Singl, Freeride, DH – tak co teda ?

Mno jsem zpět na 720 a z nostalgie si napíšu článek o tom, jak jsem si zajezdil na kole, co ? Tak jo.
Tak jdem.
Týden volna, 6 lokalit.

Hele, tak že tu v ČR jsem jen 80 dní v roce a že mám na sobě neustále neopren a koupu se v mořích světa neznamená, že už jako nejezdím na kole. Jezdím, a dost, protože mě to pořád neskutečně baví a hlavně školí. A tak tu mám teď rychlý přehled toho, kde se podle mne dá dobře pojezdit a co jsem na vlastní gumy během 6 ti dní vojel, a tudíž se okamžitě musíte sebrat a jet tam taky. HOWG.

Okolo domu v podještědí.
Mno, bydlím v bejvalém vojenském prostoru za Ještědem, a kdyby si někdo chtěl kvalitně zamotokrosit v písku, projet se kolem pramenů Ploučnice v borovicovejch lesích a spadnout si do nějaký koleje od MX, tak stačí volat nebo psát, rád vás provedu. Ježdění je tu milion od technických stezek až po Dirtpark ve Stráži, kde si pak dáme chill na wakeboardu. A kdo by chtěl, tak si můžeme společně vzít život na Ještědu ! Pište.

Singltrek pod smrkem.
Nejhůř značenej příjezd ever, ale když přijedeš a najdeš to, tak jako já, a pěkně v tejdnu, slibuju že zažiješ HELL ! Je to mačkací peklo, nahoru, dolu, oboje baví stejně ! Fakt jsem z toho byl meganadšenej, protože tohle mám od baráku 40km a ty stojky a vůbec profily tady…ach. Sem  ještě zajedu. Hned příští tejden. Nepotkal jsem ani nohu, a až na pár skopčáků sedících v hospodě a ladících lektvary na přežití tu nebyla ani noha. Pecka.

Okolo lesa u Martingotky v Táboře.
To si tak takhle jedu ode mne z Lesejčka do Tábora, a z nostalgie zabrousím na Tankáč, místo kde jsem vyrostl na kole do DH podoby. A nestačím se divit. Trail tady, trail tam, skočky, votáčky, technika, sjezd, ty hele, tohle je prostě ráj. A kluci pořád staví, a jak ! Je to megazábavný, výjezdy nebolí a myslím že co do flow by se od nich mohlo spousta areálů učit. Vyrazit, napsat na facebooku na Bikes Tábor a jede se. Pak to zakončíme u mě v lese, kde jinde, jako vždy, jasný ?

Monínec.
Vlčák na hrad. Andy na pocizi Ovčáčka ! Vlk to opět dokázal, převzal žezlo po nefunkčním Richterovi (on ho vlastně nikdy nepustil) a jede si tam lopatový peklo. A jede si v tom dobře. Monínec je teď opět o něco hladší, má gapy jak prase, má lavice na 250ccm a je to jedno z míst, kam se prostě musí zajet, když jedeš směrem na Jih nebo jsi Pražák či Jihočech. Byl jsem a ocenil, i když jsem se fakt jen vozil a sem tam něco gapnul – nadšení neznalo mezí.

Nejdek.
Beru čáru do Nejdku, protože Petr Heiník tam je a já neviděl prach od gum tohodle kluka už kolik let. A protože máme megaštěstí, Radek 100klada je doma a já tím pádem bydlím u něj na zahradě s jezerem. A hned za barákem to začíná. Jedeme na mé vyžádání to nejlehčí co tu mají, protože se nechci zválet a tak následující 3h blbneme jak dva malý. Mám rohlík na xichtě a vášeň v srdci jak kdyby byl rok 2002. A traily tady jsou technika k pohledání, Radek super průvodce a večer máme skvělou párty. Nejdek se musím vrátit, bylo s váma klucí super, ty vole, chyběli jste ! Díky.

Božák – DH.
Proč nezemřít spolu v lese ? S PH jedině ! Takže další den a další kolalita, a to Klínovec. Dole čumím jak puk, parkoviště obrovský a areál vypadá stejně. Mno, nostalgie se vytrácí a chuť se nažrat prachu mega. Přijíždí PH a Carlos s novým prdtotypem RB DH biku, to bude šlágr ! A už jí mažeme směrem kopec, ja ? Nahoře tři traily. Černá, červená, modrá (zavřená) a DH a v půlce nějak bikeparkovka nebo jak to nazývaj. Jedeme všechno. S PH je to prostě nádhera, snažím se mačkat boule a držet se jeho zadního kola, což mi jde jen do doby než zapne forsáž a vodpálí tu raketu co má strčenou mezi půlky a nebo…nebo se objeví něco kamenitýho. Pak jsem v prdeli já jak Češi s Babišem a on mizí jako vždy někam dop…ředu. DH Německá zaujala, ale nutně bych potřeboval to najezdit, nebo jiný “drtikolo” protože moje endůrko brečí nad mejma vytuhlejma looserskills. Krásně se jezdilo, nejsem naposled !

Tak a co napsal nakonec, aby tohle mělo nějakej ten konec, taky. Hele, mě to fakt pořád děsně baví. Trochu odešla rychlost, odvaha, skills, ale tělo nezapomíná a po 5 ti dnech si myslím, že bych byl rychle zpět ve hře.

Bohužel nebudu, protože odjíždím zase ted na 4 mesíce pryč, kde zavadím tam max o asfalt, ale mě to nevadí, protože kolo nejezdí, jezdíš ty. A já jezdím a budu, dokud nás zmrd v Tatře z vedlejší nerozdělí, muhaáaáaáaáa…

Užívejte, a kdyby někdo chtěl, tak příští tejden jedeme s Andym na enduro vejlet – Singl, Trutnov, Rychleby (bike) a Sosnová, Vrbno SMCR !

Komen sie blíž !

Aloha, všichni co žereme prach či bahno.

Čárys, jak zamlada.