Pohyb s kamarádama je fajn.
Adrenalin
Endorfin
Serotonin
Dopamin
A já.
Je nás 5. A jsme nerozlučná parta.
Celej život, celej těch 50 let (pro Kubajsze) mě tyhle čtyři kámoši berou na akce, výlety, roadtripy, závody, hloubky, skály, výšky, hory, na padáky, kolo i motorku.
Jsou to moj asi nejlepší kámoši. Sou dycky se mnou, a nikdy mě nenachaj odpočinout.
Jako třeba dneska a včera.
Přiletíš si jen tak po týdnu zkoušek z Afriky. Žvýkal jsi se, topil hloubky, kopal kiláky v oceáně a snažil se na tohle připravit již měsíce předtím. Ty dva měsíce, co jsem makal, se náš vztah utužil. Serotonin a Dopamin, tuhle dvojku mám fakt rád, dycky mě do něco dobrýho, po čem se pak cítím fak skvěle a život je s těmahle dvěma fajn.
Mno a když prší, a nebo se mi nikam nechce,jsem unavenej a mrzutej, protože Sero s Dopíkem nějak nejedou na vlně pohody, přijde kámoš Endorfin. A řekne ti : „jdi ven.“ Nechce se ti. Tak tě nakopne znova, a řekne ti, :“Já – ty – oba chceme ven !!!“
A ty najednou vidíš, že tvoje cesta je jasná, chce se ti ven. Jak on jen to dělá ? A najednou říkáš své ženě : „Jdem s kámošem ven…“ a ona už ví, protože už byla taky…
Tak tě vezme autem na vzdálené místo, domů je to přes sedmero kopců a potoků, a dáte si pá…motor utichne, a ty zůstaneš. Rozejdeš se.
Táhne to stále rychleji…a rychleji…
A pak konečně běžíš, jedeš, vrkáš za plyn, skáčeš přes dabluže, a lezeš skálu…a fouká, a je hnusně…tam venku. Ale přijde Adrenalin. A ten je venku s tebou. A ty nechceš domů, chceš proběhnou ještě dvě tři stezky, prohrabat hrabanku, dát ještě jednu cestu, skok. Endorfin je tu už s tebou také, jste tři, ve třech se to dycky lépe táhne.
A tak…i když jsi unaven, rozlámán z letadla, a dvou měsíců trénování, prostě dusáš dál a dál…a všechno je v souladu s podstatou světa. Točí se to v tobě, hřeje to, a s každým úderem srdce cítíš, že žiješ.
Mám tyhle čtyři kluky rád.
Ano, jsme feťáci. Tuhle dávku chceš, takže když konečně sedíš doma, a cáká z tebe opět na scénu se navrátivší Dopamin, pomalu již plánuješ, co uděláš dál.
Takovýhle život, s touhle závislostí, mám rád.
Je to život v pohybu.
S kamarády.
Pro pátek, napsal Martin
Pochvala za vesticku ;-)
To je bundička ! : )
Já to říkám pořád, že nejlepší kámoš je ten, kterýho si sám vytvoříš :)