Marosana 2010 očima Mááry

Další ročník tradičního zakončení sezony, Marosana vol.12 je již minulostí. O tom jaký byl se dovíte uvnitř…

Na Marosanu se těším každým rokem víc a víc. Již několik dní s předstihem láduju auto zásobama. Je mi jasné že bude v lepším případě pršet, v horšim sněžit, tudíž veškeré závodní i nezávodní věci nejméně 2x. Na místo činu dorážím společně s mou drahou polovičkou Alčou již v pátek ráno. Ačkoliv zatažená obloha dává tušit blížící se zlo, povrch je zatím relativně suchý. I když oba bojujeme s angínou (zdravím paní doktorku:), neváháme a jdem se zaregistrovat. Alča hodlá vyzvat holky a já fasuju media pásku (díky Navy:) abych vám o tom všem mohl podat svědectví. Zároveň plním jakousi roli předjezdce, aby Alča věděla co a jak. Hodní páni vlekaři nám spomalují sedačku, takže nejjednodušší zpusob zavěšení kol nalézáme vcelku brzy.

Už z lana je patrno několik změn. Tu nejmarkantnější je absence dropu ze zídky v dolní části, namísto toho vyrostl pěkný posíláček následující transferem. Dále oblíbený přescesťáček je trochu zmenšen, ale to mu na zábavnosti neubírá. Poslední změnou jest vynechání skalky v pulce trasy a místo toho je cesta vedená lesem. Nahoře vše při starem, jen nájezd do kořenů je zmírněn dřevěnou lávkou, což velice vítáme. Na startu krátká porada a rychle dolů, neboť teplo vypadá jinak. Všecko jedem na pohodu, Alča nemá s ničím vyrazný problém, takže sme oba spokojení. Následující jízdy zrychlujem což se Alče vymstívá při přejezdu cesty kde se nepěkně smotává a naráží si krk a rozsekává obočí. Je to ale holka statečná a jezdíme dál, stále v rychlejším tempu. Bohužel při prvním pádu se láme zbytek pružiny v Alčině vidli (tímto opravdu neděkuji trutnovskému Cyklo worldu za neprofesionální pseudoopravu) a to si vybírá svou dan hned při následující jízdě kdy na dropíku vidlice nepobírá nic a Alča jde opět k zemi, tentokrát to odnáší zápěstí tudíž stop. To jen pro vysvětlení všem chytrákům, kteří neučast v závodě přikládali páteční kalbě. 

Necháváme toho a jedem vyměnit vidlu (díky Pospovi). Pak už jen relax a příprava na kalbu. Parkáč neni zaplněn ani z třetiny, ale nechybí tu klasická partička Prochajda, Charvát bros, Krab, Ory, doráží KoleCZ s Márou a další a další. Potkáváme Lemiče, na kukačku doráží Dr.Zack s partičkou, no zkrátka Marosana jak má bejt. Máme hlad, testujem penzion Relax hned u parkáče. Luxusní prostředí, příjemná obsluha, ceny lidový, porce monstrozní a dobrota sama, tímto dávám za 1. Kolem deváte večerní, značně posíleni rybízovým vínem vyrážíme do hotelu Upa na koncík Status Praesents. Kalbu v hospodě vítáme co se týče tepelného komfortu, ale nevítáme nekřesťánské ceny (kola s Božkov rumem za 90,- je dost). Zde opět miliony známejch. Někdo na šrot, někdo na sračku, klasika. Statusáci jako vždy, hity známe, rádi si zazpíváme:) Další dění nechávám v hlavách učastníků.

Ráno se budíme kolem deváte. Zápěstí bolí, tudíž Alča nezávodí, tudíž mužem chrnět dál:D Vylejzáme kolem poledního. Trénink již v plném proudu. Všicí spokojení. Mezi nejpilnějc trénující patří bezesporu Brozák s Luckassem. Však jejich loser cup se blíží do finále a tak se každej bod cení. Počasí stále stabilní. Zataženo ale neprší. Nikdo neni ani od bláta, což nechápu. Pořizuju nějaké ty záběry a kolem druhé se spouští kvalda. Výsledky si najděte jinde, jediné co mě zajímá je ona slavná dvojka. Brozák nakonec nakládá Lukassovi o tři fleky a dvě sekundy. Celkově 70 a 73 místo v elitě- gratuluji:) Jinak na svahu vidím krom táty celý akce MRSN, taky tým mate Slavíka, je tu i Prokop, Čep, Gaspi, turnovská partička Luďánek a Tomass na novém stroji, Maňas Tomek a mnoho dalších. Po skončení kvaldy doráží kámoš Nega se samurajem. plán je jasnej, výlet. Objíždíme policejní hlídku stře žící Krakonošovo panenské – lanovkou vymýcené prostředí a hurá po sjezdovce vzhuru. Od Portášek už nás dělí jen pár set metrů ale vlhká tráva a velký sklon nám dává stopku. Výhled ale peckovej:)

Večerní program opět jasnej. Kupujem vodečku, mixujem s montérem a hurá na párty.  Tentokrát je zpestřena dvěmi spoře oděnými slečnami, které se kroutí u tyče. Jejich akrobatické číslo budí zasložený ohlas. Pak už nastupuje kapelka a opět máte smůlu, kdo nebyl nebyl:)

A máme tu nedělní ráno. Vylezám dřív, abych si to taky párkrát sploužil a natočil něco málo z jízdy. Bohužel unava z ježdění a kaleb je znát a zranění je mnohonásobně více. V kořenové pasáží si Zelí rychtuje ruku, Lemič něco s břichem a pár další by se bohužel našlo. Naštěstí horská funguje na výbornou, takže no problem. A starutje závod. Eliťáci jedou fakt level uplně jinde. Hobíci dobrý, ale to co předváděj HT guys Ružovák, Novotňák a Henďa nejde nikomu do hlavy. Ružovák všechny jízdy bezkonkurenčně první s náskokem. A pokud mě pamět neklame, finále hobíku bylo za učasti všech tří borců – respekt. Další kdo zaujal byl pro mě neznámej třináctiletej klučina kterej nakládal neuvěřitelně. Celej závod stojíme u kořenový pasáže a zejména na výskoku neni nouze o zajímavé triky. Krom totál no control tu protivka od neznámeho borce tu byl i jeden superman s vrácenim nohou asi po sto metrch, Milan Myšík pěknej pokus o no foot, leč asi zapoměl na spd, tudíž jen one foot tu bezkulák.

Matěj Charvátu krom pekelný rychlosti pěkný scruby. Ovšem nejvíc, nejvíc byl Mr.MRSN. Již v předchozí jízdě předvedl pěkný frontflip s nástupem zpět a postup. Ovšem toto? Náskok do kořenů v tabletě – ok, letí první místo, naprosto suveréně, leč na výskoku na sjezdovku kope no foot can can. Bohužel nožka nechce zpět přes rám a následuje nepěkná smotka a postup se ztrácí za posledním riderem. Ale diváci šílej takže spokojenost musí bejti:D Jinak proběhlo spousty hezkejch soubojů. Holky pěkný jízdy, finálko si vodí Terka Votavová ovšem Lucka "Bohouš" jí to nehodlá dát zadarmo a Terku předjíždí. Finále eliťáků Krab třetí ale opět pěknej předjížděcí manévr a druhej flek. Bohužel o něj přichází těsně před cílem. Jinak elitu ovládl Ory. S poslední rozjížďkou míříme dolů do aut. Bohužel se ztráci několik kol přímo z penzionu, tudíž musíme absolvovat prohlídku káry od zdejších šerifů. Nešťastníkům přeji pevné nervy a hodně štěstí.

A to je všechno. Marosana vol 12 je za náma. Akce to byla skvělá, jako vždy. Hezké poježdění. Letos po dlouhé době dokonce hezké počasí – neděle byla celá bez mráčku. Kalby opět víc než míň takže díky Majkle a za rok naviděnou.

Maara

superfotky najdete jako vždy u Prochajdy – komplet. Děkujeme, šéfé !