Z naší nepřehlédnutelné kolony se odpojuje Čárys a do další lokality toho víkendového roadtripu, do Čerčan dorážíme ve složení Andy, Ross a já (Maara). Jako první jde na řadu Cartmenhill.

Zde mraky novejch věcí. Bikroska se rozrostla o řádu příjemných trailsíků a dirty zmohutněly více nežli více. Svítí sluníčko, leč dosti fouká, navíc hezky z boku, takže o tabletopy, whipy a všemožné vytuhláky není nouze. Andy stále neohroženě brousí zdejší svah na svém BMX, Rossík se ho snaží napodobit na svém DH.

Po menších peripetiích doráží i Duchna, takže společně ladíme bikrosku a trailsíky. Na chvilku vyzývám i první 3 dirty, ale vítr je neuprosný a tak to po hodince a půl vzdáváme a míříme k hájence.

Zde je taky dosti větrno ale o poznání lépe se jezdí. Nejoblíbenější pasáží se stává tratička plná klopenek, boulí a malejch doublů. Andy opět suveréně, Ross nalítává téměř všecky skočky, což je vzhledem k nadbytku zdvihů chvályhodné:) Duchna zpočátku nejistej v klopkách, ale po menším kurzu "nepoužívej brzdu" vše dává v klidu a s přehledem.

Já vyzývám větší lajničku posíláčku. Nejoblíbenější lajnou se pak stává – mikrodouble, klopka, posílák do díry, posílák ven, zatáčka, dropík a skvělé tráňo, na tabletopy jako dělané. Andy vše luxusně fotodokumentuje. Ten kluk šel vážně do sebe a fotky za tento víkend vskutku epesní!! Však posudtě:)

Něco málo i točíme na kamerku ale především jezdíme jako o život. Asi po dvou hodinkách máme dost. Akorát se střídáme s lokálama. Nezbejvá než se rozloučit, shrnout plán dalšího tripu a každý hurá ke svému domovu. Díky za další skvělej víkend kucí at je jich co nejvíc !!

-Maara-

a super videjko, shrnující celej víkend najdete tady ke stažení

a nebo : 

THX 2 MAARA

Tak jsme s Petrem vyrazili od něj z Jesenice. Původně měl s námi jet i Tlustej Maňas, ale ten se tak hrozně přežral k snídani, že pak usnul a nemohl jet. A udělal velkou chybu !

V Čerčanech sice není tak krásně jako v sobotu, kdy jsem tu byl na sjezdu, ale vypadá to že je jen lehce osliznuto. Dirty jsou na stejnejch místech, jako byly, ale jsou trochu předělaný. Jeden je větší, a jinak je to stejný jako to bylo – sice menší, ale super. Nekopou, jsou hodný a moc.

Tak si dáváme na rozehřátí ty menší, a klopku s navazujícíma skokama dál, a  po dvou jízdách jdem na ty větší. Petr má sebou enduro autobus speciál, je třeba ho testovat až na hranici možností, což není problém. Tož Fotky mluví za vše. Endurko ve velikosti L s délkou jako menší autobus, je na skákání ideál.

Na krosovém kole by se nemělo skákat…copyright KT

Já si tak nějak potuhávám ve vzduchu, což je už tak moje klasika. Ale zase ty skoky jsou v pohodě, a na to, že jsem nebyl na dirtech snad měsíce, jsem celkem spokojenej. Petr tetuje i po startu ty delší macíky, obvzláště ten levej jsme nějak nepochopili… Nevím kudy se na to rozjet.

Tak ještě naložit step up step down, když si nepřipustíš, že je to oslizlý, tak zjistíš, že to vlastně oslizlý není, hehe. Takže dáváme i tohle, a v tu chvíli doráží Tura. Sice trochu později, ale aspoň tu na konec naší session nejsme sami… Tura zkušeně, jako ostatně dycky. Jojo, lokál…

No a my jsme ještě neukojený, a tak mizíme s Petrem do lesa. Maj tu totiž místní dvě trati, obě hodně dlouhý, tak myslím přes kilometr určitě, a v kopci kterej ani netušíš že tu někde je. Tlačíme to nahoru, a zjišťujem, že je tu fakt nachcáno. Vypadá to spíš na spajky.

Nějak to neřešíme, a celkem to držíme, takže jsme špatný, a musí přijít trest. Petr to zasekává v jedný části botou do země, a dává si moc hezky. Slyším jen uaaaa auu. Nakonec je jen lehce bolavej v oblasti chodidýlka…

Tak si to dáváme ještě jednou, v podstatě až zeshora. Listí, bahínko, klouže to a my to držíme. V podstatě až dolů na jednu zastávku, a musím říct, že je to fakt pěkný. A i celkem na fyzičku, dole jsme funěli jak Rosenberg na konci castingu. Paráda !

A pak už jen přes pole morálovej výjezd k autu, převlíkačka, a každej ke svému domovu. Petr to má dvacet, já asi pade, a jelikož jsem ještě nejel domů, ale do Bechyně, a do Dráchova, čekalo mě ještě hafo akce. Ale o tom až třeba jindy…

Takže shrnuto, podtrženo, a závěrem musím říct – Čerčany mají co nabídnout, jak na DH, tak na FR, i na dirty. Vřele doporučuji navštívit !

Víkend u mě, ostatně jako už několik let, začíná ve čtvrtek večer, až na vyjímky. I tenhle večer jse se sebral, a odjel do Čerčan, kde už spinkal můj kamaráda David Andy, přezdívaný zkráceně Dandy. Muhaha. Cestou z jasné oblohy vjíždím do totálního chcance, a v čerčanech v 23:30 je regulérní bahno. Jdu radši spát.

Ráno zamračeno, mlha, tma, ideální podmínky na vysychání tratě. No snídáme, a promejšlíme co a jak a nakonec neměkneme, a jdem se převlíct. Skoky jsou mokrý, ale je tu dost koberců, a taky mám lopatu, aby jsme to pak po sobě všechno opravili, kdyžtak – takže jdem na to.

3 skoky na rozskákání, a pak už votvíráme ty větší, Andy nasazuje velký přestřely, který mu vydržej po celej den. Vrchol je, když se na první dirt rozjede z tá boule předtím – asi 10m rozjezd ? Za mokra? Nechápu nic.

Doráží Tlustej Maňas, vlakem, s kolem, a tak jsme byli tři. Zaskakujeme, ve vzduchu různě tuhneme, a nasazujeme koně skoro 2 hodiny. Pak ještě step up, step down, na kterej jsem i přes velkou snahu nedostal Andyho, protože to strašně klouzalo a on má jen jednu brzdu – je mi to líto, hrozně jsem chtěl vidět, jak se válí v bahně. To by totiž pak neubrzdil. Škoda. Hehe.

No a asi v 12:30 to balíme. Sundaváme koberce, dávámeje sušit, plácáme lopatkou tu jednu kolej, a odstraňujeme bahínko z míst kde se tvoří – myslím, že jsme tu bordel nenechali.

Mizíme do Černošic, na tratičku. Cestou volá MT, kterej je zmatenější než rohlík v párku, a ptá se kde jsme, proč nejsme v Čerčanech, jak to že nejsme na Karlíku, a podobně. Asi právě vstával, hehe.

Cestou vylejzá slunce, a dělá se regulérní vedro. V Černošicích je uplný sucho, sem tam se práší, a sem tam je někde loužička. Ideální povrch kterej drží jak svině. Dáváme klasickou hru, chainless sessions, je tu super zábava, jednou vede skupinku Andy, pak já, pak Maňas TL.

předek sice trošku podjíždí, ale držím držím :)

S Andym jsme tu tak nastejno, ale Maňas TL zaostává, i přes to, že to těžiště dole a váha by mu měly dávat spíš plusový body v chainless akci. Takže se tu takhle honíme, zkoušíme i nějaký fotky, ale to víš, moc nám to nejde, že. Snad jen jedna votáčka je fakt gut, jsou tam hrozný kule, a lámeš to vo devadesát, a hned zase zpátky, a hned zase zpátky… SUPER.

pravá…a hned levá…pořád dokola… 

Celkově tohle tady fakt doporučuju na vyblbnutí, sice to není moc z kopce, ale ty zatáčky jsou tu návykový.

Nakonec jedem ještě dolů, po 2h ježdění toho máme už plný zuby. Dole že si ještě zaskáčeme na těch skočíkách tam. Troška bahínka, klacíček….

prasátko se porochňá…

a můžeme jít na to.

Vše je ok, až do chvíle, kdy Maňas TL nasazuje strašnýho krátkýho Heiníka, na posledním vyskakováku, a jde hodně na rameno, a hlavu. Není dobrej, nenene, tak si ho prohlížíme, rameno je divný, tak to radši balíme, on polehává, bledne, boží.

Děláme papání, v trenkách, vedro, léto je tu, je tady, hurá ! A mizíme.

Odvážím Maňase TL domů, a jedu do Localblocku, neboť mi po 6 ti hodinách ježdění a dvou lokalitách zbylo ještě trochu energie, a tak se do dorubat na stěnu. Na stěnku přichází i Petr H, takže snad je konečně ready, a docela mu to leze, na to jakou měl pauzu – hlavně se umí neskutečně kousnout. Andy doráží taky, a tak se tu asi hodinu a půl ničíme.

Totálně zničený, kolem 19h, se belháme ven. To byl den, ty krávo ! Zveme se k Andymu domů, na večeři, hehe, ty musej mít už radost, ze mě. Cestou se zastavujem v RB pro mojeho sjezďáka, a v 20h už jsme u Alice a Andyho.

Následuje superiozní večeře, zapečený tortilky a olivama a sejrema šunkou, dáváme si 3, kafíčko, ach jo, a povídání, a venku je čina, blesky a hromy… Příště musím nakoupit nějaký jídlo, až k Andymu a Alici pojedu, nebo asi začnu přispívat na nájem – už je to fakt dost.

V půl dvanáctý jdu spát do obytňáku, a s vizí zítřejšího ježdění v Krupce, se propadám do sil obnovujícího hlubokého bezvědomí…

Díky moc, A plus A !

PS: Maňas TL, nakonec na operaci nemusí, prej ledovat a klid, uf. Přeji brzký návrat na kolo. Kemp se blíží… zatím odpočívej..

maňas Tlustej ještě na koni…

Takže, složení tenhle víkend už klasický – já, Mave, Jr, Lucka. Měl dorazil ještě Andy, ale nějak vyměkl, nevím proč…škoda. Nicméně z místních se přidal Tůra, což je boží, neboť s ním se fakt dobře jezdí.

Na místo jsem dorazil nějak před jedenáctou. Začal jsem se převlíkat, a tu dorazil Tura, a tak pokec, a šli jsme na to mrknout. Trochu to tu vyfejsliftovali, našejpli, ale jinak to zůstalo vesměs stejný, takže vesměs stejně boží. Povrch trochu měkčí, ale jen někde. OK.

Stačíme si jen párkrát skočit, a doráží banda. MV, JR, LCKs, a po chvíli i kupodivu – Zvolouš ! To sem koukal. Tak si to tu v tlupě dáváme docela dlouhou dobu.

Mave strašnám stylem krmí své demo, to sem u něj ještě neviděl. Hrozná nálož na dirtu, znova, a znova. Je to největší labužník ! Tůra je ve velkým ladnám stylu, ten kluk zraje jako víno…dobře on. 

Mě se tu jezdí (když se rozjezdím) fakt dobře, malej lesní dirťák chodí jak víno, a tak si tak lítám. Nejlepší na čem si ujíždíme, je step up step down, kterej je prostě žůžo…drop, skočík, náskok, odraz, gap, klopka. Hrozně melodický, a luskusní…

Asi po 2,5 hodinách to zakončujeme žranicí 4kilový šunky, je mi blbě eště teď, já si kupuju od Maveho navigaci, a přesouváme se na další lokaci – čerčanskýho údolíčka.

Údolíčko je super, ty jo, tady se staví jak kráva. Bude tu neskutečná sérka, až to vyschne…nebudu předbíhat, však to nafotíme. A co už tu je – drop, hrozná tvrdka, skoky, kvotry, step up…a hlavně skvělá 5ti skoková tratička. Nasadíš, 3 metrák, váže 4m sestupák, váže tak 6m skok, váže 6m skok, váže 6m sestupák. No nemám slov, nemá to chybu, hrozný kule a samozřejmě já potlum všude.

Jednu jízdu jedu neprozřetelně za Tůrou, a on je pomalej, a ťahá…to neumím…na 3 skoku už jsem regulérně předním kolem vedle něj, na 4 skoku je to už fakt just…hroznej bikros, ty jo. Bomba.

Mave si jde dát dropa. Samozřejmě šlape jak kráva, žejo, protože víš proč ? On jak se na tý lávce bojí, jo, tak to hrozně rve, aby už byl z ní pryč. Je asi o 3 metry delší, strašná mrdka na tvrdka. Respect, Spešl pobere opravdu hodně. Muhahahaááá.

No a ještě pár vytuhláků, a končíme. Jedem k autům, kecáme, o ženách, vínu, a tak, je pohoda. Zakončuju tenhle 5ti denní vejlet, a teda, musím říct – opět super ! DH, Dirt, Lávky, Fr, wóla…všechno jsem si dal, a chci víc ! Takže dneska zase mizím. Ha.

No díky za pozornost, díky že sledujete náš livestyle online mag… světovej mír všem, kurva !  Pa v pondělí…

Takže je ráno, jo, a já se budím u Andyho. Dostávám snídani, čajíček a medíček, a dojídám zbytky co už nikdo nechce – klasický DR Zoidy styl. Nicméně dlouho se nezdržuju, a beru plyn směrem Točná, kde máme s kamarády v půl desátý sraz.

Přijiždím sem díky Andyho mapě jako první, a jdu to projít, a podívat se co je tu nového. Teda, a musím říct, že od té doby, co jsem tu byl naposled se to tu zase o něco rozrostlo. Přibyly nějaký stepupy, sem tam mikrogapíky, a šejpla se lajna skoků co vede středem údolíčka. Koukám jak puk, a zatímco takhle koukám, dorazili klucí. Oblíkám se, a jdeme na to.

Nuž, tedy, začínáme nahoře. Ladíme lajnu trailsíků. Tomaass to má s Emtým hned, já asi až na 5 pokus, se sjezďákem je to teda trefocačka, to vám povím. Jezdíme to pak celý, lajna 8 skoků, jeden dlouhej zasílák, kvótr, dvě klopky se skokem mezi a sestupák – kvotr nakonec. Je to fakt výživná lajna, jen co je pravda.

Bavíme se tu takhle asi hodinu, když v tom Tomka napadne, že by nebylo špatný přeskočit takovej step up celej. Jdou na to s Tomassem, je mě jasný, že tomaass na selosviňstvu nemá šanci, a taky stěží vyskočí nahoru. Emtý neskutečně krmí dopadovou hranu, až nakonec, nakonec, nakonec to tam s drobnou hrankou padá. Nájezdová rychlost strašná. Repseckt oběma vám.

Czert chce vyfotit vytuhláka, tak mu plním přání, a sáží mi tam strašnou věc, až jsem nevěřil. Tady je, však pohleďte. Moje krev :)

A takhle tu blbneme. Přijíždí Mouras, a tak si povídáme o autě, prej dobrý (dneska ale nacházíme s Hrochem inzerát že prodává) tak nevím, on jí nešetřil, určitě byl na ní zlobivej…

Následuje ještě pár skoků, a já se přesouvám dál. Loučíme se, přejem si s klukama hezký vánoce a lásku až za hrob, a já jedu k Andymu, podívat se na růžovej chlupatej potah na volant – je boží. Nekupuju, a směřuju k Petrovi a Zuzance na oběd. 

Uzený losos s opečenými tousty..

Hrachová polívka se smaženými kostičkami.

Kachna s knedlíkem, zelím, sosíček a řízečky.

Na požádání kremrole na závěr, sladká tečka.. 

Strašně se přežírám, a chce se mi spát. Paráda. Nicméně jsem na sebe tvrdej, a takto dobře napapanej v půl třetí směřuju do Čerčan za Tůrou si ještě zaskočit nějakej ten dirt. Sem přijíždím kolem 15h, už je šero, nicméně vytahuju kolo a jdem na to. Je to parta místních, Tůra, Hárvy, a nějaký mlaďasové místní, který jsou v hrozným panku, u zapálenýho ohně si pečou koninu a lejou červený. Nemám slov, dobře oni ! 

Padaj ukrutný hlášky, alias "víš jak vypadá kalendář, píčo ?" a tak podobně, nicméně my si jdeme dát nějakou tu lajnu. Berem to přes wólo, a za tím změněnej plytkej skok, co nehází. Další lajnu se step upem, kterej je teď trochu jinak, ale stále good one, a gap out, kterej mi přijde delší, mám to just. Pak ještě trocha dirtu na závěr, fotím Tůru ilustrační fotky, aby jste mi věřili, že jsem tam byl. Tůra se naučil káňo, moc dobře on, jen tak dál bejbe. 

Proběhlo rozloučení, skočil jsem do Káry, a odfrčel se sbalit na hory, neboť jsem druhej den odjížděl na Žalý. Opět spaní v autě, miluju nezávislý topení…a to už je všechno. 

Víc zase brzy, třeba…zejtra ? Snad stihnu zpracovat fotky ze silvestra…

Fotky já a jenom já. 

No vlastně, zastavil jsem se nejdřív v Praze, kde jsme s Andym prožili příjemný romantický odpoledne, po tom co jsem celé ráno a dopoledne objednával zboží na příští rok. Dakine a boty… Pizza, návštěva PH, káva, kino, ach ano, romantika…Přespal jsem, a v sobotu dopoledne jsem odfčel do Čerčan…

V Čerčanech kolem 11 h jsem první, hurá, vyhrál jsem. Nacházím tu Tůru a Hárwyho, dva místní střelce, který to tu maj silně v paži. Vyndaváme kola, a začínají dorážet další lidi. CERW s Klauzem v punky mini dodge, Soběslav, Fletíno s Barelem z Brna, samo Emo T, kterej ale zřejmě opět promrdal celou noc, a tak především zewlí…

Je nádherně, a my si to tu dáváme. Klucí dirty lehce přiřízli, takže na mém DHčku je to tak nějak divočejší, leč super. Gapujeme, CERW dlouho váhá než nasadí, Klauz zjišťuje je že tlustej a díky tomu ohnul vídli ve sloupku, volá to panu Klauzovi, je šťastnej, Emtý pořád zewlí a Skříp slušně přeďákuje. Nejvíc je ovšem Cruzo, a jeho rádiusový skejtparkový kreace na DH dragstru. Nepochopil jsem nic.

Dorazily i tváře nečekané – např Bob a Kusa, dvě mrtvolně žijící legendy. Jsem rád! Bob na pravěké koně a Kusa radši jen fotí. Dozvídám se, že Tom Nádr opravdu vydal ty slinty co jsem mu napsal ve čtvrtek… Ach ne. Bože.

Kolem 16h se přesouváme strašnou XC střelbou na druhou lokaci, do lesika, kde je taky taková tratička, a dirty. Obzláště zde využívají step up na placáka, kde Klauz protáčí barspiny, a malinkej 12ti letej kuk na BMX dává strašný placáky. Respect !

Tu asi hodinu, a přesunem na DH trať, kterou jedeme jen jednou, páč únava se hlásí, končíme dnešní ježdění. Dáváme řeku aby jsme se omyli, kamž lezu jen já, MTý si meje péro, protože to je to nejdůležitějsí a největší co má, a mizím směrem kemp…

Večeříme, a kecáme. Rozjíždí se tu menší fotosession na prvním dirtu na dvacítkách. Větší sbírku přeďáků, vytuhláků, bočáků, přestřelů a ran aby člověk pohledal ! Výborné divadlo… V tom exceluje především maličkej kluk, kterej tim po zásluze vyhrává triko 720. Jeho komentář, když mu to říkám, je : „HOVNO !“  Tůrovi posléze předáváme triko HF, za celoživotní práci na čerčanských dirtech…. Jeho komentář je : „HOVNO !“ Miluju ty kluky !

Tak a tím skončil první den tripu. Skóre dne : Zranění : 0, zničený věci : Klauz : guma. Takže ok. Večer párty, klasika, grill, a kolem přelomu dne spát… Tak a víc zítra !

Foto : já, Skříp, Flat, Ondra Kadečka alias Kadas 152

Jojo, Čerčany. S Mtým, Andym, Heiňasem, a celou tlupou lumpů. Zima až praští, vše je přimrzlé, a mocně to jede. Andy točí na kameru, já něco fotím, a máme se dobře. 

Po návratu domů střihá Andy vídeo, a po půl roce to já vydávám. Ano, trochu mi to trvalo… Leč je to tu.

THX 2 ANDY.

A článek z tohodle dne je tady :  teda tady .

A ted to video :

[coolplayer width="480" height="380" autoplay="0"
loop="0" charset="utf-8" download="1" mediatype=""]
http://720.cz/video/cercany.wmv [/coolplayer]

Vyrazil jsem s Dušánkem, protože ten už dlouho nikde nebyl, a tak bylo třeba ho vytáhnout od starý a provětrat ho. Do Červan dorážíme v 10h, a chvilenku po nás Petr, Andy, Filip. A Tůra. Čerčany jsou beze změn, snad jen, že to tu jede jak na betóně,  páč je to strašně suchý.

Lítáme si tu zvesela, a asi po hodince se začínéme lehce nudit. Filip vzdává ježdění, bolí ho totiž noha, páč ho srazilo na XC auto – kolikrát vám mám řikat že Xc je nebezpečném sport -  a bere foťák, a my vymejšlíme zábavu.

Zábava v Čerčanech spočívá v klasickém systému vyřazováka. Nahoře vymyslíš lajnu. Např. Drop, z něj zatočit nemožnou zatáčkou na velkej zasílák vlevo, z něj na velkej dirt, z velkýho dirtu na odraz gapu, leč z toho to strhnout do wollridu přes díru mezi. Máš jeden pokus. Hrajem na písmenka P.I.G. Nedáš, jsi P, atd…

Hra má fakt velkej úspěch. Leč posléze dostávám první písmenko, když Petr vymyslí nejetelnou lajnu, končící wollridem, kterej musíš vyjet až nahodu a tam vyskočit. Háže držku dolů. A takhle vesele pokračuje celej sessions tam. Nakonec jsem aso po 6ti lajnách dostal PIG já, Druhej byl s PI Andy, a vyhrál s P Petr. Dostal mě na krovky wall a 180 na sjezďáku, to nešlo, Andy zase nedal Step up, a Pet skočil roletu z dropu, (strašná zatáčka) takže se mu odečetlo písmenko a po zásluze vyhrááálll !
Kravina což? Ale moc funny. Např Dušánek.

No jedeme dál. Zrovinka když odjíždíme, přijíždí Petr Pilát. Byl trénovat kousek za Čerčanama, tak se dáváme do řeči, byl teď u Pastrany na tejden na ježdění, prej je to hukot. Pastrana soutěživej, nechce prohrát v ničem, ani v posilce nesmí zvednout mín než ostatní, na dirtech no comment, prej ale v hrozné pohodě, za barákem vlastní les a v něm tuna věcí, motocross…To by bylo na dlouho. Pilník je v hrozný pohodě, víc klidnýho 15-ti letýho kluka jsem asi ještě neviděl. Dobře ty.

No, my jedeme dál. Andy nás vede směrem Černošice, kde má nějakou tratičku Franta, a taky skoky. Se těším. Pet jede sekat trávu, se vyzná…hehe..
Černošice gute, velice namotaná trať největšího BMX profilu, pořád to mačkáš k zemi a potahuješ doublíky, samá votáčka a dirtík, je to moblesní. Nahoře na kopci jsou skoky, Dušánek to votvírá vostrám poletem, není to málo, nakonec to naskákáváme jen my dva, Andy měkne – hanba ! Hehe. Bavíme se tu celkem dlouho. Filip už skoro nechodí…

A jedem na poslední spot, za MTým, Czertem, Komem. Zde kluci neskutečně budují, a hroznou ameriku, fakt Utah, hlavně tím povrchem. Je tu vedro jak v létě, práší se, a já čumím na novej zasílák. Je fakt dost, a má odraz do zatáčky. Teda před odrazem je zatáčka, a je to tak 7m. Nicméně je hrozně příjemně pozvolnej, což mám rád, a tak jdu na to. Paráda !

Jsou tu ale i další lajny. Technická line, která mi naopak nejde vůbecm hehe, a pak jedna line končící dvěma kvótrama, který jsou fakt boží. Beru si foťák, a dělám Komemu, Czertovi, a MTýmu fotky, Mtý pořád prudí, že jsem fotograf na hovno, leč když to srovnám s tím co vyfotil on, tak jsem Robyn Trnka. Muhahahááá.

No a my jsme už celkem znavený, páč je 17h, a taky chceme jet grilovat – tak na to mérdáme. Večer u Andyho, Grill, čubky, drogy, grogy, a chlast. Kalsický večer v milé společnosti ukončil tenhle výživnej den !
Víc klidu všem.

Fotky – Hmusný Manas Tomek, hezký já.  Jo a něco mezi – Filip Hehehehehbla bla bla, bubu.

Sám, 60km uběhlo jak střeva, a jihočeské sluníčko vystřídal smog a mlha táhnoucí se zřejmě až od Prahy. V Čerčanech namrzlo až se to třpytilo, takže bylo jasné, že to za prvé : kuravsky pojede, za druhé :  bude to kurevsky klouzat. 

Dorazil MT na HT co jezdí DH v ČP bez SPD, Kome, Heinas, Andy, Tomáš z www.blbýděcka.klon se svou družkou Milhausem, a tuna dalších gengstrů. I místní dorazili, Martin Kajman a další stavitelé. Tlupa rádná, pojedz mohl začít. 

A co se tam celej den dělo? Tak MT točíl Beko. Ohnul kliku. 

Petr se učil whipa.

Já ladil motocross. 

Filip dával vytuhláky.

No a spousta dlaších vylomenin. Dávali jsme i tratičku, která se malinko změníla, a byla fajn (akorát mi nešla, hehe), dávali jsme i lajnu drit, wól, dirt, klopka a wól, die kurve skok, klucí se učili 360, exhibice v hnusnej tricích (vede jedna ruka druhá ruka, to je fakt hnus) a taky jsme padali.

MT na držku, Petr na držku (na rovině) a já na držku (valím si to na MX zasílák, kus před odrazem vidím v kolizním kurzu blížícího se týpka na HT, brzdím, přebržděno, zváleno) ale i jiní. Plodnej den.

No a myslím že keců už bylo dost. Takže si zčekujte nějaký ty fotky. A protože dneska napadlo 10cm sraček barvy bílé, myslím že i pro letošek je s Čerčanami konec.  Je to tam naprosto luskusní, takže se tam zase brzy uvidíme.

Ahoj, holky !

Ha a taky že ano. Aby jsme toho hodně stihli, tak jsme vyrazili už v 8h ráno, a v 9h jsme po prázdných silnicích dorazili do prázdných Čerčan.  Mrholilo, leč světlá mysl nás neodradila…

Ha, v Čerčanech se buduje. Stále a neustále, a slušným tempem. Byl jsem tu asi před měsícem, a za tu dobu je to tu opět větší a masivnější. Přibyly trensfery, zvedly se doubly,  přibyl novej gap a přiřízly se kopny. Jali jsme se to všechno naskákávat. Dřevěné věci byly pod ledem, ale hlína tvrdá, a tak tam postupně spadlo všechno. Nakonec jsme se zrealizovávali především na nejdelší polomotocrosovém sestupáku s dírou, která má tak 8m a je naprosto boží. zde Cruzo obrovský nothing, což jsme s alešem moc nepobrali. Fotky nemám, protože, ehm, došly baterky.

Mea culpa, mea maxima, kurva, culpa. 

No a pak dorazil Jouda ze Strakonic s kámošem. Vytáhli Norky, a Jouda hned na lávku, novou, předním kolem polet až k hraně odrazu, málem držka, strašný, přeďák out. hrůza. Loučíme se, páč máme ještě před sebou přesun asi 70km na Karlík, kde už dva dny kutá Andy nové věcičky…

čerčany prostě jedou, bejby ! Mimochodem, v sobotu tam mám znova namířeno, přidá se někdo, ha? Ha !

A frčíme si to po dálnici, 13Okmh, Hjundaj vrčí a Sobík pije jablkovici a piva, je třeba se zmotivovat na Karlík. Volá Manastomek, chce se mazlit, dáváme si spicha tam…

Po příjezdu na Karlík zjišťujeme, že Andy si fakt máknul, a udělal tu novej trens, a kus tratičky, přiházel dopady, prostě makal jak šroub, sám, a to se cení. Tratičku jsme zkusili, Manas hned proráží, jde lepit a my se mezitím vrháme na transfer. Je super, stejně jako minule, prostě je to ono. Cruzo dává největší vejšky, nechutný průtahy, co dodat. 

Zkouší se i sérka : narychlovák, trens vpravo (cca 5m), motocross a trens vlevo (cca 6m). Myslím na Schwaru, protože ten by se tu zbláznil blahem, trensfry on miluje… Manas to dává celý, jedinej, páč to tu slušně klouže, listí není ono…

Nakonec už fakt znavený, jdeme na mega trens. Rozkouříš to cca 15m svahem dolů rovinka, a vodpal jak kráva v mega kulích. Já to nějak nemůžu doletět, tak to krmím, eMTý dobře a čistě. Nakonec se mi to koněm trochu níž i celkem daří, (asi jednou) doletět, ale já se vrátím, muhahahá !

Fotky nemáme, páč došly baterky i v Andyho foťáku, ehm.

A jedem ještě do Let, Andy slibuje super dirty. Jsme tu. Dirty jsou tu. Jedna lajna spíš menší, nakoplá hodně nahoru, druhá lajna spíš mega. Ani nevytahuju sjezďáka, tohle nemá cenu pro mě, ale Andy na pevďż˝?áku celkem vodvazuje. Cruzo naDragstru nakonec s Manasem Tomkem nakládá i megaline, což čumím, je to dost. Cruza do toho musíme lehce natlačit, moc se mu nechce, ale nakonec s přehledem, respect !

MT suicie, Cruzo nohy, fotky nemám… baterky odmítaly už i zasunout optiku, hehe. No a tím jsme to zapíchli. Čajíky, kecačka, dorazil MT táta, testuje nový spešly, loučení, pusinky…prostě klasickej konec super ježdění.

Den fakt výživnej. Stihli jsme toho mega moc, takže velká spokojensot u všech zúčastněnejch.

Takovouhle zimu mám fakt rád ! 

Drink hell, ride hell.