Závody fekálů na sněhu – real face of fekálcross

Nu, minulou sobotu se děly v soběslavi již klasické závody fekálů, akcička kterou místní pořádají již poosmé, je rok od roku masívnější… A my vyrazili to zdokumentovat, a výsledek je tady.

O téhle akci jsem věděl už dýl, a když nám byla kolegou z bazénu potvrzena, tak nešlo jinak, než vyrazit. Sbalil jsem tedy onoho mrazivého dopoledne káru, vyzvedl Tetu, která měla druhej den po operaci menisku, naložil jí do auta, že jí vezmu na zdravotní projíždku, nadejchat se čerstvýho vzduchu / oleje/ benzínu..

Do Soběslavi jsme přirazili na 11h, a zrovna když měly startovat sporťáci. Je to tu totiž rozdělený na dvě kategorie – sporťáci, a veteráni. Sporťáci jsou fekály s jakoukoliv povolenou upravou, kromě výměny motoru za jinej, že jo, prostě 50 zůstává.

Veteráni naproti tou, jsou prostě…veteráni. Většinou tu vidíš stroje, co jsou, hlavně v týhle kategorii, na pokraji smrti, ale to jsou asi posledních 20 let všechny fekály – a přesto stále žijí. 

 

Tyhle dvě kategorie se jaly kroužit po okruhu pěkných 30 minut, a povoleno bylo prostě vše. Samotnej okruh byl letos fakt boží. Hodně zatáček, a dva oblíbený paletový skoky, kteý se narozdíl od jinejch ročníků nerozpadly hned po dvou kolech, ale vydržely skoro 200 fekálů po celý sobotní odpoledne posílat do hroznejch kreací. 

Dál tu byla jedna vyloženě MX vložka, s pěknejma boulema a rozbitým povrchem, a množství zrádnejch a postupem času čím dál tím víc uklouzanejch zatáček. 

A pak to vypuklo. Hroznej řev, start, a už jede sportovní kategorie. My s tetou obsazujeme strategické místo na střeše stánku s občerstvením, na nějž se prolejzalo otevřeným oknem a po 50cm široké římse. Kdo neviděl tento výkon v podání Tety a jejího 2 dny odoperovaného kolene, neuvěří že je to možné. Měl jsem co dělat, a to jsem zdravej. Taky jí dohonit, když to rozběhne o berlích, není jen tak. Ale zpět k závodům.

 

Sporťáci jsou hodně upravený, a maj to některý postavený tak, že by jsi ani nepoznal fekál. A taky to podle toho vypadá – drapáky a vytuněný vidlice umožňujou fakt rychlý průjezdy, jsouc limitovány pouze našlapanou padesátkou v death točkách. A kluci to měj hodně v ruce. 

Pauza, a jde na to druhá skupina – veteráni. Spíš by se hodilo napsat vraky, neboť o tom to tu většinou je. Ale na klukách je vidět, že tomu zase nakládaj co se do toho vejde, neboť to už stejně je v dezolátním stavu, tak proč to šetřit. Sem tamto někomu neskutečně jede, to jsem nechápal. A ty oblečky !

co z tohodle mohl vidět, nevím…:)

 

V přestávce po dojetí a sesbírání odpadlejch mrtvolek ubohých týraných pincků, jsme se šli na chvíli podívat do depa, kde byly viděl různy tunningy, při nichž nejoblíbnějším nástrojem bylo kladivo, šroubovák, a drát. Všichni byli nalitý, a probíhaly různý exhibice v gumování, kolečkách, a podobně. Prostě super.

A to nejlepší nakonec. Závody společné kategorie – všichni najednou. Start jako na Le mans, takže se běží pro fekály, mechanik vám ho drží nastartovanej, a za strašnýho řevu se to mačká do první votáčky. Prostě hell, kdo neviděl, neuvěří.

Závodí se ale fest, nikdo si toho moc nedaruje, a protože to všem jede dost podobně, přichází to nej a to jsou souboje o předjetí v zatáčkách – jediná šance na brzdy. Takže velká strkanice, a fakt mocný manévry. 

Ani nevím, jak to vlastně dopadlo, neboť jsme hned po skončení odfrčeli pryč. Potkali jsme tam hodně známejch, jo, třeba Cruza a jeho novou obrovskou dodávku, kterou si koupil, a nebo lidi ze stěnky, pokecali, dali čaj, pokoukali na super závody a celý den si fakt užili. 

A zmizeli. Já směrem Praha, potápění.

Co k tomu ještě napsat. Závody to byly udělaný kvalitně, prostoje žádný, zázemí super, a všichni se moc bavili. Sníh byl, klobásky horký a lidi super. Takže díky pořadatelům a zase příští rok naviděnou !

Foto : golfista. 

PS: čekejte video !