Tak co vám budu povídat. V návaznosti na foto týdne už jste mohli vypozorovat, že musí přijít článek o lezení na Radětické stěně s Chrisem Sharmou, muhahaáááá
No prostě víkend, klasická párty. Po 6 ti hodinách nošení kamenů na Monínci zjišťujeme, že nejsme unavený (lžu) a že by jsme se chtěli hejbat (lžu, chtělo se nám spát u bedny) a když ještě ke všemu zavolal Chris Sharma, že má cestu kolem, tak nebly důvod nejít drtit bouldrovku.
Venku chcalo, byla zima, aleVlk to má zmáklý. Už tak před deseti lety tu s Kocourem vymysleli na místním kulturáku bouldrovku unikátní konstrukce. Unikátní v tom, že je složena ze 3 desek přišroubovanejch k sobě a visících na lanech, takže se dá různě naklánět a posouvat a vzniká tak převis o různejch úhlech, od stropu až po lehce převislej kolmák.Vstupné je nula a na pódiu cédéčka : ) Disco může začít.
Na rozlezení se dávám metaxu, vlk pivo, Sharma vodu. Překvápkem jsou místní chyty, který jsou uplácaný z hlíny tady doma a vypálený v místní keramičce, takže sou za nulu. Klucí to prostě uměj vymyslet levně, bro. Blbý je, že některý nejsou ouplně pěkný do ruky a tak to lezení není vůbec zadarmo. Obvzlášť "klitochyt" byl děsná svině.
Už jsem tak dlouho nepadal do žíněněk ! To je pořád velká, velká, jenže tam si prostě do ničeho neskočíš, dynamiku skoro nepoužiješ, prostě si nezablbneš. To tady, se padalo fest. Držkou na zem, a žer tu matraci.
Vlk lezl jak za mlada, Sharma byl nějakej vydechlej, a já kvičel bolestí při každým stiskáči : ) Moc krásné odpoledne s přáteli, prostě.
A pak přišel večer a zlo párty, při níž bylo vypito větší než malé množství Dědičovky.
Tak zase někdy, nějaká zpráva z regionu, brzičko…
čárys, Radětice.
|
Jo, já teď pro změnu zase zjistil, že to je samej boulder a velká stěna, ale na skalách jsem nebyl, ani nepamatuju. Potom nastávaj komický situace, kdy lezeme ve Varech na stěně a Šwejk, že jdem na chvilku ven na vzduch a já na to “Jseš blbej, polezu v lezačkách ven?”
tak to je dost : )
Já jsem nebyl na umělce ani nepamatuju – skoro obden jsem někde na skále…i sám. Což je asi ta největší komedie. Samojištění.
VEN, holoto líná překližková !
Já jsem po tý zimě děsně natěšenej na kolo, takže když je hezky, tak jezdim a na stěnu jdu, když je hnusně. Venku jsem byl jednou, málem jsem umrz a zjistil jsem, že se děsně bojim. Ale zas ta pohoda, pečenej buřt a tak. Vono to má něco do sebe.
4 : Perry : já taky…na kole…na skály. Dvě v jednom ! : )
Za měsíc dorazím k vám, už shybuj, bro !
závist, Chris Bůh !!!!
Už měsíc shybuju po ránu. Plus kliky, lehsedy, dřepy. Taková rychlá pětiminutovka. Sice ve mě v těch půl šestý ráno všechno loupe a praská, ale odpo už na to pro ostatní sporty neni čas a síla.