Monínecký masakr

Mo asi jinak to nazvat nemužu, než "monínecký masakr motocrosovou pilou". Protože od párty až přes styl ovládání kola to je jediný co tenhle sobotní den fakt vystihuje. Více vevnitř.

Inu, je čtvrtek a já si začínám říkat, že bych měl asi něco začít zařizovat ohledně těch závodů na Monínci na kolech. V práci mi stojí práce na objednávkách na příští zimu, nejde internet a venku je hnusně nevlídno – takže i mě chytá nálada "nedělat nic" a vyzevlit vše. 

Zvedám silou vůle telefon a začínám rozdělovat úkoly. To mi jde dobře. "Duchno, vyzvedneš čísla u PéHá"…"Provedu!" "Andy…kamaráde dobrej…přivezeš foťák?" "Přivezu!" Hm, už mě nějak nic nenapadá co je třeba zařídit, tak již jen dolaďuju časovej plán s moníneckou miss crew a jdu dál pracovat. 

V pátek v 18h skáču do káry a letím na infrmační schůzku na Monínec. S Jardou máme vše za 5 minut hotový, a jdu jezdit. V průběhu večera se dostavuje i Andy a TlustejManas, takže hoblujeme svah ve třech. Kolem 21h necháváme svah svahem, parkuju pod přemostěním a beru si civil na párty od hospody. Andy mě tamv eze na patkách od lyží, což je fakt něco, protože to jede asi tak, jako když vážíš 16Okg místo 8Okg. Mám regulérní strach. 

Živí jsme v M2 (restauračka u lanovky) a objednáváme si první drinky. Manas má hlad a o pitný režim se také umí postarat.

Ostatně i my. Sešlost je tu interesantní, (Pan Pinďa, manažér Střihavky, Kabátů, atd…Vilda Čok, mistrině světa v karate, atd) a solí se neskutečný příběhy oživotě, mrdání, kultuře, sportu a zase mrdání. Pivo teče proudem a zábava nabývá na obrátkách. Konec akce je na penzionu, stínové souboje karate a lemtání všeho co teče a kung fu stylem kolem 4 hodiny konečně pryč…do aut, spát. Jo a co jsem si z tohodle večera odnesl – nejdůležitější sou děti ! Muhahaááá…

Ráno delirium tremens, jak se dalo čekat. Jdem to rozjezdit na snb. Postupem času doráží čím dál víc sebevrahů s kolama, kterejm je jasný, že na místním poměklém sněhu (je +7C) to nebude závod ale boj o holáč. Přijíždí eMTý se strašně dlouhejma lyžema s koženejma botama a telemarkovým vázáním na pružinky. Výroba tak rok 65. Jezdí na tom strašnou, skáče plocy, točí na tom 36O až patkama dře o sníh, no prostě tohle jsem ještě neviděl, nikdy. 

V 13h sraz na hospodě. Doráží PH se Zuz a ďíťátkem, který ale maj schovaný v techno kočáru s Fox tlumákama a nevidíš z něj nic. Stejně tomu nevěřím, určitě je to jen plastová hračka ! Petr ladí širokej úchop a trénuj se madlama kočáru na sezonu. Ta bude :)

Jsou tu za chvíli všichni, a protože jsou i dva náhradníci, tak jsem se rozhodl že to rozlosujem 5, 5, 4, 4 at si zazávoděj všichni. Máme ještě hodinu před závodem čas, takže se jde jezdit. 

Největší kámen úrazu je…vyjet nahoru vlekem. Dělaj se okamžitě stopy jak krávaa vyjížděj se vbrutální koleje, takže to není fakt zadarmo. Sjezdovka se nám bohužel nepodařila zavřít celá a lidi jsou na lyžích divoký a nekontrolovatelný, takže když občas přetrhnou mlíko, vjedou do trati. Komedie. :)

Po 4O ti minutách ježdění toho maj všichni dost. Už se nikomu nechce bojovat s tratí, protože to je fakt boj o přežití. Před startem zábodu jdu pro spíkra na vedlejší kopec, a on mi povídá – hele, klucí spadnou taky někdy ? Nebo je to jako fakt v pohodě ?" Tak mu řikám, že každou cestu spadne každej. Nevěří. Start se ale blíží, však se dočká.

Vysílačky nemáme, ale startujem to za pomoci EMtýho a Andyho na mávnutí, dole to vyřvává Vilda a už to tam padá. A fakt to tam padá : ) Především Duchna se snaží zabránit ostatním v jízdě velice rafinovaným způsobem a to tak, že jim padá pod kola a zalehává cestu kde se dá. NoControlNoPilot akci tu ale jedou skoro všichni – je to hodně, hodně moc. Dva postupují, dva vypadávají, a jde to rychle, a už je tu fajnl…

A vítěz…po krutém boji…je Alexandr Sidor aka sir Demo ! Těsně za ním eMTý, třetí David a čtvrtej Zvolouš. 

Rozdávají se permanentky jako ceny, jdou si vyzvednou i v létě, takže Pan Krejčí jako zástupce areálu dává a klucí berou. Nakonec jako podpora celý akce taška od commencal s kulíškama Commencal a nádavkem jeden vtípek od Vildy Čoka a to už je fakt všechno.

Za 5 minut je slalom sklizen a nastupuje rolba. Po akci není ani památky. 

Snad jen mužu doufat, že si to v hlavách a ve videu, který snad zítra střihnu, uložíte nadlouho. Díkuju za účas a bezproblémový průběh z vaší strany, z mé trochu sorry za ten vlek, ale počasí neporučíš a snad až dám zase něco příště do kupy, i když takhle komornější a menší, tak přijedete. 

Díky všem a brzy naviděnou ! 

čárys.