Downmall – vídeo a ještě jeden pohled na věc

Tak Máára z kláánova se Libereckého Downmallu zúčastnil i jako jezdec, že jo a natočil nám super vídeo… rychle, pěkně, víc vevnitř. A jako ještě jeden pohled na věc od Duchny, přinášíme článek další galerii a mnoho a mnoho víc uplně nejvíc.

Každej píše jak jede nějakej ten trip. Jakejkoliv web, biker, bratřík,
vytuhlej pán odvedle. Všichni jedou trip, trip, trip a trip. A tak si
říkam hele woe, ujíždí ti vlak. Kdo chce bejt dneska borec a mediálně
webová hvězda tak jede jedině na trip. Skouknu kalendář a co že to tam
máme a hele Downmall.

Video od Mááry je tu. 

 

To znám, tam jsem byl mezi zkouškama loňskej rok a bylo to prímový. No jo, ale trip to není jen o čumendě to se musí dát i sport aby se tělo protáhlo když už mozkový buňky dostaly zabrat. Popřemejšlím….kámoš popřemejšlí  a jelikož jsou horský střediska blízko, sněhová kalamita stále trvá a tak je sněhu habakuk, dáme si večer lyžovačku za umělýho světla v Kameci nad Jabloncem. Odpolední i večerní program completed a na ránko se protáhnu na Radlicích v bazénu Motorletu. Dolaďujeme poslední detaily odjezdu, čtu si konečně návod k nové zrcadlovce a vzpomínám co že mě to otec radil. Snad to nějak půjde, zapínám PC a dopřávám si večerní film.

Ráno…..jé ráno, nebo spíš poledne. No to snad ??!!@@??!! Kterej dement mě odstřelil phone z nabíječky. Velmi klidně odfukující bratr se jen víc přikreje a hraje nevnímajícího. Takže bázen padl. A to jsem si říkal jak půjdu ve stopách trip mága big Charýse či jak se tenhle frája jmenuje. Nu tak příště. Balím bágl, vybírám který Oakley brejličky nasadím, DC nebo FOX triko a Quickiny jeans…..prostě kde chyběj dovednosti nastupuje maskování. Z nedostatku času srkám tee a překážkovou dráhou zdrhám na metro. Z Hůrky na Čerňák je to k umření, aspoň je metro naprosto prázdný, je si kam sednout a i ze sluchátek se na mě může řinout hudba na plný kule (kdo nezná pražský prudící důchodce ten nepochopí). Cestu MHD na Čerňák nelze považovat jako část tripu takže beze slov až na konečnou. Vystupuju a cestou na místo srazu (obligátní začátek skorem všech mejch cest M.C. Donald) fotím velmi povedený FANTAS TRIP GRAFITTI.

Chvilka čekání a rozvaluju se na sedátku v kámošově Octávce směrem na Liberec. Během jízdy pokec nějaký ty indooor/outdoor fotky.

Z okolní krajinky stojí za fotečku Kokořínské skalky, vokýnko dolů a už to fotím. První mázlá, druhá mázlá, něco štoluju na zrcadlovce a hele už to z toho leze.

Cesta spokojeně pokračuje až skorem k Mladý Bolce. Tam na nás mávaj hodní policisti a odklánějí dopravu fuč z dálnice. Jeden z hodně mávajících si stoupne pod značku, zaduje vítr a čepice sněhu na značce se přemístí na zoufalého policistu. Příjemné zjištění že i příroda je nemá ráda. Dál už je to až do Libereckého Mallu bez jakékoliv příhody. Zajíždíme pod zem, parkujeme a jdeme si najít nejpříhodnější štafl kolem trati.

 

Při obhlídce je trať asi taková: rychlej start z diskotéky, párek menších zatáček směr eskalátory, sjezd eskalátorů, hodně ostrá levá, šlapavá rovinka k umělému skoku, další ostrá levá par schodů, big jump a dopad do prostoru cíle. Co se tak procházíme velmi obdivně slintáme nad místními slečnami. Skorem jako bych chodil na vejšku do jiného města, tohle jsem na koleji neviděl. Pokládám si nahlas řečnickou kde že ty všechny slečny byli???? Na základce kamaráde, zahučí vedle mě kámoš. Fakt, samý emo a extreme nactiletý slečny. Kulýnskej by měl radost. Cvaknu si tedy jen ty starší.

:)

Čas kvapí, rideři čekujou trať, tak cvakám Říhu, Prokopa, Slavíka, Máááru a plno dalších sqvělejch DH/4xCross pilotů. Chvilku koukám na Jakuba Říhu, soustředěně čekuje záludnosti na trati a v duchu už to sjíždí.

Když tu přichází start, rychle k dráze a fotit ať je o čem psát. Teda zrcadlovka se hodně vzpouzí, než najdu to správný nastavení je čtyřicet riderů a první kolo fuč. Něco mám to je hlavní, ještě je tu druhý kolo a finále na konec.

 

Jdu srknout něci k pití a u toho vychutnávám trial mezihru. Teda že bych si lehnul na zem a nechal se přeskočit, když sám vím jak se to kolo do bunny hopu kroutí, kdepak ani mě nehne. Hlavní trialista povzbuzen davem žádá dalšího pod svá kola, nějakej malej chlapeček si troufá. A že prej bez rodiču ani ránu, no jo jenže právě rodiče ho vystrkujou, asi věděj svoje. K jejich smůle se přeskok podaří!

 

Riders už se zase řaděj takže trial parta balí kramle. A je tu kolo numero duo. Nějak nestíhám shánět info kdo vypadl a kdo jede. Podle dresů je jistý že Prokop, Říhič a Slavík jsou tam a mířej za cílem pojet finále. Zabírám flek u eskalátorů a fotím co to jde.

Všechno to lítá dolů jak namydlenej blesk, ostrá zatáčka dole se dává divácky smykem nebo chytře vnějškem. Následná šlapavá rovinka se stává krchovem všech co maj fulla, tady se 4xCross speciálek rozjede z nuly na sto o poznání rychleji a finále je tak skorem fullaprostý. Sice závěrečný skok musí na hardtailu bolet, jenže tohle jsou mistři oboru, pro ně je to lahoda i s polevou a při pokusu si je blejsknout mě pokaždé vyletěj ze záběru, jak to hrotěj.

 

Samo že vítězství a prize money se asi musí nějak vybojovat. Druhý kolečko se taky chýlí ke konci a jest čas na další trial vložku. Vše se odehrává na místě startu na placu diskotéky. Kuci si laděj překážky, začínaj na menších tricích, jenže kytarový ryfy je tak rozprouděj až dávaj neskutečný parádičky. Pár rakev je tam taky, ovšem kde je výzva ta se musí pokořit a i poslední trik se po pár skocích mezi fotografy daří. Teď přichází best off trick, čtyři lidi na sobě, monster big mac kluk + holka + kluk + holka a přeskok z místa. Chystám fotítko a potím zatím nejlepší snímek, nějak mě podivně všechno zaklaplo na ta správná místa a fotečka se vyvedla par excelence.

No na Roba Trnkyče to zatím nebude. Konec představení, finále začíná. Berem místa kolem oblíbenejch schodů a zase oslňuju přijíždějící bikerz. Kdo vyhrál, no to se mě ptejte. Za mě asi každej kdo to pojel, včetně Buba mužíka menšího vzrůstu zato se skillz na rozdávání.

 

Hlasatel děkuje sponzorům, cvaknu poslední V.I.P. fotku webovejch pornokrálů, VIPcrew se na mě zazuběj a vyrážím vstříc lyžovačce.

Startujeme stroj a díky povyjetí a znovu parkingu vprostřed programu neplatíme parkovný, jo jsme holt mladí (já), chytří (kámoš). Radíme se s navigačkou a mažeme do Jablonce nad Jizerou. Cestu potemnělou krajinkou nám zpříjemňují zážitky ze závodu spolu se Static X, Clafinger atd….hudba hluchých. Dorážíme, kupujem na český poměry levný permice, já ladím půjčovnu lyžeb a jde se na carving. Sjezdovka bomba, sníh už tak moc ne. Je to moc měkký a nohy nemaj tolik síly se do carwů pořádně opřít.

 

Než se do toho obuju tak mě nožky bolej jak ďas. Kámoš si lebedí na snowbitchce a řeže zatáčky, jen sníh odletuje. Zkoušíme i pár jumpíků, ale pod umělým světlem to není ono. Lítáme celý tři hodinky, do toho rauchem a tee pauzička a než se nadějeme tripík pomaličku končí. Převlíknout a mažem zpět k Praze.

Kolem půlnoci ještě smrknout net kdo že to tedy vyhrál…chvíle napětí….Fanfáry a je to Michááááálllll Prokopůůůů. A zbytek si najděte.

Všechno až na ránko vyšlo takže svůj first „TRIP“ můžu považovat za úspěšně zakončenej. Ještě do příště poladit pár mušek, ale jo to půjde.

Galerie od D@niela a Duchny…

a duchny