3DH Kup – Hejnice

Jelikož děda se rozhodl odcestovat k móři, tak vám o tom co se dělo v Hejnicích zkusím popovídat já. Tomaass. Tak si mě přečtěte…

Do Hejnic jsem vyrazil v pátek okolo čtvrtý hodiny s Lukasem, jeho novou károu a dětskym nosičem na kouli, díky kterýmu jsem si mohl vzít i maxmaxe.  Po nakoupení v místním shopu, kde se od dob komunismu kromě čerstvejch rohlíků moc nezměnilo, jsme se dostali na místo. Parking stejnej jako vždy, vlek jede za pade, zbytečně se nerozkoukáváme, oblíkáme a jedem to zkusit.

Trať je podobná jako loni, po startu pár zatáček na kořenech, pak průjezd přes kameny, za cestou pár boulí a z cesty na novej úsek lesem, pak nejzapeklitější věc skalka, na kterou letíš docela rychle a potom už jen rubačka, mrdkotráňo a dva skoky, cíl. Po třech jízdách si to pamatuju celý, a když přestává bejt v lese vidět, jdu pro pevňáka, že si zablbnem na skocích.

chcete mě ? 

 

Velkej skok zavrhuju, protože mám malej převod a moje super kliky hone, který už takhle ukazujou  čas 12:35, by drop nemusely vydržet. Malá lajna jsou ale skoky s překvapením, nic nic a najednou jak když dostaneš pěstí a letíš do vzduchu, paráda. Místní kluci mají naplánovanou noční exibici v dirtu, přemlouvají nás dlouho, vím, že bych zase přišel o trenky, tak do toho nakonec jdem. Lehce po devátý se to rozjíždí, skoky nasvícený, mě to moc neba, párkrát skočím a mizím, místní tam lítaj snad ještě dneska. 

DH star Kuba Z Hejnic dává interview..

Potom vyrážíme na diskotéku, která k Hejnickejm závodům prostě patří a zvrhává se to zle jako vždy, buba u tyče, vyhazovač zamčenej na balkóně, házení lahváčů z okna do koše a tak. Docela mě zaujalo, kolik toho vydrží lidská hlava, když vidím jak nějakej chlápek používá druhýho jako beranidlo a chce s ním otlouct dlaždičky u záchodů. Druhej den jsem se ale dozvěděl, že pro týpka přijela záchranka a oživovali ho, takže to nakonec tak zajímavý není, za totálního chcance jdeme spát.

děti za volant nepatří ! 

 

Ráno citím vůni blitky, týpek co spí vedle, zůstal na disko asi dýl, fouká moc, je to mokrý, všichni přezouvaj, já nemám co přezout, takže se jdu klouzat. Klouže to krásně a je to sranda, asi nejsem tak rychlej, ale je to fajn.

 

Okolo jedný se dostáváme konečně k měřáku, kterej si dávám v klídku samozřejmě s dorazem na transféru a jsem šestej. Nějakej týpek se rozsekal v prvním kole a museli ho odvézt do nemocnice, to samozřejmě asi nikdo z organizátorů nečekal, takže dvě hodiny pauza, než se z nemocnice vrátěj. Pak následuje i druhá jízda, já jsem si dal za úkol zajet team ridera Póla Hospodku, v první jízdě kazím hořejšek a letím dobře dole, v druhý přesně naopak, klasika. Pól mi dává hrozně, je holt vylítanej a umí to.

Kdo tu ale letí šíleně je Jana Trojanová, čumím na ní a drží to moc a třeba takovýmu Mishovi od nás dala dvě a půl sekundy, styď se kamaráde :-). Dál mě zaujal návrat Vojty Buriánka, neseděl na kole pár let a zalít jedenáctej. V pevnejch vítězí zase Henďa, kterej je teď prej volnej holky!

Ženský Jana, taky klasika, juncky Kybic a ve fůůlech čtvrtej Luďan, kterej byl na rozdíl od ostatních závodníků na party, takže ve svý kategorii první :-), třetí Kubajs co vyspával a nechal si od nás osáhavat přítelkyni, ale i tak měl hroznou radost, že Luďana konečně zajel, druhej Adam, teda Kaštan, už je stejnej jako Adam, ale nemá moc rád, když se to říká takhle nahlas a první klasicky PHnaRB.

 

Naházet věci do káry, otevřít Rohozce a pryč. Cestou si jenom vzpomínám na jedny z prvních závodů tady, když to bylo ještě nekomerční a byl to hroznej punk, bohužel ty lidi, co to jezdili už se jdou raději svízt někam v klidu a na 3DH jezděj lidi z celý republiky…

Toliko ode mne.

Tomaass. 

Fotky jsou od MXMoxe. Celá galerka je tady.  Díkes moc !

A ještě galerie od Obříka. Hehe. Mave zná .