tak a aby jsme uzavřeli tenhle tejden který byl ve znamení smradu benzínu, nafty, motorek a aut, tak vám tu předložíme fotky z rally corsu :) Tím bych považoval téma aut na 72O pro tento týden uzavřený, příští načneme nový téma… :) více na 

Kdysi dávno, kzyž eště bylo léto, se jela P.E.C. mnoho lidí na to
kašlalo a vyrazilo jinam. třeba tak i Luckaass. Vyrazil se podívat, jak
lítal plasty z aut. Super fotky inside !

Bylo nebylo, v české kotlině smogem a nouzí oplývající. Závody v chrochtání v bahně v Peci, vzpomínáte ještě ? V sobotu co všichni trénovali  jsem si řekl, že už mě letos ty závody něják nebaví. Abych jel takovej kotel km kvůli 2 změřenejm jízdám a ranní opici. Takžebyl tu náhradní plán a to rallycross v Sosnové.

Na místě zjišťuju, že tuto verzi zvolilo více lidí, takže jsem tu potkal Schwedy, čechy apod:). Mno a co víc k tomu napsat, šlo jen o tréningy a první rozjížďky, takže výsledky nejsou a fotek je dostatek. :) Klikejte !

A více materiálu o autech bude následovat, neboť my jsme byli závodit včera a máme pro vás tunu matroše.. 

-Luckaass-

Jó kucí, Amerika, ta Amerika. Když máš doma Ameriku, tak jsi PÁN. Luckaas nemá, ale radši se na sraz Amerik jel podívat, než aby se smažil v Jedlový… Tak koukněte, co nádhernýho nafotil.

Když se všichni potili v Jedlový tak se taky konal největší sraz Amerik v ČR. Jelikož mi ruka ještě nedovolila po pádu na Monínci jezdit v plné síle volil jsem toto jako náhradní program. Ráno sraz na pumpě a už se vyráží. Sestava jednoduchá Dodge RAM a Ford Mustang "69". Setkání se koná kousek za Mladou boleslaví, takže pohoda kousek. Jn třeba přijet ve štýlu !

Na místě kolem 500 aut !! Největší žebráci jsou kolem 3 litrů obsah. Je tam toho fakt mrak. Vybral  by si každý. Jsou tu Mustangy, Camara, Pontiaci, Cadillac a spousta dalších. Některý originál, některý perfektně zrenovovaný.O tom se prostě nedá psát – víc se toho snad dozvíte z fotek..

PS: Ženský musely bejt naštvaný, bylo jich tam dost, ale každý chlap koukal po autech. :) A vy koukněte v galerce.

THX 2 Luckaass !!

Je mě naprosto jasný, že už nechcete žádnej sníh, nechcete žádný trampolíny, žádnej trial ani motocross, že chcete kola. Ale o čem psát, když je venku pořád to bílý zlo ? Snad už brzy… Ale i přesto tu máme první vlaštovku, v podobně Luckaase, kterej vyrazil do Všenor – šílenec. Muddy Biking inside!

Už je tu skoro duben. Čárys vyježděnej z tepla a my co jsme věrní místní zimě musíme taky pomalu na kopec. Zimní čubky, chlast a chlebíčky budou pomalu minulostí a začnou zase kola.
Myšlenka na sobotní Všenory vznikla cestou z Brna v pátek kolem 3. hodiny v zácpě. Obvolávám pár lidí s neúspěchem, až na Honzu z Prahy, který říká že sežene lidi.

Je sobota ráno, koukám z okna a co tam nepadá, opět bílý zlo. Mno nic beru auto a vyrážím sám ku Praze. Ano sám už jsem jak Čárys vlk cestovatel samotář hehe. Do Všenor dorážim kolem půl 1. Všichni už tu jsou. Koukám kolik nás bude a nakonec hezkých 6, z toho 2 holky. Je tu mimo jiné i ICE na svém novém Dunconu. (Recenze vyjde na 72O zítra)

Chvilku se připravujem, kecáme a pomalu nakládáme kola do dodávky. Nejvíc je Honza na pevným singlu, teda singlu jen asi 100 m pak se ze single speedu stává "No speed" na kterým jezdí celý den. První jízda je velice zajímavá, jelikož sem na tom nestál zhruba čtvrt roku. Připadám si , že na tom sedím obráceně. Koukám na ostatní, ale jo mám to stejně řidítka dopředu a sedlo vzadu, tak asi bude chyba někde jinde…

Trať nás překvapila. Bylo to od sněhu, ledu přes bahno a vodu, až k suchu a prachu. Prostě boží.

Užívali jsme si tedy nahoře sněhu a ledu. Od schodů se to měnilo ve vodu a bahno. Po přejezdu louky jsme najížděli do úplně suchého lesa, který byl až k první pumpě. Potom zase vlhčí podloží. Dáváme si zhruba 5-6 jízd. Super je, že máme řidiče. Tím se ušetří čas na svážení auta..

Mimochodem, příběh – řidič je jak omalovánky. Když se vracel domů, tak nějáký dvě fetky chtěli jeho kolo. Kolo ubránil a když jim to potom šel vysvětlit s řidítkama v ruce, ale jak byli nafrčený tak působili nesmrtelně. Tím vznikl upgrade jeho tváře.:) Hustý.

Zpět k ježdění. Po cca 4. jízdě už se do toho zase pomalu dostávám. Na trati začíná být vody víc a víc. Proto na poslední jízdu bereme foťák, že něco k tomu ještě nafotíme. Padají tam hrozný komba. A to jako padají doslova. Nejvíc nás baví zatáčka na odkloněných kořenech, kdy se nikomu nepovede projet jí dvakrát stejně a když tak aspoň trefí strom na výjezdu hehe.

Taky jsem pár stromů cestou dolů potkal. Nejlepší je, když jsou kolem stromu cesty z obou stran a ty nevíš kterou si vybrat, tak jedeš rovně do stromu.:)

Mno a to je tak asi vše z prvních letošních Všenor. Doufám, že za chvíli už tam budeme v triku nadávat jak to zase hrozně práší. Omluvte kvalitu fotek, Je to foceno krabičkou od mýdla za zhoršených světelných a povětrnostních podmínek.

Pro všechny bikuchtivé, co už je zima sere – sepsal a stvořil Luckaass.

Takže MRSN už je za náma, Čárys na Monínci a mě nezbejvá než si najít zimní zábavu tak sem vyrazil na Rally Bohemia.

Takže začínáme noční RZ v pátek kousek za Boleslaví. Vybíráme plac na koukání tak dlouho, až zjišťujeme, že odtud není fakt nic vidět.

Mno to nevadí.

Bohemka se poprvé jela takhle na podzim a to jen kvůli tomu, aby se jí mohla účastnit i továrna. Termín a sněhová nadílka měla za následek, že startovalo asi 40 závodníků a většina RZ byla zrušena. Jinak princip závodu je stejnej jako u sjezdu, snažíš se jet co nejrychlejc mezi mlíkem. :)

První průjezd a polární záře, po dlouhý rovince se přiřítil Hanninen s Fabii S2000, za ním další zahraniční jezdec s Fábii. Na oko nejhezčí i když né nejrychlejší průjezd měl Kopejda. Potom sme se konečně přesunuli na místo, kde bylo víc vidět. Cestou nás při přebíhání úzké asfaltky asi na kilometrovém rovném úseku napomenula trojice mravně založených puberťáků. Hláška co kdyby jelo náhodou nečekaný auto byla dost. Hlavně na tý dlouhý rovince v noci:).

Koukáme koukáme a už se těšíme na tu párty na chatě, která je přímo na ranní RZ, takže žádný přesuny jsme si mysleli, ale k tomu až později. Dojelo se na chatu a když se to vše kompletně sešlo tak se pilo, jedlo, kecalo a jedlo, jelikož 3kg kýta se prostě musela něják dostat do nás:). Po totálním přežrání všech, padá nápad na Disko. Usedám do auta s panem Cvrčkem (kdo zná ví) a jede se, mimochodem tento člověk měl taky jet Bohemku ale při zrušení tolika RZ se odhlásil. Takže si představte jízdu, kdy nejednu zatáčku se sériovou fábii jedete bokem přes ručku, jelikož tu cestu měl najetou z najíždění tratě.

Sme tam, tam nezajímavý, prostě čubky, chlast a divná hudba. Asi ve 4 jdem spát v 7 vstáváme a je mi zle.

Rychle napít pivka-nealka, tím srovnat žaludek a jde se. Přesun k trati je fakt zážitek. Začíná to cestou přes mokré pole, takže z normálních 5.10 se stávájí nechutně těžké boty. Nejsem jedinej kdo si odnáší velké množství pole domů na záhonek.

Po přejítí pole se dostáváme do zaživnější části. Hustý křoví kde nikdy nikdo nešel (viz foto). Sme mokrý, špinavý, zmrzlí ale jsme u trati. Tady zase opět nejlépe projíždí Kopejda a přesouváme se dále. Konečně místo kde vidíme a já mohu udělat i nějákou fotku. Průjezd Hanninena je fakt hodně. Mírná levá, vyřítí se bokem stále pod plným, rovinka plnej, kopne do brzdy, pustí, hrb, drží stále a brzda a 90-tka kolem baráku. Mazec stojíme s otevřenou pusou a nechápeme nic.

Pro diváky opět nejlepší průjezd Kopejda, co ten kluk s tím autem dělá to je radost pohledět. Kresta po opravení defektu kdy urazil kolo, jede opět pod plným. Ani nevím jak dopadl souboj Kresta – Pech a kdo je nakonec mistrem. Tady na tom místě už zůstáváme do konce.

A můžu říct sám za sebe, že teda když ještě jezdili WRC byla to jiná podívaná. S2000 jako super ale WRC to není. Někteří mi přišlo, že fakt asi dávají přednost v jízdě při nájezdu z vedlejší na hlavní. Na druhou stranu, ale věřím, že to byla těžká soutěž z důvodu mokra a spadaného listí…

Tak zase někdy. 

Luckass.

Poslední závod 3DH Cupu se odjel v Jiřetíně pod Jedlovou. Čárys a spol si válej šunky u moře, takže vám report napíšu já, Luckaass. A je to tady !

Na závod mám v plánu jet v sobotu brzo ráno, jelikož to mám přece nalítaný z minulýho týdne. Takže pohoda žádnej stres. V pátek v 8 večer mi to tak v posteli šrotuje hlavou. Proto tak v 8.05 se převlíkám beru si klíče od auta, nakládám věci a vyrážím směr Jedlová. Pouštím si na cestu vydatné České hity 1988 a cesta uběhne raz dva.

Přijíždím na místo a tam lidí pomálu, tak parkuju auto u lanovky na VIP fleku pro Haven káry hehea jdu na pívo (čti víno). U stolu už tam sedí ČERW, Novotňák… kecá se z Novotňáka padaj hrozný story, nejvíc je asi ta jak si uříznul prst v Belgii a jede asi hodinu a půl s nějákou pojišťovačkou sanitkou, následně mu po 2 hodinách čekání na chirurga přišije prst místní vrátný mno prostě moooooc.

Mno asi po 10 doráží Heňďa a Buri, takže vyrážíme za Šroubkem a spol do města (čti vesnice). Pijou se piva, kecá se a asi na 2. hodinu ranní se jde spát. sem rád, že můžu spát v chatě u lanovky kde je fakt teplo, tímto děkuju Šroubkovi.

Ráno se v 7 vstává a začíná příprava na závod, tradičně snídaně a pak hurá na kolo. Trať je stejná jako na jaře akorát přibyla nějáká ta kladá a občas se to víc vyjelo. Jo a taky na závěrečnej paleťák už se nejede 90Km/h s dopadem do protisvahu, ale je před ním příjemný esíčko, který krásně klouže. Tímto se konečně dopadá do dopadu. Takže si dávám 3 tréningové jízdy a zjišťuju, že mě to fakt baví. Můj hlavní soupeř Radek Broz, nedorazil, údajně si doma šije leopardí tanga s lycrou na Marosanu.

Až nechápajícně nám dole ukážou časy ve kterých se startuje jako na ČP. Překvapen sem byl mile. Měřák klasika žádnej stres a ani s emi moc nechce šlapat. Když to vidím jak někteří jsou vyhrocený už v měřáku, tak nechápu nic. Asi holt po zkušenostech z DT Jablonec berou každou jízdu kdy to dělá píp píp píp jako závodní, protože člověk nikdy neví, kdy by se ten čas mohl hodit do výsledků.

Je tu první jízda, takže na startu už ni to pípá a já se rozjíždím. U úvodního tobogánu je hroznej kotel, ale ani ten mě nedonutí projet to rychleji než na 50% bezpečně. Hlavně po jarní zkušenosti kdy jsem si ustlal krásně hlavou a zádama do těch největších šutrů. Sem z toho venku a párkrát si šlápnu. Tenhle vršek mě fakt baví, dá se to jen držet celou dobu. Esíčka tak něják vyšla a je tu rozjezd na přescesťák, ten je jak do bavlnky a pokračuje se dále spodek mi vychází hezky. Až k padáku pod kterým bývala klopenka tak jedu do ní a je tam jen prach kterej samozřejmě nedrží. Sklouzavá mi noha a z odpalu který hned následuje to vysílám krásně one foot do stromu hlavou palcem a kolem se zastavuju o strom. Divácky dobře ohodnocený. Tak a dál už asi vše v pohodě a bez problémů.:)

Druhá jízda se vyvedla asi o trošku líp než ta první s tím, že jsem jel velice opatrně v místech kde sem potkal strom. Výsledky mno HT Heňďa z našeho Haven Extreme. Ženy snad už tradičně Kurandovka, berme to pozitivně dala mi jen 6 s. Fully nějáký Němec myslím a hned za něm byl Kaschtan. kterej konečně zajel Luďánka a juniory peklo největší s nejlepším časem dne KouleCZ.

Jelikož sem hned balil po dojetí do cíle tak nevím víc… Za fotky poděkujte samotnému Érovi z Engramu. A mě nemlaťte jelikož je půlnoc a já tu fakt usínam nad klávesnicí po celým dnu v prašné Rokytnici. Takže jen závěrem poslední 3DH božííí, časomíra super, počasí super, trať super…co víc si přát? Snad jen sucho na Marosaně tak naviděnou tam.

Výsledky tady : čepel

Takže Luckaass nám napúsal report z Rokytnice, neboť já jsem radši mlíkoval a hrabal trať na monínci, a tak jsem nejel. A tudíž – report je, fotky jsou, vše nám sehnal Luckassoj !

Do Rokytnice vyrážíme už v pátek na permici od 13 dle plánů + hodina zpoždění, to je tradice v sestavě Luďan, Tomáš, já a lahváče – bez těch Luďan nezávodí:).

Nakládáme našeho Haven transpotíka a jedem. Na místo dorážíme asi v půl druhý a už tam je spousta závoďáků. Vybalujeme kola jde se jezdit. Trať vesměs stejná až na pár nových skoků, první mezi dvěma dvojáčkama na louce s kamenným odpalem, na který sem mimochodem nenašel vhodný odpal a po pokusu no foot nose manual no family se rozhodl, že ho radši budu skákat doprava:).

Další nový "skok" byl teda spíš byly za cestou před vjezdem do mordoru, jednalo se o tři klády přes cestu tak asi 5-10m za sebou naskládány s nasypaným odrazem. Mimochodem taky na nich šel No foot nose manual no family:). A poslední novinkou byl transfér a lavice místo těch třech dvojáčků dole na té rovince. Takže v pátek se trénovalo, píchalo a čekalo na přívalové deště s tornádama.

Večer byl samozřejmě ve znamení šnekolendu, který sem letos raději vynechal jelikož sem neměl důvod tam jít. Příjemná společnost byla i nahoře. Zvolouš tradičně sel v 8 spát, akorát potom kolem třetí hodiny ranní dochází ze Šnekolendu ZLOvouš s Emílkem, Lílou, Pádlistou…a jelikož spíme hned v jejich cestě, museli zjistit kdo to tam spí. Hodinovou debatu vynechávám, avšak tímto bych chtěl poděkovat Zvoloušovi, který si nechal odemčené auto a dovolil mi vzbudit je dostatečně včas, aby měli dost prostoru se připravit na ježdění:D.

Je sobota ráno, je mi dobře a sem vyspalej. Ehm asi stárnu diskotéky už na mě nejsou:). Přívalové deště nebyly a tak za modré oblohy se jde jezdit. Měřený trénink se po vzájemné dohodě asi 10 lidí odjíždí bez šlapání jen houpáním. Zabíjí to Luďan, který rozpádlovává start nohama a dojíždí 3. :) a věta díky Kaštane že si jel stejnou kategorii No pedals je odseknuta větou Drž hubu:D. Mimochodem Krab asi taky stárne pojel sem ho bez šlapání a on šlapal:) nebo že by evergreen časomíra:)?

První jízda mi vychází v pohodě až na ty triky no foot…však už je znáte.

Ve druhé jízdě jedu asi stejně kromě výpadku před cílem kdy se nevejdu do poslední klopenky a vypadávám, přičemž následně při nájezdu na poslední paleťák beru levou rukou kolík, rozhoz, odraz, doraz, cíl a je pro mě po závodě.:)

Jo a výsledky takhle. Takže ženy: Jana Trojanová, Juniory: božský Koulecz kterej je asi UFO:), Hardtaily Heňďa z Haven Extreme:), který za hojného pokřiku fůj a peníze peníze si konečně po nespočítatelném množství letošních druhých míst, užívá vítězství. Fully vyhrál Adam u kterého nepochopím jak mohl vědět, že vyhrál a jít ke stupním, když to spíkr ještě neřekl. Luďan až druhej.

To je ode mě asi vše z Rokytnice.

Závod časomíra i počasí vyšlo a my už se můžeme těšit na ČP za 3 neděle zase zde. Za fotky poděkujte jedné nejmenované slečně kterou sem musel dlouho přemlouvat, aby fotila, ale nakonec se povedlo a máte tu vše kromě Šnekolendu…

PS: Foceno krabičkou od mýdla

napsal : Luck ass

Tak tu máme galerii z večera, kterak biker tráví volný čas, hehe. Nic skandálního, prostě večerní zábava v obrazech, šlehačka, jointy, piva a čela na stole. Welcome

Tak nevím, čeho se kdo bál, proč ty debaty. Kdo je čuně víme, kdo pije víme, kdo abstinuje víme, kdo závodí víme. A tady to i vidíme, díky Luckassoj.. 

Kdyby jste někdo chtěl vidět, co to znamená být zlý, tak je to třeba, když někdo zpublikuje tohle

Myslím, že jsme za poslední dobu naopak vyměkli. :)

Peace všem.

Takže vše začalo asi takto: Jezdím si zase s kolegou celý týden po světě a aby té práce nebylo málo tak mě ukecává ať si hodim ještě víkendovku se stánkem na závodech s ním. Samozrejmě kejvu, to bych nebyl já a na XC závodech jsem nikdy nebyl, tak jsem zvědav na ty lidi.

Odjíždím z domova ve čtvrtek večer (byl jsem tu hodinu) a cestou se ještě stavuju za kámoškou v Doksech. Pohoda pifka pokec u ohně kolem půlnoci doráží i Oťas z Práglu a ještě jedna pro mě neidentifikovaná osoba. Asi v jednu to balim a konečně natěšeně jdu zkusit jak se spí v Mulťáku. V 5 se probouzim vyspalej do růžova a říkám co tady sedám za volant a pokračuju pro kolegu (dále již jen Arnie) cestou mi to hlasí námrazu a mlhu i když je květen.

Na ranč Malevil dorážíme asi kolem půl 7 samozřejmě jako první. Vybírame si flek, volba byla jasná, krásná travička naproti baru s Géčkem za 20 a masem za 60. Volba se nám vyplatila a spousty lidi přišlo jen tak od pifka nakoupit přilbu..a šlo se zase věnovat svému půllitru:). Takže stavíme stánek pořadatel nám stále vyhazuje jedno auto tak ho různě schováváme aby nechodil kolem něj a vydrželo tam celý víkend. V pátek se nic zajímavýho nedělo, jen se sedělo na stánku pilo pivo prodávalo a čumělo po ženskejch. A že jich tam bylo to jsem fakt nechápal že XC maj takovejch příznivkyň. Tichá závist asi si začnu holit nohy a točit kilometry.A i ty závodnice vypadaj jako holky:D (nebrat jako urážku sjezdařek většina mě zajíždí)…

Je večer všichni od nás odjeli tak si tam sám sedim na stánku a najednou se začne blejskat a lehce pršet. Říkám si: stan přikolikovanej, pojištěnej ještě radši k autu tak co řešim žádnej strach ne? Radši ale aspoň to jedno auto přeparkuju kdyby něco, sedám do něj zpátečka a dávám ho do středu parkoviště. Jen se vrátim a sednu si foukne. Stan se lehce zvedá cca půl metru a zase si sedá říkám do háje. Ups foukne znova silnejc, skočim na konstrukci že se na něj pověsim a bude to ok. Asi bych nesměl být takovej atlet, aby to stánek i se mnou na něm pověšeným nepřehodilo a nezaparkoval z druhé strany auta plachtou dolu. Trošku jsem nechápal nic.

Nějáký tyče to nevydržely takže to pak jen kurtuju k nějáké konstrukci aby to dál nelítalo a jdu spát že to vyřešim ráno. Je ráno pomocí šroubováku rozebírám stánek. Za chvíli Arnie přiváží novej stánek tak ho stavíme a on se připravuje na závod. Přece jen kolo 160/160 je ideální na 65 km závod.

Odjíždí a my zas ejen prodáváme pijem pifko a koukáme po ženskejch:) občas jdu ke konkurenci zestickerkovat nějáký auto nebo prodavače/ku a zase se vracim.

Je tu cíl a ten šílenec dojíždí asi v půlce – mno mazec na to že má přes zimu natrénováno 100km zhruba.

Zážitky jsou jasný: "do kopce trošku nestíhám, ale z kopce si to vynahrazuju a pak už ani neřvu kudy jedu a jen si to užívám." Toť asi jeho dojmy z trati. :)

Blíží se konec akce a já řeším zda jet domu nebo být na kalbu. Po chvíli ukecávání to Kaudy a spol dovršujou vlastním sudem. Je rozhodnuto zůstávám a de se kalit a tady začína to pravé peklo. Dostávám zase plnou kapsu stickerek a kluci mi ukazujou co to je beerbang nebo jak se to jmenuje. Spočívá to v tom že konstrukce je uříznutá petka a hadice do toho naleješ pifko ucpeš hadici, klekneš si a pustíš si to do pusy. Musí se zkusit všem doporučuju:).

Poznáváme tam kluky kousek od Liberce se spoustou holek co maj sebou:). Jednu dokonce ukecáváme a dává si taky pifko hadicí, dobře ona.

Později všichni jdeme kalit do stáje kde je koncert jelikož nám už došel sud. Sjezdaři by se mohli učit jak se kalí po XC závodech a 60-100km v nohách. Tak asi 80 pařících lidí z toho tak  1/3 holek co se nebojej poga a ničeho a pařej až do konce.Chvíli na to je ohňostroj a pak začíná klasická párty:). Lítá se z pódia do lidí, jezdí se vozítkem po stáji až na parket, hraju si se stickerkama a podobné klasické věci:)

Asi ve 3 to balíme, když dohrajou a jdeme na guláš z pytlíku a čískou polívku co mě pozvali skoro Liberečáci. Ráno klasika asi v 8 se budim obuju se obejdu to za volant jdu se rozloučit a mažu domu, kde později usínám uprostřed pokoje na koberci…

Boží to víkend                                 

Luck-ass

Tak už nám ta sezóna vypukla. Občas závodíme, grilujeme, padáme, a hlavně před závodem LEJEME ! Jasný ? Přehlídka toho nej za poslední roky : inside.

Kdo jste jak přes zimu potrénoval ? Umíte beko na stole ?Děkuji Lukaassoj za materiál…pro inspiraci…tady. 

Je pátek a razíme s Tomaassem…do bazénu do Liberce. Najednou mi zvoní telefon a tam kámoš, že potřebujou lyžaře za čtyřkolku. Říkám si proč ne zkusim to. Jet zrovna závody je mazec.

Takže je sobota ráno a už mě nabírají před barákem. Čtyřkolka vypadá lépe než dobře, obsah sem radši nechtěl vědět. Přijíždíme na místo a tam už zhruba 20 čtyřkolek. Ujištujou mě, že za tím co pojedu patří k té silnějši kubatuře. Jdu se obléct, dostávám lyže a říkám si co nějákej trénink? Blbost, jen nahoře je nějáká cesta tak tam jedeme a teprve tam zjišťuju do čeho jsem se to uvrtal, přes brýle nevidim nic, rozbředlej sníh lítá všude prostě chuťovka. Jdeme se zaregistrovat a najednou koukám že jako lyžaři jedou i dvě holky, fakt hustý. My jedeme na jedný čtyřkole jako dvě dvojice.

Trať vypadá velice zajímavě. Začína se zhruba v půlce 200m rovinky z kopce, hned následuje odkloněná zatáčka o víc jak 180 stupňů a poměrně zavřená. Každýmu se honěj hlavou stejný myšlenky: Jak budu do tý zatáčky brzdit? Dále následuje levá hned pravá zase levá a táhlá pravá vše v mírném stoupání najíždí se na kratší rovinku, pravá devadesátka a plnej na rovince dolu. Každá jízda se jede na 2 kola.

Čísla se losujou a my získáváme 4, takže jedeme jako druhý. Nakonec je povoleno jedno kolo na trénink tak to odjíždíme a pak už se pomalu chystáme na závod.

A je to tady volají číslo 4. Jsem hodně nervozní. Nejvíc se bojim toho, abych to nezkazil řidičovi. Lyžař co startuje před náma zrovna padá což mi taky nepřidává na klidu.

Řadíme se na start, 3, 2, 1…start a už to rozbrusluju, najíždíme do první zatáčky a já se pomalu seznamuju jak vlastně jet. Strašně to se mnou škube a čtyřkolka hrabe kde se dá a všechno to lítá na mě. Nejvetší strach mam z té rovinky. Představa jak to dole dobržduju z nějákých 80 do nuly nebyla úplně ideální, a když má na to človek vyjetou dražku od traktoru ve který se ještě musí podělit o prostor se čtyřkolkou, není mi nejlíp.

Nakonec první jízdu zvládáme i když čas mizernej. Ruce mě bolej jako nikdy nohy ani nemluvě. Postupně odjíždí zbytek startovního pole a chystáme se na druhou jízdu. Nějáký převrácení a zapadnutí samozřejmě taky bylo, nejvíce zapadávaly sportky, jelikož maj náhon jen na zadek. Druhé kolo prý jedeme prostě naplno takže zase klidnej nejsem. Sníh už na trati skoro není takže mě bude tahat po zmrznutý trávě. O to rychlejc pojede čtyřkolka.

Nějáký dohady o taktice, nejlepší je: "Do cíle to vezmu plnej tak se pak pust a skoč někam do závěje kdybys to nemohl ubrzdit."

Startujeme druhou jízdu v první zatačce jen led takže sranda dál už vybraný až na trávu. Rozmlacený to je mnohem více než předtím, ale jedeme a já se držim co to jde. Najednou koukám vpředu a čtyřkolka na dvou a balancuje na prahu převrácení, naštěstí to pilot zvládá a dopáda zpět na kola, hned v závěsu zase já málem padám ale zvládnuto též. Najíždíme na obávanou rovinku a ups tam vybraný jen dvě koleje od čtyřkolek, v tomhle asi člověk nezapluží. Bere jí plnej a já se jen modlim ať to něják zabrzdim. Vychází to, ale v druhém kole se zase málem převracíme.

Nakonec dojíždíme v pohodě a čas o 25s lepší. Brzdící kreace jsou více než zajímavé – mně se to docela povedlo. Hrouda sněhu ze který vyletí jedna lyže a hned v závěsu druhá však není nic neobvyklého. Viděl jsem i skoro čistej frontflip:).

Vyhlášení proběhlo hned po dojezdu všech, nás nevyhlašujou (překvapivě:)), nakládáme čtyřkolu a jedeme dom. Jsem plnej zážitků a moc rád, že jsem jel. Ruce i nohy teda bolej fest .

Byl to fakt zážitek.  
Luck-ass