» SUPERMEF

ENDŮRO SPECIFUCK

SUPERMEF — Tue, 17 Mar 2015 04:00:34 +0000

Dlouho jste o mě neslyšeli bídní červi. Ale přišel čas abych zas trochu zasáhnul VAŠE méněcenné životy. Nastavím zrcadlo tomu VAŠEMU marnému snažení být specifucký.

Není to moc dlouho zpátky, když VÁM americký strýček Sam naservíroval noval novej životní styl. Ten jste sami moc hezky přijmuli za svůj vlastní, aniž byste tušili, kolik peněz tím strýckovi zase přinesete. A jak hezky mu budete zobat z ruky. Ano, mám na mysli další a stále vzrůstající zájem o tu VAŠÍ cyklo-novinku nazvanou Endůro.
A co to jako je?
Je to jednoduchý jako VY sami.

Pan Spešl se jednoho dne ráno probudil, podíval se na číslíčka a zjistil, že křivka prodejů je sice hezká, ale plochá. A tak se u snídaně zamyslel a místo obvyklýho coveru v podobě leticího sjezdaře v jednom nejmenovanýho plátku, nechal vydat na titulku toho samýho sjezdaře ale nenasadil mu fullfejsku ale XC helmu. Pak už jen telefonát do fabriky, ať na XC kola daj o dva inče větší zdvih, vyztužej hlavovku, ale ponechaj dlouhý sedlovky. Ty teleskopický, co už se na trhu objevili bude prodávat separátně a nazve to: ENDURO-SPECIFUCK.
Pak tuhle spicifuckou samolepku zadal do výroby ve vlekym množsví a začal to chrlit do světa a nechal polepit každou druhou věc. Při zadávání kategorií do katalogu to ještě vylepšil, protže tohle nebude DH kolo, ale není to ani crosscountry a tak to vyžaduje novou rubriku.
Specifuckou rubriku!

Přichází první masírka ve Vegas a tím jsou kola aparátu roztočený.
A VY – zmasírovaný reklamou a novym stylem, kterej provozujou (za prachy!!!) i ty VAŠI největší srandisti mini cyklosvěta, musíte hned sáhnout aspoň po tý teleskopický sedlovce. Fyzičku nemáte ani jeden, ale samoleky Endůro specifuck VÁS na ten kopec dostanou sami, že?
Hlavně nevypadnout z módy současnosti!
MUHAHAHAAA.. poprvé!

A co víc?!?
Rok si podá ruku s rokem a je tu nová specifucká sada. Dva převody dopředu a je tu hned revoluce. Ono se totiž dá do kopce řadit nejen vzadu, ale i vpředu. Jaká novinka!
A VY? VY kupujete! Znovu kupujete v domění, že ta sada VÁS na ten kopec zase snad dostane sama.
MUHAHAHAAA.. pondruhé!!

Pořád jsou ale populárni skoky s barspinama a tailwipama a navíc na řidítkach přibyl ještě jeden bovden, od tý VAŠÍ nový specifucký sedlovky. Je třeba zas udělat krok vpřed! Nebo zpět?
Míň bovdenů na říditkách, ať to vypadá, jako že ty barspiny a tailwipy kopete všichni.
A tak – zase zpátky vpředu o převod míň, ale dohoní se to přeci vzadu.
Takže 10 převodů dozadu!
36zubů vzadu? Cože?
MUHAHAHAAA.. potřetí!!!

Takže vpředu máte 32 zubů převodník a vzadu se to blíží čtyřicítce?
Ale strýček ví jak prodat. Na kopec se po ose vyškrábe i nejtlutší buřt a dole se tentýž buřt může vytahovat, zě nahoře nasadil nejtěží převod a nesundal ho až dolu pod kopec a ta rychlost? No, převody nestačili!
A VY si pěkně jezdíte ty svoje vyspecifuckovaný kola, co VÁM z kopce nedovolej ani polovinu, co sjezďák, kterej VÁM kdysi stával v garáži a do kopce sebou musíte tahat tlumiče, zdvihy a kila navíc, který jen podtrhujou nepoužitelnost toho celku.
Prostě jezdíte na kole který je tak moc specifucký na všechno, až se z něj stává nejspecifuckovější kolo pro nejspecifuckovanější disciplínu – pro ježdění na kole všude, ale všude jen napůl.
MUHAHAHAAA… počtvrté!!!!

Marketingovýmu tahu této etapy nelze než tleskat. Stýček Sam válí a co hůř – VY sami podvědomě víte, že se sjezďákem si z kopce užijete víc, že do kopce stejně fyzičku nemáte a nebaví VÁS to a navíc s rostoucíma bikeparkamam na každým kopci je to čistej nesmysl, na ten kopec jezdit po ose, protože VAŠI kámoši si ten kopec sjedou přesně o 15 jízd víckrát než VY.
Ono je pro VÁS ale důležitý být stále ve středu dění. Psát na fejsbuku o specifuckejch věcejch, nosit specifucký hadry, batohy i vzduch v pumpičce a mít specifucký názory.
Jedině pak se totitž stáváte specifucký ve svý podstatě.
A stejně jako to VAŠE nový kolo – ste specifucký na všechno, ale na všechno jen napůl!
Sežvejkaný mainstreamem, aniž byste si toho všimli.
A přesně tak VÁS strýček chce!
Vyspecifuckovaný!

MUHAHAHAAA… NAVŽDY!!!

SUPERMEF

Andy se brutálně rozstřelil.

SUPERMEF — Wed, 04 Jun 2014 22:16:13 +0000

Ahoj všichni, nepíš se mi to dobře, ale Andy si hodil totální no control rozstřel až do bezvědomí. Zkoušel nový triky a zalomil to do bočáka tak, až si dal palicí vo zem.

Bohužel neměl helmu.
Materiál jen pro otrlé vevnitř.

Co dodat.
Vím vlastně co :
MUHHAHAHAÁÁÁÁ.

Nezbedný PETR HEINÍK

SUPERMEF — Tue, 15 Apr 2014 03:00:26 +0000

Jen se tu pánové hezky plácejte po ramenou jak si hezky děláte ty klopený zatáčky. Minulost si Vás ale podá. Třeba i nyní když se chcete samou dobrotou rozdat. Hehe..

Nebudu to rozepisovat. Kdo měl toho Vašeho pana profesora cyklistiky za nedotknutelnou osobu a vzhlížel k němu, tak má nad čím přemejšlet. Od samejch jedniček tahle Vaše ikona totiž nepřišla. Kořeny nezahrabeš.

A bojte se vy škvoři. Já mám materiál na každýho!
SUPERMEF

A moje související publikace o vás ?
Hm…už sem si sestřelil
Maňase Tomka
Půlpána a Bóďu.
a komplet sjezdovou špičku.
nebo třeba CPDH.

Já si myslím, že tady lidi málo hulej…

SUPERMEF — Mon, 04 Apr 2011 04:00:15 +0000

Jo na tý vaší Zemi a v tý vaší konkrétní zemi, je sranda žít. Tolik legrace co si tu obyčejný pozemšťan užije, to by jeden nevěřil. Nechápu, že vás to někdy může omrzet, protože jak znova říkám – žít na Zemi a v ČR je funny. Ale přece by jste nevěřili na UFO, nebo na THC. Přeci se z toho ale neposerem…

Okej, v rámci zkreslení faktů a utajení pravdy, že se já, mimozemský návštěvník z planety XXX pohybuju už nějaký pátek v přestrojení mezi lidskejma ovcema, tu změníme pár údajů geografickejch, místních, časovejch a jmennejch. Leč příběh má pravdivý a opravdu tragikomediální podklad. Hle tedy poslyš, pozemšťane.

Šinu si to jednou takhle ve svém osobním automobilu koncernové značky, značně zamyšlen hloubám nad věčnou otázkou "mít či nemít" alias kde seberu peníze na zaplacení paliva do své rakety, neb bída přišla na Horymíra. V rámci úspor jedu klidných 3Okilometrů v hodině, město za zády, poklidné brumlání motoru ruší jen pleskání hmyzu atakujících můj přední glasshield. Projíždím vámi tak milovaný kruhový vopjezd pyčo, opouštím ho a beru město. Idylka. 3Okmh je tak ideál, dyť už vidím další supersejfty kruháč co by rezervou dohodil. Z poklidu ospalého odpoledne mě vytrhne blinkání modrejch světel a hou hou skrečování stříbrného děla za mnou. Okej, ruka zákona tu, hu !

Blinkám blinkrem a jsem nadšen, neboť se cítím být s těmito individuy tak nějak spřízněn, oni totiž nejsou z týhle planety, (to jste nevěděli, že) ale maskujou se dobře. Takže proč se nenechat obrat či aspoň kvaltině probrat, od našince. Nu dobrá.

Two cowboys vystupujó a houpó bokama směrem ke mě, a že jsou to boky řádné, žádná macatka z Flander by se za ně stydět nemusela. Chytře mě obkličují a já jsem zvědav co bude.

"Dobrýdenpaneřidičisilničníkontrola,dokladyodvozidlařidičskýprůkazobčanskýprůkazpojištění." spustí kulometnou palbu levej opičák.

Okej, hrabu se ve své raketě a dávám vše. Páč mám vše ready, nepiju, mám lékárnu a trojúhelníček, pojistkyžárovkyrezervu, dálničku, páseček i šprcky, nebojím se ničeho a žoviálně nasazuju na konverzaci, protože je přece hezky a muži zákona jsou taky jen lidi, ne…

"Tady je to, a copak, provedl jsem něco ?" táži se aby řeč nestála, s úsměvem.

Krouhne po mě zrakem a prsty se mu zachvějí nad bambitkou. "Máte pocit, že jste něco provedl ?" ptá se vychytrale, aby mě zaskočil.

"Ani ne, jedu si pomalu, zamyšlenej, em…možná jsem nedal blinkd na kruháči ? Nevím, co myslíte ?" Začínám cítit komedii, stále dobře naladěn, neb jsem jel fakt 3O a myslím že sem i blikal, prostě je pěknej den a já se nechci nechat stavět do role potencionálního zločince, co je vinen už proto, že je prověřován.

"No jestli myslíte, že jste neco provedl, měl by jste nám to říct." nepřistupuje na mou hru hodnej občan vs hodnej fíz fízl a podezíravě mě sleduje. Kolega opouští strategickou pozici půlky vozovky, kterou obsadil aby nebránil plynulému provozu kamionů v protisměru a krade se ku kolegovi.

Ó bože", volám starého známého, co občas zajde na kafčo, ale ten parchant jako na potvoru neslyší..."mám pocit že jsem čistej jako padlej sníh, jen mám radost že jste mě zastavili, už dloho mě nikdo neprobral, haha. Tak co, mám tam nějakej přestupek "

"Ne, jen klasická kontrola na alkohol." konečně se rozhoupe prozradit mi to tajemství konstábl. "Vystupte si, provedeme dechovou zkoušku. Nemáte nic proti ? Souhlasíte s tím že nám fouknete ?"

"Jasně, nafoukám vám klidně gumy u auta, pánové."

Protahujou xichty protože jsem je převtipkoval a jdem na to. Standartní procedura, vybaluju náústek, foukám, mužu si ho dokonce nechat, skvělý, přístroj ukazuje 0, jak jinak, nepil jem alkáč několik dní, nedělá mi to dobře při startech a bočních přetíženích v raketě.

"A co test na drogy, pane řidiči ?" nastřeluje jeden z nich, "jste ochoten udělat i test na drogy ?" zvedá jedno obočí alá Colombo. Druhým okem (jak jen to dělá) proskenuje značně podezdřelé vozítko, které vlastním a než bys řekl STB, zaměří mě opět oběma. Uff, já bejt člověk, tak asi povolím svěrač (někde jsem četl, že se to v těhle situacích dělává.)

"Okej, neberte drogy dětem ! Jsem pro všema dvaceti, tohle jsem ještě s nikým nedělal," střílím jednu hlášku za druhou a směju se na ně a vyloženě se na to těším, páč jsem to fakt nikdy nedělal. Vytahuje přístroj o velikosti čtečky na karty a prej mám olíznout papyrus. Lížu to jak zmrzlinu a teď budem čekat – přístroj se asi musí zahřát, rozmyslet, nebo tak něco – každopádně prej tak 1o minut. Ta lidská primitivní technika.

Jdu si sednout zpět do rakety a čekám. Klidnej jak jen může být někdo, kdo je kompletně nevinej – drogy – tak to pardon, ale jsem vzornej "občan" co nikdy nepožil či neaplikoval, rozhodně ne za posledních pár…let. Nicméně klid je můj, a já si tak nějak zevlím a listenuju interesantní pozemskou muciku, zrovna je tam hit z něhož rozumím jen úúú jí bééééjbýýýýý úúúú jíííí, zřejmě nahrávka z nějaké tortury při níž jsou chlapci odebírány genitálie, nevěděl jsem že to můžete takhle veřejně produkovat.)

Policie, (jméno nejobávanějšího gengu z budoucnosti, kdyby jste mohli prohlédnou alternativní pravděpodobnostní linie, věděli by jste o čem je řeč,) se blíží zpět. A je to tady. Jdeme do finále. Bubák je zpět a je načuřenej.

Dlouze si mě prohlíží, zřejmě bych měl podklesnout v kolenou, ale bohužel sedím na sedačce a níž už to nejde, tak si jí aspoň spouštím dolů a tvářím se značně zvědavě. Chtěl bych mu pustit orosení čela, ale nějak mi to tělo nefunguje jak by mělo. Tak jen držím zvědavej pohled. On také. Souboj vůlí.

"Pane řidiči, berete nějaké drogy ?" vypálí na mě zákeřně !

Aha ! Odtud vítr vane. "Nikoliv, nepiju, nehulím, posledního čouda trávy jsem měl tak před 3 lety, jsem sportovec !" Kontruju. Přichází ale pecka a situace začíná fraškovatět.

"Hm, jenže vy jste nám vyšel pozitivní." Zásah, potopená.

Tak to jsem mírně řečeno zaskočen, a více řečeno pobaven, takže se na něj stále žulím a povídám : "Tak to je dobrý, a na co jako ?"

"No tak to by jste snad měl vědět vy, co vám asi tak vyšlo, ne ?" Ty kráávo, opět zásah hodný majora Zemana, skoro bych se teď asi měl přiznat pod touhle vyšetřovatelskou fintou, ne ?

"Já vím co by vám mělo vyjít, a to je negativní výsledek, ale co vám vyšlo, to by mě zajímalo. Pokud vám vyšlo cokoliv pozitivní, máte pánové, rozbitej přístroj…" začínám bejt lehce vážnější, protože oni si asi legraci nedělají, a přístroj evidentněl nefunguje, tak jak má… "a to není sranda, že jo."

"No tento přístroj, je stoprocentně funkční, a my nejsme žádný pánové a legrace to opravdu není. Takže jak to je ? Kouříte marihuanu ? Jsou nasraný, oba dva a já konkretizujou můj domělý prohřešek definováním zakázané látky, jež jsem prý aplikoval.

"Takže vám vyšlo THC ?" zvedám obočí a pokyvuju nechápavě hlavou.

"a.h.á.á.á. !!!" Už mě maj, je to totiž jasné, znalost temných stran drogových doupat a obsahu zakázané látky v marihuaně již tak nějak apriori avizuje nutnost osobní aplikace – znáš – užíváš styl. Opět nevycházím z údivu nad rafinovaností "výslechu.

" No aha, no, jak říkám,máte to rozbitý, jak opakuju, drogy neberu a nebral jsem."

Stojej si na svým, že přístroj je 1OOprocentně funkční a neuhnou o píď. Dochází mi trochu trpělivost, a celkem se zájmem dumám, co se stane teď. Ještě aby mě tak někde potahovali, nene, milý Supermefe, to chce přejít do útoku, převzít iniciativu, zmást protivníka, a schválně co se bude dít..

Pokecáme…smotnem brčko, tady je to super, ne ?….dere se mi na mysl hláška z českého filmu samotáři, kterej jsem tuhle chytil na tý český bedně…nicméně takhle raději ne. Radši takhle :

"No mě to už taky přestává bavit, protože jezdit po městě a měřit hladinu zakázanejch látek s nefunkčním přístrojem je fakt průser. Takže víte co my teď uděláme? Já požaduju krevní zkoušku, jedem do nemocnice, na odběr krve, chci aby se ten přístroj zaplomboval a až do výsledků zkoušek zůstal tak, chci aby jste dohledali všechny řidiče který jste tímhle přístrojem měřili a přezkoumali se jejich výsledky, v případě, že byly pozitivní, neboť…a to opakuji..jsem žádný drogy nebral a neberu. Jedu první, pojeďte za mnou…"

Koukaj jak puci… "Tak to snad nemyslíte váženě, ne?"

"To myslím narosto vážně. Jedem."

"Tak to snad zase nemusíme až tak hrotit, pokud říkáte, že jste nic nebral…" otočí jeden pod vidinou obštrukcí a potenciálního průseru o 18O stp…

"Jedem, povídám."

——————————

A jak příběh dopadl ? Jak dopadlo krevní vyšetření ? Jak dopadl zmatený přístroj ? Šel do křemíkového nebe, kam přijdou všechny kalkulačky ? Kdo vzal drogy a kdo ne ? Kolik lidí už bylo naměřeno, aniž by měli hladinu větší než neměřitelnou ? Jak je možné, že je v tom takovej bordel ?

Zbytek příběhu necháme otevřenej. Neboť o koncovku nejde, jde o to, že v tomhle státě máte bordel. Žijete ve státě, kde si politici dělaj co chtěj, chytráci vymejšlej stále nový zmrdstva, moc korumpuje a v touze po ní a po penězích si šlapete na hlavy a strkáte "nakávičku" všude, kde se dá, jen aby si vás pro"bůh" ti co drží bič nevšimli, všichni tady lžou a každej mrdá s každým a o společnosti, která žije podle nějakých morálních zásad se už dneska dočtete jen v knížkách sci-fi, který píšou kámoši.

A pomalu vás všechny ta nákaza trudomyslnosti plíživě dusí v duši a slunečnejch dní v mysli máte pořád méně a méně…a dno se blíží. Temnota roztahuje svá křídla nad pomalu tušící Zemí a všichni brzy zemřou. A proto jsem vám napsal tenhle příběh, o průseru, leč lehce a s nadhledem. Neboť jak jinak by jste měli žít, než s nadsázkou a humorem. A taky by z vás měl každý dělat to nejlepší co umí, s tím, čím byl obdařen.

A poslední douškou od mistrů žánru bych se rozloučil.

"A všichni tady lžou. Pořád nějaká možná a kdyby…"

"A aby, aby.."

"Nikdo neumí ríct, co chtěl…"

"Co by chtěl, co by chtěl."

"Co by chtěl… A všichni tady lžou."

"Já si spíš myslím, že tady lidi málo hulej."

"Myslíš že to je tim?"

"Kdyby víc hulili, tak by si nemohli tolik lhát…možná by se i přestali vopouštět. Hulení tady prostě zatim nemá vybudovanou tradici."

"Možná máš pravtu…ale určitě je tahle zeme pekně zkurvená."

"No tak to každopádně….ostatně jako jakákoliv jiná…Země."

Z vesmíru, váš stále žijící – SUPERMEF.

——————————–

Další články Supermefa :

Líbím se ti.

Recenze scott thule video

Mamlas Totemek

ČP DH Bouřňák – SuperMEF team zasahuje

SUPERMEF — Sun, 24 May 2009 18:18:45 +0000

No takže se vám rozjel českej pohár ve sjezdu horských kol, jo, taková ta vaše nejvyšší soutěž v motocrosování na kolech. A o tom jak si kdo ustlal a s čím se kdo vynořil na novou sezonu, kdo má jakej hadr a kdo se fakt umí bavit, bude náš dnešní report.

Na poháru je rok od roku především vidět, že se lidi nebojej utrácet. Kolik novýho kvalitního materiálu se vynořilo na spodním asfaltovém parkovišti, sloužícím letos jako základna, bys nevěřil. Samej novej Trek, stávající se tímto asi nejoblíběnějším kolem na letošní rok, Lapiery, Santa cruz, občas se tu mihne nějaká socka s Cove, či Morewoodem, občas nové RB, snad jen Kája Šliksbír opět jen přivařil další kousek železa na františkův tank. Samozřejmě Čížové, s metalovejma karbon kytarama, moto botama, a strašnějma kydama – drobné vyjímky v jinak novém přetechnizovaném a převoněném českém poháru.

Jen by nás zajímalo, jestli je tu ještě někdo, kdo si koupil kolo za katalogovou, plnou cenu. My se dozvěděli ceny všeho možného, že sme nechápali. Už ani není třeba nafoukávat výkony, žádat o sponzoring, propagovat sebe – slevy se dávaj jaksi automaticky…

Parking obsazuje slušná parta lidí, horní parking skoro nikdo. Kouč si pro letošek honí kládu s klukama s Bishopu a tak vytvořili kolaboraci s obrovským párty stanem, vzniknuvším spojením mnoha malých dohromady, čímž vyhrává opět cenu za největší depo, gratulujem ! Drinkama taky nešetří, a neboť není hlídán Plamenem, kterej se radši válí doma v posteli a předstírá vzdělávání na zkoušky, dělá bordel, pije, kouří, a vypráví neslušné vtipy. Jako největší Rally jezdec si dává offroad vložky s trojkou plným, aby pak na garančce soudruzi z VW měli radost. Plamen, už ho nikam nepouštěj !

Jezdců se vyrojilo jak much, zřejmě nalákáni na vůni podniků českého poháru linoucí se odshora, a jsou čím dál tím mladší. Grafobaláci konečně odstřelili svůj T4 vrak aby se teď voněli v T5 a opět jsem tam kromě šedivého vlka Hynčici zahlédl i pár mladejch koloušků, kde to ten Taťka Flora pořád bere ? Filip Matuš je vychovatelem mládeže, kterýžto titul převzal od PH, a učí mladého Dominika no front brake styl. Čárys se nechává slyšet, že na to sere, ale každej ví, že mu to prostě nejde, sjede to čtyřikrát a pak se s přítelem Andym realizuje na druhé trati. Aspoň nic nepředstírá a nehraje si na lazara, jako třeba Krab, kterej si nechal po 2 měsících konečně zafačovat ruku, geniálně zlomenou na zimním soustředění v MC. K vidění je Jozič, jak u tratě brečí, že je super hlína na MX, že chce na moto. Je tu spousta Adamů Vágnerů, ani nevím kterej je Adam. DH brutale team solí opět strašný hlášky, především v hospodě. Titul závodního zevla vyhrává Karlos z Nejdku, kterej přijel 100km, vybalil kolo, sedl si do depa a tam proseděl 3 dny. Vypracoval si tak pěkné opálení, barvy červené, společně s přítelkyní Petra Heiníka Zuzankou, která se taky jako obvykle celý den nepohnula ze židličky. Kaschtana se evidentně dotkla finanční krize, a protože musel zaplatit raketu za starý Adamovo kolo, za pár zbývající korun pořídil autovrak. Martin Mitvalský je nějakej podrážděnej, asi ho ty věčný teamový přestupy už taky vysávaj. A nakonec Bratři Čižínský opravili starý MAD komba a Hynek si našel holku, gratulujeme, k vidění bohužel nebyla. Atd atd – prostě jezdci a komunita ČP DH je opravdu interesantní !

Co napsat k trati. Trať na Bouřňáku patří bezesporu k tomu nejtěžšímu, co se u nás jezdí a to především díky svému sklonu. Když se k tomu přidá slušná porce zatáček, mnoho vyjetých boulí, v nejprudších úsecích schody, okořeníš to dvěma třema sviňskejma skokama s těžkým nájezdem a odjezdem a celý to zaliješ celodením deštíkem, vzikne ti guláš, kterej byl pro většinu lidí snad až příliš velkou porci, při jehož konzumaci se jen málokdo nezasvinil i za trenkama. Takovej Martin Srba ten den třeba vyměnil troje. Jedny na první skok, druhý na druhej skok, třetí na cílák. Muddysurfing byl v sobotu tou nejblíběnější zábavou především v dopoledních hodinách. Po vysychání docházelo k zrychlování, naskákávání a vyhazování tun bahna z trati, a ta i díky celodenímu vytírání dresama účastníků dostávala čím dál tím rychlejší profil. Kubajsz prostě dobře staví.

O vývozy se staraly PPL dodávky s Kubajszovcema za volantem – Kuby dědou, Tátou a dalšíma lidma, který sice neznám, ale určitě byli nějak příbuzný s Kubajzovcema. Strojovej park od loňska obměnili, takže maj teď rychlejší, větší a silnější svině od PPL a komu někdy něco dovezlo PPL, ten ví, že tyhle káry pomalu nejezděj. Měli jsme tu smůlu jet jednu jízdu v PPL dodži řízenám Mílou Kubajszem a už víme jak se cítí dobytče jedoucí na porážku. Kyselej pach potu, strachu, smrad výkalů a močí, na podlaze zvratky, 10 lidí namačkanejch v temné plechové piksle která tě voťukává v každá točce a přeřazení – a to jen za 30 kč – je adrenalin, vedle kterýho největší blicí atrakce na Matějský jsou prostě nuda ! Kdo nezkusil, o moc přišel.

Večerní program byl také po oba dva večery, víc než uspokojivý. Když pomineme závody ve vychlastání všeho co teče skoro všemi účastníky ČP DH, snad nemůžem nezmínit snad již klasickou zábavu předzávodních večerů – soutěž kdo omrdá slečnu M. Tentokrát, již podruhé, padl los na Radka Broze, který si tuto kratochvíli vyzkoušel poprvé v Meziboří, svádějíc to pak na své zlé dvojče, což mu ale všichni, nevěříc rozdvojenost osobnosti, nežerou. Je třeba říct na jejich obranu, že v tom nebyli tak úplně sami ! Především jim ke stvrzení své lásky pomohli Čerw se Sušice, a CERW z Rakovinovníka. Poté, co slečna M odešla na toaletku, sebrali jí ze stolu telefon, a poslali kamarádovi Radkovi smsku s jednoduchým, první signální soustavu spouštějícím textem : „Omrdám tě“ čímž výrazně napomohli sblížení těch dvou mladých krásných lidí. A když nad ránem konečně došlo k výměně genetické informace, ani tady nestáli jen tak v pozadí, ale byli jim blízko, blíž, hned za plátěnou stěnou coleman stanu, dokumentujíc vše podstatné na různá multimediální zařízení, jež vše uchová pro budoucí generace. Velká gratulace po dokončení styku se soudružkou Babinčákovou byla snad již samozřejmostí. Slečna M, již známá svou pověstí byla pak několik desítek minut naháněna po parkovišti zbytkem elitní špičky poháru v čele s mistrem Čepérem s jasným úmyslem dodělat, co Radek načal. Respekt !

No a takovej závod. Závod je přehlídkou různých stylů, kreací, válení a racing štýla. Martin Srba opět neponechal nic náhodě a seřezal ty mladý kluky do latě, což je prostě nejvíc. V ženskejch se navrátila po X letech hvězda z dob 10cm vidlic – paní Kurandová, ukázala všem s velkým odstupem jak se to má dělat. V expertech kraloval Jouda ze Strakonic, sice o fous, ale je to tam. Elitní motocrosaři, v jejichž umístnění se defakto rok co rok mění jen pořadí a ne jména, hrozně zaletěl Richard Smolinský, ať je ten jejich team jakej chce, tak on prostě umí. Druhej Adam Vagner, a o kousíček ho sejmul Matěj Charvát, za což mu patří velká gratulace. Petr Heiník, člověk s nejmenším počtem najetých kilometrů na kole za poslední rok, stále v top 10, respektive 6tej. Filip Matuš jako vychovatel mládeže jde příkladem především na svejch stránkách, kde sice propaguje všemocný chránič páteře, ale sám v reálu jezdí jako nudista – triko a trenky. Snad ještě zmínit HT, kde byl růžovák až druhej, za Majklem Červenkou – co ten má po těch letech drcení pevnýho rámu místo kotníků, je mi záhadou.

Takže doufám že jsem zmínil vše podstatné a na nic jsem nezapomněl. Jak vidno, český pohár ve sjezdu horských kol je podnik, nabízející veskrze všestrannou zábavu. Mladí závodí bez rozmyslu, staří jsou staří ale stále rychlí, nebe je modrý, voda je mokrá, a ženský mají tajemství. A koho to sere ?

Nikoho.
Všechny to stále baví.

Díky za zážitky a my se zase ozvem.
SuperM.E.F. team.

SUPERMEF – líbí se ti ?

SUPERMEF — Mon, 17 Dec 2007 07:00:20 +0000

Tak jsem zas po dlouhé době nahlédnul do života běžných pozemšťanů a musím konstatovat, že mě opět nezklamali a pobavili…

Zaměřil jsem se na fenomén dnešní doby-server www.libimseti.cz. Důkladně jsem ho prozkoumal, viděl stovky profilů, prohlédl spousty fotek. Tady je moje malá studie.

Jak tahle věc vlastně funguje? Pro ty z vás, co tuto stránku dosud nenavštívili, malé přiblížení. Vytvoříte si svůj profil. To znamená vyplnit dotazník kdo jste, odkud jste, co posloucháte, co sledujete, co rádi máte, co rádi nemáte, co máte propíchlého i jestli rádi pícháte. Kolik toho chcete vyplnit a jak moc pravdivě je čistě na vás.

Následuje vložení libovolného množství fotek. Dokonce si můžete psát i blog! Tohle fakt může někoho zajímat?!

No nic, dál…Profil máte. Teď už zbývá hledat mezi tisíci profily jiných lidí své známé, nebo komunikovat s neznámými, hodnotit a známkovat.. Známé si přidáte do položky„přátelé“ a napíšete k nim pro ostatní diváky nějaký vtipný komentář typu: „úžasný kamarád, kterého mám mocinky ráááda“, nebo „kámoška, co výborně přiráží“…Dalších vychytávek je celá řada, například váš aktuální psychický stav můžete vyjádřit statusem, takže všichni hned vidí, že třeba „lovíte buchty“, nebo „se nudíte“...

Na samostatný článek by vydaly „diskuse“. Prostě si vymyslíte téma, hodíte ho do placu a ostatní se k tomu vyjadřují. Jediný důvod, proč diskuse sledovat spatřuji v tom, že si průměrně inteligentní pozemšťan uvědomí, že v porovnání s pravidelnými účastníky diskuzí to s jeho rozumovými schopnostmi není tak zlé. Možností je mnoho a je jen na kreativitě člověka, jak s nimi naloží.

A co na to říkám já, nezúčastněný vesmírný pozorovatel? Je to neskutečné, ta snaha ukázat se světu, předvést jak jsem krásný, kolik mám kamarádů a známých, žít svůj druhý paralelní život na obrazovce. Proč to vás, holé opice, tolik láká? Za klávesnicí a monitorem se totiž můžete změnit v libovolnou postavičku. Z ošklivého parchanta, co mlátí svou holku v krásného romantika, z diletantského pitomce v jaderného fyzika či odborníka na východní filozofie. Že světu vládne přetvářka, materiální ukájení, snaha se předvést a kvalita člověka se posuzuje podle značky (počtu) aut, velikosti (počtu) domů a částky na bankovním kontě jsem si všiml dávno. Jen málokde je to ale tak markantní jako právě na tomto serveru.

Patnáctileté pipinky se tu předhánějí v počtu fotek svých oblíbených jeansů replay, kabelek rajče banana, a slunečních brýlí od nějakého teplého návrháře (tím nemyslím nic zlého proti homosexuálům, chci smrt všem lidem, bez rozdílu pohlaví!), za které schováte téměř celý obličej. Fotí se namalované, s vystrčenýma kozama a koukajícíma trenkama u plechové kuchyňské linky v paneláku.

Nebo chlapečci (na Zemi se pro ně používá interní označení šampónci), s kohoutem na hlavě a neuvěřitelně tvrdým výrazem, opřeni o špičkový výrobek mladoboleslavského koncernového závodu, plechovou krabičku typu 120L v závodní úpravě(rozuměj: nalepovací spoiler od benzinové pumpy). Následuje fotka rudého sportovního vozu s popisem „tohle má můj fotřík“.

Naivně jsem si myslel, že se tento fenomén týká jen pubescentů, ovšem bližší zkoumání mne přesvědčilo v tom, že profil tu má i řada seriozně pracujících lidí nad 30 let. Abych však jen nekritizoval a nemoralizoval, přínos vidím v tom, že tu lidé mohou najít své ztracené kamarády, nechat vzkaz těm, které dlouho neslyšeli a ukázat jim fotku pravě narozeného zlosyna. Ne, kecám, přínos nevidím, je to veřejná onanie! Uf, už mě málem dostali… Musím si dát pauzu.

Jsem zpět. Abych vám lépe přiblížil formy prezentace osobnosti, ukážu vám pár profilů lidí, které třeba znáte, třeba neznáte, ale jsou to smrtelníci motající se okolo kol.

Jako prvního na mušku jsem si vybral zábavný profil hocha jménem Ladislav Klauz. Chlapec srší vtipem, profil evidentně nemá na svádění dívek, náladu dolaďují stylové fotografie: http://libimseti.cz/Klauzik/

O něco serioznější, nicméně stále žertovně laděné profily mají turnovské mtb hvězdy milhaus (http://libimseti.cz/mylhaus/ ) a tomaass (http://libimseti.cz/tomaass/ ). Ani oni na své profily pravděpodobně žádná děvčata nechytí, označení turnovští honiči na ně prostě sedí.

Jako naprostý opak bych tu měl profily dvou modýlků, pro něž je fyzická krása vším, průměrná známka stěžejní hodnota a oblíbeným čtivem časopis Fitness und Modeling. Prvním je juniorský mistr Jakub Šosvol (http://libimseti.cz/Kubajss )

A druhým HT mistr Zdeněk Hendrich (http://libimseti.cz/HenryB1# ). Bože, ta fotka s obnaženou hrudí a prstíkem laškovně se dotýkajícím rtíků, to je pro mě přímo fyzická bolest ! ÁÁÁÁÚÚÚ kurva…

Najdete tu ale i další hvězdy sjezdového poháru, jmenujme například střídmý profil Hynka Hájka (http://libimseti.cz/krab6 ),

Matěje Charváta (http://libimseti.cz/raven13/# ),

nebo naději DH Jana Šavra (http://libimseti.cz/Kaschtan/ ) jeho přítele a děčínského sjezdového mága Kubíka Fišerů (http://libimseti.cz/KUbajsz-nanuk/ )

či HT star Michala Červenku (http://libimseti.cz/majgl/ ).

Ze skokanů se tu prezentují například soběslavské vyhráblo Jan Kříž se svou uvítací opravdu sladkou fotkou (http://libimseti.cz/cruzo/ )

či Žena Kamidra (http://libimseti.cz/dirtakk ).

Pozadu nemohou zůstat ani dívky, za zmínku stojí poněkud nedívčí profil Tothovic Kačenky (http://libimseti.cz/SparkleDH/ ) s jejímy opravdu sexy fotkami jež nejednoho mladíka rozrajcují k nepříčetnosti…

a nedejbože když se dostanou na hrudními výčnělky překypující profil Terezy Horké (http://libimseti.cz/TERRY_thevolcomgirl_ ) To musíte vidět, především ty nadržené komentáře, obvzláště když nějaká její fotka náhodou pronikne na dětský server dolekop.com.

Na závěr jsem si nechal lamače dívčích srdcí, který i zde úspěšně skrývá své vysokoškolské vzdělání, nejraději ze všeho se dloube v nose – Tomáše Marka (http://libimseti.cz/eMTyy )

který se na svém profilu sice presentuje, jako že ho celé líbímseti nezajímá, ale tráví tam hodiny každý den, a je jedním z nejaktivnějších uživatelů…

..a jako třešničku na dortu bych to rád uzavřel samotným 720 bossem Martinem Cheníčkem, který však svůj profil zřejmě kvůli vysokému pracovnímu nasazení nestíhá aktualizovat, a vlastně ani nemůže, protože k němu nemá přístup – vytvořili mu ho jeho kamarádi, jako pomstu, protože si je skrz líbímseti dobírá. (http://libimseti.cz/Carys720 ).

Jsem zvědav, kdy někdo udělá profil mě.

A jak jste na tom vy? Také máte svůj profil? A pravdivý nebo imaginární? A nežijete náhodou víc svůj život v tom šíleném matrixu, než doopravdy? Proberte se pozemšťané, a uvědomte si jak moc času trávíte v interaktivním světě. Vaše měkké mozky na to nejsou ještě připravené, brzy všichni zhynete. A mě se splní sen. Neboť, jak říká váš Super most evil friend -

Kill. All. Humans.

Reklama je skrytá šikana

SUPERMEF — Thu, 28 Jun 2007 07:00:37 +0000

Tak vám to tu sleduju, tyhle stránky, a teda, je to dost. Že tu lidem solíte co máte za věci na krámě, ok, ale že jim to budete vtloukat do hlavy ? Není to už příliš?

Jednou jsem viděl nejmenovaný film, od vás ze země. Občas to tady na oběžné dráze chytnu. A v něm chlápek z reklamky povídá – baví mě pocit, že rozhoduju o tom, co si dáte k večeři, jaký hadry si koupíte, a který pivo si večer objednáte. Ten se vyznal, ego ne malý. Ale trochu pravdy na tom bylo.

Celé to vaše lidské plémě se blíží ke značkové zkáze. Vzájemě se snažíte natlačit všude a všem do hlavy, co si mají pořídit až půjdou nakupovat.. Ve vašem případě jde až o patologickou snahu vytvořit každému specifické kognitivní mapy, ve vztahu ke kupování toho správného značkového co frčí. Těžce vpravo, ale i lehce podprahově vlevo vám zde solí, že určitý značky určitejch věcí jsou v pořádku. Cítíte to ? Celý tyhle stránky jsou vlastně Čárysův jeden velkej sociologickej experiment.

A nebo ne? Možná vám kecám. Nebo on. A nebo to tu píšu jen proto, aby jste nad tím teď chvíli přemejšleli, což už v tuhle chvíli děláte. Ha, tak jak to je?

Ale dobře, baví vás to, živí vás to, (zničí vás to). Ale že to do někoho budete vtloukat násilím, to už je celkem mnoho. Sehnal jsem paparazi fotky přímo z jedné takové tortury.

Bacha na manipulace – zde je odtajněná Čárysova příručka – jak pozvednout prodej značek co má na krámě. Pozval si na pomoc vynikajícího manipulátora – eMTýho.

Označí mu oběť. Maňas jí kamarádským způsobem přesvědčuje, lehce opíjí, vtipkuje, dává sámošky. Manas pije pivo STAROPRAMEN. Pamatujte si to, až si ho večer dáte, vzpomenete si na tenhle článek.

Maňas již pivem Staropramen stačil obět dostatečně zmotivovat. Nyní pomocí různých chvatů, které se naučil na tělocviku, nebohého chlapce znehybní.

A začne mu do hlavy vtloukat, že 901 bikes je to pravé místo pro koupi jeho nového kola. Občas mu nakope prdel botou Osiris. Ehm. Mám něco dodávat ? Určitě vidíte, že klučina je oblečen v mikině Seventwenty.

Ubožák, je skolen na zem, a znovu a znovu oblbovám starým pramenem. Vše je dokumentováno foťákem Sony. Na Maňasově ruce vykukují hodinky Nixon. To jen kdyby jste něvěděli.

Nakonec je oběť řádně zmalována, líbá vlajku, a slibuje že si brzy koupí něco od Horsefeathers. Mají ho tam, kde chtějí.

Tak a co vy? Co máte na sobě vy? Co jste pili, co jste jedli, a na jakou značku monitoru právě koukáte ? Myslíte si, že si z vás utahuju, nebo to myslím vážně?

Jdu si přepnout na jinej program, země je už nudnej projekt.

Nechte oči otevřené.

Váš Supermef.

Profil nové hvězdy dneška – Mamlas Totemek.

SUPERMEF — Thu, 14 Jun 2007 07:00:34 +0000

Máte firmu? Děláte akci? Otvíráte nový obchodní dům ? Točíte reklamu ? Nevíte jak se zviditelnit ? Najměte si Mamlase Totemka !

Ty tam jsou doby, kdy na českém trhu vládnul Gaspi, kdy bylo jeho jméno synonymem pro bike star. Přeci jen si doba žádá nových tváří, a hladkých nepotetovaných těl je již také poskrovnu. Pročež se dnes podíváme na zoubek takovému jednomu úspěšnému mladíkovi, kterému není žádná činnost cizí, který dělá do všeho a umí vše, dobře vypadá a je chtěn. Nyní vám představuji Mamlase Totemka, sen každého sponzora !

Jaký je životní příběh tohohle kluka? Dřív obyčejný mladík, který trhal mouchám nožičky, hrál si s angličákama, a do fotek spoře oděných dívek zapichoval špendlíky, v domnění že to je ono kamarády stále omílané „opíchat“. Po absolvování nějakého toho vzdělání, se přihlásil na vejšku s magickým jménem „Palestra“ (vzpomeňme na jiné slavné absolventy, např profesora vychovatele mládeže Heiníka, nebo amarantového magnáta Matuše a i jiné) a tím se jeho vidlácký vesnický život naprosto změnil.

Kluk s tepláky a fichtlem se vrhnul do víru velkého světa..

Nyní, Mamlas Totemek je tam, kde by i jiní chtěli být. Je mladý, krásný úspěšný, je to DIS, a kde se něco děje, tam nemůže chybět.

Jeho zářná kariéra se odstartovala v době, kdy ho oslovil známý výrobce oblečení s koněm ve znaku, a není to ferrari. Jelikož Mamlas koně rád, přijal. Jeho fotkama se zahltil všemi milovaný internetový náctiletý server Dolekop.com, a jeho tvář se stává známou. Díky markantnímu nárůstu prodejnosti značky HF, dostává Mamlas plat jak král, dlouhou káru, vlastní pozemek v Nevadě – je šéfy hýčkán a jeho hvězda stále stoupá.

Jeho dokonalá mužná tvář na obrazovce počítačů jen září, a tak není divu, že přichází i jiné nabídky na reklamu. Nejdříve je to jen sporadická oťukávačka, například u příležitosti otevření nové Billy. Akce má obrovský úspěch, a Mamlas se nechává fotit kterak klábosí s obyčejnými dělníky a chudinou.

Věhlas Totemkův začíná pronikat i za hranice naší republiky. Jelikož na západě vše obsadil i přes obstarožní vzezření pan Bitch Brekeken z Pohřební blitky, prodává se Mamlas směrem na východ. Ve skvěle placené reklamě na Kosmodisk využívá svého chlípného vzezření, paničky jsou z jeho image zlobivého kluka na větvi, a Mamlas je zasypán horou dopisů od fanynek i fanoušků.

Po tomhle finančním nářezu si Mamlas naplno užívá života hvězdy, je viděn ve společnosti luxusních prostitutek, a mění svou vizáž. Neprozřetelně se nechává fotit a natáčí i pár pornofilmů, díky své Horsefucker výbavě. A i když je se svou pověstí hřebce a v koňských hadrech (nebo naopak?) přímo předurčen k milostným pletkám, v pornobyznysu nevydrží dlouho – přeci jen jeho oběti, díky jeho koňským rozměrům, často krvácí…

Úspěch mu zamotává hlavu. Nasazuje gangsta rastafa čepičky, učí se nový hlášky, a přijímá nabídky na komentování a spíkrování. Stává pravidelně po boku největších hvězd, které v jeho záři blednou…padají na zem…kdo je zvedne ?

Přichází antiklimax, a Mamlas se vrací zpátky ke kořenům. Chce si dokázat, a i světu, že jeho síla je především ve výkonech. Začíná se vracet k motocrossu, a šokuje odvážnám tvrzením, že pojede Dakar. Pilně trénuje, obklopuje se svými homosexuálními přáteli z HF teamu, kteří mu byli vždycky blízko, a s podporou tabákového koncernu Gauloise startuje v nejprestižnějším závodě planety – Rally Dakar.

Po návratu cítí, že již dosáhl všeho, v co může mladík jako on doufat. Má úspěch žen, plné šatny módního oblečení, doživotní zásobu kondomů a motorku. Cítí, že život je ale o něčem víc. Vstupuje do armády. Nachází si krásnou přírodní brunetku, a fotí svou zatím poslední reklamu, v níž propaguje věrnost a lásku.

A jeho životní příběh by v tuhle chvíli mohl skončit. Protože Mamlas Totemek již stačil vytvořit něco, v co mnozí z nás mohou jen doufat. Vytvořil kult osobnosti. Až se jednou vaše budoucí generace budou učit z historie, věřím, že na mikrofilmech a čtečkách a tím i v myslích a podvědomí všech lidí, zůstane navždy. Hodný, nezbedný, čestný, vzor všech dětí a snem patnáctek. Prostě frajer.

Ale nic nekončí. Mamlas jede dál.

Chcete být jako on ? Kdo by nechtěl, že. Každopádně se můžete přes Čárysovo stránky s oním mladíkem spojit. Je to jednoduché. Napište mu na jeho telefon 602 329 113 a reservujte si ho, program má nabitý. Natáčení, focení, spíkrování, mrdání a závodění – ve všem je dobrý a nyní může být i váš !

Z vesmíru zdraví – váš Supermef.

Supermef recenze : Scott Thule video

SUPERMEF — Fri, 23 Mar 2007 07:00:09 +0000

Nu, vítáme nového dopisovatele SUPERMEFA. Super most evil friend se s tím nesere, co se mu nelíbí, to napíše, a my mu chceme dát prostor. Welcome bad bad boy…

Supermef : Takže pozemští červi, vesmírnou poštou se mi do pařátů dostalo Půlpánovo Scott Thule video. Zkouknul jsem to a nemohl jsem již dále v klidu žít, nemohl spát, začal jsem chtít krev. Podlehl jsem nutkání sepsat warning. Tady je. Dangerous. Not for sale. What it smell? Kill all human !

Scott Thule International video – recenze.

Úvodní menu, samo o sobě mělo asi varovat před obsahem a samotným spuštěním videa, ale přeci jen je to otázka vkusu každého jedince. Jestliže autor chtěl svým kresleně animovaným menu vtipně parodovat 80 léta, minul se účinkem. Upřímně je to děs, omalovánky 5letého dítěte jsou hodnotnějším dílem. No budiž, mačkáme play a čekáme internacionální video akci.

Začínáme v Liberci, v rámci ČP DH, začátek vypadá celkem slibně, kdy standardní záběry střídají pohled na lanovku, diváky a závodní depo. Plynule se přechází na záběry jezdců Scott Thule, zde se ovšem začíná projevovat nepříliš přesvědčivá kvalita, kdy nejasné záběry z dálky, jezdci mizící ve vysoké trávě, a kupodivu často se ne a ne vlézt v celku do záběru, trochu narušují dojem profesionální práce. Následně přichází na řadu Martin Srba a též první políček divákovi. Martin spustí svůj proslov v německém jazyce. Titulky sice informují o čem je řeč, ale já jsem v šoku a nechápu nic, nad důvodem této vložky zůstává rozum stát. Po větách jako jump, jump, jump, začínám mít strašnou předtuchu co se obsahu a kvality videa týká.

Moje obava se naplnuje hned vzápětí, kdy úvod pro část točenou v rámci ČP v Karlovicích je laděna alá ROAM, přírodopis v ryzí černobílé podobě. Proč se mám ovšem dívat v bike videu na pohyb listí ve větru, notabene bez jakéhokoliv vztahu k samotnému dalšímu průběhu videa, to nechápu. Použití tohoto modelu jen pro efekt je prostě laciné. Záběry jezdců pokračují v nasazeném standardu, tentokrát vylepšené o černobílý pohled. Těžko říci, co kameraman chtěl vlastně točit, zda jezdce či přírodu. Bohužel oboje dělá tak nějak na půl, tudíž si neužijete ani jedno. Nic už na tom nevylepší mě neznámý člen teamu, který v domnění vtipnosti, se rozhodne svůj proslov provést při běhu na lanovce. Což se mu nakonec i daří neboť jeho angličtina je natolik strašná, že nezbývá než se smát. Ovšem tuším, že pointa vtipu byla původně myšlena jinak. Ono ovšem co jiného dělat u perel jako It is was, že.

Následuje asi nejlepší část videa, bike park Bischofsmai. Konečně máte šanci vidět i nějakou slušnou akci. Kvalitní záběry z místní Dh trati a nort shore lávek, snesou srovnání s konkurencí. Kameraman se konečně soustředí na jezdce a trať a dílo podle toho vypadá. Občasná vráska na kráse v podobě vypadlého jezdce z obrazu, již v rámci celku nijak nepřekvapí.

Naprostým vrcholem se stává rozhovor s Bohdanou Půlpánovou, který otevírá část věnovanou MČR ve Špindlu. Prostředí Toi Toi budky je vskutku reprezentativní. Jen nevím, v čím chorém mozku se tato sračka zrodila. Neb koukat na Bohdanu sedící na hajzlu a vyprávějící cosi o sraní a smradu je opravdu jen pro silné nátury. Navíc, když se Vám v tomto místě DVD opakovaně zasekne a zablokuje PC a nic než restart nepomáhá zaseklý obraz trůnící Bohdany odstranit z monitoru, což je opravdu k posrání. Rozhovor je v češtině, ovšem s titulky v polštině, což je určitá změna proti ostatním proslovům, ovšem vyvolávající otázku, proč. Odpověď ponechám na každém z Vás. Samotné záběry z tratě ve Špindlu opět nevybočují ze standartu nasazeném na začátku, tudíž ze silného podprůměru. Takovéto záběry vyprodukuje každý, kdo si stihl přečíst manuál ke své kameře.

Závěrem pak dostanete porci z Božího Daru, které se vyznačuje naprostým nesouladem mezi obrazem a hudbou, kdy by se dalo říci, že muzika tu byla doslova vlepena nebo byl vlepen obraz, vyberte si. Závěrečná děkovačka šéfa teamu Mr. Půlpána v ruském jazyce už mě jaksi nepřekvapuje.

Co říci závěrem.

Pokud bylo video myšleno jako materiál mapující sezónu teamu Scott Thule a jako takový měl sloužit pro sponzory, budiž může být. Ovšem, pokud je toto dílo prezentováno jako internacionální (až na konci jsem jaksi pochopil, že takto označené je nikoli díky účasti zahraničních jezdců, kteří by dokázali pozvednou mrzkou jezdeckou úroven členů Scott Thule, kdy čestnou výjimku tvoří Martin Srba, ale díky oněm rádoby vtipným jazykovým vložkám) a drze nabízeno ke komerčnímu prodeji, musím předem varovat všechny potencionální kupce. Ne, nestojí to za investici.

Není tu nic, na co by se dalo dívat víc než jednou, není tu nic co by mohlo zaujmout, není tu nic, co by Vám pomohlo v ježdění. Abych jen neprudil, jako prostředek názorné ukázky, jak by to opravdu nemělo vypadat, poslouží jezdci Scott Thule dokonale. Na jejich stylu, by se dalo názorně učit, jak opravdu nejezdit.

Kamera, střih, hudba, vše je jaksi nedotažené, nijaké, amatérské. Jediné zajímavé jsou bonusy DH pravěk a Dual pravěk, ovšem zajímalo by mě nakolik se zde účinkujícím jezdcům zamlouvá jejich (silně pochybuji, že ze strany Mr. Půlpána dořešená) účast na podpoře prodeje videa značky, s kterou nemají nic společného…

Toliko z vesmíru SUPER MEF.

Mám vás v hledáčku, pozemští červi !