Vše začlo už hodně dávno, kdysi můj taťka brázdil ČSSR v MB a já měl vždycky pro tuhle káru slabost. Tak když jsem šel jednou večer z baru a viděl krásný starý MB z roku 64 nabořený na dveře a kámoš co šel se mnou říkal, že ví koho je, a že by ho možná prodali, bylo rozhodnuto. S týpkem sem si plácl, vysolil 5000,-  a šup shánět díly.

Po výměně dveří mě tahle šáde, který vymysleli kámoši přezdívku „Drahoš“ sloužila dobrech 5 let. Postupně z ní vše odpadlo a odteklo, ale v podstatě bez údržby vždy dolítla kam sem chtěl, třeba i na hory ve 4 lidech, s prknama a věcma na týden. Sám bych tomu nevěřil. Ale po té, co uhnil přední stabilizátor, tak už bylo na čase říct papá, a šla do světa za 3000,-

Nějaká koči to koupila starýmu pod stromeček, prej já – "té káře teče motor, brzdy, převodovka, je hodně zrezlá, no na total rekonstrukci." A ona, "já tomu nerozumím, beru." Starej asi radost.

Tou dobou jsem měl vyhlídlího Tuňáka. Týpek od Mladý Boleslavi prodával už upravenou 1000 MB z roku 67. Bylo před vánocemi a zrovna zuřila sněhová kalamita, ale natěšenost byla větší než zdravej rozum a tak šup busem do MB. Typ takový, má to trošku ojetý letňáky (na drát), mám o vás strach. Řikám, já ho mám taky, vysolil jsem 16 000,- a vydal se driftovat směr Brno. V Pze už to dál nešlo,  začlo zase sypat a mocnej motor z Favoritu přetáčel káru i v 20 km/h. Nedalo se jinak než přespat u kámošky a pokračovat druhej den.

Týpek od kterého jsem Tuního vzal, ho vlastně poladil komplet. Motor z Faforitu, 5ti kvalt z Rapidu, podélnej lauf, sedačky z bůhví čeho, central hand made, přední chladič, roztáhlý zadní lemy, podložky, palubovka z Garde a spoustu dalších drobností. Takže na mě zbylo to nejhlavnější, montáž alarmu s dálkařem, nacpat tam rádio s changerem na 6 CD, 6 seriovejch repráků z oktávky a zvuk je ready.

Pak kola na bílo, nějaký tmelení, polep aby auto drželo pohromadě a drobný opravy a ladění. Bere si málo, nikdy jsem to neměřil ale do 10l na 100 stopro, pokud to netočím tak aji míň. Uveze až 2 kola a 2 lidi + věci. Pak už je moc těžká a kola škrkaj o lemy.

Spaní ve 2 v pohodě, ve staré jsme jednou na kozách, když lehce pršelo spali i 4. Pohodlíčko největší.

Jinak slouží suprově, ve štychu nás nechala jen jednou ale za to pořádně, cestou z SNB tripu na Pustevnách v -20 zamrzl okruh u topení a tím pádem auto netopilo a nechladilo. Takže nám komplet u Olmiku kleklo a čekali jsme další 2 hodiny na odtah. Tenkrát jsem myslel že už fakt zdechnem, protože po celodenním ježdění vlízt do mrazáku a vněm být další 4 hodiny je moooc. Takže proběhla výměna uvařenýho motoru a MB lítá dál.

V autě jsem háklivej na pořádek, což je vidět na všech fotkách, takže pro případný zájemce o svezení – vemte si přezůvky, pytel na odpadky a své věci mějte vždy úhledně poskládané, tak jako já. A to je vše, tádytády tády dá.

no paráda, díky za článek :) Muhahahaááá