Kleť, Český Krumlov, Lesejček a Dubné – JČR vede

No, tak je tu pokračování ze včerejška o tom jak jsme se měli na jihu. Dneska vás čeká velká dávka dirtování, gapování, freeridingu a trailsů – a to všechno ve zcela novém kabátě ! 

Tak je sobota dopoledne a my se budíme ránou na parkovišti pod Kletí. Koukám ven co to asi může bejt, a jistá osoba ženského pohlaví to tu slušně natankovala do lesa. Není nad to umět zaparkovat, muhahaáá !

Tak u pohledu pro bohy snídáme, a na půl desátou doráží Ross, neboť dostal doma opušťák, a může se jít s chlapcema bavit. Celou noc útočil na frontě, dozajista. Vypadá unaveně.

No Kleť, co o ní napsat, je to chráněná krajinná oblast, takže tu nic moc nevybuduješ, ale jezdí se tady už od nepaměti, něco jsme se sem kdysi najezdili. Poté co ale zavedli dost striktní placení za lano s kolem – 1.jízda 100, 2 jízdy 200, 3 jízdy 300, tak jsem sem přestal jezdit. Nicméně kdysi to šlo nějak domluvit, a naštěstí i tentokrát. Moc díky.

Takže dáváme 3 jízdy. Je to tu silně kanadský, les kamenitej a kořenovej a trail co je tu už kolik let, prostě paráda. ROss nás vede, zkoušíme i nějaký kančí stezky, ale naonec zůstáváme u starý dobrý varianty.

Nejlepší úsek samo ve střední části lesa, jak jinak. Márovi se tu líbí, cena je nakonec lidová, a i by jsme ještě jezdili, ale je třeba dát dneska ještě další věci. Tož to balíme asi ve 12h, a mizíme do Českého Krumlova, kde je Cruzo a Aleš ze Sobíku na návštěvě u Sojera – slavěj narozky, blbnou na bikrosce.

Jedem tam.

Jsme tam.

Bikroska, no, nevím. Kdysi to asi bikroska byla, ale teď si to kluci celkem hodně slušně překopali. Na začátku jsou dva dirty, jeden je fakt macek, druhej jde, a pak už to jede, 5 dalších odrazů, klopenka, 2 postupáky, dirt a dvě tráňa, a finální rovinka. Je to pecka!

Vytahuju HT, DH odpočívá po nátěru kterej dostal na Kleti. Naštěstí nikde nehraním a po pár jízdách se mi to začíná hrozně líbit. Je to velmi návykové. Mára se vůbec neptá, zaskakuje už asi 3 jízdu i ty velký svině, velkej respekt, Sojer je místní a co dodat ke Cruzovi ?

Asi nic. Kompletní šílenec. Ne, asi nemám co dodat, si pořád stejnej, kamaráde :)

360 čistotka

Blbneme tu asi 2h, a ani se nám nechce dál, ale slíbili jsme Schwarovi že se ukážeme v Dubném, tak kluky opouštíme a mrskáme si to těch 20 km do Dubného. Sem se ještě vrátím, je to tu fakt super…klucí šikovný !

Dubné. HT nechávám odpočívat a vytahuju opět DH. To je den měnění ! Tlačenkujeme nahoru a hned z první tam mrskáme vše, skoro sice cestou zaskakuju místňáky stojící v trati, ale není čas řešit kdo byl kdo. Hehe..

Ladíme několikrát ten spodek, Mára chce udělat velkej drop, ale naštěstí se na to nakonec nerozjíždí, neboť dle mě byl „nesrovnanej“ a myslím že by to dal „na Hanyho“. To Schwara ten to už má hrozně v ruce a noze, nejvíc nejlepší.

Je to tu fak pěkné, a především vólo, ač hrozně jednoduchý, hodně dává. Je to kvalitně postavený na jakoukoliv rychlost. Ross vojenským stylem až nahoře.

Napadá nás, co starej dobrej SWAMPgap. Ten kdysi byl fakt krásnej polet, tak lámu Schwaru, ať mi ukáže rychlost, že to chceme, že to musíme mít ! Tak to vodšlapává, přibržďuje, poťahuje, jsem za ním v závěsu 5m, naštěstí, neboť i tak je to přestřel, jet na to sám, tak jsem to dal až na green. Díky Papájo !

Takže se tu pak realizujeme, gapujeme, a velmi si to užíváme. Ross nám dělá nějaký fotky, a co bys čekal, samo Papája ve štylu, a my tak nějak klasicky. Chrochtáme si ale blahem všichni. Už se fakt proletíš…

 

Nu, tratičku na závěr, a už je hodin dost, ale nezbejvá než se přesunout ještě dál. O lesejčku jsme už slyšeli samé best recenze, je teda třeba to tam okusit na vlastní gumy. Domlouváme se s Diegem Tchichollinim a jedem k němu.

Měním znova kola, zandavám Dh, vyndavám HT, už mi z toho jde hlava kolem, dneska počtvrté. Přejíždíme silnici, a už jsme v ráji.

Protože tohle je ráj.

Těch lajn. A ten Tchicha, kamaráde, ty jsi prostě MOC, ne moc, ty jsi proste nejvíc moc. Strašný tablety na obě strany, whipance, poťahy, bočáky hrozící svlíknutím pláště, zlo zlo zlo.

Další kdo překvapuje je Mára, kterej to tu asi za půl hodiny naskakuje všechno všechny kombinace, což je opravdu něco. Papája taky nezůstává pozadu, a i když má bestii polskou přezdvihovanou, lítá vše a v klasickým kachním štýlu.

Já naskakuju takovou transferovou lajnu, z čehož mám radost a po zbytek krásného večera se tu tak nějak každej realizujeme na tom svém nejmilejším. Klucí stvořili prostě skvost, kterej jsem nečekal.

Neskutečně práce, dobrý práce.

Moc díky za pozvání a možnost tady pojezdit, a jsem nakonec rád, že jsem ani tu lopatku na oťukaný hrany nepotřeboval, hehe. Tady by to bolelo.

Já se vrátím, Benette !

Je už skoro tma, sluníčko prosvítá stromama, a my kempujeme na břehu rybníka, dáváme sprchu a děláme si jídlo. Přichází nás navštívit Diego a svorně kecáme až do lehké tmy. Byl to fakt nádhernej den. Lokací mrak, všechny nové pro mě a počasí triko. Co víc si přát.

Nakonec to rozpouštíme, a my s Márou jedeme ještě k mýmu bráchovi na narozky, kde je opravdu zvířecí párty v plném proudu – stuntriderská oslava jak má být, Dodge RAM, motocrossy, silnice, obrovskej oheň, chlast a žrádlo zadarmo a mnoho krásnejch holek. Nejlepší zakončení dne, jaký si umíš představit.

Pozdě v noci jedem do Dráchova, aby jsme se ubytovali u dirtů. A ráno mohli pojezdit. Zde další párty  místních fellaz, fakt něco. Po poli pobíhá šílená kráva…delirium tremens. Zdravím a jdeme spát.

Nejvíc nejdelší den. Nejvíc nejlepší den. Nejvíc. Dobrou noc.