Co dělat když je venku 35.5 stupně ?
My jsme si zábavu našli po svém, svařili jsme odpal,
poskládali kolo ze starých dílů a sranda mohla začit.
Na první pohled by se zdálo že je to do vody jednoduché
opak je pravdou kdyz to někdo zkazí, tak si jí pěkně
plácne o hladinu a když třeba nevratiš nějaké triky,
tak o to kolo to taky docela bolí – mluvím z vlatni zkušenosti.
Voda v jordánu byla sice trochu zelená, ale to nám moc nevadilo :)
Skákali jsme na Plovárně, takže místama se sešlo slušný publikum.
Starší spoluobčané se chytali za hlavu a ti mladší s toho měli
pěknou šou, srandovni byly děti co se tam celý odpoledne háhaly kdo je nejlepsi. :)
Tak zase někdy něco, z regionu, od Mlaďochů.
čauves !
|
|
Nazdar biková chátro, vy máte možná z průběhu týhle zimy docela radost, ale nás hovnolezcí to už docela …. .(sere, jen to napiš – poznatek čárys) No a tak, asi patrně z nedostatku podnětů, jsme na víkend vyrazili směr Solnohrad, kouknout co nám pani zima tropí v Ósterajchu…
A když na ledy tak do Malty. Nečekejte pinakoládu, čokokočičky a řádně zařízlý tanga. Tahle Malta je bratru 420 kiláků od Tábora a většinou je to údolí plný vysících ledovejch sopouchů. Většinou. Stejně jako u nás je v Rakousku zima mizerná. Většina ledů co bejvá vůbec nejni, zbytek je nelezitelnej a asi 3 kousky vysoko v údolí jdou.
Jeden z nich jsme otestovali a k našemu překvapení s námi neupadl. Dokonce jsme lezli při příjemných +5°C, což nejni moc obvyklí a ani moc bezpečný. Ale zas bylo teplo.
Další den přišel na řadu Bad Gastein. Ráj ledů. Chvilku to tak i vypadalo. Po vystoupení z auta hned jeden macatej jako býk. A celej ve stínu, takže pohoda. Než jsme se dodrápali pod nástup, stoupla moje teplota na 45, než jsem začal lízt, byla teplota vzduchu na 10° a navíc do ledu začlo pražit. Ideální. Led byl sice krásně měkej a plastickej, takže cepíny do něj šly jak do maminy, ale pod nim po skále tekla voda a celej začal podivně dunět. Když začla lízt Teta bylo tak 13° a okraje pomalu začly padat do údolí. Navíc led začal padat i nad náma, tak jsme zabalili motyčky a frnkli do údolí.

Cestou dolu jsem ještě objevili prasklinu přes celej rampouch a to už bylo fakt dost. Snad z radosti že znovu stojíme na zemi se nám trochu porakvila Teta, ale to už snad až někdy jindy.
No a teď tu sedíme na prdelích a čekáme, jestli třeba nezačne konečně někde alespon trochu mrznout a my z nedostatku podnětů vyrazíme o víkendu opět směr Solnohrad…
Zdarec jak svina
Tesla.

A super fotky fotili : Slaboch, Teta, Hroch a Kukujda
720 děkuje !























]]>