Rossík – Fish and Girls z Egypta

Tak je právě půl 8h ráno místního času a my jsme dorazili k hotelu HILTON (bohužel ne ten v Americe), ale HILTON nuweiba coral resort v EGYPTĚ… more chicks inside

Cesta probíhala docela v klidu, v 19h nás vyzvednul obří WV transportér v Č.B. a vyjeli jsme směr Praha, aby jsme v 0.05 našeho času odletěli do Egypta, na doufám málo prosranou dovolenou. Od Čárise jsem dostal za hlavní úkol dovolené fotit  hezký nebo alespoň nějakým způsobem zajímavý ženy a dívky všeho druhu. A tak nelením a již na letišti pořizuju pár hezkých foteček tak nějak potajmu….. :-) hawk domluvil jsem.

 

Bohužel nám oznámili že pokoje nám budou přidělený až od 14h a jídlo nám daj taky až obědem ve 12h, takže tady chcípnem hlady a ještě nás to tu usmaží protože krémy a plavky nám zabavili a někam schovali….       

No ještě pár slov o tom kde se náš hotel nachází. Z letiště nás asi hodinu a půl vezli mezi skalami a pustinou, nikde ani strom, natož živá duše… tak koukám z okýnka a tak nějak si představuju jestli by se nedaly sjíždět ty vysoký skalnatý útvary kterých je tu teda požehnaně… No při troše fantazie možná jo…

Je půl 6h večer a my přišli od moooře celkem znaveni po dlouhém dni a docela omámeni alkoholem kterého tu teče až dosyta formou all inclusive, s dodáním 30°C na sluníčku je to moc fajn kombinace…. Moře dle očekávání zatím nic moc, ale doufaje v lepší zítřky se půjdu dolu přežrat a ještě více omámit. Zatím aloha …. Tak je už noc, stmívá se tu strašně rychle, do jídelny jsme vlezli za světla a zní za hluboké tmy. A nebylo to tím že jsme tam byli dlouho. Večerní program je následující…. Jít na bar a poslouchat místního nadšence do zpěvu, kterému by i Kája záviděl. No a animační program po mé zdařilé účasti.. no prostě paráda. A po pár sklenkách lahodného piva z místního pramenu jdu spokojeně spát.

Je druhý den a po vydatné snídani bohatých švédských stolů máme od 10h schůzku s delegátkou aby nás nalákala na bohaté výlety, načež jsme neodolali a vytáhli z kapsy 400 dolarů tý tvrdý americký měny a se smutkem v očích je podáváme tý zatracený ženský, abychom se mohli jet podívat někam dál než z okýnka hotelového pokoje. No nic jdu se podívat k moooři abych snad dnes vyfotil i nějakou tu rybku rybku, barevnou rybku.

Další den začal trochu dřív než je zdrávo a to ještě před půlnocí uff, takže spánek asi tak 3h a o půl noci už sedíme v minibusu směr kamsi do hor abychom vylezli na druhou nejvyšší Egyptskou horu Sinaje, také jí říkají Mojžíšova hora … prý podle nějakého starého zákona, tak nevím co ti naši politici zase odsouhlasili. No pod horu přijíždíme okolo půl 2h ráno fasujem od řidiče baterky a hurá nahoru. Cesta písčito-kamenitá sem tam osázená velbloudíma bobkama takže nám k tý baterce měli dát i holinky, no člověk kouká pod sebe aby do ničeho nešlápnul a pak se může taky stát že narazíš do velbloudí prdele, protože jich tu kolem cesty je obstojně a každý z těch pasáčků na tebe huláká Camel Camel Taxi Taxi, no a za pouhých 15 dolců si ho můžeš koupit a on tě vyveze až nahoru. Ale co pak s ním, když do letadla ho nepustí a ani nevím, co ta velká bestie žere.. no Vás teta ne…. :-).

 

Cesta je to krásná, už se tu vidím na nějakým 720tripu, jak nám jeden velbloud veze nahoru ty naše sjezdový svině, na druhým si to klušem my a pak hurá dolů… ale myslím že s povolením by to byl asi problém, páč je to přeci jen svatá hora či co. No na hoře hoře čekáme asi hodinu na východ slunce, což je tu jakože místní turistická atrakce, takže se kocháme výhledem a pak už jen něco málo přes 3000 kamenných schodů dolu ke klášteru sv. Kateřiny, kde opět asi 2h čekáme než ho otevřou a tak jsme tu vyvalený na kamenech a spokojeně usínáme.. V 9h nás tam pouští, ale opět šílená turistická atrakce takže lidí fronta až kam. Proběhlí to máme za chvilku a hurá do našeho minibusu. Cestou fotečka s místníma dětma co tu žebraj o nějaký bakšiš a pak už jen totálně vytuhnout na sedačce cestou na hotel. Půlku odpoledne jsem prospal na pokoji a pak se jdu potápět s rybičkama. Umírám hlady, jdu na večeři. Večer při posezení u pár skleniček lahodného moku přišla snad písečná bouře, písek lítal vzduchem jak ostrý jehličky a mi toho měli plné oči, tak jsme to raději zabalili a šli spát.

       
Dnes je čtvrtek, vcelku odpočinkový den. Po skoro celém dopoledním válení na pokoji jsme se rozhodli, že se půjdem válet k bazénu. Je už skoro večer a my půjdem využívat all inclusive v plné míře. Tak snad to nepřeženem, zítra máme jeden z dalších těžce zaplacených výletů.

Páteční den byl opět ve znamení výletu tentokrát do krásného kaňonu skoro jak v Americe, cesta terénním autem zn. Toyota Land Cruiser a místní řidič nám ukázal, jak se jezdí tady v Egyptě po sahaře. Pak i jednoho z nás za menší úplatek pouští za volant, což je taktéž zážitek. Po pár hodinách jízdy savanou přijíždíme ke Color canonu, který je fakt ohromných rozměrů průvodkyně říká že dál jdeme pěšky a máme před sebou procházku tak na 2h a asi 6km okruh a na konci nás opět vyzvednou džípy. Tak neleníme a vydáváme se vstříc osudu nádherám kaňonu.

Místy je to tu opravdu úzké, tak na jednoho člověka a když pak dojdem k místu, kde se musíme proplazit mezi kameny, abychom mohli jít dál, tak to už opravdu není zadarmo. Všichni jsme nadšený až do té doby, kdy se před námi objeví pěkný stoupák po skále nahoru, kde vidíme náš odvoz. Uff! No skáčem opět do aut a vyrážíme směr město DAHAB na oběd. Cestou se zastavujem u místních beduínů na šálek lahodného beduínského,ale hlavně prý zdravého čaje. Malý dětičky nám nabízejí jejich domácí úkoly v podobě ručně vyrobených šperků. Naše ženy neodolávají a kupují jak o život, prý aby jim udělali nějaký kšeft, ze kterého nebudou žít další týdny  o hladu a chudobě. No celou dobu jsem si to myslel taky, ale pak jednomu beduínovy sedícím nad šálkem čaje u ohýnku v kruhu dalších asi 8 členů klanu zazvonil mobilní telefon a on říká něco jako ve stylu že ty naftový pole neprodá …….

Po další hodině jízdy přijíždíme do města Dahab, už z dálky se ozývají hlasité nářky z místní mešity. Jedem právě včas, je pátek a to znamená že mezi jednou a asi třetí hodinou mají místní sraz v mešitě a tam se snad modlí nebo co …. a ke všemu nám řekli že v pátek je u nich zakázáno pít alkohol, takže si ani k obědu nevychutnám skleničku piva. Místo toho mi nalili jejich nealkoholický patok který chutnal jak špatně ochucená limonáda. Po jídle krátký rozchod po tržnici kde vás opět lákají týpci do svého krámku abyste právě u nich koupili to, co vám zrovna bude slušet. Good price. Domu si vezem jeden arabský šátek za 3 dolary a vodnici za 25 dolarů, zahulíme uvidíme. Na hotel přijíždíme kolem 5h, rychle do plavek a ještě skáču do moře, hodím jednu hru plážového volejbalu a hurá na večeri a večer se zase zlít do němoty …. ne ne to já přece nedělám ….

 

Tak už je to tady, FARAONOVA KLETBA dopadla i na mě. Probouzim se kolem 4h ráno s bolestí břicha, ale ještě usínám doufaje že to přejde. Ráno letím na záchod a je to tu, odolával jsem dlouho, ale byl jsem dopaden, z prdele mi teče niagára, takže polykám prášky doufaje v lepší zítřek. Dnes musíme dohnat opálení na slunku, tak jsem vysmaženej jak hermelín na grilu, sem tam skočím do moře, když už se to opravdu nedá vydržet. Jo málem bych zapomněl na ukrutnej mač v minigolfu, byly to nervy do předposlední jamky vedu a pak se zaseknu u jedný díry. No prostě mi nebylo přáno a nakonec je z toho poslední místo…. s ostudou odcházím.
 

Kolem 4h se přesouváme o půl kilometru vedle ke korálu s kapsami plnými chleba na zakrmení pro lepší fotečky. Když se oblíkám do neoprenu tak přijde jeden asi místní týpek v totálně roztrhaným neoprenu a říká ať plavu za ním že kus dál jsou lepší a hlavně větší ryby. Tak nevím vypadal sice jak po útoku žraloka, ale nechal jsem se zlákat vidinou hezčích fotek. Plavu za ním co to dá, skoro mu nestíhám a to nemá ploutve a já jo- děs …. Korál obřích rozměrů, krása pro oko i foťák, ryb nespočetně a tak tu jsem snad 2h a fotím jak blázen, pak vemu kus chleba namazanýho sádlem a ty bláznivý rybky se po tom můžou utlouct a žerou mi to i z ruky, krása.
 

Když už mrznu i v neoprenu tak lezu ven, abych narazil na týpka asi tak 50 let co sedí, ani nedýchá. Prý přišel až z Káhiry, přes poušť, tak si zdřímne a pokračuje ani nevím kam, snad do Říma. Raději jsem se ho neptal kde má boty a jak dlouho mu ta cesta trvala. (asi z nich vyrost). No nic zpátky na plážový bar než ho v 6h zavřou. Dám poslední drink – gin tonik (teplej jak …), hodím sprchu a hurá čerpat all inclusive.
Neděle je opět ve znamení výletu, a to Modré díry, což je místními nazýván korálový útes s hloubkou až 60m a v nejnižším místě až 120m. Tady by se Čárysovi líbilo.
 

Ráno v 8.15 nasedáme do džípů a jedeme opět směr Dahab cestou se zastavujem v beduínské vesnici na jejich čaj. Tak tam tak sedíme, ženský opět lákají na jejich domácí výrobu špeků všeho druhu, a spokojeně popíjíme v jejich obýváku čaj prý, dobrý na žaludek, jeden jsem si koupil. A najednou to na mě přišlo, rozhlížím se, hledám záchod, nevidím ho. Naštěstí mi průvodce ukazuje kamennou boudu, tak tam letím doufaje že nebude obsazeno. Vykopnu dveře a ona díra v podlaze (viz turkiše Wc) Naštěstí jem měl u sebe papír, jinak by to odnesla nějaká tvrdá měna. Místním dětem jsme rozdali co jsme měli sebou k jídlu, a jestli jim to nesežrala koza, tak maj alespoň zásobu až do zimy. Pak opět menší really savanou a pískem a hurá na velbloudy. Ty malý smradi chtějí dolar i za to, že vám podaj čepici co vám jí sfouknul vítr z hlavy nebo když vám porovnaj šátek na hlavě. Děs. Ta bestie (velbloud) když na něj nasedám tak se mu to nějak nelíbí a málem mě kousnul do kotníku. No při zvedání jdete málem na hubu jak má ta bestie pod sebou zlámaný  nohy na třikrát a pak ta chůze synchro, no prostě paráda, až mě z toho bolely ….

Po 20 min. přijíždíme k Modré díře a jdem na to. Pod námi potápěči ale rybky skoro nikde, foukal dost vítr a vlny je nejspíš odehnali někam do hlubin. Po hodině v tý ledový vodě toho mám dost a jdu ven. Jedem do Dahabu na pozdní oběd, opět 20nim pauza na tržišti a jedem zpět do hotelu. Na hotelu jsem vytuhnul jak malý dítě. Po večeři břišní tanečnice a pak spát. 
Poslední  den trávíme jak jinak než balením a posledním potápěním. Je to trochu hektický. Terka sebou veze vodnici a pytel nasušeného beduínského čaje, který vypadá jak pytel právě sklizeného kanabisu. A potají 2 mušle tak snad jí na letišti nechytí. Má je strčený v podprdě a jedna je větší než ta druhá, tak to vypadá trochu blbě ale snad to projde.

Je to dobrý už sedíme v přecpané letištní hale,už  po všech kontrolách a nikdo si ničeho nevšiml, i když na kozy jí čuměli dost, ale nikdo se neopovážil sáhnout. Budem tu sedět 2h tak dám dohromady alespoň tenhle report.

          
Tak my děkujeme – kyž to shrnu do jedné věty, tak Egypt je prostě o mrdání, vaření na slunci, lití chlastu zdarma, lovení rybiček, focení kundiček, a průjmu. díky za report a fotos, o velký mocný ROSS !

normální galerie :   
       

roštěnky co rosse zaujaly :