Tak jsem nebyl v Rokytce jezdit, že jo, protože to bych si to hrozně užil, ne, já tam byl jen proto, abych vám sestřihal video a nafotil fotky a napsal článek. Článek byl tu, video je tu ted. :)

Kdo nečetl at sem běží

A kdo četl, at si to pustí :)

Takže přátelé, ordazil jsem na další ze svejch dlouhejch roadtripů, a jeho začátek byl v Rokytnici.

Pěkně v pátek večer přes Prahu, zalézt si s Petrem Heiníků a Andym na Smíchově, leč do Rokytnice už djíždím sám, respektive s Tetou (jíž vyhazuju na hradě Kosti, kde má Highline exhibice) a Petr s Andym se mnou nejedou, protože Andy jede závodit na Enduro race, a Petr se jede přežírat na nějaký narozeniny :)
V Půl druhý v noci jsem v Rockytce. Svítěj hvězdy tak moc jak to jde jen v horách, ale zima je pořádná. S vidinou slunce a trička zítřejšího dne jdu spát.

Tenhle víkend se v Rokytnici propagoval jakýsi Monster víkend, s plány na plagátě jako je MONSTER HARD party, seznámení s MONSTER teamem, a podobný sračky, nemám pro to jiný slova. Ve skutečnosti to funguje tak, že místo v avizovaných 1Oh přijede totálně zlitý osazenstvo „Monster“ teamu v půl jedný, jež čítá asi 7 lidí, jako například vožralýho Maveho v triku legalize gay a Bohouše kouřícího víc než Constantine. Plus dalších pár lidiček. Jedinej kdo se tu nějak realizuje, je Prochajda, který pro ně fotí, a Ovce, kterej pro ně toč video. Zbytek tu celej den střízliví, občas se projede v káře, no komedie děsná. Když pak vidím, jaký akce dělá red bull, můžu se týhle konkurenci jen smát. Muhahaááá. Monster víkend.

No nic. Prochajdu vidím hodně rád, takže kecáme o všem možným a v 11h jdem na svah, protože to je to co je tu důležitý – já jsem přijel jezdit. Hned první jízda je vopravdová komedie – nebyl jsem tu rok, takže koukám a vidím spoustu novejch věcí, především skoků. Prochajda :

„Pocém, čárys, víš co, to je dobrý, to dáme, néé, pomaloučku, pocééém, jedem, víš cooo !!!“

Mě je to jedno, takže jedem. První gap. Prochajda krátkej, nasazuju banána, děsná mrda. Dál přescesťák, Prochajdu dcukávám ve vzduchu a on jde pak na vnitřek, já taky – děsná chyba, noha ven, kořeny, hajsajd, málem se zabíjíme oba, ale nic, držím to za ním již lehce frustrovaný dál. Louky jsou jako dycky krátký skokově, a s jednou nádhernou plackou, a pak přichází novej les, kde i po předchozím ujišťování že se na to nejdřív koukneme, jedeme vše z voleje.

Spodek je stejnej, rozbitej a jakoby DH, až na uplně spodní sekci kde jsou dva pěkný skoky – jede trochu do zatáčky a druhej už je kratkej, a gapík do cíle. Jsme dole.

Teda, čumím ! Týda tu vodmakal opět největší kus práce – respekt. Skoky dělaj tuhle trať fakt hodně zábavnou, hodně moc – musíme na tom na Monínci taky zapracovat. Jedem hned další jízdu, a pak Prochajda odchází fotit, je to zkurvenej profík, já bych radši jezdil voe, a tak si nacházím Kubajsze a tačínáme spolu vymejšlet kokotiny na GoPro.

Voe, on je prostě jak malej mladej kluk. Nebo vlastně ne, on je malej a mladej kluk. Mrskáme to za sebou, beru ho na vídeo, a on je co – tahač skoků. Takže když ho na druhým skoku ve vzduchu doťuknu, začiním bejt trochu nervózní. NA dalším to tahá tak, že si dává pěstí do držky, což mu posouvá helmu, ale valí dál i když nic nevidí. No a takhle pořád dál.

Fakt se tu moc bavím. Jedeme projet i tu druhou, freeridovou část, a ta je začátkem lávek stejná, pak trochu jiný točky a na spodnějších loukách přibyly uplně nový, luksusní klopenky. I tady Týda maká, dobře on… Za ten den jsem tu viděl sanitku celkem v permanenci, válka hadr. Nejvíc byl týpek, kterýmu nemužu říct jinak než Buku, kterej s hláškama – „tady se přece nikde nedá zabít“, (jeho komentář na Kaschtanův výrok že se tu minulej měsíc skoro zabil) jde na držku třetí jízdu tak, že ho vodváží sanitka. K vidění je tu i třeba partička DIRTAŘŮ na dvacítkách, kterak jedou v emo hadrech a šátkách alá šón vajt dh trať. Když pak nejmenší z nich na dváce dává poslední gap do cíle, kterej dostal na krovky už nejednoho sjezdaře (je moc krátkej) tak by se v nás s Kubou na lanovce krve nedořezal.

A tak šel čas.

Až přišla půl pátá, a Prochajda nás s Kubajszem vzal na freeride na Dvoračky. Děsnej, ale fakt děsnej výšlap byl nutnou daní za odměnu nádhernýho, děsně rychlýho sjezdu až do Rokytky. Místama regulérně 70kmh, skoky, fakt MX, zataženej v areo a jen si to papal. Výborné !

Cartman a Milhaus s holkama se tu celej den pohybovali za Turnov, takže jsem dokonce získal bezbolestně spoustu fotek od Cartmena. Míla jezdí moc moc pěkně, jen co je pravda – na HT ale jede čistou, pěknou stopu. I když si občas přejede nohu, nebo tak něco…

No takže na luskus fotos koukněte tady u nás, a nebo na kompletek na Rajčeti.

A už byl jen večer, kecačka na parkingu a pak asi někde ve městě PARTY HARD od Monsteru. To byla věc, který sem se fakt nechtěl účastnit, a tak jsem se domluvil s Prochajdou, že ho navštívím u něj na bytě, co mají v Rokytce. Nakonec jsme se tam sešli ve čtyřech, ježdě s Ovcí a ženou, a Cháska udělal večeři, já umyl nádobí, a vyzvali jsme společně flašku Morgana a basičky Frisco drinků.

A bylo to fakt fajn. Produkce starejch kousků a konverzace na úrovni, až do pozdních nočních hodin.

Já pak již jen do auta, a spát. V neděli jsem hodlal totiž zůstat, a polítat to tu znovu. Neboť mě to tu velice baví.

Rokytka roste, a i přes cenu za permici, která je už spíš vyšší – 4OOkč má hodně co nabídnout. Já se zase vrátím, muhahahah!

Děkuji velice Týdovi a Cartmenovi za možnosti, a fotos.

Aloha, přátelé, jedu na jih.

Čárys, neděle 1Oh, 12.září 2O1O.

To si takhle sedím na posteli, vykoupanej, unavenej, zkoušky hotový, dvanáctečku z Plzně lemtám a napadne mě, že bych mohl napsat report z Rokytnice. Zavolám Mautinovi, ten z toho má radost, tak proč ne, třeba udělám radost i někomu z vás, pro ty ostatní máme aspoň fotogalerii.

Tak jak to vlastně začalo? Jooo deset dnů jsem nevylezl z baráku, učil jsem se, pak jsem se ocitnul po hrozně dlouhý době mezi lidma, seděl jsem v hospodě a s Luďanem se dohodnul, že pojedem do Rokytnice, to byl čtvrtek. No a v pátek ráno, už si to pádíme tam, klasicky se nám podaří odjet o hodinku dýl, než jsme si naplánovali, ale tak kdo by se o kluky ze Shibaku nepostaral, ale cca ve dvě už nasedáme na sedačku lanovky.

Jsme tu skoro domácí, už jsem tu letos jednou byl, Luďan ne, takže když ho nechám jet prvního, můžu mu zase jednou stačit, jupí. Jo kdo nebyl, chce asi vedět jak vypadala trať. Hmm. Tak je to pořád podobný, vodstartuješ, vymotáš se pod lanovkou, šutrskok, gapík a za ním ty tři klopky, tráňo, kde si občas rukou škrtneš o strom, klopka, skok, přescesťáček a to už jsi v prvním lesíku, zase klopka a dřevěnej skok, kterej je dobrej, tak je pořád stejnej, za ním se dřív jelo rovně, teď to ohneš do prava a užiješ si o jednu zatáčku v lese navíc, na louce dva skoky a už jsi u dřevěný boudy po pravoboku a skoku z klopny, ten je super na poježdění, ale když musíš závodit, jeví se značne jakoby napiču, já jsem tam málem slíknul plášť, druhej skok by se cizím také mohl zdát napiču, ale my co jsme skákali jeho demoverzi jsme za toto nadšení, zatím už ale největší nesmysl na trati, tady to Týdovi ulítlo, dřevěnej odpal kamsi do vesmíru upřostřed louky, já si tam v druhý jízdě teda málem vyrazil zuby řidítkama, ale možná nejste tak šikovný, dál klopka, klopka, klopka a další nová sekce, odkloněná zatáčka do lesa, v lese dřevěná klopka, lavice, dvojáček a už si to šlapeš okolo další dřevěný boudy a stanice pomy, tady udělám tečku, ať to k nečemu vypadá, tečka.

Takže na týhle cestičce, někdo šlape jakoby ty řidítka chtěl urvat (Kubajsz) a někdo odpočívá a přemejšlí jestli to s ním nesekne (Tomaass). Následujou dva skoky, který by mohly bejt delší, hlavně ten druhej, bohužel lyžařobikeři už tam takhle motaj hrozný komba, takže se to asi nemůže, cestička, skok přes pařez, někdo jezdí mordor vlevo, mě říká kudy mám jezdit Lůďa a já ho bezmezně s přísahající rukou na vlajce bikestuff poslouchám, šutrový pole a následuje drop, zase tu někdo vymejšlí různý jiný komba, ale když se mi skoro podaří po lávce předjet Čerwa, kterej to bere vpravo přes pařez, tak to bude asi rychlý, za tím je to stejný, klopka, hop, klopka, hop přes kořeny, klopka, brzda, smyk, klopka a pařezová sekce která je trochu jinak a každej jí jezdí trochu jinak, já to vodpálím z prvního pařezu, pak zavřu oči, řeknu si jestli sáhneš na brzdu, nebude žádnej Rohozec a vono se to nějak poddá, dole tráňo, který kdyby bylo sakra delší, zhruba tak dvakrát, tak by to bylo nejlepší tráňo na světě, ale zase tu máme lyžařobikery, co jezděj pluhem a nebojej se ničeho, takže to by opět dopadlo, na týhle rovince už fakt bleju, takže je tam sice nějaká lavice, ale ta mě jen probudí z komatu, dál je to zas stejný, hop, klopka, hop zatáčka vo devade, ta mi mimochodem přijde absolutně boží, připadám si tam jak na krosce, muhahah a za ní nová sekce do lesejčka, celkem fajn, pak opravenej skok, kterej nás už všechny za ty roky aspoň jednou vyslal, ale se tu v pátek honím s Tomášem Šónem WhiteWeissem, tak mi po obejzdu hrozně ujíždí, proto volím objezd, zatím šutrovej drop, klopka a novej výskok nahoru, kterej je uřízlej jakoby doleva, takže se zdá že skok vede doleva, kdo tam prosím nebyl, skok vede ve směru pletiva na odrazu, samozřejmě že když jsme tam byli poprvé, na nic jsme nekoukli, vodpálili všechno z první a s maňasem jsme se potkali vlevo na louce mimo dopad :-), zatím je paleťák a super zatáčka, která bohužel vynáší a díky tomu, že se musíš dole trefit na úzkou cestičku, tak je tím dost nebezpečná, no a jsi v cíli, uf stejně si to z mýho popisu nemůžete nikdy představit si myslím :-D.

Mě to hrozně nejde, jako čekal jsem, že když jsem dva tejdny nebyl na kole, do toho se přežíral, válel nad skriptama, nalil do sebe pár kousků k večeru, aby to uslo a ráno to vykompenzoval Shockem, že nebudu ve vrcholný formě. Ale nějak mě to tím ani nebaví, jdu hodněkrát na držku, ohejbám si páčku od brzdy, ulamuju lanko od přehazky (s mojí leností to vidím na singlespeed minimálně do Monínce), ale po tědlech peripetiích, už mi to zase začíná jít a koncem dne jsem nadšenej. S Lůďou se rozhodujem, že pojedem dom, otevírá se nám tam po pár měsících klub, máme to kousek a že možná přijedem ještě na pívo sem a nebo až ráno uvidíme. Nakonec se ozývá Marwin, spíkr, že se nemá jak dostat, tak volíme odjezd na ráno a ukazuje se to jako špatná volba. Jako já s tím problém nemam, ale když odcházím po půlnoci z klubu, Luďan už se drží baru, aby neupadl, v jednu mi přichází hůř rozluštitelná sms, že je na kaši a domů se údajně dostává ve čtyři ráno.

Ráno přiváží Luďana, kterej si dal tři hodiny spánku a je zelenej, jeho brácha a já řídím, protože jinak bychom se nedostali, nabíráme Marwina a držíme to v červeným, ať už můžem jezdit, poznámka pro řidiče, v žabkách se blbě závodí. Na místě je tuna lidí, hrozně moc, celej parkáč jedno velký bludiště depíček, každej má svůj banner, nálepku, no všechno. Já si hodlám opravit to lanko jo, ale nedokážu ničím z Weissovýho výběru kleští ukleštit ten bovden, takže ladím šroubováčkem nějakou sedmičku a jedu single, o jednu starost s mačkátkama míň. Na registraci zjišťuju, že se nerozdává tombola od nás, od fly4two.cz, no jo Henďa je alkáč a zapomněl na to, tak jsme to vylosovali podle čísel a nemusíme tisknout kartičky na Monínec aspoň. Jo měl bych napsat, že nás jde zaregistrovat Maňasova krásná a úžásná a nejhodnější přítelkyně Kotě č. 234, máme Tě za to moc rádi :-*. Lidí je tu opravdu hodně, to vám ani nemůžu popisovat, ale kokoti jsou některý velký, to jsou pořád kecy vo kole, já z toho nemůžu, jako je pravda, že vim hovno, štelovátko z tlumiče jsem si urval, na vidli radši nesahám, gumy mam nafouklý, tak jak jsem je v meziboří nafouknul a na internetu jsem se dočetl, že moje kolo je kompletně nahovno, mě to na to moje ježdění stačí, ale některý lidi? To je moc, sice jim pak naklepeš čtvrt minuty jo, ale voni poznaj všechno, maj tam tři točítka na tý vidli, týpek s tim pohne vo čtvrt votáčky a už se mu to nezdá a dovedou to řešit půl fronty, zatím co mi si předáváme zkušenosti s lubrikačníma gelama. Asi si taky něco do příště naštudíruju, já ani nevím, co je ten moušn kontrol a no teď jsem sem chtěl dodat ještě jako nějakej cizáckej název, ale já už ani jinej název neznám. Druhou půlku fronty se pak lidé dokáží bavit o tom, jestli 358 kámínek na trati objet zleva, zprava, po zadním nebo zkusit přeskočit, my řešíme, komu se líp větraj koule díky větráčkům na kalhotech.

Teď jsem byl za šmejda a nikdo mě nebude mít rád co? To už stejně nikdo nemá :-D. Hele tak jdem závodit, jede se to 20 seKund vod sebe, takže celkem mortál kombat, některejm rychlejm se podaří předjet i dvakrát, rychlejším i třikrát, já startuju za Maňasem, takže pohoda. Jedu si fakt klídeček, no samozřejmě řádím celej den jako kokot, protože jsem dlouho nebyl venku, na slunečním světle a mezi lidma, takže čumím okolo trati, kde kdo je, zdravím je, na skokách vymejšlím píčoviny, když mávám cartmanoj a spol. jdu už fakt málem na držku, v nejvíc šutrovatý pasáži čumím po holkách, no super, ale co, ven nejdu a jak jsem si jel pohodu, tak je to asi rychlý, 2:56 prej, tak to když to zmáčknu, mohl bych zas po dlouhý době aspoň do tý desítky zajet. Luďanovi se ještě nepodařilo od rána nic sníst a zalítává v měřáku samozřejmě někde okolo 2:50, možná míň, výsledky nejsou, připojit se na net je v dnešní době obtížné, tak mi to sakra hoďte na flashku a já to tam fouknu! Kdo se mi z vleku takhle líbí jak jede jo, Bobo samozřejmě, jede prostě dobře, mě se líbí z mladejch nejvíc, kdyby nelil a nehulil, byl by ještě lepší, ale tak to hodně lidí a co se týče zimní přípravy, taky bych byl o hodně sekund jinde. Dál jede hodně pěkně Šimon Charvát, dlouho jsem ho nikde neviděl a jede fakt hezky a prej je i rychlej, já poznám hovno, Fík jezdí pořád pěkně, vo tom psát nemusím, jooo řekl jsem mu, že je tlustej čůrák, když mi nechtěl půjčit kolo na parkovišti a je na mě naštvanej :-(, no všichni jedou dobře, zeleňák jede hroznou, zas nevím čas, ale myslím, že naklepal hodně z vás, jo a samozřejmě Adam. Jako kdybych něco chtěl, chtěl bych jezdit jako Adam, ne kvůli nějakejm posranejm závodům a že bych bych byl v Čechách nekompromisně nejlepší a že kdyby si pod stupně Charvát postavil tu svoji plečku, tak bych mu jí mohl zlejt šampáňem, ale protože to takhle umět, tak to musí bejt neskutečná zábava, je to neuvěřitelný, co on na tom kole dělá, prostě to musí bejt maximální radost umět takhle jet a ještě se na to hezky kouká.

No a potom byly ty dvě závodní jízdy jo, slunce pálilo celej den, my jsme fandili a zlobili a dělali ostudu, já už hlas jak rocková hvězda, takže na první jízdu nastupuju už unavenej a nechce se mi nic, ale tak říkám si kolo máš prej nahovno (psali na netu), do toho vohlá páčka, singlespeed a ještě se mi to dneska nepovedlo sjet bez spadlýho řetězu, mám na ten padací řetěz prostě smůlu už od loňský Marosany.. Píp, pííp, píp a jedu, tak pojedu si pohodu, to je nejrychlejší, na rovinkách sedím, ale tak snažím se točit nohama, pro pocit, celou dobu musím myslet na to, že potřebuju pošetřit energii na pasáž pod lanovkou, tak to jedu dobře, když otevřu oči za pařezama, jsem před tránsférem, to je správně, no a odtud už si jen v duchu říkám, pohoda, klííd, takhle už to bude dobrý, no a hovno samozřejmě, za šutrovým dropem mam zákaz šáhnout na brzdu, driftuju předním skoro do nuly, tím pádem ani nedolítávám skok nahoru, achjo, samozřejmě ani nevím, kde je konec, tak rubu pro jistotu až k turniketům. Čas prej 2:52, byl bych šťastnej, prej jsem do desítky (psát report bez výsledků je fakt dost nahovno), ale když vím, že jsem to zase zesral a hlavně jsem si řekl, že to dám nejhůř za 50, tak jsem na sebe naštvanej, ale což karma podržela, nespadnul mi řetěz a jsem celej. V druhý jízdě to chci samozřejmě napálit, jdu ven, padá mi řetěz a ještě se zamotávám na skoku do Xupu, takže čas padesát se nekoná, ale i tak jsem spokojen. A zbytek? Ty vole, třeba Adam díky těm 20ti sekundovejm rozestupům málem dojíždí Šimona, no všichni jedou dobře, třeba jedu na lanovce a startujou jakože lidi časově o hodně horší než já a jedou dobře, hrozně se to posunulo.

Výsledky nakonec zhruba takovéto. V ženskejch první Jana, sice jako vyhrála, ale nevím, jak to nakonec bylo s tím spodním skokem a zajel tě Lukas, no takže nevím, jestli bude pochvala, nevím, rozmyslím to. V kadetech byli na bedně samí malí kluci, asi protože jsou to kadeti, v dědkách vyhrál číža a na druhým místě byl chlap, kterej vypadal jako hroznej týpek, fakt hustej chlapík, nevim kdo to byl. V juniorech netuším, Bobo tam asi byl a nějakej ten Třešňák nebo jak se jmenuje asi taky, nevím. V hátéčkách konečně dostal Henďův čistej styl naprdel od zeleňákovýho freestylemotocross módu. A královská kategorie motorkářů? Třetí Luďan, kterej je prostě kokot, tři hodiny spánku, víno, pivo, vodky, rum a čas 2:43, jsi kokot. Druhej Fík, jako von moc jezdit neumí že jo, jsme na tom podobně, ale commencal jede no, co si budem povídat, myslítě že to Athertoni uměj a trénujou? Hovno, za to může commencal :-D. První nemohl bejt nikdo jinej, o čase nemluvim, Adam je jinde.

Let na padáku jsem předal, s Amynkou fenečkou mou jsem se pomazlil, Toma Svobodu jsem zajel, to jsem si nemohl odpustit napsat, víte on si za chvíli na to celopéro zvykne a už ho nezajedu, ale do tý doby, to můžu psát no a commencal, kolo nahovno vyhrálo nad cultem raslem, kterýho sedlá manas tomek, takze manas tomek je víc nahovno než moje kolo, to je jasná rovnice. Závěrem bych chtěl říct, že bych si fakt užíval víc na sjezďáku a kdyby někdo z vás měl doma dirtovýho pevňáka a chtěl si koupit něco na 180mm, krátkýho s jednobrejlí, je to kokotina, neudělejte stejnou chybu, já to nemůžu prodat.

Jo a kam teda jedem o víkendu? Je hrozně moc akcí, já nevím, já už budu mít od čtvrtka regulérně prázdniny, tak sem něco napiště, kam jedete. Chci někam kde je dobrý pívo, hodně dobrejch kamarádů, hezký holky a fajnový počasí.

P.S.: Sháním nějakou brigádičku na červen, mám kolej v Praze, takže asi v Praze, kdyby někdo o nečem věděl, potřebuju si dát to kolo trochu do kupy a nemám na to prachy, budu vděčnej za jakejkoliv tip, můj mejl: tomaass.sorejs@gmail.com

Jo a zapomněl jsem na Mlocka, přeju Ti brzký uzdravení, všichni okolo teď padaj jak švestky, snad to KTM pochopí, v tomhle sportu to tak je.

Galerka od cartmana ze který jsme si půjčili pár fotek je tady.

Tak zase někdy, někde tomaass.

Tak se odjel poslední závod českýho poháru. Prach, klopky, střelba, elita, kalby, řev, kola, havana, enegrie, lano, monster víkend…

Takže dorážím večer v pátek, koukám kde to zapíchnu, a vybírám si místo vedle Matěje a Prochajdy – akorát je potkávám, jak mizej do Šnekolendu – takže mám trochu obavy, co se bude dít v noci, až se vrátěj. Šnekolend bych asi nezvládnul, takže jdu zakempit, a dávám film.

2h:30 ráno. Řev. „Kurváááá, Ory, kolik ti dlužím, pocem, kolik, dvě kila ?“ „Spíš tři“
Pocém, orané, cože tři helééé, Čárys je tu, mrdák, poceééém, vstávej“

Tak to sem čekal, muhahaá, takže vstávám, a jdu se s nima pozdravit. Koukám, a v Transpíku maj vzadu na posteli nateklou Markétu, je slušně na káry, a nechce vylýzt z pelechu, i když jí Bobo povzbuzuje jemnými slovy jako vypadni a neser, padej. Středověk moc. Prochajda vypil 2 flašky Havany, je nezřízenej a neunavitelnej. Po hodině konečně ztichává…nebo umírá, nevím :)

Šnekolend je prostě ZLO.

Nu nic, sobota, jdem jezdit….a nebo ne. Nejdem jezdit – je nějak pošmourno, a jelikož je polední pauza, zjišťujeme že to nemá cenu, že prostě půjdeme až na jedničku. 4 hodinková permice, a jdem na to.

Start tratě se posunul jinam – vpravo od výstupu lanovky – a je to myslím mnohem lepší. Kousek po startu udělali takovej trochu jako gap do klopenky, a pak asi 3 nový zatáčky, na louce asi skok nebo dva, a zbytek je v podstatě až na jeden vnitřek stejnej. Všude je prachu jak svině, a celkem to klouže, a fakt to jede.

Na loukách teda musíš přidrtit, je to velkej bikros.

Jezdíme různě se skupinkama, protože dorazil Ueeeeee tak se vozím na zevla s ním -  stejně jsem chtěl probrat spoustu věcí ohledně tý Kanady. Ceny, atd…no asi to nedám – je to za moc peněz, na tu chvilku – mohl bych max tak na 14 dní. A to je tak za šede. Takže to ne. Z naší partičky tu chybí Carlos, kterej to vyzevlil, a Petr Heiníků, kterej se válí u moře, kde jim pro informaci prší a je zima. A prej mají hlad. Plamen už prej na to sere, že mu to nejde, tak končí. Jinak je to ohraná stará dobrá zábavná písnička.

Takže lítáme a lítáme, beru si do učení Radka Broze, čerstvého to budoucího tatínka (hlod dne) a koukám na to jeho štýlo co přijel z tý Francie. Zrychlil nám ten kluk, o tom žádná, ale přesto se nějak nemůže donutit skočit i ty elementární záležitosti, jako např postartovní gap, nebo tráňo dole. Tož  mu říkám, že sice závody nejedu, ale když to skočí, tak že pojedu, nebo třeba že Carlos by to skočil, atd atd… stále váhá, a nechce nasadit.

Takže se neregistruju.

Ten den jsme dal snad 10 jízd, a k vidění bylo mnoho. Např Martin Srbík pokračuje ve válení se, asi ho to na stará knees začalo bavit, fakt těžký fróňata, stejně tak Jirka Svak, děsný veletoče, padá to jak hrušky, každou jízdu někdo. Ještě že už je večer. V našem race depu probíráme nepublikovatelné, dávám si kolem 21h u Matěje a Oryho v dodži šláftruňk s Prochajdou, a mizím do dodávky. Prochajda samo nezůstává u jednoho, či dvou panáků, ale musí stáhnout dvě flašky. Bože můj, on je b.ů.h.

Nicméně – je ráno. On jako správná mamka dělá klukům tousty, čaj, stará se o Oryho, Boba a Matěje jak o vlastní. Matěj potřebuje vyhrát, neboť „tady jde o prachy voe“, (byl jsem ujištěn), takže to hodlá nadrtit. Celkový vítězství už má skoro jistý – tak ještě ten žold.

Koukám pak z tratě a lanovky na první kolo, a u toho nějak se Skrethem lítáme friirajdovku. Práší fest.

První race round jede každej podle toho, kolik potřebuje bodů v celkovým. Někdo letí, někdo se šetří. Překvapujou junioři, hlavně youngpunxguns – Bobo, Koule, Mára neboť dávaj časy pod 3 min… Inženýr v Hobby je opět mimo, fakt nejlíp…Luďánek nachcípanej…Jouda přemotivovanej.

Adam letí děsnej BMX, co jsem koukal na vršek, a oproti Matějovi, kterej se s tím (opticky) fláká, vede o 2 sek. Filip Matuš podléhá mýmu pořvávání z lanovky : „náháč, naháč“ a „dej pozor, dej pozor“, a dvakrát jde mimo track. Moc pěkný.

No nic, pauzu mezi RACE kolama vyplňujeme tím, že si dáváme další jízdy, a já koukám na fotky, který mi nahrál Prochajda, a jsou fakt best. První kolo je teda tady : čekujte.

A jdem na fajnl. Fajnl – především děsná parta juniorů – kurnik, teď to vypadá že se na sjezdování vrhlo fakt hodně novejch mladejch lidí. KouleCZ jede peklo, a je na třetím fleku – velkej kongras – čas 2:52-3 nevím, je to super, první Hany. Mára někde dál, a Bobo taky.. Ženy Kurandovka, cos čekal – konkurence není, a fakt se těším co budou příští rok předvádět za souboje s Katarinou. Masters – Martin Srbik v poslední točce žere prach. Vyhrává teda Hasič, kterej se rozjel na starý kolena, ty vole brácho ! HT – Henďa. Jel jsem za ním jízdu v tréningu, a jede pecky velký, a růžovák se zeleňákem, i když na styl a vyhrocenost nejvíc, jsou až kolem 5 fleku.

Honím Henďu

Hobíky – překvápko – Honza Vaner z ještědu, konečně je to tam ! 2:50 je moc ! Tentokrát si to nerozdělilo trio Jouda, Ing, Luďánek.

A elitní motocross. Hele, to zas bylo něco. Fík se zválel v poslední točce. Dal si dost, jak starej voškubanej kocour. Super letěl Kubajsz z Hejnic, on má prostě best práci s těžištěm v klopkách, to je radost koukat, skoro až děsivé. Bártič Orací styl, 9 flek, Třetí JKL, po tom co se vrátil z Francie a vyhrál v Jasný, jsem ani nic horšího nečekal, druhej o 1,5 sek Matěj, už odshora bez rytmu (dle jeho hodnocení) a vítězí Adam 2 : 41 cca.

Tak a jak to dopadlo celý ? Kdo byl nakonec v celým poháru vítěz ? Hele přesně to nevím. Vím že to má v kapse SRBITCH za Mastery. Vím že to má Kurandová, za ženy. A vím, že to má Matěj Charvát, za Elitu. Zbytek musíte dohledat na poharmtb.cz

Ha, a shrnutí, shrneme to na konec, chcete co.

Tenhle letošní pohár byl co do profilů a druhů tratí zatím tím nejzajímavějším, co se za ty roky u nás vytvořilo. Ano, možno nadávat na různý části různejch tratí, i na ně jako celek, ale když si vezmeme fakta –

Bouřňák – bahno, kopec jak kráva
Karlovice  – bahno a slopestyle
Pec – nová trať s těžkým povrchem
Božák – fyzicky náročná nejdelší
Rokytka – bmx bikepark ježdění

tak shrnuto a podtrženo – český pohár ve sjezdu 2009 vyhrál ten, kdo umí nejvíc jezdit na kole, na všem, ten nejpřipravenější, a nejvšestranější jezdec. Jeden hobík, eliťák, žena, pevňák, junior, veterán. A to je ta jediná pravda.

Gratuluju všem, a ať to příští rok zase klapne, i přes to kdo a jak to celý tady vede.

Čárys.

Fotky fotil Prochajda , za což má ode mne největší díky – jsou fakt pěkný, akční, fakt super. Díky tak Charvátbros , že mi je půjčili, neboť Prochajda je jejich dvorní fotograf, hehe :) Jo a díky za tousty. Jen co bude u něj celá galerka, dam vám sem link. Tu je : Sobota : Neděle

Po propršeném a veskrze hnědém špindlu jsme se přesunuli do Rokytky, s vidinou jasně lepšího počasí – neboť horší už bejt ani nemohlo…

Večer koukáme na film, Ironman, no a po vydatný konverzaci na téma ženy a jejich šílenosti jdeme kolem 12h spát.

Ráno je krásně, svítí sluníčko a hned je lepší nálada. Nijak nespěcháme, jdu obhlídnout ceny a časy a místní WC. Vše je luksusní, jen ta cena šla trochu nahoru – za celodenní permici chtějí 340 kč, což je sice pořád ještě pohoda, nicméně k navýšení tu došlo.

Přijíždí celkem hodně lidí, koukám Schampoo, Kaschtan, Kubajsz z Hejnic a další lidi, poláci, češi… Kaschtan si krátí dlouhou chvíli na parkingu blbnutím jak malej, a my se voblíkáme a jdem na lano s očekáváním, jak se co na trati oproti loňsku změnilo.

Systém nandavání kol je pořád stejnej, nicméně asi tak o 100 procent rychlejší než v železné rudě, takže nahoru to trvá podstatně menší dobu. Z lana kouáme na tratě, a zdá se mi to až na lehkej facelift v podstatě stejný.

Jedem první sjezdovou a ta má až na pár zatáček nahoře v podstatě stejnej profil. Jak je sucho, tak je to rychlý, a louky tolik nebolí…při závodě bys tu ale stejně nechal plíce, myslím. Sem tam je to trochu vyhlazený a něco lehce opravený, ale v podstatě je to pořád to samé. Nic obtížného, ale bod zábavnosti vysokej.

Druhá trať je ta s lávkama, která zas má pár moc pěknejch zatáček, takže ta nás baví taky. Krom toho Katarina neumí jezdil po lávkách, takže když jedu jednu jízdu za ní, najede na lávku asi 1m nad zemí, širokou 40cm, a když je v půlce, zařve „ NE “  a seskočí vedle do lesa, kde si ještě stačí slušně naložit – což je zábava nejvyšší.

Je pauza na oběd, tak si děláme nějaký ty fotky. Kaschtan jak zmerčí možnost že by mohl bejt na webu, tak tam vytáhne z rukávu hroznýho placáka na Bučence, až si ho skoro dopad poddá, Shampoon zase dá k lepšímu no foot landing, no moc se tu děje.

Další jízdu dávám KAschtanovi a Kubajszovi helmet GoPro cam, ať to natočí a to je jak dát malejm  dětem hračku. Klucí dělaj vídeo, jehož profil si můžete shlédnout tady. Děkujeme !

A pak už jen klasika. Zatáčka, skok, zatáčka, skok, kožen ořek kamen skok, a tak až do úplnýho zblbnutí. Nakonec ještě půjčuju Kubajszovi z Hejnic RB, aby si taky svezl na pořádným kole, i když kvalit Hevera od Kaschtana to prej nedosahuje, hehe, taky dobrý.

Končíme pak v hospodě na strašným, ale naprosto strašným smažáku, kterej byl to nejhorší, co jsem za poslední dobu pozřel. Cosi ve voleji, kterej vypadal jak když byl mučenej desítky tisíc ve škodě 120, k tomu děsivý cosi připomínající suché klacíky a chuti stejné, vylepšené bílou mrdkou, doba čekání na tenhle gastronomický zážitek 60 minut. Krása. Lahoda

Rokytnice je fajn pojezd, trať má flow, a i když tě neunaví, taky tě neomrzí. Snad jen na pohár nevím nevím, skoro bych to nějak ztížil…

A my nekončili, přjeli jsme po změně plánu do Turnova – s vidinou pojezdu v Liberci, na Ještědu. Ale o tom zase až třeba jindy, jo ?

Za fotky děkujeme Andymu !
Za Andyho fotku děkujeme Čárysovi.
Za video točení Kaschtanovi, za modeling před kamerou Hejnickýmu Kubajszovi.