Tomaass: Výlet se strejdama

Chceš potěšit strýčka?
Tak mu ubal špíčka.
Doma řízně tetičku,
sežere ji kund*čku.

To byly zase Velikonoce!

Všechno začalo tak, že jsme začali plánovat velikonoční výlet za teplem na kolo do Itálie. Vytvořil jsem na fejsbůku nějakej event a pozval lidi, který by mohli jet. Pozval jsem i Camela, kterej se tou dobou balil za snowboardingem do Japonska. K mýmu příspěvku mi jen odpověděl, že si koupil letenku do Mnichova a mám ho tam ve čtvrtek večer před Velikonocema nabrat. Tím bylo vyřešeno, pojedeme ještě jednou na prkno, kolo počká.

Team se sešel doslova na poslední chvíli a byl to zase výběr. No byl jsem jedinej, kdo nikde nikdy nebyl, nezažil devadesátky a nemůže tahat historky z vojny. Prostě výlet se třema strejdama.

Náš plán byl kempovat v T3, sledovat sníh a od pátka do úterý dávat, bombit a jebat to, co to půjde. Jako první jsme si vybrali Krippenstein, kterej nás k sobě nechtěl v pátek ve 4 ráno prostě pustit, proběhli nějaký marný pokusy nandat na moje kola řetězy, který byly na kola o palec menší, ale prostě to nevyšlo.

Pátek ráno už jsme ale na parkáči a jedeme to okouknout.

Hodně jsem o tomhle středisku slyšel hlavně od Maňase Tomka a spousty dalších lidí, takže jsem moc rád, že zrovna moje první letošní ježdění se odehrává tady. Ehm první. První bylo na v říjnu na Kaunertalu a pak jsem si nechal vykuchat rameno, potom přišly státnice a kromě dvou výletů jsem na prkně nebyl. Strýčkové maj mimo jiný za tuhle sezónu našlapáno po Švýcarsku, proježděnou Evropu, tejden ve Francii, Camel na to ještě Japonsko, no bude mě to bolet a budu za nima jenom vlát, jedinej můj bonus je, že jsem mladej že jo.

Kripp je super. Je to prostě freeridový středisko. Dvě kabiny, jedna sedačka, nějakej ten vlek a jedna urolbovaná sjezdovka. Zbytek si jeď kudy chceš, navíc tu jsou značený freeride lajny, aby jsi někam nezhučel a dostal se zpátky na sjezdovku. U kabiny checkpointy na pípáky a všichni lidi, co tu jsou, tak tu jsou jen kvůli prachu. Po okraji sjezdovky šlape spoustu lidí na skialpech nahoru. Nic víc, nic míň.

No a teď si představ, že do tohohle freeridovýho ráje nakydá tuna prachu. No už jsme tu zůstali a nikam dál nepokračovali.

Co bych vám víc psal. Pátek sunshine a okouknutí resortu. Sobota se lehce zatahuje a na nás padá únava z cesty. Neděle – z mrtvýchvstání – jdeme na splita a zjišťujeme, že všechno se fakt odehrává v resortu a za resortem je to placatý a skalnatý. A pak to přijde. Velikonoční pondělí, dostáváme sněhovou koledu jako svině a je to jedna velká jízda. Všichni to chceme stejně, nezastavujeme ani na oběd a prostě to brousíme do posledního lana.

Co se týče nějaký únavy, bolesti, bezpečnosti v horách atd. dlouho jsem zase v součtu za takovejhle limit nešel. Každopádně jsem dlouho neviděl takhle moc sněhu a to jsem loni navštívil skoro všechny rakouský ledovce.

V úterý jsem mrtvej, už dva dny nemůžu pořádně dejchat a přidalo se pár dalších věcí, co mě bolí, tak ležím. Strejdové jdou na výlet a přicházej s tím, že sněhu už je tam prostě moc a jde to jet jen rovně dolů..

Jedeme domů a nevěříme tomu, co jsme tu zas zažili. V říjnu na Kaunertalu jsme chodili po trávě a teď nás Knut Krippenstein odmění takovouhle nadílkou v dubnu.

Trochu jsem se bál toho bydlení ve 4 lidech, 5 dní v mý malý dodávce, ale když máš dobrej team, co zcestoval svět, je to pohoda.

Na tyhle velikonoce budu ještě dlouho vzpomínat.

tomaass