Kolo kupodivu vydrželo…

Tak si dáváme zase 4 jízdy. Celkem jsem i spokojenej, někde mi to jde, někde nic moc, a někde se bojím – fakt kule – ale celkem jsem spokojen, jede se mi dobře. Uvidíme co závod, tady už asi není co trénovat – jdem kempit. A projít depo, je totiž nejvíc…ty káry, ach !

 

Obědváme, a pomalu se připravujeme na Kamilovo tréning, a závod. Balíme co se dá, aby se opravilo vše na místě startu, kdyby něco, a jdem nahoru. Petr jde tentokrát s Kamilem na start, a já jdu dokumentovat vše na trať, vybaven kamerou, a fotáčkem s golfistou.

Tréning přináší svou obvyklou porci rozstřelů, a netrvá dlouho, a je tu závod. Scházíme se tu celkem kvalitní skupinka – Pavel Čep, já a Dominik, a dokumentujeme místní čubky, a sem tam i někoho na kole. S Čepérem rozjíždíme strašný hlášky, nepublikovatelné…OLMík jede. Nic sem nenapíšu. NE. Hehe….

A Už to lítá, závod je tady. Hvězdy padaj, rozstřely v prvních dvouch zatáčkách nejsou málo, ty jo. Tam se především rozhoduje. Kamil vyhrává první rozjížďku, jednou druhej, Lopka jde na držku, Rennie jde na držku, všichni jdou na držku. Kamil nakonec doplácí na celkem špatný starty, takže v další rozjížďce je po startu až třetí, a do cíle se to už nedá stáhnout…na finálko to tentokrát bohužel není…nakonec 9 flek.

Vyhrává španěl, jehož jméno nevím, hehe, a Tschugg, německej prepucio, a čtvrtej od nás, čech, Sláva, kterej měl fakt starty jak Prokop. Kongratulace ! Thats all.

No a večer, žerem hamburgry, filmuje Pár Pařmenů, a jdem celkem brzy spát – ať jsme na závod svěží…

Ráno máme tréningy od 8 do 10 ti hodin. V 10:30 začíná závod, a my startujeme až ve 13:15… Ráno si to dáváme teda celkem brzy a rychle nahoru, aby jsme to v čas stihli dát dvakrát, což je před závodem (aspoň pro mě) ideál. Nahoře nám oznamujou, že je to nonstop tréning, takže celý v kuse, a když ne, tak jsi disklej. Radši teda posloucháme, a jdeme na to.

Jedem tak nějak na kukačku, a dole ani ruce ani nohy nějak nebolí…vypadá to slibně, neumřu. Jedem ještě jednu nahoru…teď si to zkusím rychle…blížím se ke startu…ou šit…prorážím zadek o nějakej kamen. Z tréningu je prd, a jedu lanovkou dolů. Další jízdu už nestíhám a tak si dám až kvalifikaci (pro mě závod :))

Dole se scházíme s Petrem, kterej je spokojenej, takhle prej jet v závodě, tak je happy. No uvidíme. Sem tam kecáme a odpočíváme, já měním duši, a trochu ladím kolo hadříkem…

No a je tu závod. Vyjíždíme nahoru, jsem celkem v klidu, akorát se mi vůbec nechce spadnout, nene, tak doufám že to vyjde. Chvilku se rozcvičujem, koukám na start cizích lidí, některý jí solej zle. Přijíždí na start Kubajsz, kterého vrátili, neboť se před ním někdo šeredně rozstříknul, a kluky zastavili a poslali na start znova. Uff… potkáváme Kraba, kterej nás děsí kecama o tom, jaký je to po Rock sekce zlo, že už tam nikdo prej nemůže…Tak pojedem radši klidnějc, na louce žádnej sprint…

Tak jdu na to. Říkám Petrovi, tak za chvíli dole čau, klasika, a koukám kdo startuje za mnou. Tomac Factory team, kurva, tak to doufám, že mě nedojede – iluze nemám.

Pět sekund, vyrážím…solím na skok…PÓÓÓLET…dobrý, za tím to přebržďuju…hm…jsem v lese, klopky ofaftně, blíží se gap, 50 metrů, přidrtím, uf, náskok, kaňonek, levá…dobrý…traverz kořenech…ok, pravá a GAP, dálka ok, dopad mrda, do klopky just, z klopky drift, dvě točky a louka… zatím sem spokojen dost. Louka. Sedám si, a dřu v sedě…30m klopka…traverz, prašný klopky, trochu zbytečně pomalu, ale výjezd super, tak já držím, kurva, trochu to mrvím…držím dál, blíží se Rock section…nájezd ok, v ní pomaleji, pak výjezd pouštím, když u vidím že to je ok…Jsem naprosto freš, co to Krabák povídal…začínám dřít…cesta…náskok dolů, a už mě to mrdá, kořeny a boule..držím, jedna dvě točky nic moc, ale celkem pořád spokojenej…kořeny, ustřeluje mi to, držím to…dřevěnej můstek…ozývaj se ruce…trochu ubírám..pravá levá, uf, pomalej, si kurva pomalej…přišlapuju, cílovej sešup, tady si mě to trochu podává…předposlední zatáčka…nevyndej se, nevyndej se…je za mnou, poslední, a růůůůbačka do cíle… ŽIJU ! Čas nějak 3 a půl… Tomac factory team přijíždí 15 sekund po mě…pohoda.

Čekám na Petra. Nikde. A už je tu. Zválenej jak pes, hroznej prašnej sněhulák, skřípe zubama (má tam písek) a povídá že šel z tý cesty…Muhahahááá. Prej klouzačka, zamykačka, a do tý houbky po hlavě…Není ani škrábnutej, super…

No a tak to nebudu protahovat. Do závodu nakonec z našich postoupil jen Adam Vágner, Kubajsz šel na držku, Charvát Matěj o kousek nepostoupil, Kaschtan 3:11 – super bejbe! Krabák 3:20… další ani nevím, ty jo.

No nic. Žiju, a dal jsem si motox, takže já osobně jsem happy. Nevím jak ostatní, ale to je jejich boj.

Jdem se samo ještě kouknout na elitu, na závod. Je to peklo, to jak jednou některý ženský, to je šilený…fakt lítaj…a už jsou tu chlapi. To je DĚS ! Držej to strašně, nedá se to popsat, a zatáčej na místech, kde to přece není možný…Nenene…Letí Adam, super, kontrola…cíl…je první, zatím…počítáme mu každýho člověka, co dojede hůř…pořád první…pak se propadá, ale nakonec SUPER 12 místo – velkej congras, na takovýhle těžký trati a krátký, kde se každá chybička počítá…přilítává top ten, a nejlíp jak popsat jejich jízdu je – jednou jak na XC vyjížďce. Klidně, totálně kontrola…hlavně Peaty,  Cameliny, A samo Hill. Moc.

Takže nakonec pořadí Hill, Camelliny, Peaty, a jen 4 sekundy za Peatym Adam na 12 fleku… Super.

Tak a končíme tuhle slohovou práci. Je po závodě. Jak to celý shrnout.

No tak pro mě osobně – super zážitek. Hodně těžká trať, kde byly velký skoky, a hodně kořenů, kde se každá chyba trestala – prostě paráda. Nebylo to dlouhý, takže se to dalo, a mě se to fakt líbilo..zase trochu posunutá hranice. Vejlet to byl superiozní, S Petrem pohoda jako vždy, support Kamilovi bez problémů, takže celkově fakt best. Počasí čtyři dny slunce, a žádný zranění – co víc si na začátek sezóny přát.

Tak zase brzy. Pa a díky.
Čárys.

 PS: Opět to není report alá MTBS, plný faktů a jmen, ale předkládám vám pohled na závody očima obyčejného průměrného člověka, co se vozí na kole. Dnt fck me. Hezký den ! 

PPS : Velká galerie od Pana Janíka bude brzy k vidění… Stay tuned. Jdu spát. Pa.