Bylo to 6 dnů nabitejch od podlahy po strop. Bylo to 6 dnů plnejch sportu a zábavy. Bylo to 6 dnů kdy jsme krotili živly a oni krotili nás.
A já vám teď pěkně den po dni nasrvíruju v psaný formě jak jsme se měli, abyste příště co? Abyste příště jeli s náma!
Je sobota ráno a já se budim v apartmánu na Chorvatskym ostrově Vir, kde má Martin svojí potápěčskou základnu. V baráku ticho, v pokojích nikdo a tak sejdu dolu do koupelny si před snídaní odskočit. A jak tam stojim s polonahou prdelí otevřou se vchodový dveře a do zad se mě opře bodrým hlasem: “Dobrý ráno!” Měl jsem si zavřít, napadne mě, ale na to už je pozdě. “Dobrý ráno!” hlásím přes rameno zpět.
“Chceš k snídani vajíčka?” ptá se mě dál hlas z kuchyně jako kdyby jsme se znali 20 let.
“Neodmítnu” oklepu, spláchnu, umeju si ruce a vyrazím za hlasem do kuchyně.
“Ahoj, já sem David.” koukám konečně do očí klukovi, co mě hned po ránu poznal z té lepší stránky.
“Petr” a tiskne mi mokrou ruku. Jo, utřít jsem si jí zapomněl.
“Hele, první den a hned snídaně, to budu asi dlouho sloužit v bedně” pokoušim se navázat, ale jak se ukazuje Petr nezná vtip mniších a službě v bedně, takže mu to pěkně převyprávim..
Ale abych tu nevyprávěl o vtipech s mnichama a staženejch trenkách – po prvotní představovačce byl už naplánovanej na 9hod breefing s Martinem, který celou tuhle taškařici vymyslel. Chorvatsko totiž není jen o létě ale i teď, když u nás padne pod 1O st je tamní přímořský klima prostě příznivější na venkovní aktivity. A tak se na 9hod scházíme s Martinem, Davidem a Petrem abysme si řekli co a jak na nás vlasntě čeká.
Biking, padleboard, kayak, slackline, ferraty, hike a hlavně objevování míst kolem ostrova Vir je asi v kostce to, co nám Martin nahazuje jako udičku a my se hned na 10hod chytáme řídítek kol a jedem mrknout kolem ostrova. Tempo není nijak závratný, spíš “na kecečku”, ale ostrov objíždíme skoro celej a na první den dáváme pěknou 30km vyjížďku na bikách před obědem.
Aby toho ale na první den nebylo málo, tak po obědě a lehké pauze skáčeme na paddleboardy a já tedy do kajaku a jedeme se podívat k majáku, což je tam i zpět něco kolem 3km. Maják ale nenecháváme bez odezvy a nejen že tam dáváme chvíli pauzu na ochozu ale Petr leze až nahoru na maják a dává si pěknej skok zeshora do vody.
Pak už zas na paddleboardy a hurá ke břehu. Cestou zpět žádná honička a zas spíš takový kecací tempo i na vodě. Po lehčí večeři pak bereme nějaký dřevo a s lahví vysoce kvalitního rumu zapíjíme a zahajujeme ten první Adventure camp na ostrově Vir.
A co nás čeká zítra?
Tak o tom zase zítra.
-a-
