Hemr trejl kemp – Kanada voe ! |

Začnu jedním ze svých oblíbených slov na začátek. Nevím teď který si vybrat, tak to spojíme. Tak, heja, takže, huh, hey, nu, ha, máme pátek večer, a my odjíždíme směrem Nejdek, na klasiký podzimní Norco hammer trail camp, pořádaný ETbikez crew…

Vyrážíme s Mórou, Kateřinou a Johan, a já jako předjezdec v Hjundaji. Solba, klasika, valím to tak, až se chce holkám blít. Ve 22h jsme na místě, v Novejch Hamrech. Zde nalézáme tlupu kamarádů největších (Petr), nejvyšších (Vítek), a nejzlejších (Andy). Ohen bojuje statečně s vlezlou zimou, boj probíhá i pomocí nečestných Alko-hulových prostředků, a zima tak prohrává. Jdem s vidinou zítřejší bahnení lázně do hajan kolem 1h…

Ráno se budíme do pravého kanadského počasí. Je mlha, že bys jí mohl krájet, a možná ještě dál, paní Draxsterová (čti Draksíková) přiváží koláčky, čajík v kýblech a mnamózní buchty, s kokainem, tvarohem, a povidly. Děkujem, rezignujem na první skupinu a čekáme na druhej vývoz.

Na NHT kempu je vyvážení nahoru busem, kdyby jste to nevěděli. Zacáluješ dvě kilča, a už jí frčíš celej den po kopcích. My jsme vylosovali tu pomalejší skupinu, obsahující všechny ty, kteří včera přebrali a nebo jsou v panku. Podle toho taky vypadá naše ježdění, jde to pomalu, ale jde. Přítulky Andyho a Filipa jezdí s náma, a dávaj si to v klidu, obvzláště na Vendulce je vidět, že je to holka od koní, co se nebojí…

Tratě. NHT camp by měl mít podle mě pro příští rok na plagátech vsuvku – NORCO HAMMER TRAIL CAMP – prvosjezd zaručen. My pod vedením Králíka se vrháme cestou necestou dolů, spíše necestou, občas se i něco přenáší. Bahna je požehnaně, ale po 5 ti minutách to už nikomu nevadí. Mlha je teda řádná.

Dávámě Paindl, Hemry, Sopku. Ta trať nad Hemrem, je fakt výborná, malej výšlap, teda celkem malej, a pak už jí valíš samá votáčka a sem tam skok. Sopka je už teda výšlap horší, ale za to se ti dostane fakt dobrýho sjezdu, se spoustou votáček a skoků. Zde háže Andy luksusního křiváka, zakončeného smotkou, při které si roztrhává koleno. Muhahaá, hodně dobrá práce.

Jedem na dva skoky, zvané K-90 a K-120. Ten menší je malej, ale ten větší se dá celkem dobře proletět. Bejt tam ještě prudší dopad, hua, bylo by to MEGA. Já s vidinou freeridu si neberu žádnej chránič, ani kolena, páč nepadám přeci už, a tak se nepouštím do žádnejch větších triků.. No a tratí nad Hemr trejlem zakončujem kolem 17h tenhle fakt výživnej pojezd. Znavený, ale super. Druhá skupina dává o jízdu víc, ale přijíždí v tom největším slejváku, prostě jsme to vychytali. Jo, jen tak mimochodem, mr. Heinnas sayz : "Základ je mít lokty široko vod těla, a povolit, jasný?"

A taky se trefit na lávku, hehe.

Večer grilujem, 3h prší, ale 100klados bros se nenechávají odradit totálně prochcaným dřevem, a že prej uděláme táborák. Nějak to nechce hořet, až dostáváme spásný nápad, že to rozfoukáme vapkou. Což činíme, je to fakt kovářská výhen, hučí to, a po hodince je vatra jak na čarodějnice. Přijíždí Čáryfuk aus Pilsen, byli serfovat na Nechrankách, probíhají zasvěcený debaty co je lepší, kde víc fouká, jaký plachty na co, o pádech a zraněních, Kitech, atd, příjemná změna po tom všem bikingu… V noci zima jak kráva, topím vařičem…

V neděli je nádherně. Slunce, sice studenej vítr, ale nádherně. Obsazujeme strategicky první skupinu, berem pití a vyrážíme nad Hamry na ten super trail. Baví nás moc, jde to dneska rychlejc. Je tu Pádlista s Renčou, a se svou fenečkou Mace, která voe dává trať jak z kanadskejch videí. Kouká kudy jedeš, skáče skoky, pouští tě. Nekecám. Voe, jednu jízdu ho dojíždím, bere zatáčku předemnou, podjíždí mu to, tak to pere klopkou, super stopa, za votáčku jí beru zleva, kouká na mě, a uhejbá vpravo. Ta čubka je boží !

Jedem sopku, dáváme s Petrem a Andym MX pro fotografa Vítka. Mám super stopu, kolo mi drží, Petr má ale horší a tak jde k zemi, muhahá. Andy taky.

Celkově jse tento den předjet asi 3x Petrem, vždy číhá za mnou, a pak mě někde straště zmotokrosí. Fakt super zábava. Na K 120 dnes již opravdová polety, víc už to na to naprat nejde, Myslím že jsem z toho vymačkal max speed. Hlava chce ruce, ale tělo jí neposlouchá, a tak dávám krásnýho vytuhláka. Jsem pochválen. Dolů ještě přes skočíky, je to tu fakt pěkné. Nad Hamry, Saki se supersmotkává na rychlý lávce, a za totálního slunečného nasazení končíme dnešní bomba den.

V kempu ještě klasickej dojezd, mejem biky, kecáme, sbíráme odpadky, já jim ukazuju invalidní značku, což mi nikdo nevěří, že jsem invalida, dokud nezaostří na ochranou známku a Tomášové neuvěří.. Moc děkujem klukům, že to zase uspořádali, bylo to klasicky super, a já jsem si to moc užil.

Unterklokodákn !