Vyrazil jsem s Preemou, což je mladej kluk z Jindřichova Hradce, který vyslyšel moje volání na 720.cz po společném dělení za naftu cestou do dalekých Karlovic. Tož sme se v 18h srazili před krámem, mamku Preemovou jsem ujistil že ho přivezu zpátky, když se nezabije, a slušnou střelbou jsme vyrazili směr Brno.

Nasazenejch 160kmh, a za chvilku jsme v Brně. Držíme jí dál na Olomouc, a průměr je pořád dobrej až do chvíle, kdy se to za Olmíkem zužuje do jednoho pruhu, a strašnejma objížďkama přidriftujeme kolem 22h do Karlovic. Je tu Plamen, Kouč, DH MX team a samozřejmě Mave, kterej zase přiletěl bez papírů, klasika.

No nic, chvíli kecáme, a pak jdu spát.

Tak pátek, oblíkačka, a jdu na trať. Permanentka stojí 5 jízd 175kč, což je celkem málo, ale bohužel tu zase dáš hrozně jízd, protože je to krátký – tzn na konci dne to vyjde celkem na vatu. No co říct  trati. Vršek je stejnej jako dycky, po první louce se vjede rovně do lesa, jedna zatáčka a skok, a pak zase skoro rovně. A jsi venku na další sjezdovce. Skok tady, paletovej sestupák protáhli o 1,5 m, takže stejný, klopka a skočí se do lesa místo do trensferu břehu. Po něm skok na strašnýho placáka, i když si dal pseudodopad, jakkoliv kamkoliv daleko. Zbytek skoro stejnej, jen trochu přemlíkovaný přescesťák, za nímž to nebylo easy vytočit.

Rychlý jak svině.

Tak jezdíme, jediný co tě tu unaví je vlek, kterej si tě celkem dost mrdá. Dáváme 10 jízd, a je to odjetý hned – sprcha, zakempit, a večer grilovat a pokecat. Dorazil Petr se Zuzankou, Filip Šrail, a pár dalších lumpů. Grilujeme u Shammana, s Cedrickem probíráme problematiku vytápění velkých domů, kde rostou nejlepší soušky, téma vyčerpávající a znalosti svou hloubkou udivující…

Druhá párty se děje na blízké pisskotéce, kde se to samozřejmě zvrhává s hroznou pitku, Vlastík kozáčka, Mave si obohacuje slovník o dva všeobsažné pojmy „NASRAT – HOVNO“ a gumové míčky dopadají na přivolanou policii…Párty zlá.

Ráno je kruté, tak pro polovinu startovního pole, průřezem všemi kategoriemi. My jsme svěží a čilí, a tak kolem 10h jdem na lano, naložit si ten slopestyle.

Na trati se dějí docela věci. Přemlíkovala se jedna pasáž, kde se to natáhlo regulérně rovně, takže teď se to tam dá poslat napřímo. No nevím. Trať si taky vyžádává první daň, někoho odnášej, a odpoledene se skládá i Rosťa Štencl, no padá to tu. Já jednu jízdu zkouším zaplynovat spodek, držím vnitřek, a najednou před sebou vidím kolík. Tak ho skládám, což jsem rád, neboť je to tu zase hranolek 5 na 5 cm, o vejšce metr.

Zastavuju, jdu nahoru svahem, natahuju mlíko, a ptám se lidí, kde to přesně stálo. Snažím se to zatlouct do země, ale jaksi to kamenem do ztvrdlé půdy nejde. Rezignuju, pokládám to do trávy a jedu dolů.

Samozřejmě se ke mě dostávaj stížnosti na mou osobu, že jsem nespravil mlíko. Omlouvám se tímto všem, ale bohužel to zatlouct pěstí nešlo. Narozdíl od jinejch expertů, co to v lese po sobě nezavážou, ač to jde, jsem měl aspoň snahu. Pokud s tím stále má někdo problém i přes mou výše otištěnou omluvu, tak fuck U.

Mimochodem, s hrůzou čekám až se vám někdo na jedněch závodech na ty kůly napíchne. Uvědomujete si že je to strašně nebezpečný ? Lyžařský areály, určitě maj ohebný tyčky… ale ne, naboucháme kůly všude, i po skolách kde tak 50kmh letíš. Ono prohlášení o uvědomění si že "závodění je na vlastní nebezpečí" většinou u soudu pak neobstojí… Držím palce jezdcům, i pořadatelům ať nikdy k ničemu nedojde….

Dáváme si asi 7 jízd, někde mi to moc nejde, hlavně dole po posledním skoku. Ale to se poddá… Petr si dává jednu měřenou jízdu, jede to za 1:37, a to předjížděl 3 kluky. To je hodně krátká trať ty jo… Zajíždíme povinej tréning, a shodujeme se, že už tu není moc co trénovat. Technika na lepší jízdu u mě není, a někde zase chybí morál.

petrovi morál nechybí..

Kecáme, sprchujem se, a večer se blíží. Počasí je pořád fajn, registrace byla pořád zdlouhavá, ale zase 250kč startovný a 3 jízdy zadarmo – no aspoň že tak.

Nějaký postřehy z Depa. Hubajsz si konečně koupil pořádný kolo ! Objednal si a vykešoval INTENSE M6, takže je happy, Mave jede na Cove, pořád prasečím stylem, Mrázek poničil vidli, to víš Manitů, a Petr je největší plochodrážník a Srbičovi je už 37, což je hustý, na to jakou jezdí čočku. Dovalil taky Kamil, kterej tenhle víkend nemá žádný závody, takže vytáhnul po x měsících sjezďáka, a dává jí hroznou – 4x skills je znát, a dýlka tratě odpovídá svěťákům ve 4X :) Jo a nedokážete si představit, co za zábavu způsobí dva páry boxerskejch rukavice. KO číža vs číža nebylo jen o chlup…:) Toliko postřehy.

Adam a Shamman v přátelské oťukávačce… 

No nic, večer jdem celkem brzy spát, aby jsme byli svěží na tu minutu a půl dolů…

A je to tady, neděle, DH sprint slopestyle čeká…

Stále je slunečno, a vypadá to, že to již dnes vydrží. Jedem ráno dvě jízdy na rozehřátí, což mě v tom vedru přehřívá, a před desátou to balíme, a jdem se kouknout po startovce. Mezitím to rozjíždí speaker, kterej vystřídal už hodně nenáviděný hlas Ivana Mejtskýho. A je naprosto super ! Jedna s * pořadatelům. Komentuje každýho jezdce, výbornou slovní zásobou, nesnaží se být za každou cenu přehnaně vtipný, neopakuje se, a hecuje lidi k fandění – vše naprosto přirozeně. Fakt oceňujem, všichni…

No nic, blíží se první start v prvním kole. V holkách doráží na prvním místě Katarina, s velkým gapem od ostatních, veteráni Srbitch, bože ten letí, Junioři Mitvalák žere hlínu, a v Elitě Adam dává strašných 1:28, což nepobírá můj mozek.  Petr Heiník si největším motoGP dojíždí pro osmej flek. Kamil letí strašnou. V Expertech, kde startuju já, vede Jirka Svak. Já si jedu jízdu tak nějak, někde to mrvím (druhej les) a při náskoku do lesa č. 3 to taky není ono. Spodek jedu, neletím. Bída, bro ! I tak jsem jedenáctej, takže asi ok…

MX mrázek hlínu žeroucí… 

No nic, i přes to, že je teď je skoro hodina a půl pauza mezi kolama, tak se držíme plánu, a startuje se ve dvě. No škoda, mohlo to víc odsejpat.

Jsem nějakej unavenej, tak se jdu natáhnout. Vytuhávám. Budím se ve dvě, a poleháváme do půl třetí, posloucám výsledky a kometáře neúnavnýho spíkra – fakt jede. Dozvídám se, že Srbík vyhrává, bože to je děs, 1:35 – MX ! Katarina potvrzuje…

Kapitolou samo o sobě je katerogire HT. Nebo spíš HardCore HT. To je totiž jediný, co vystihuje tu střelbu, kterou tu šílenci předváděj. Michal červenka, v první jízdě – 1 : 39, což je děs, prostě děs, jasně, to kolo je lehčí a je to tu rovnější – ale stejně, tohle je zvěrstvo. Za ním, v podobném pornu letí Henďa. a pár dalších. Vodskakuje jim, to ale držej to fest, i když jim ten bordel nefiltruje péro, a na skokách dostávaj slušnou vejplatu. Respect ! Na konci se teda řadí Michal Červenka (úplně šílenej) a Heňda (úplně šílenej) bohužel Richard Sýkora, do kterýho jsem vkládal velký naděje, se někde zřejmě poválel a byl až víc vzadu…

Jo, když jsem viděl Červajzův čas z prvního kola, osobně sem mu došl říct, že je úplně blbej :) Tak.

Já se nahoře trochu rozhejbávám abych se probudil, a přemejšlím co s tím – abych se nevymlel a zrychlil. Nakonec to nechávám osudu, kde to půjde, přidrtím, a uvidíme, techniky pojedu stejně jako v tréningu. no nic, jdem na to !

Píp Píp, rubu, slyším Shammana z vleku, rubej, no rubu, první les, ok, letím do druhýho, trošku mi padaj nohy z mejch starejch bezpinovejch pedálů, druhej les, pravá, skok, kurva táhne mě to dolů, držím, ach jo, to nebylo fast, loučka a zbytek lesa, tady to pouštím, a louka, rubu, sestupák, hm, klopka tak nějak, náskok do lesa, ok, vršek ok, a při výskoku z lesa mi padá noha z pedálu – lekám se dost – nandavám ve vzduchu zpátky, dopad…držím to dál…doufám že to moc lidí nevidělo, hehe, klopka, mlask, a už to jen dodriftovat do cíle…řadím dolů…skok…na brzdy..už radši asi nešlápnu…a cíl. Kua, já přežil další závody ! A po dojetí všech jsem devátej – to je zlepšení oproti loňský 25tce – tak dobrý.

Jdu koukat na jelita. Hele, to je o strach. Šimonovi Charvátovi podjíždí předek, ale udržel to, nechápu, Jochín je strašný hovado, to co tam předvedl, nezapomenu…Super rychle Čepéro, to vypadalo hodně dobře ! Petr H zase jiný stopy, a nikde nevycvakne, hrozně jí drží. Kamil. Kamil lážo plážo, a je to best čas…zatím…ale ještě Charvátos, a zajíždí ho….a Adam…a Vyhrává !

Atmosféra nejlepší jakou jsem kdy na ČP zažil.

Jojo. No co dodat. Závody to byly moc hezký. V podstatě nemůžu napsat nic špatnýho. (Pominu li kolíky jak z Buffy – zabíječka upírů) Snad jen, že to bylo místama hodně rovně, a že si myslím, že by tu šel natáhnout delší sjezd než minutu a půl. Ale samo, pro všechny to bylo stejný.

Zázemí bylo fajn, kadibudky i koupelna s hajzlama, cattering, velký místo na parking. Závody až na dva větší pády proběhly i přes kolíkové nástrahy bez vážnějších rozstřelů, a lidi byli myslím spokojený.

Takže mě se líbilo. Co vám ?
Za super fotky děkujeme Flatínovi a Plamenovi starýmu ušatýmu !!!

jo a kompletní vásledky – najdete na bulváru. 

Galerie od Plamena…

a galerie od Flatína… 

Klasika, odjezd ve čtvrtek po práci, to je v 18h. Nabírám Dušánka, a frčíme to nach Humpolec, zde sraz s MT fotr a syn –to je dvojka. Hned co jsem vylezl z auta, začal me starej Maňas šikanovat a bít, že prej mu píšu ošklivý věci o jeho hodném synáčkovi Tomáškovi. AU. Tímto ho zdravím :)

Střelba do Karlovic, přes Olomouc, celkem odsejpala, není to takovej děs, až do chvíle, kdy jsme potkali Mavericka a Lukasse, který že znaj lepší cestu – zajížďka jak prase, děkujeme. Ale i tak jsme v 11h na místě, pohoda. Dáváme parking, volá mi Matušák. Prej si slepil sekunďákem prsty a neví co má dělat. HA.

Ponocujem do 4h do rána, ani nevím, co jsme tam probírali, si nic nepamatuju.

Je pátek, je hezky, a my jdeme jezdit. Trať je kolem poledního skoro suchá, rychlá, a skákavá. Dáváme si asi 8 jízd, ladíme s MT nějaký stopy, a teda, ten kluk je fakt rychlej, jedem stejně a to se snažím. Hm hm hm, ten Leader Fox je asi dobrý kolo. Muhah. Dušánek se nechává nesmyslně pokopat schodama v lese, a v kudle to stříká do stromu, takže není moc dobrej, bolí ho rameno a klička. Tímto končí, a bere na sebe úlohu fotografa, takže mu děkujem za fotky.

Mě osobně nejde vůbec ten druhej les, se tam hrozně plácám, před tím skokem přes kořeny je to tragédie, no a pak ta klopka po sestupáku, cítím že je tam hodně málo plynu. Dole skáču ten větší skok, i když ten menší bude evidentně rychlejší, ale zase když už sem celou cestu šlapal, tak si chci za odměnu dole aspoň skočit, ne. Uvidíme.

Večer přijíždí Petr Heiníků. Dneska se s náma rozlučkovou párt loučí Vlasta Tlašek, kterej končí skrz bolavá kolena se sjezdem, a pojede byznys. Dáváme si decánka červenýho, a maláho panáka. To je to poslední co si pamatuju. Pak už nic nevím, i když jsem slyšel nějaký story o žraní syrovýho masa, olizování krvavýho kolene PH, a tak podobně. Ty lidi jsou hrozný čuňata.

V sobotu bych vám rád něco napsal, ale nic si stále nepamatuju. Myslím že jsme jezdili na kole, a že to klouzalo.

A konečně se mi zapíná mozek, je sobota večer. Jdem se přihlásit na závod. Petr Heiníků mi dal licenci a číslo, prej ať ho zapresentuju. Haha. Dobře. Vyplňuju přihlášku, a píšu Petra do Hobíků. Vůbec netrénuje, jezdí jen občas, myslím že je načase aby přestoupil k nám hehe. Stojím frontu, a jsem u přihlášení. Zde asi 8 lidí.
Tak jim povídám : „Ahoj, je možné během roku změnit kategorii ? Chtěl bych přihlásit kamaráda z Elity do Hobby.“

„Ne bohužel to nejde. O koho se jedná? “
Já na to : „Ale tady jde o Petra Heiníka, on mi dal licenci, ať ho přihlásím, a ono mu to nejde a netrénuje, myslím že by se hodil spíš k nám do Hobby.“
Hroznej řehot, a sám mocný a nejvyšší povídá : „No tak změníme previdla!“ a já dostávám číslo 200 pro Petra, pojede jako poslední hobík. Muhahahá. Karlos mi sice řiká, že asi nebude šťastnej, ale já jsem jeho nejzlejší kamarád, tak to mohl čekat, ne ?

Jdem k autu, Petr kouká na číslo, povídá, 200 ? TO je nějaký divný ne? Tak mu to říkám. Ještě to vylepšuju o story, že sice udělali vyjímku, ale že zpátky už to nejde, no prostě paráda. Mám dobrej pocit.

Nicméně Petr si to druhej den ráno ošéfovává, a jde zpátky do Elity. Ach jo, škoda.

No nic, jdem si dát pár jízd, a to slovy 2. Vlek to nějak nestíhá, a lidi taky ne, takže si to většina lidí projela před závodem jen jednou. Ale zase, co tady řešit, že. Já na posledním skoku cítím že jsem něco utrh, a tak v cíli zjišťuju, že moje šrouby v patce zase nevydržely. Jelikož už tam nemám žádnej závit, a šrouby jsem tam vlepil tvrdokovem, a jeden se zalomil, myslím, že je to v prdeli. Petr mi řiká, ať si vezmu převodovku, a jedu na ní. Ehm, no, s vidinou že bych jel na prototypu za mega, se svým prasečím stylem, jdu zjistit co se dá opravit u mě.
Kupodivu zalomenej šroub z rámu dostávám, neptejte se jak, dávám další dva, rozdělávám dvousložkáč, hodně tužidla a matlám ho tam, dotahuju, ještě stahovací pásky, a na sluníčko aby to rychle tvrdlo. Uvidíme.

No, a je tu závodění. První jízda MT padá v klopence, docela dost. Má zedřenou prdel, to víš jeansy. Všichni jedem tak nějak kolem 1:40, je to tu našlapaný ve vteřině třeba 10 lidí. Petr letí 1:32, Matušík – výbornej štýl. Strašně se rozendavá eM. Hoferek, když netrefuje menší zasílák do cíle, a bere to v plným přes boule – hroznej pokydávák, pana orel, děs. Rosťa Štencl, nej štýlo, teda aspoň dole. Márošák nohy ven, motocross. Adam V Rally. Vyhrává 1. kolo.

Mezi kolama kontroluju přehazku, vypadá to dobře. Super.

Přichází ke mě eMtý, se septonexem v ruce, a krvavou sedřenou prdelí, podává mi ho, a povídá : „Naložíš mi, kamaráde?“

„Inu, naložím, NALOŽÍM.“ A z 5 cm vzdálenosti, mu peru plným tlakem desinfekci na maso. Tak krásně řval, tak krásně. Prej nalož mi víc, víc! Poslechl jsem… Ach, díky, kamaráde !

No a je tu druhý kolo. Tak vám napíšu jak jsem to mrskal, jo.

Tak start, píp a píp, a já jí rvu. Začátek je ok, zatáčka do prvního lesa jako v tréningu, první les je ok, zatáčky a schody jsou docela čistý ale pomalý, tady cítím že jsem měl zariskovat a přitvrdit. No nic, druhej les, tem mi nejde. Nájezd v pohodě. Prostřední stopa, blížím se k vostrý pravý. A už to slyším. Skandování jak na hokeji : „už de ven, už de ven, už de ven“ snad 15 lidí s eMTým a Klauzem v čele, čekaj u skoku přes kořeny na louku a skandují. Nenechávám se rozhodit, i když se směju, a skok letím až na louku, skoro zbytečně daleko. Další les, vědom si že to je poslední technika, jedu zase trochu opatrnějc, abych se nezválel. Ach jo. Louka, sestupák, když jsem 3m před odrazem, slyším Tomasse (stál na pařezu) jak na mě řve : „Zabiješ se !“ Chvilku na to myslím, ty hajzle ! Klopka, trens, vše v rámci možností, poslední dřevěná klopka, odkloněný zatáčky před cílem docela mrvím, sem idiot. Poťah, a rubu až v cíl, co kdyby. No a je to bída, ale což. Čas o trochu lepší, ale stejně tak nějak nic moc.

Cítím úlevu, že sem nehapal, a jdu koukat na ostatní. Kaschtan vyhrává Juncky. Gratuluju. Potěšil jsi mě, kamaráde. I to, že sis nechal pokousat to péro od tý hrozně hnusný holky, a měl si na sobě teamový triko – díky za reklamu ! Kubajsz spadnul ze startovní rampy. MT jede jak zvíře, 1:38, a dává mi dvě sekundy. Ty krávo. Petr mění kola, bere si převodovku, a nahoře ho předbíhá zadek, hrozně to tam honí, jede do lesa bokem, chybuje. Stejně jede 1:32. Převodovka maká super. Elitní střelba se umocňuje, Fík jede hroznou, a dojíždí fakt dobře, Márošák dole hrozně rychle, ale nejvic mi zvedal tepovku komentátor Mejtský – má zase strašný hlášky, musím se držet, abych mu nešel dát pár facek. Už ho kurva vyměňte. Jak tam můžou už x let dávat někoho, jehož rétorické schopnosti jsou na úrovní základky? O případné vtipnosti (trapnosti) hlášek ani nemluvě.

Posledních 10 lidí v elitě je moc. Čekáme na Vlastu. Nejede. Hrozně se smotává nahoře na trenstru, do pařezu, děs. Adamovi tipuju nej čas, neboť z poslední dřevěný klopky vylítává s náskokem minimálně 3 sekund. Jenže na poslední skok jede tak moc, že se to prostě nedá utlumit, a na dopadu to odskakuje, a nedrží. Dlouhej drift, a leží. Zvedá se. Bere kolo, dojíždí do cíle. 1:33. Ty krávo. Moc. Márošák vítězí.

No a co k tomu celýmu dodat. Myslím, že se to celý dá rozdělit na 4 kategorie. 4 druhy ježdění. Ty nejhorší, ti se na tom plácaj. Pak je druhá kategorie, ty jezděj. Pak je elita, ty letěj. A pak je svět, a to je rally.

Ať už jste v jakýkoliv kategorii, hlavní je, aby vás to bavilo. Jinak to nemá cenu.

Tak zase brzy někde!
Čárys.