Tak jsem teda taky vyrazil. Všichni jezdí na Jih, nebo na Sever, tak já vyrazil na Východ. Sice mě Čárys lákal abych je přijel navštívit do Alp na HF trip, ale vidina nepředvídatelnýho Alpskýho počasí mě zatlačila doprava, kde Medard hlásil sunshine…
Ve čtvrtek ještě ujišťovací call klukům do parku, jestli se opravdu jezdí a můžem vyrazit. Těšil jsem se teda dost a byl zvědavej i na Ali, která jela se mnou a brala kolo. Cesta utekla jak voda, z Praglu cca 210km a na místě už vlek a pár lidí v provozu.
Lehce jsme počkali na Fíka, kterej měl taky přijet a hned na lano a hurá 4X na rozehřátí dolu. Dáváme pár jízd s Ali, tak jí trochu učim jak na to a je to holka šikovná, za celej den padá jen jednou a ani neprotestuje :-)
jen když jí fotíš, co Andy ? :)
Odpoledne dáváme pár jízd s Fíkem a potkávám Hasiče, Terku, Zvoluše atd. a s nima pak přesun na spot do lesa, kde maj místní vykopanejch pár trailsů o rozměrech mamutích. No zaskakuje to pouze Fík, tak to radší balíme a pražáci mizej do Prahy a já jdu zkontrolovat Ali, na svah. Večer klasika na DeeM. Grily jeli asi dva, prase, kuřata, vše skladem, pití, ženy zpěv, co víc si přát.
Sobota. Budíme se v autě, v noci fakt vedro a děsnej slejvák. Trochu rozlámaný a hned dem na svah, kterej o překot vysychá do pachu. Dáváme různý komba, ale nejvíc co mě baví, je začátek 4X, pak přejezd na lávky s překlopkama a pak zase zpátky na velkej Damjánovec, na kterym potom s Fíkem dáváme parádní fotosešn, kde Fík mastí whipy o 106.
Celkově parádní dva dny jždění zakončujeme u hospy, kde dáváme Kofolu a já se pokoušim do novýho foumpitu otočit na Wildcardu 360, ale pokaždý to samozřejmě zahodim. Zkušenost dobrá, třeba příště. Kolem pátý skáčem teda s Ali do auta a valíme jí na chalupu k Jihlavě. Večer zas oheň a já odpadam do komatu dost brzo.
Neděle. Volám Póla Bulvu, protože si strašně stěžoval v reportu, že k němu nikdo nepřijede a protože mu nevadí, že u něj zaskočim, aniž bych hrábnul lopatou, dáváme sraz na odpoledne. Nu je to nakoplé. Bejt tam sám, asi bych teda chvilku váhal, jak se na to ro zjet, ale Pól mi zkušeně ukazuje rychlost (skočíš první a pak prostě rubeš) tak to hrdině zaskakuju taky.
Vejška mi teda ještě chybí, ale průlet je to i tak slušnej. Tak to chvíli zaskakujem ve třech a dokonce máme i 3-4člené publiku z čehož je Pól tak neskutečně rozčarovanej, že lítá dirty a kliká nohama ve vzduchu jak o život. Dáváme tomu do půl osmý a pak otočka ku Praze. Vezem ještě Póla s Nikou na kolej a pak dom. Parádní tři dny.
|
Takže, no, tentokrát měli všichni volno až v pátek, nechápu, von někdo dělá ještě ve čtvrtek ? No tak jsem se ve středu večer sbalil, a vyrazil sám.
Tentokrát jsem se rozhodl, že si to dám ve čtvrtek tady u nás, tak nějak, takže jsem začal u nás na Tanx. No co vám budu povídat, znám to tu jak svý boty, ale to nevadí aby i mě tu ještě po letech něco nepřekvapilo.
První překvápko – dole jsem potkal Sojera, kterej tu byl se svou přítelkou na vejletě. No dobré. Druhé překvapení už tak dobré nebylo – vypadalo totiž takhle. A pěkně za zatáčkou.
Měl jsem co dělat, aby mi ten čtyřka drát neuřízla hlavu. No nic, valím dál, valím valím, a najedou za skokem tohle.
To už jsem neubrzdil. No chvilku jsem tam pobíhal, a vymejšlel co a jak, a nakonec jsem to vymyslel. Bude objezd. Tak jsem ho tam docela ladil, a jezdil, a pánové – je to lepší než ta stará trať. Takže díky, záškodníci – pomohli jste mi vytyčit novou zábavu.
Odpoledne jsem se přesunul do Bechyně, sras s Vlčákem, a hodinku a půl jsme tam stavěli a nový věci ladili. Bude to tam pecka, těšte se na trip ! A nakonec přesun do Dráchova, kde jsem dokonce naskákal ty první dva z velký lajny. Na třetí nemám rychlost, bych se zabil.
Přesun do Kamenice, a potápět. Sice je venku asi 15C, a prší, ale voda ja naprosto čirá a já tam letím. Nemá to chybu, a blbnu tu asi hodinu. Zmrzlej jak cip si dělám v autě večeři, a přesun do Humplolce, kde u Filmu Immortal čekám asi 2h na Andyho – neboť spolu jedem na Dolní moravu a dál, na 3 denní trip.
Davídek je prostě boží…
David doráží v 22h, přesně na čas, a překládáme věci ke mě, a míříme to přes Havl Brod na Dolní Moravu. Hele, už dycky pojedu tady tudy, mám to asi 220 km z Tábora, a cesta je v poho. Na místě jsme v noci, a jde spát. Svítěj hvězdičky…
A je tu ráno, budí nás hroznej šoking – někdo nám brutálně houpe autem. Samo vevnitř popadává co se dá, nože, hrníčky, a tak, díky…a záškodníci jsou – Saki, Saki Dad, a Saki ségra. Nechybí Kubajsz. Vy záškodníci !
Koukaj co tu děláme, hehe, a nikdo nevěří. Je tu zrovna Marosana kemp, kde se kludí učej tejden jezdit na kolech. Učitelé Fík, Saki, Damjan, Fík….
Berem kola jdem na to. Koukám že tu přibyly dva mega dirty – Matušík jim říká Damjánovci – a jsou to vopravdu macíkové. Nemám asi slov. My jedem nahoru, a dáváme 4x na rozehřátí.
Je to boží, jako dycky tady. Asi po 4 jízdách jdeme na kousek sjezdu – taky ne bad, ale loni mě bavil víc…nevím. Co je ale super, jsou tu zatáčky na louce – klukama nazývaný dual. Dual je totiž pravěkej dual, dvě stejný vedle sebe natažený tratě, se zatáčkama s kolíčkama. NEMÁ TO CHYBU ! Lítáme to s Andym pak vlastně každou jízdu…
přetahovanej transfer ve vytuhlém stylu…to jen tak někdo neumí :)
Jdem natáčet a fotit, sestříháme vám totiž vídeo z roadtripu. Nebudou tam žádný záběry z ježdění, za to z auta a tak toho máme tunu. Takže jednu jízdu fotíme a točíme kousek sjezdu, 4xsky, lávek, a v podstatě tím máme splněno.
Jdem jezdit. Nakonec jezdíme super kombo, který jsme vymysleli. Začátek 4Xsky (jsou tam 3 skoky) v klopce vyjet mimo na sjezd, kousek sjezdu, přejet na lávky, dát kus lávek, přejet na dualku, a dojet to dualem, na konci dualky to ještě střihnout na step up step down a vólo. Kombinace snů, naprostá bomba. Tohle drtíme v podstatě až do konce.
Jezdíme v krátkou přestávkou skoro 7 hodin ! Nechápu nic, jsem mrtvej kolem 16 hodiny. Kempeři se nějak flákaj, dali asi 5 jízd, a pak papali, a pak šli zase jezdit třeba až v 17h. Je tu Markét, fotí, je tu i Bob Brnka aka Bobyn Úd (bohatým beru, na chudé seru) kterej si dal neskutečnou drřku přes držku, a to tak, že má pod okem 4 stehy, a vypadá jak z Noci oživlých mrtvol.
Tak a je hotovo, unavený to balíme. Dáváme sprchu, kempujeme, a koukáme na silně se zatahující oblohu. Za chvíli je to tady, neskutečnej slejvák, blesky, a tak, a tak se zavíráme do auta, já vám píšu tenhle report, a klucí (Andy a Tomáš) kecaj o psech a čubkách. David se v čubkách vyzná, neboť jich má doma dost, maj totiž chovnou stanici na čubky !
Tak a večer je konžertík, tož konžertíkujeme, a přespáváme ještě na DM – aby jsme zítra jeli o kus dál. V plánu máme Olomouc, Hlubočky, a Cihlenu.
Ale o tom až zítra.
To pro dnešek stačí.
Páááp.
Foto : Já a Dejvídek
|
Trošku nečekaně a náhle jsem byl pozván, abych pomohl s coachingem na již čtvrtym MRSN campu. Na dvou campech jsem už byl, sice jako zelenáč, ale vím, že mi dost pomohly. Taxem se toho ujal a jel zastoupit píchače Petra Heiníka…
Camp začal 21. července – sobota a to konkrétně večeří. To jsem ještě byl ale na závodech v Turnově. FilipMat.us a Kamil Tatrankovič obhlídli v sobotu místní kopce vyčerpávajícím Backcountry výjezdem. Pak je tu taky Saki rodina, Saki, Saki ségra, Saki táta aka mekánik a Saki máma. Oficiálně se začalo jezdit v neděli dopoledne. Já přijel až na obídek. Bylo mi řečeno, že už se lámala první klička. Klička patřila bohužel Draxíkovi. Škoda, přeju brzké uzdravení. Dal jsem tedy oběd, okoukl to. Musím tedy říct, že na DM fakt vědí co a jak. Park super, od 4X, po lávky, dirty až k sjezdové trati. Paráda. Spíme v hotelu Valevil. Dole pod ním vyhřejvanej bazén, ve sklepě sál s plátnem, kde jsme každej den promítali. Na půdě zas čajovna. No super.
Po obědě beru svýho bílého oře z afriky. 99% campu jsem odjezdil na FR shově, která mě podržela i na dirtech. Sice jsem jí ze začátku dal nažrat na plnech 190mm, ale paxme se to spolu naučili hehe a já na ní nemusel ani šáhnout. Díky lásko…
Na místní sjezdovou dráhu je to úplně akorát. Jsou tu dvě tři techniky, jedna se šutrama, druhá s kořenýma a pak jeden prudák atd. Co je super, tak odkloněný zatáčky na loukách. Ty dokážou vyškolit. První dva dny se nikomu do sjezdu moc nechce a tak jezdím s dvojma až čtyrma déhářema. Zbytek tlupy, cca 10 lidí koučuje Filip s Kamilem na 4X. Ach jo, všichni chtěj být Prokopové
Neděle je tedy seznamující. Koukám po lidech a zjišťuju, kdo jak na tom je. Úplně mi vyráží dech malej Matyáš – 10 let. Dává si mega polety a ničeho se nebojí. Bohužel jeho táta, kterej přjel taky jezdit, se láme na paletku a láme si druhou kličku. Bojíme se, jak to Matyáš veme, ale on to neřeší a furt se nás ptá, kdy zas pojedem nahoru, že chce jezdit. Ďábel!
Další jsou tu Vojta s Filipem. To jsou kluci, kterejm je 12 a 13. A to je teprve hell. Dirty bez problému, step up dole na bednu si dáváj one handem a x-upem atd. No fear woe!
Pak je tu jedna slečna, jezdí teprve dva měsíce, ale baví jí to hodně a šla do všeho statečně. A pak zbytek kluků. Od 15 do nějakejch 20 let. Máme tu i jednoho týpka, co trpí epilepsií. Petr se jmenuje. Ten nám občas tahal za nervy. Pak tu máme dva hašišáky. Maj se rádi kluci hehe. Honza a Kváša, přirovnal bych je k čárysovi a EmTýmu. Prostě furt jezdili spolu, stejnej štýl atd… (pozn Čárys – no ale my jezdíme každej jinak – Mt to umí, já ne:)
Dva čistokrevní sjezdaři Lukáš a Dominik(a). Místni borci čuvaš a emča, nalítáno maj neskutečně moc, štýlo taky vymazlený, ani nám nedali moc práce. A zbytek, ti jezdili všechno. Nemůžu říkat ke každýmu něco, to by bylo na hodně stránek.
Super bylo, že nás každej den natáčela Zuzka na kameru a každej večer po večeři byl videocoaching. Kterej podle mě je asi nejlepší. Campeři se tak viděli a mohli se porovnat s ostatníma. Videocoaching někdy trval i dvě hodiny. Nejvíc se zde razí heslo: LOKTY VEN. Spousta klůku a i Jana měli lokty propadlí dolů, což jim hodně kazilo posed na kole. S tímhle měl problém i Plamen na prvním kempu a ted? Je to mx rider!
Další na co jsme hodně koukali bylo těžiště, stopy, práce s tělem atd. Ovšem videocoaching nebyl jen o vytýkání chyb. Zuzka je hlavně paparazzi kamerawomen, takže záběry na to, jak Petr šidí rozcvičku atd byly boží. Děkujem ti za to!
Aby program nebyl nudnej, vymejšleli jsme různý akce. V úterý byl celodenní FR výlet, kterej nás všechny absolutně utahal. Pak jsme taky úspořádali MRSN Race Dual aka MRD. Vyhrála ho Jana s jejimi nekompromisními starty. Ovšem nejvíce zábavný byl pak večerní videocoaching, kde byl třeba záběr, jak to Víťa zapích hned na startu o startovací bránu a šel přes rodla atd.
O velké zpestření se postaral taky DMJ Serešišky, kterej v úterý vystřídal Kamila. DMJ nastoupil ve velkém štýlu hned v úterý večer, přivítali jsme ho s pivama v náručí a tak chudák šel spát až něco kolem třetí ráno. Což nakonec takle dělal až do pátku. Taky má zajímavej zvyk spát ve věcech, v kterejch je celej den hehe. Prostě Jugoška woe. Nutno ale říct, že na snídani chodil skoro včas a beka točil jakoby nic. Dobře on.
dirt star na DH… 
Ve čtvrtek jsme na plánu paintball. Super nápad. Hráli jsme v lese. Deset proti Deseti. Super akce, pár headshotů a každej si mohl vylít nervy na tom, kdo ho štval. Fakt dobrej nápad. Nutno říct, že náš tým zelených s kapitánem Filipem, malym Matyášem a Filipoem a Saki crew vyhrál v poměru myslím 4:2. Dobře my!
Další parádní věc byly masérky, sličné slečny co ví, co maj dělat s prstama. Super věc na páteční večer. Pár lidí ovšem nevyužilo šanci nechat ulevit svým zádům. Využil jsem toho s Filipem a nechali jsme si namasírovat jiné časti těla. Já ruce a Filip nohy. Nevěříte? Věřte. Fakt. (pozn čárys : NEVĚŘÍM ! )
Takže tak nějak vypadá MRSN camp. Téměř každej den osm hodin na kole. Od devíti do půl jedné. A od dvou do skoro sedmi. Není to super? Dirty, frkykros, daunhil, freeride, úplně vše. Kolem tebe furt kameramani a fotografové, kolektivní hecing a večerní promítačka. Ale říkám ti, že po takle stráveným týdnu budeš absolutně KO.
Děkuji bossovi Robinovi za všechno, Zuzce za kameru, Mojmírovi za fotky a vůbec všem, co tam byli za společnost. Příští rok znova ne?
Foto by filipmat.us a mojmír
A JÁ TI DÍKY ZA ČLÁNEK, MALIČKÝ…
|
Už nějak v tejdnu jsme se domluvili s Cruzem a Hajdou, že pojedeme si polítat na Dolní Moravu na tamní FR park, kterej byl už až nechutně zprofanovanej fotkama na Dolekop.com a že druhej den, když Hjundaj dá, se přesunem do Bo city – Zamilce. Jak jsme naplánovali, tak jsme i učinili…
Odjezd v pátek večer z Tábora, nafta za 27kč, paráda, MX hell po dálnici, a v 21h už to řežeme ke Carlosovi. Cruzo s Hajdou cestou vypili asi 4 piva, jsou veselí a potrubí jim teče co 4O km. Spíme u Carlose, já v Dodge, klucí na trampolíně a pod ní, pohoda velice.. Večer chvíli kecáme, načež se dostáváme k prohlídce chodeb pod Carlosovým pozemkem – a je to fakt dost. V pískovci, chodby klikatý dlouhý jak prase, tak 7m pod zemí, lehce se drolící strop. Když asi po 30to metrech docházíme k místu, kde se musí prolézt malým otvorem dál, hlava mi říká stop a dělá se mi blbě, mažu jí zpátky… Klucí to dali celý až do konce, prej hell, pro mě hrůza..
Nu nic, ráno přesun na Dolní moravu. Jedem dvě dodge, Sprinter, hundaj, palba, Carlos cestou vyfajtuje jednoho golfáka, flekuje to před ním a tahaj řidiče z auta, dobře ty… Rídil holt špatně :)
Dolní Morava
Zde jsme lehce před 12h, hned vidíme jak někoho odvážej, no paráda. Jinak je to tu fakt dobrý. Vše začáná 4xskou s DH povrchem, hlavně kvli kamenům a prachu a vybržděnejm roletám, a celkem velkejm skokům, který sou ale easy. V polovině trati se stočíš doleva, a jedeš na lávky. První je s dvěma překlopkama, není težká a končí asi 1,5mv 1,5md velkým seskokem. Pak Dedodělanej dabl, kterej ale šel i tak, a další monstr stavba – šimon gap.
Náskok easy, lávka stoupající asi do 4m, 1,5m seskok do lávky a seskok do hlíny, centrifuga na dirt. Dirt je celkem střílecí, v sérii je fakt cool, já si ho dávám do trensfru, je to super..
Hezká sérka, sice to mohlo bejt ttrošku delší, ale bylo to fakt pro všechny a dobrý. A pak. 3 dropy. 1m, 2m, 3m, přičemž ten 3m byl asi tak na 3m dálky. Ale poslat se dal dááááleko…
Dole pak čekal step up, celkem koplej vodraz s asi 2m dírou, seskok do boku a rovně, vypadalo to dobře. Vedle ještě sérka 3 dirtů, a nějaká ta překlopka a samo zbytek 4xsky – ten jsme ale nedali ten den ani jednou.
A tak jsme to lítali. Hlavně s Cruzem, páč Hajda šel po pár jízdách na držku na skoku, a udělal si bebí, se kterým se nechal odvézt do špitálu, i když to bylo tak na mašličku maximálně. Ten den už nejezdil..modelka :)
My si to ale lítali. Dávali jsme dual DH, lávky kotel, Cruzo Ruce na velkým, Carlos can can na step upu, Cruzo láme sedlovku ritchey ale protože má RB a já dvě, pujčuju, jezdí dál…
Marv fotí a dost se potí, Flat taky, Přijíždí Jose, Ueeeeee, Vrbič, Matušík (zapoměl si doma osu, na předek i zadek, muhahaháá, dobře ty) a celej den nálada dobře ubíhá. Nakonec jsme k nezastavení, lítáme to furt dokola, já zkouším gap co nejdál, hrozná mrdka, a transfer, kterej mě fakt baví. Nakonec exhibice na Gap, krmení kol, a v 18h vypnutím lanovky konči tenhle super den. Prach, peklo, gapy a velký klopky, skoky, prostě DM má hodně co dát. Ale potenciál je tu velkej, dostat to do pracek my z JČR… Budujte, dobrá práce od vás. Díky.
A frčábos domu. V 18 :30 se spustil slejvák, vyšlo to akorát. UF. Večer všichni dead, takže jedno vínko, a spát…
Zamilec
A druhej den. Ráno dost rozlámaný, ale to se musí rozcvičit…např Foam pitem. Moc se mi do něj nechce, ale nakonec ho teda votvírám.
Je to jak do peřinky, akorát dost koplej vodraz, a na DH mi to nesedí. Ale něco zde blbneme, Cruzo Supermany v MX stylu, HRUZA, ladí beka a není to ono, takže je rád, že ho na kozzách nebude muset dávat :)
Velkou vychytávkou je i trampolína, s trampoobikem, což nás hodně baví. Ruce nohy, nothing, barspiny, co si vzpomeneš… Paráda !
Nakonec se ještě s Cruzem hecujeme o trix do trampoo, trocha gymnasitky, a jsme připraveni na Zám.
Zde my asi v 12h. Začínáme trailsama, končící lavicí. Je to rychlá, dobrý, nemám s tím problém. Ale. Vedle je hned sérka asi 4 trailsů, s koplejma odrazama a centrifugama – a tady peklo. Cruzo v poho, Carlos v poho, já hrana MOC, hehe. Tak na to radši seru.
Jdeme vedle, na další tratičku. Její konec se sérkou trans levej, trans pravej, 3m double, hned 2m double, klopka, double a tak 7m přescesťák, dopad a 4m double je fatk výživnost.
Lítáme to celý, přescesťák má svinskej vodraz a tak ho dává jen Cruzo, já měknu, i když by to asi šlo. A jdeme na trať. Trať je super, fakt nemá chybu, rychlost, skoky, step upy, transy. Konči tou tratí s přescesťákem, fakt paráda moc…
A jdeme ještě na podkláďák. Já si uvědomuju, že jsem 2 dny jezdil a ani jeden pád, a že v nejlepším je třeba přestat, a tak již rezignuju. Když ale vidím podkláďák, rezignoval bych stejně, tohle je na mě moc. Dobrejch 8m sluěne koplej drit, s mocnou velehranou. Místní kluk jde Cruzovi ukázat rychlost. Rube jak kráva, je mě na blití, je jasnej už před skokem, ten se udělá. Taky že jo. Zához strašnej přestřel…
…hell.
Cruzo jde na to. Jede pomalu. vodraží se krásně a je jen lehce kratší. Další pokus už ok, table, další nuda a ruce… Velkej respect tobě, kámo, si vyježděnej do klidu a kontroly, o jaký se vetšině freeriders může jen zdát. Fakt dobrá práce !
Únava nás drtí, ale eště se jdem podívat na step up. Nemám asi slov, takže jen : Rozjezd. Kopec jak kráva. Centrifuha. 60kmh. 11m výstřel hrana hrana. Na dopadu sklo. Po 5m leží strom. HELL
Jedem k autu. Loučíme se s Carlosem a Marvem, děkovačky za ubytko a fotky, u auta sprcha, a k Fletovi pro fotky. U Fletheada obejváme byt, on pálí, my si děláme kafe, dostáváme Cdčka se super fotkama, a nějaký piva na cestu, a loučíme se, a zaklapotu vylítaný korejský sbíječky si to technujeme po Brněnský "dálnici" směre JČR…
Na závěr bych chtěl poděkovat Carlosovi, že nás všude provedl a ubytoval a o nás se postaral, Flatheadovi a Marvovi za fotky, a počasímu že vydrželo a hjundaji, že nás dovezl. Na kozzách čau !
Foto : Flathead, Marva , něco já a Hajda… Děkujivám velice… další galerie je u Carlose
]]>