DK není jen Dakajn

Rob Trnka byl fotit SX v Dánsku. A jelikož to na něm zanechalo hluboký dojem, který potřeboval ventilovat, tak jsme mu rádi poskytli prostor :) Moc díky, Rob ! A vy klik na kvalitu : 

Dánsko je asi divný. Nevím co si o něm myslet, první půl hodinu po vylodění z trajektu, hledáte cokoliv čím byste zabavili oči a pak se to samovolně vzdá. Nic nenajdou. Navíc tam kde jsem se pohyboval já bylo děsivě pusto prázdno. V ulicích to bylo až divný. Ale jednoduše tam nechodí lidi. Nebo jsem byl asi vždy ve zvláštní chvíli na zvláštním místě. Netuším, kde všichni byli. Ospalý místo, řekl bych.

SX už asi všichni víte jak vypadá, ale naživo ve světovým měřítku. No páni. Pahorek je vysokej. Ano, těch reálných deset metrů bych měl přeložit do slangu českých bikových rozměrů…25 metrů a rošt pro osm. Občas jsem se nahoře motal po krajích, abych nezacláněl, tak jsem si říkal, že by to dolů trvalo tak kousek pod dvě sekundy navolno..

Skoky na trati jsou…veliký. Kola jsou..malinký. Rychlosti jsou..vysoký. Co chcete? Půlku času co jsou borci na dráze letí vzduchem. Nalítávání v podání profíků není tak děsivý jak na vesnickým přeboru, ale občas se nezadaří. Malý kola neprominou nic, povrch potřebují precizní. Pády smrdí. Pak se to pustí v osmi lidech a začne maso. Nakonec se to znásobí závodní vyhecovaností zmixovanou s únavou na konci druhý rovinky, je to boj.

Abych nepředbíhal.

V pátek jsem se plencal kolem nalítávání pro sekce na druhý rovince a několikrát jsem se bleskově otáčel, abych neviděl všechno. To já totiž nemusím. V sobotním závodě to od prvních jízd připomínalo vylodění spojenců na Omaha Beach. Hlavně třetí rovinka. Když v krátký době šli dva po sobě a zvedali se ztěžka. Třetí pán na holení se zjevil ve třetí nebo čtvrtý jízdě. Nedoskočil třetí na druhý rovince, dopadl na kola, ale zařval a vsedě dokružoval ke mě. Cukal nohama jak se snažil vysvobodit z SPD, kus ksichtu co kouká z integrály zkřivenej bolestí, sýpal a dál zpomaloval. Pak přede mnou nacvaklej dojel do nuly, spadl a začal sýpat víc. Seběhli se zdravotníci, vzali ho za kotník, že mu pomůžou vypnout, kluk zařval, na mě akorát dost, abych se otočil a šel se do českýho stanu zeptat jestli jsou takový ztráty normální.

 

Čím se jezdci eliminovali tím větší podívaná. Jména jako Madill, Robinson, Graves, Riderknecht, Cisar, Prokop, Bennett, Day jsou jistě povědomá i těm, kteří zatím s SX stejně jako já nepřišli do styku. No a Ti opravdu umí. Kamikaze.

Michalovi, ačkoliv kvaldu zalítl třetí, se paradoxně ten den starty nedařily podle představ. Nebo také bych měl poznamenat, špička v SX je výrazně širší než ve 4X. Kombinace obojího způsobovala, že MP na trati předváděl chladnokrevný výkony, kdy celým závodem proplouval po pravidelně mizerných startech a zadních figurách na prví rovce až po konečný druhý a jednou první místo v cíli. Skvělá podívaná.

I ve finále, jeden z nejhorších startů, ale z první zatáčky už mazácky vyjížděl spodem pod prvníma dvěma třema. Bohužel taky v tento moment vyškubl pedál a tím to v SX končí, když jste v tahu na tři skoky v pro sekci. Dokroužil do cíle finále…

Nechci se pouštět do rozboru závodu, protože sám jsem byl nezasvěcený divák. Chtěl jsem něco napsat o SX světovýho formátu, protože to ve mě, přiznávám nečekaně,  nechalo hlubokej dojem.

Rock on!  Rob

a celá fotogalerie, od Roba – tady. Děkujeme za super čtení a fotos !