link na stažen í

a link na Kubovo stránky s lepčejší kvalitou , of course

 Tak a pár otázek na Kubajsze je tady :

Hoj maličký, tak jak to vlastně bylo, kde to vzniklo, čí to byl nápad?

Ahoj stařičký, vše vzniklo díky tomu, že se David Altner spojil s Radkem Brozem za účelem natočit něco o sjezdu někde na severu čech. No a Radek ho přesměroval na mě, ať se domluví se mnou.

Jakou jste to jezdili trať ? To není ta pohárová, ne?

Hele s klukama jsme se shodli na tom, že pojedem tu „tréninkovou“ trať na Komárce. Odtamtud ještě nebyly žádný záběry a je docela atraktivní. Osobně jí mám víc rád, ják tu pohárovou. Tahle je víc záživná.

Na videu to vypadá že bylo pěkně nasmrkáno, klouzalo to ?

No vlhko bylo. Ale to by ani nebyl takovej problém. Horší to bylo s listím, byl listopad a spadaný listí tomu odpovídalo. Bylo všude! Takže si to občas napral do schovanýho šutru a tak. Nebo opravdu zákeřný byly slizský kořeny, který byly navíc schovaný pod listím. Na tom videu je to docela i vidět, že občas nám to „nesmyslně“ uklouzlo.

Šel někdo na držku ?

Na držku snad nikdo nešel, jen žaludák z toho jednou myslím vystoupil. Jezdíme opatrně a pomalu…

Muhahaháá, to bylo viddět.Kolikrát jsi natáčel ten tvůj komentář? Nebo jsi to dal z voleje ?

Hele všechno šlo rovnou z voleje. Kameramani nám nedali možnosti nic opravit hehe. Prostě nám dal otázku a mluv a rovnou to bral. Docela stress jsem z toho měl ze začátku. Ale pak už pohoda. Říkal jsem si, že na to stejně nebude koukat moc lidí :)

No to jsme změnili… Už ti někdo řekl, že tvé rétorické schopnosti jsou na výši ?

Ne, jsi první. Jednou bych ale chtěl být na tvé úrovni, jsi mým velkým vzorem !

Já bych zase chtěl umět mluvit jako Filip Matuš – ten je nejvíc. Jak dlouho jste to natáčeli ? Kolik lidí, a na jakej matroš ?

Natočený to bylo zhruba za 3 hodky. Byli dva kameramani a jeden co měl mikrofon. Vyjeli jsme nahoru a postupně jeli dolu. Díky dvěma kamerám se to všechno hrozně zrychlilo a oni to měli neskutečně v ruce. Ani jednou jsme se nevraceli zpátky, abychom to dali znova a líp. Prostě jsme se rozjeli, projeli jsme kolem nich a jel další.

To de. V jakým to vlastně bylo pořadu ?

Bylo to na ČT24 v pořadu sport v regionech. Sám název asi řekne o čem to je.

Myslíš že se mužeme dočkat ještě nějakýho pokračování ?

Jo tak to ti fakt neřeknu. Ale myslím, že tímto se tahle lokalita vyčerpala. Ale kdo ví, třeba příště budou chtít na točit nějaký FR nebo tak něco. Necháme se překvapit.

Co jsi to ted vytvořil vlastně? Na co se tu můžeme kouknout ?

Hele dostali se mi do ruky nesestříhaný záběry, taxem si z toho vybral jen ty svoje a udělal si profil. Z minulýho roku nic nemám, taxem to dal nějak dokupy. Schwed i Kaštan to maj taky, tak třeba taky něco sestříhaj :)  My se tady v DC jinak k natáčení nějak nemůžem dokopat, jsme spíš fotograficky založený. Ale kdybychom měli foťák, jako má třeba Robyn Trnka, kterýmu to natáčí i dobrý videa, tak by to bylo asi vo něčem jinym. Rob si tam hodí pořádnej objektiv a tim pak může udělat skvělý videjka. No jo, profi zrdcadlovka vid… 

Panebože, ten konec mě zabije. A co na to MuDr. Štrosmajer? Každopádně díky moc za video, i odpovědi, a teď už koukejte…snad to pojede :) mrk mrk.

dobrá práce ! A vy klikejte na maličkýho web.

Takže fárem, kterym se vozim na závody, je VW Multivan T4. Je to takový idealní auto, když potřebuješ přespat někde, dát do toho všechno co potřebuješ a navíc když potřebuješ bejt na místě včas. Není to přímo obytňák, ale na cestovaní nám zatím vyhovuje.

Autu říkáme Kačena, nevim proč, ale prostě jo. Takže Kačena nás dovezla zatím všude bez problému a to že si třeba zaběhla dvakrát do Viga (3000km tam a 3000km zpátky), různý dovolený a plno závodů, jí vůbec nedělá problémy.  Vozí nás už cca od roku 2004, a narodila se v roce 1999.

Tak a ted trochu konkrétněji.

Motor má najeto něco kolem 135 000 km. Je to pětiválec o obsahu 2,5 litru a honí ho cca 180 kobyl. Což znamená, že je to ta nejsilnější verze a ještě je trochu čiplá. Auto má páradní vodpich a na pětku z toho dáš kolem 180km//h s rakví a markízou na střeše. Není to nejvíc, ale když chceš, tak málokdo tě na silnici zajede. Bez rakve si to pak peláší až přes 190 km/h. Je pak docela sranda sledovat takový ty borce v hrozně natuněnejch kárách, když je zařezáváš a oni nechápou, že je předjíždí modrá lednice.

Spotřeba je různá, třeba ted přes zimu, když to moc nehoníme, taxi papká jenom 7,7 litru na sto. Když to pak třeba trochu víc ženeš tak je to od 8,5 do 9 litru. A na dálnici při 150-160km/h je to něco málo přes 10 l.

Exteriér. Světla jsou kulatý, xenony, kola v létě pořádný 17“ s pořádnejma gumama. Ted tam jsou zimaky, který Kačce zas tolik neslušej. Na zadních dvěří je držák, kterej pobere v klidu tři sjezdáky a jedno HT.

Na střeše máme velkou rakev, kvůli který si to požírá skoro o litřík víc, ale je fakt praktická a narveš do ní cokoli. Nejlepší je třeba, když je venku mordor, ty seš celej od bahna, tak to svlíkneš, hodíš do rakve a v autě máš čisto. No a vedle rakve je markíza. Přesný rozměry tedka nevim, ale bohatě stačí a je to skvělá věc proti sluníčku i proti dešti. Už bych bez ní nedal ani ránu. (já jí chci taky ! – pozn.Čárys)

Interiér. Ha, tady to bude na dlouho. Vepředu je klasika, normální šaltpáka, ne taková ta divná u volantu. Vše takový normál až na velkou origo navigaci. Funguje fajn, vrazíš tam CD třeba s ČR a dovede tě tam, kam potřebuješ. Chce to si na ní zvyknout, ale paxi na to zvykneš až moc, na ten příjemnej hlas a hlášky typu: Turn right after 250 metres…Turn next right … May be you´d turn, if possible … . 

Další super věc, co mi chybí třeba v passat jsou opěrky. Ty woe, na to si prostě zvykneš a vůbec ten pohled ze shora, jak máš výhled, seš vysoko, no paráda.

No a vzádu, tam to je takový zapeklitý. My jsme vyhodili dvě volny sedačky a nechali jsme jen trojsedačku vzádu, aby se do prostoru dalo dát třeba kolo nebo tak něco. Je tam mramorovej fajnovej stoleček, spousta držáků na flašky, zářivka atd…

a největší vychytávka je postel. Vodjedeš s trojsedačkou dopředu, sklopí se ti a propojí se s kufrem. Takže ti vznikne takový letiště, kam se v klidu vejdou dvě až tři persóny. Když chceš dát na noc kolo dovnitř, tak stačí vyndat přední kolo a dáš ho tam, měl jsem tam přes takle i dvě, opřeš to o sedačky řidiče a cajk. Takže zaparkuješ na louce, všechno rozložíš a máš vobejvák ( lidově řečeno jebák ).

Málem  jsem uplně zapomněl na to, že máme taky nezávislý topení, který je fakt
dobrý! Naskakuje z druhy baterky a paxi hezky pěkně papká naftu a hřeje tě v
noci…takže spinkáš jako doma. 

No ježdění s Kačkou mě stálo už tři body, (Muhahaháá – pozn. Čárys) když jsem krapet překročil povolenou rychlost, do toho všeho sem ještě vezl Bubu, kterej aktivně vzal kartičku invalidy, naštěstí k tomu vzal i papíry. Jinak snad pohoda, táta s tím má víc zábavnejch storek, když ho třeba vytlačil kamion atd.

Jinak třeba sám Čárys ví, že maximálka auta je 7 kol (4 na držáku a 3 vevnitř ) a 8 lidí. Do ted nechápu, jaxe nám to povedlo… (jo to bylo dost, to sice sardinky, ale šlo to – pozn.čárys)

Ps: Vzádu se spí vážně skvěle, viz fotka 18 a 20,

ovšem jedinýho bubu to naopak vždy vzpruží ! (foto 17)

A to je vše. Jo, ještě související články siůžete přešíst tady : Mave dodž, Hýbnoš multivitamín. THX 2 Kubajsz !

Camp začal 21. července – sobota a to konkrétně večeří. To jsem ještě byl ale na závodech v Turnově. FilipMat.us a Kamil Tatrankovič obhlídli v sobotu místní kopce vyčerpávajícím Backcountry výjezdem. Pak je tu taky Saki rodina, Saki, Saki ségra, Saki táta aka mekánik a Saki máma. Oficiálně se začalo jezdit v neděli dopoledne. Já přijel až na obídek. Bylo mi řečeno, že už se lámala první klička. Klička patřila bohužel Draxíkovi. Škoda, přeju brzké uzdravení. Dal jsem tedy oběd, okoukl to. Musím tedy říct, že na DM fakt vědí co a jak. Park super, od 4X, po lávky, dirty až k sjezdové trati. Paráda. Spíme v hotelu Valevil. Dole pod ním vyhřejvanej bazén, ve sklepě sál s plátnem, kde jsme každej den promítali. Na půdě zas čajovna. No super.

Po obědě beru svýho bílého oře z afriky. 99% campu jsem odjezdil na FR shově, která mě podržela i na dirtech. Sice jsem jí ze začátku dal nažrat na plnech 190mm, ale paxme se to spolu naučili hehe a já na ní nemusel ani šáhnout. Díky lásko…

Na místní sjezdovou dráhu je to úplně akorát. Jsou tu dvě tři techniky, jedna se šutrama, druhá s kořenýma a pak jeden prudák atd. Co je super, tak odkloněný zatáčky na loukách. Ty dokážou vyškolit. První dva dny se nikomu do sjezdu moc nechce a tak jezdím s dvojma až čtyrma déhářema. Zbytek tlupy, cca 10 lidí koučuje Filip s Kamilem na 4X. Ach jo, všichni chtěj být Prokopové

Neděle je tedy seznamující. Koukám po lidech a zjišťuju, kdo jak na tom je. Úplně mi vyráží dech malej Matyáš  – 10 let. Dává si mega polety a ničeho se nebojí. Bohužel jeho táta, kterej přjel taky jezdit, se láme na paletku a láme si druhou kličku. Bojíme se, jak to Matyáš veme, ale on to neřeší a furt se nás ptá, kdy zas pojedem nahoru, že chce jezdit. Ďábel!

Další jsou tu Vojta s Filipem. To jsou kluci, kterejm je 12 a 13. A to je teprve hell. Dirty bez problému, step up dole na bednu si dáváj one handem a x-upem atd. No fear woe!

Pak je tu jedna slečna, jezdí teprve dva měsíce, ale baví jí to hodně a šla do všeho statečně. A pak zbytek kluků. Od 15 do nějakejch 20 let. Máme tu i jednoho týpka, co trpí epilepsií. Petr se jmenuje. Ten nám občas tahal za nervy. Pak tu máme dva hašišáky. Maj se rádi kluci hehe. Honza a Kváša, přirovnal bych je k čárysovi a EmTýmu. Prostě furt jezdili spolu, stejnej štýl atd… (pozn Čárys – no ale my jezdíme každej jinak – Mt to umí, já ne:)

Dva čistokrevní sjezdaři Lukáš a Dominik(a). Místni borci čuvaš a emča, nalítáno maj neskutečně moc, štýlo taky vymazlený, ani nám nedali moc práce. A zbytek, ti jezdili všechno. Nemůžu říkat ke každýmu něco, to by bylo na hodně stránek.

Super bylo, že nás každej den natáčela Zuzka na kameru a každej večer po večeři byl videocoaching. Kterej podle mě je asi nejlepší. Campeři se tak viděli a mohli se porovnat s ostatníma. Videocoaching někdy trval i dvě hodiny. Nejvíc se zde razí heslo: LOKTY VEN. Spousta klůku a i Jana měli lokty propadlí dolů, což jim hodně kazilo posed na kole. S tímhle měl problém i Plamen na prvním kempu a ted? Je to mx rider!

Další na co jsme hodně koukali bylo těžiště, stopy, práce s tělem atd. Ovšem videocoaching nebyl jen o vytýkání chyb. Zuzka je hlavně paparazzi kamerawomen, takže záběry na to, jak Petr šidí rozcvičku atd byly boží. Děkujem ti za to!

Aby program nebyl nudnej, vymejšleli jsme různý akce. V úterý byl celodenní FR výlet, kterej nás všechny absolutně utahal. Pak jsme taky úspořádali MRSN Race Dual aka MRD. Vyhrála ho Jana s jejimi nekompromisními starty. Ovšem nejvíce zábavný byl pak večerní videocoaching, kde byl třeba záběr, jak to Víťa zapích hned na startu o startovací bránu a šel přes rodla atd.

O velké zpestření se postaral taky DMJ Serešišky, kterej v úterý vystřídal Kamila. DMJ nastoupil ve velkém štýlu hned v úterý večer, přivítali jsme ho s pivama v náručí a tak chudák šel spát až něco kolem třetí ráno. Což nakonec takle dělal až do pátku. Taky má zajímavej zvyk spát ve věcech, v kterejch je celej den hehe. Prostě Jugoška woe. Nutno ale říct, že na snídani chodil skoro včas a beka točil jakoby nic. Dobře on.

dirt star na DH…

Ve čtvrtek jsme na plánu paintball. Super nápad. Hráli jsme v lese. Deset proti Deseti. Super akce, pár headshotů a každej si mohl vylít nervy na tom, kdo ho štval. Fakt dobrej nápad. Nutno říct, že náš tým zelených s kapitánem Filipem, malym Matyášem a Filipoem a Saki crew vyhrál v poměru myslím 4:2. Dobře my!

Další parádní věc byly masérky, sličné slečny co ví, co maj dělat s prstama. Super věc na páteční večer. Pár lidí ovšem nevyužilo šanci nechat ulevit svým zádům. Využil jsem toho s Filipem a nechali jsme si namasírovat jiné časti těla. Já ruce a Filip nohy. Nevěříte? Věřte. Fakt. (pozn čárys : NEVĚŘÍM ! )

Takže tak nějak vypadá MRSN camp. Téměř každej den osm hodin na kole. Od devíti do půl jedné. A od dvou do skoro sedmi. Není to super? Dirty, frkykros, daunhil, freeride, úplně vše. Kolem tebe furt kameramani a fotografové, kolektivní hecing a večerní  promítačka. Ale říkám ti, že po takle stráveným týdnu budeš absolutně KO.

Děkuji bossovi Robinovi za všechno, Zuzce za kameru, Mojmírovi za fotky a vůbec všem, co tam byli za společnost. Příští rok znova ne?

Foto by filipmat.us a mojmír  

A JÁ TI DÍKY ZA ČLÁNEK, MALIČKÝ… 

Rozebíráme problematiku naší sjezdové scény, od problému kam se vyprdět až po to, proč je to vůbec tak špatné. Děda mi také povídá o svém sexuálním životě, na to že ti dědku táhne na 50 jseš fakt čilej. Možná si té čtrnáctileté lollytce zkazil kompletně pohled na zralého muže, ale aspoň ví, co jí čeká, až zestárne po boku nějakého mlaďocha a oboum jim bude tolik, kolik je ted tobě. Vytahané poprsí, at už její nebo jeho, jako máš třeba ty a jiné, více vytahané věci….Ufff, hrozná představa.

Ale to jsem tu asi psát neměl že? EmoTý bude žárlit. Od problémů se dostáváme k tomu, že se mi chce po oběde spát. Čárysovi se to zamlouvá a začíná mi psát deníček do bleskovek. To se naoplátku nelíbí mě a abych nevypadal jako úplný lenoch, beru telefon a domlouvám vyjížďku s DC majstrem Kaštanem.

 
Venku sprchlo a tak je parádní vzduch, leč jemně dusno. V DC to funguje tak, že si zavoláme a za půl hoďky máme spicha u večerky pod Sněžníkem. V 15:00 se zde sjíždíme, dáváme nanuka a pádíme nahoru. Já oblečen do nového, nepromokavého, freeridového sombrio pyžama a kaštan do nových TLD šortek s navoněným RB dresem. Okoukali jsme to od tebe Čárys správně? Vím, že ze mě S-Mef nebude mít radost, ale reklama je reklama, hehe.

Vláčíme se tedy ukrutným kopcem na jeden parádní trail. Cesta k němu je 45 minut od spoda, s tím, že ho za 3 minuty sjedeš hehe. Říkáme mu „Liberecká“, jelikož je to fakt prudkej kopec, s několika zatáčkami o 180°. Takže paráda, baví nás to tu ted hodně.

Já za vidinou dobrých fotek jezdím přes své hranice a asi třikrát jdu k zemi takovým způsobem, že se opírám o řidítko,koleno a loket.

Kaštan na oplátku boří všechny drážky o které se dá opřít, taky dobře on. Ty jsou tady fakt dobrý, protože jedeš točku, totální vracečku na prudkym svahu a ke konci se už prostě jen kloužeš dolů, kde tě to chytí v drážce. Tady my trénujem, jaxe má vlastně zatáčet. Snad je to z fotek trochu vidět, jak to vypadá.

Jezdíme a běháme do kopce sem a tam, dokud z nás neleje. Chceme udělat pro 720 pokud možno nejakčnější fotky. Což se nám nedaří. Špatný světlo v hustym lese je svině.

Za necelou hodku máme hotovo a jedeme zpět k večerce, kde si dáváme nanuka a já volám tobě Čárys, že je vše hotovo. Čárys nelení a vše dává do bleskovek. Kam ta sedmsetdvacítka spěje, to vážně nevím. Je vidět, že když Čárysovi nejdou kšefty v obchodě, tak vymýšlí totální ptákoviny :) Ovšem na druhou stranu, takovéto jednodenní deníky riderů není zas tak špatná idea, že?

Přijíždím tedy domu, házím fotky do kompu a jdu se koukat na čt sport 4 nebo jaxe to jmenuje. Musím říct, že záběry by měli docela fajn. Ale hůř sestříhat to nemohli. Muzika ani nevím, jestli tam nějaká byla. A nesmyslná hláška typu, že Rosťa „čert“ Štencl jezdí sjezd od roku 1989 je zde úplně běžná. Asi to není zcela jednoduchý něco takovýho udělat. A jsem rád aspon za něco. Ale občas mě to fakt pobavilo…

No to je asi všechno, co bych vám chtěl říct. Připadám si už jak Maverick, kterej si píše deníček na líbimseti. Hele dědku, to sem taky musíme dát…

čárys poznámka : No a já nemůžu než napsat – díky. Měl jsi super den maličký ….