Můj víkend – Bechyně, Všenory, Franta trail

Huh, je sobota ráno, a já vyrážím pro tátu do Třeboně, páč se vyndal na kole. Nelůže chodit, zlomil si pánev. Šel na držku v zatáčce na panelový cestě. Dojel na tom 15km zpátky. Až budu starej jako on, chci být taky takový punker ! Tak po návratu……vyrážíme do Bechyně k Vlčákovi na návštěvu, neboť mě učarovaly jeho nové věci, co tam postavil. Je zde nový stepup, vyskočíš asi do 2 m, trošku stoupá tak do 2,5, neboť svah klesá. Na konci se můžeš rozmyslet – vpravo na easy seskok a lávkovej skok, nebo vpravo na celkem dlouhej gap. Není vysokej, jen tak 3m maX, ale nemáš moc rychlost – není to úplně zadarmo, teda ne.

Skáču to asi na 4 pokus. Vlčákovi se do toho moc nechce, kvůli malý rachlosti, nakonec ho ale s přehledem nakládá. Jde to potvrdit na fotku, nahoře je pomalej, nezalekne se ale a jde do toho, poťah, kraťas, zához, držka jak kráva. Nic mu ale není. Dobrá práce.

Pak jezdíme ten zbytek tam. Volride, je to mrdka na seskoku, to teda je. Gap přes cestu.. Skočík. No a tím to končím, protože se chceme jet koupat do Kamenice do lomu, a ž je půl třetí – je čas.

Koupačka noblesní. V lomu nikdo není, voda je patřičně ledová, což se dá na konci září čekat. Nicméně je to super. Děláme piknik, vaříme jídlo, je fatk pohoda, ale zima už. Míříme směrem do Prahy, přes Humpolec, dodge letí 130 furt, a v 8h jsme u Petra H v Pístnici. Město, závody v boulderingu, jídlo, doráží Andy, já zpátky řídím prcvagon (cosi v 1,2 v automatu) a dáváme noční přesun do Všenor.. Andy též, parkujem u dablů, jdemna kutě..super den.

V neděli vstáváme pozdě. Čajíky, a jdem na to. Vycházíme až úplně nahoru, a freeridově dolů. Je podzim, konec sezóny, tílka naposled, prach a slunce, super. Trošku se honíme, já dávám bílej double u silnice slušnými křiváky, pak až dolů hukot, GAP v zatáčce, dlouhej skok dole, Andy dirty, vše.  Nádhera. Potkáváme tu i nějaký kluky, solej to fajně, přemejšlej u skoku pod silnicí, radši jdeme pryč, hehe…

Pauza. Andy navrhuje, že tu zná osobní Frantovo trail, že jsou tam mocný skoky, ať jedem na chvíli tam. Tož jedem, Kateřina jede na vyjížďku, my autem tam..

Frantovo osobní trail je Hell. Mega koryto, vysoký a se spoustou volridů a lávek. Je to fakt dost, končí dvěma slušnejma transferama, jsou zde úzký lávky, je to hodně technický, je zde spousta motanic, na vše potřebuješ kule, abys vyjel do techniky no prostě ne jednoduchý. Něco nedáváme, něco je lehce rozpadlý, ale i to co je tu a my skáčeme a přejíždíme je peklo.

Lávka končící skoro kolmým sjezdem, kláda s malou plošinkou nahoře, step upy…

Nakonec zůstáváme dole, na tom trensferu. Zde ladíme polety, je to strašně příjemnej vodraz, moc mě baví.  Takovýhle bych stavěl dirty. Pozvolný radiusy, hodně vysoký, ne ty kung-fu rozstřelové motanice co jsou teď tak v módě. Blbneme tu skoro hodinu.

Nakonec zkouším trensfer s nožkou, no, chce to asi cvičit, není to ono. Ale když já jsem tak línej, hehe..

Nu a jedem zpátky. Kateřin nám dělá kus-kus, žerem, slunce svítí, a je pohoda největší. Nakonec nás napadá, že se pojedem ještě vykoupat na Ameriku, do lomu. Andy nás tam vede, a loučíme se, on jede domů, my lezem po skále dolů, není to zadarmo teda, to se musí nechat. Koupání snad ještě studenější než v Kamenici, ale ty skály na skákání, neskutečný vejšky. Sem musíme vyrazit, Cruzo !

Nu, a pak už jen přesun na jih. Víkend opět super, no já mám teda život, sám si skoro závidím. Muhahhááá.

Volnou mysl všem !