To mi takhle volá Kubajsz : „hele, tak kdy zase začnou tvoje podzimní návštěvy v DC ? Říkám : V pátek ? Cože, fakt ?“ A tak jsem dorazil…

V pátek ráno se budím před Kubajszovým barákem, u nich nikdo doma, až na strašnou zvěř v podobě dvou macatejch silně muskulaturních psích jedinců. Procházím jen tak tak, ostatně jako vždy, zdravím se s kocourem Ferdou ránou do hlavy, což on může, a jdem se spolu napít na záchod.

Pohoštění dobré, a kolem 11h máme sraz s Kaschtanem u Hajprnovy, nebo co je to, kde nás naklád Old Kubajsz, a jedem směrem sněžnícké traily. Kaschtan si nevzal ani pití a ani jídlo, což zatím není nijak zásadní problém, ovšem počkejte později.

Tak a že tu maj zase něco novýho. Ty jo, tenhle kopec má fakt nepřeberně možností, zřejmě. Tak nasazujeme, snažím se kluků držet, někde v pohodě, ale jak se to stočí z prudšího kopce, je to BOJ. NOvej trail je hravej a dost dlouhej, skoro 4km. Sem tam je to rovnější, a držet to tu v mačkanici BMX není na ruce sranda. UF.

A jsme dole, a jedem to ještě jednou. Tentokrát to berem přes Chrousta trail, kterej se mě ale zdá trošinku rozpadlej od jara, kdy jsem tu byl naposled. Přitom to má velkej potenciál. Je sucho až se práší, takže v jednom úseky nevidím nic a dostávám hroznou sekeru asi 15 ti sekund. Aspoň že jsem se nezabil…

Starej Kubajsz musel odjet, ale nevadí, máme totiž dva dodže, a plán. Jedem nahoru na Sněžník, na čaj a pak to celý dolů. Pro auto pak dojedem druhým dodžem. Kubajszova dodávka je fakt něco. Sedačky v elektrice z BMW, bez bezpečnostních pásů v kombu s Kubajszovými race driving skills ti na klidu zrovna nepřidaj, hehe…. :)

Kaschtan začíná být zádumčivý, a občas roztěkaný. Evidentně mu docházejí cukry. Nabízeného Big shocka vysaje dřív než rok astinující drakula Pawlovskou… Stále se ale drží.

A po slušném výšlapu nahoru, jdem do místní hospůdky, na čajík.

Venku je zima jak kráva, fouká, a vypadá to na déšť.

Čajík přichází vhod, a Kaschtan si objednává klobásku. „Nemáme.“ Zní odpověď. Tak se nedá nic dělat, zkousne to.

V tu chvíli přinášejí k vedlejšímu stolu místních friends 4 talíře klobás, dozlatova upečenejch, každýmu po dvou. To už bylo na chudáka moc. "To si děláte prdel ? To je nějaká provokace. Tak na to se nebudu koukat !!! " A jde ven a práskne dveřma. Muhahahááááá !

Venku sedí a kouše si nehty. Pak ještě zaútočí na boudu. Ty nerváku ! :)

Nu, a jedem takovej FR track dolů. Zpočátku je to pěkně z kopce, pak se to trošičku narovnává, záběry z tohodle místa jste mohli vidět na tom českým videu jak bylo u Vela. No a nakonec to mrskáme v podstatě stejnou cestou dolů.

Dole berem dodže, jedem pro dodže, a ještě na Schwedovo trail. Ten není až tak z kopce, ale zase je to třeba vidět, a okusit. A končíme návštěvou bikrosky. Tam potkáváme šecky ty gengstry – Bubbu, Schwedoně, a mladej výkvět DC Bronx city.

Bikroska je spíš menší, skoky krátký, a tak to ani nevytahuju. Snažím se aspoň Kubovi udělat nějakou fotku, ale to víš, amatér a taky to nemá golfistu a vůbec… Ach jo.

Nakonec jedem ještě do bazíku. Cestou vidím strašnou šálu na silnici, o 3 metry v křižovatce zaparkovaný auto, u něj další šála, otevřený dveře, vevnitř chlap a nablito všude. Tyvoe, z tohohle města prostě nechápu nic. BRONX.

Bazík tu ale maj super, to zase jo. Za 50 kč, 25m, venku 50 vyhřívaná, nějakej tobogán a pár vířivek. Není to věru zlé. Dáváme si nějaký bazény, a na chvíli ven, a nakonec do vířivky snad na 20 minut. Končíme TOTÁLNĚ mrtvý.

Večeře u Kubajszový mamky, moc dobré, děkuji, pokec o interiérech, (ladím novej byt) a po kávě start směrem dál.

Byl to hodně výživnej den, ty jo. Nepršelo, prášilo se, a bavilo mě to. Díky moc.

Tak zase někdyněco.
Čárys.

Foto od Kubajsze, dznekujem  

Táak dneska jsem přespal u Kubajsze před domem. Ráno jdeme na sndani, kolem 9h, bojím se jeho zdivočelých zvířat co má doma – jsou fakt velký… Tousty, a nějaký internet, a pomalu jdeme na  kopec. Venku je tak krááásně…

Na kopec nás vozí Mumtcha Kubajszová, multivitamínem – super a moc díky. Jedem nejdřív takovej freeride, se skokama, kterej už jsme jeli i minule. Je sucho, a v lese se práší. Drží to jak prase. Nějaký ten skok, skalnatý step up step down, a míříme na Chrousta trail, kterej se teď celkem vytunil.

Začíná na cestě, sem tam zatáčka v lesní směsi, a pak už to začíná – lávka – skok na kamen – skok dolů, dablík, klopky, dablíky, klopka s dropem, dablík, klopky… No je to fakt paráda. Sice sjou nějaký skoky krátký, a jedna či dvě klopky v podstatě nevyužiješ, ale není to na závodění. Hravý, a super.

Jedem dolů, Mamka už je tam, a tak znova. Teď jedem úvozy. Vršek nějaká zatáčky, kde je to fakt pěkný, hulba v lese, a sem tam boule, a votáška vesměs na kořenech…

A pak do takovýho úvozu. Blbý je, že tu maj záškodnický turisty, jaký jsem ani v Táboře neviděl. Za každou zatáčkou je nasázenej kmen, vyvrácenej pařez, nebo metrový klády, větve, atd. No nechápu nic. Přesto to celkem držíme, klacek neklacek…

Jedem další. Po takovým hřebeni, na něm zatáčky, držíš vobě brzdy v driftu, a stejně to zrychluje – fakt něco. Ještě že je to na hlíně, na kořenech bych se asi válel jak pes. Dole najíždíme do takový lesní zatáčky, letím hned za ním, přes brzdu pravá dolů, a řvu na Kubu béééén, bééééén, a Kuba to pouští, a v rovným bordelu to drží a řve béééén, ale jak si ho to vyplácí, a vymačkává mu to vzduch z plic, tak to zní jak když dává roletu na mx v plným : béé éé é é é éé n   bé   é é éé én…. Ten zvuk byl moc smál jsem se ěště dole…

A další jízdu, něco fotíme… Jedna dvě zatáčky se celkem povedly,  takže pohoda. Jedem na autobus, že si to ještě dáme až nahoru, a až dolů ( autobus jede ve 2h). Nicméně po příjezdu na autobusák zišťujeme, že je tu asi o 10 kol víc, než je kapacita busu – a tak to nemá cenu. Prdíme na to. Rvačka o stojan na kola nebyla málo :)

Kubajsz jede k Bubovi domu, a krade mu auto přímo pod očima babičky, která Kubu nezná. Ještě že nezavolala fízly, hehe. Nandaváme k Bubovi kola, moje, Kubovo a Bubby dirťáčka a jedem ke Kubajszovi na klopenky. Na sněžník prdíme, 4 jízdy stačily…

velký zlý mocný Bubba…

Auto necháváme před domem, a jedem  asi kiláček polema na místo s těma klopenkama. Po příjezdu na to koukám jak puk, protože z toho videa to nevypadalo, ale klopky jsou zavřený jak svině, a je to asi o polovinu kratší, než jsem čekal ! Tak to bude na DH velká motanice, bro !

Jdem na to. Začíná Komedie dne. Asi 10 tou jízdu je to konečně lepší, i když kvalit Kubajsze asi nedosáhnu, má to tu strašně najetý.

Co je ale moc, je Bubba. Dole, poslední zatáčka, vytočí jí, zastaví……a upadne. Ale jak ! Skalapne jak zavírací nůž až to zaduní. Máme záchvat smíchu, ale regulérní, bolí mě čelist, a břicho – moc. No nic, další jízda. Kubajsz si bere foťák. A bubba se válí znova. Obvzláště torka 3 je moc.

To se prostě nedá. Jdem si to půjčit. Kubajsz si to bere, a celkem zkušeně si to tam povodí, dole MX pitbike průjezd, hehe, tak mu něco fotím…

A chci to taky ! Beru to nahoru, jenže ouha ! Ono to nemá funkční přední brzdu, ty jo. A jelikož jsem ještě o půl metru větší než Kubajsz, tak teď je to teprve ta pravá komedie. Však pohleďte. Podotýkám, že je třeba držet obě brzdy, i když nefungujou, že :)

No a takhle se tam chvíli bavíme. Podotýkám, že to malý kolo je neřiditelná bestie, a Bubba má můj respect. Dobře ty. Sem tam se mi i nějaká jízda povede, ale lámu to tam jak přes koleno – rejd 45stp je zlo… takže koleno, klacek, koleno, klacek, tělo do klopky, zas ne moc, nebo vezmeš hlavou strom…super.

Začíná venku jemně mrholit, a pak i pršet, tak vylejzáme po chvíli z lesa, a třpytící se loukou od kapek deště jedem zpátky k autu…slunce už zase svítí… nádhernej den. Teplo bylo celej den na tričko, super, pojezd, no paráda.

U Kubajsze jsem pozvanej na jídlo, řízečky s brambůrkama, ach nejvíc nejlepší Mňam, a jdem s Kubou kouknout na fotky, u čehož se vydržíme tlemit skoro hodinu. Nejlepší přikládáme…

A pomalu se loučím a balím si věci, a že pojedu. Vylezeme ven. A co nevidím. Na předním skle, na mé krásné dodávce, sedí velká ropucha, s nasraným výrazem ,a rozkročenejma nohama. Je zlá ! Co tak kurva dělá ? Bojíme se jí, Kubajsz běží pro foťák… (Trochu ho podezdřívám že jí tam dal on, shodou okolností byl před hodinkou vybírat rybníček od ropuch, ale dušuje se že ne)

Děláme fotky, a nakonec beru klacík, že do ní píchnu, aby se hnula a šla pryč. A ty voe, ona je asi mrtvá, nebo co ! Nehejbe se, nic, tak nakonec jí podebírám, dávám paní Kubajszový na pasáta, a děláme další fotos… Muhahaáá. Není boží ?

A to už je fakt vše. Já přejíždím do Krupky, neboť tam na neděli přijedou Petr Heiník, Filip Šrail, a další… V Krupce (30km) jsem hned, kempuju, a dávám si film „Kurz negativního myšlení“ což je fakt dost. Musím se pak uklidnit pár díly south parku, a spát…

Tak to byla sobota. Byla super ! A zítra zase něco dalšího…jestli vás to teda už nenudí.
Zatím pa. A za fotky díky Kubajszovi a za zázemí Mumtche. THX.

fotky ukradeny od Kubajsze z webu, a archivu. děkujeme.  

Tak je pátek večer, a ja frčím po super večeši s Há rodinou do Teplic, za Kubajszem. Jsem na sebe tvrdý a na nabídky přespání v Praze říkám ne. Jojo, dobrej sem, jojo. Mám od MAveho půjčenou navigaci, jo, že se taky na starý kolena vrhnu na tu elektroniku, co nejčko doba přináší. Jsem z toho mimo, pořád to na mě mluví, radši si pouštím rádio, a držím to 140.

V DC nacházím Kaschtana a Kubajsze, a další bandu v hospodě s názvem las Vegas. Parkujeme na chodníku, Bronx největší, přímo před podnikem. Dáváme lehkej pokec, kanaďana, a jedem rally ke Kubajszovi. Večer koukám sem na web, jaký emoce tu vzbudil článek nedělní offroad vyjížďka, a fakt nechápu nic :)

No nic, je sobota, budím se do azurový oblohy. Dáváme snídani, a domlouváme plán na den. Plán je takovej, že nás Kubajszova mamka vezme několikrát nahoru, a my si to dáme, a na konec ještě někde poskáčeme. Takže jdem na to. Děčín a jeho tratě by vydaly na několik článků, neboť, jednoduše řečeno, je toho taky TUNA. Nejdřív s náma jede i Bubba, ale protože má jen HT bikrosa, tak ho to hrozně vyplácí, a balí to po jedný jízdě.

Já jdu hned v první na držku, jedem takovej prudší svah s točkou, málo si nadjíždím, a už se mi to zamyká, a žeru lesní směs. Pak takový mega údolí, s odkloněným svahem, je to super, pořád s na hraně…

Další jzdu něco fotíme, ale jen tak sporadicky, i když Kubjsz má chuť fotit, to zase ano. Tahá sebou celkem velkýho macka, a občas ho na mě vytáhne, a nechce mi ho půčit :) Hrůza. Muhahaháá. Prej, "udělám ti fotku, jeď, tady je taková lávka, jo…" Tak to rozjedu, jo, aby to bylo ono, a…a jdu vedle. Dokládám fotkou :)

Dáváme takovou skočkovou trať, někde měknu, neboť je to slizký, a někde to mám just, neboť to jedu na oči a poprvý, a musím se držet Kuby, jinak jsem v píči. No ale super. Nahoru jezdíme Kubasjzovo novým starým transportérem, je to teda peklo, stará krabice se v rukou maličkého mění v učiněný sporťák, a zatáčky jsou fakt zážitek,  kor ve dvou na jednosedačce :)
Další jízdu dáváme Chroust trail, což je naprostá pecka, samá votáčka, a skoky, sem tam lávka… Nemam slov, tohle je bomba. Cestou k tomu přijíždíme takovým prasečím freeridem, to by KOjc chrochtal jako divoký prase, no a třetí jízdu jedem takovej úvoz, pořád dolů a nahoru, centrifugy, a votáčky. Teda fakt pecka !

Slunce svítí celej den, a tak se domlouváme, že nás Mamka vezme až seshora, od rozhledny. Tak tak činíme, vyšlápnem to, dáváme si buřtíka a koukáme do kraje. Ten kopec je fakt něco, hodně závidím Kubajszovi, tohle je fakt pecička…

No a berem čáru dolů. 6km sjezd, a to ani nešlápneš po rovince, natož abys tlačil. Začátek je celkem dost, (popadaný kmeny v kombinaci s neznalostí terénu) moc mě nedchnul, ale pak už to byla pecka, až dolů. Dole zkišťujem, že už toho máme tak akorát, ale ještě se chceme podívat na skoky do Oldova, a na BUKU trail, kterej dělal Kubasjz s Bubbou. No tak jedem.

Buku je dost. Cestou nahoru mi Kubajsz ukazuje GAP, tak 5 na 5, možná i víc, je to super, už má i dopad, akorát kousek dál jsou celkem pařezy…no nevím…taky neví…uvidí se. Ale je to dost. Buku tlačenice nahoru je fakt opruz, kopec jak kráva, ale točky hodně dobrý. Nicméně už teď vím, že na Skovým monstru to tu nebude závod, ale spíš boj o přežití, opět v kombu s prvosjezdem…

No něco jde, a něco ne, něco se mi vyloženě nelíbí…chtělo by to prostě najezdit, takhle to nejde, na oči. A spodek je dobrej, ten šel. A jsme dole.

Máme toho celkem plý zuby, a taky už je 16hodin. Ty jo, a najeto skoro 30 km, z toho víc než půlka z kopce… To je OK ! Tak už to jen dotlačujeme domů, sprcha, kecání, něco dělám na webu, galerie, a tak. Jo, DC má hodně co nabídnout. Je tu skvělej kopec, s možností vyvážení autem, super tratě, a dobrej povrch. Škoda jen, že e to tak daleko !
Každopádně díky moc Kubaszovo mamce za vyvážení, a Kubovi za průvodce, já si to moc užil, doufám že on taky. THX !

A večer párty pokec s Kaschtanem, Kubou, Schwadem, a Bubbou. Hospoda. Šilená pitka. Pak celkem slušná bitka, dvou chlápků asi takhle : dělo, dělo, pád na zem, dělo a dělo na zemi, vše v režii jednoho nařáchlýho testosterona, druhej eX, 10 minut nehejbačka na zemi, pak křeslo, nehejbačka, odcházíme po hodnně, a pořád je tuhej. JOJO, DC je BRONX !

Tak zase někdy. Pa.

Foto : Kuba, já… 

Rozebíráme problematiku naší sjezdové scény, od problému kam se vyprdět až po to, proč je to vůbec tak špatné. Děda mi také povídá o svém sexuálním životě, na to že ti dědku táhne na 50 jseš fakt čilej. Možná si té čtrnáctileté lollytce zkazil kompletně pohled na zralého muže, ale aspoň ví, co jí čeká, až zestárne po boku nějakého mlaďocha a oboum jim bude tolik, kolik je ted tobě. Vytahané poprsí, at už její nebo jeho, jako máš třeba ty a jiné, více vytahané věci….Ufff, hrozná představa.

Ale to jsem tu asi psát neměl že? EmoTý bude žárlit. Od problémů se dostáváme k tomu, že se mi chce po oběde spát. Čárysovi se to zamlouvá a začíná mi psát deníček do bleskovek. To se naoplátku nelíbí mě a abych nevypadal jako úplný lenoch, beru telefon a domlouvám vyjížďku s DC majstrem Kaštanem.

 
Venku sprchlo a tak je parádní vzduch, leč jemně dusno. V DC to funguje tak, že si zavoláme a za půl hoďky máme spicha u večerky pod Sněžníkem. V 15:00 se zde sjíždíme, dáváme nanuka a pádíme nahoru. Já oblečen do nového, nepromokavého, freeridového sombrio pyžama a kaštan do nových TLD šortek s navoněným RB dresem. Okoukali jsme to od tebe Čárys správně? Vím, že ze mě S-Mef nebude mít radost, ale reklama je reklama, hehe.

Vláčíme se tedy ukrutným kopcem na jeden parádní trail. Cesta k němu je 45 minut od spoda, s tím, že ho za 3 minuty sjedeš hehe. Říkáme mu „Liberecká“, jelikož je to fakt prudkej kopec, s několika zatáčkami o 180°. Takže paráda, baví nás to tu ted hodně.

Já za vidinou dobrých fotek jezdím přes své hranice a asi třikrát jdu k zemi takovým způsobem, že se opírám o řidítko,koleno a loket.

Kaštan na oplátku boří všechny drážky o které se dá opřít, taky dobře on. Ty jsou tady fakt dobrý, protože jedeš točku, totální vracečku na prudkym svahu a ke konci se už prostě jen kloužeš dolů, kde tě to chytí v drážce. Tady my trénujem, jaxe má vlastně zatáčet. Snad je to z fotek trochu vidět, jak to vypadá.

Jezdíme a běháme do kopce sem a tam, dokud z nás neleje. Chceme udělat pro 720 pokud možno nejakčnější fotky. Což se nám nedaří. Špatný světlo v hustym lese je svině.

Za necelou hodku máme hotovo a jedeme zpět k večerce, kde si dáváme nanuka a já volám tobě Čárys, že je vše hotovo. Čárys nelení a vše dává do bleskovek. Kam ta sedmsetdvacítka spěje, to vážně nevím. Je vidět, že když Čárysovi nejdou kšefty v obchodě, tak vymýšlí totální ptákoviny :) Ovšem na druhou stranu, takovéto jednodenní deníky riderů není zas tak špatná idea, že?

Přijíždím tedy domu, házím fotky do kompu a jdu se koukat na čt sport 4 nebo jaxe to jmenuje. Musím říct, že záběry by měli docela fajn. Ale hůř sestříhat to nemohli. Muzika ani nevím, jestli tam nějaká byla. A nesmyslná hláška typu, že Rosťa „čert“ Štencl jezdí sjezd od roku 1989 je zde úplně běžná. Asi to není zcela jednoduchý něco takovýho udělat. A jsem rád aspon za něco. Ale občas mě to fakt pobavilo…

No to je asi všechno, co bych vám chtěl říct. Připadám si už jak Maverick, kterej si píše deníček na líbimseti. Hele dědku, to sem taky musíme dát…

čárys poznámka : No a já nemůžu než napsat – díky. Měl jsi super den maličký …. 

Skoky dávaj všichni vše, u některejch jak už jsem psal minulej tejden, chybí dopady. Některá tam místa jsou obvzláš labužnická, takhle jsem kolu nedal nažrat ani nepamatuju. Klauz proráží, a neumí to zalepit, tak si ho různě šikanujeme a dáváme mu najevo, že je tu nejmladší…

Co je teda ale fakt nátěr, je jedna z těch tratí. Kubajsz nás vede, u každáho kamene prohodí – to se dá sjet – což se fakt dá, ale teda, víckrát jsem trialový dopady do zadního s následným vyškubnutím ramen ven snad za den nedal. Teda, kamarádi, dopady by to chtělo dost… 

Taky fotíme, vybíráme si jednu zatáčku, a každej jí najíždíme. Tak a zde srovnání, aneb jak projet stejnou zatáčku v podání 7 lidí a pokaždý blbě, zde, hehe.

No a frčíme dál. Už je asi 15h, a jsme mírně řečeno jetý, ale letíme ještě do Oldova. Kde taková tratička v lese, obsahující dirt, a několik sestupáků vedle sebe, je to fine, ne velké, leč hravé. Zde klucí celkem hec a trix, Kuba kánata, Klauz X a víc, Kaschtan nějaký ty tleskance nohama, dost. Nakonec fotíme pro dolekop.com sbírku helem, a Kaluzík k tomu skáče nejhnusnější skok (jedna ruka v koni) a už se těšíme, jak tím zahltíme Keliho web. Ten bude hepy, a těch kydů…hehe, to bude ono.

Jo, ty krávo, Buba se umí kopnout do hlavy, to je prostě nejvíc !

A to už jsme fakt znavený, 4 dny výlet, třetí den bikování, už je to fakt přes závit, což se vyznačuje tím, že dochází motivace jezdit. Takže nakonec po přesunu na poslední lokaci, Oldov lávky už jezdí akorát Klauz a Kuba s Kaštanem. Zde je jedna taková gapová lávka, která má nádhernej dopad, to je do peřinky, a pak pár dirtů a svinskej gap mezi stromy, kterej je fakt dost. Naštěstí má upadanej odraz, a tak to nikoho neláká…

No a končíme. Loučení, i nějaká ta slza, jako obvykle, přátelství za hrob a kydů plná půda. Závěrem bych chtěl poděkovat : Filipovi za vyvážení, Kubajsz family za vše, Manasovi za nocleh, Kaschtanovi za to že nešel venčit psa a jezdil s náma, Bubovi že se kopnul do hlavy a dokázal tím že je mistr Joda.
A Klauzíkovo mamce, že ho s náma pustila. Jsme hodní a staráme se o jeho duševní vývoj jak nejlépe umíme !!!

Tak zase brzy, niggaz

Do DC přijíždím před polednem, jedem na bikrosku, ladíme tu nějaký polety. BMX není težká, spíš hravá. Po startu mají dva skoky, jeden je celkem polet, nešel jsem do toho, páč silně foukalo, a ani místní z toho nebyli moc happy. Zde děláme nějaká fota, nic výraznýho, jen tak do pohody, a nějak tak i jezdíme, asi hodinku.

Doráží Buba, a tuna lidí. Ve 14h máme objednanej autobus (Kubajsz zařídil, Car-Fi je mocný, kupujte u nich, to se vyplatí, hehe, fakturu pošlu) kterej nás vyveze nahoru na Sněžník, na FR/DH track. Je nás narvanej celej autobus, snad 30 lidí, to jsem nečekal, tuna místních, nahoru strašný hlášky z kaleb, Kubajsz vede s hláskou jak poblil svou bejvalou holku, no comment, mladý klucí se uměj bavit !

Nahoru to celkem trvá, a mě už je jasný, že se můj časový plán (chtěl jsem pak ještě do Oldova na ty jejich skoky a gapy) začíná hroutit. Nu, ale no stress, je to přece jedno, je krásně tak je třeba si to užít.

Nahoře je fakt rozhled jak z letadla, je to velkej kopec, vidíš celý DC, paráda. Dolů jedem několika traily, byl jsem tu před dvěma rokama, a jel jsem tenkrát jen jednu jízdu, tak si nepamatuju nic, a snažím se držet Kubajsze jak jihočeský klíště, abych věděl kudy. Kuba jí solí, není to zadarmo, takovouhle jsem na oči ještě nejel, kudla.

Tratě jsou tu fajne, není to nějak mortál z kopce, ale hrozně to valí, dobře. Cestou dolů jedem i nějaký dropíky, jen to spíše menší, ale zase slušný mrdky, neboť jim na všem chyběj dopady, hehe, dobře oni.

Spodek trati je už mnohem točivější, a tady už to nějak nestíhám. Třeba letím za Kubou, on se přes rameno otočí, a řve : „Je tam gap!!“ řvu : „Má dopad !?“ řve : „Drž se mě !“ a tak se držím, blíží se hrana, on poťah, já s vizí co bude taky poťah, no teda, celkem zážitky. Ale fakt super.

Místní to maj najetý, je vidět že jsou tu doma, a tak jí fakt valí. Buba v pohodě, vždycky chvilku čekáme, jak má ty malý kola, tak se mu to občas v bordelu hůř odvaluje, ale je to punkáč a sype jí jak kráva. Respect.

Dolů přijíždíme as v 16:30, a už to balím, do Oldova nejedu, nějak mi blbnou světla u auta, tak s vizí 260 km domů radši asi vyrazím. Však já se vrátím, hehe ! Viděl bych to na Krupku jeden den, a Děčín na den druhej. Má to tam velkej potenciál, a chce ho to využít. Díky za provedení, klucí, a sorry že jsem vypadl dřív, ale cesta byla dlouhá…

Jo a ještě bonbónek na závěr. Domů vyrážím v 16:45. U benzínky zastavuju, kupuju si kolu, a valím jí jak kráva, a teď pozor. V 19h 10 minut vykládám sjezďáka u krámu. Takže, hošánci, koukejte se přestat vymlouvat, že to máte daleko, a přijeďte. Hjundajem 2h 10 minut čistýho času. Jezděte na body !

Super 3 dny, výlet jak má být, celkově to vyšlo na dvojku. Což na to, že jsem jel sám, je pohoda. A příští víkend mám volno 4 dny. Co já to jen podniknu? Hm hm hm, jdu přemýšlet….

See ya soon, gangstas !