3dh cup Pelechov – očima eMoTýVí |

EmoTV vyrazil na závody do Pelechova, a co se tam dělo, a jak dojel, a co v noci vyváděly nezbedná děcka..vše uvnitř. Klik kurva.

Týden po prvním ČP se konal v Pelechově u Železného
Brodu druhý díl série 3DH cup. Vzhledem k tomu,že spousta lidí byla ještě
unavená z poháru a jely se i nějaké závody na Moravě, nebyla účast taková
jako v Jablonci, ale i tak mi cca 150 závodníků přijde hodně slušných! Já
na závody vyrazil v pátek, celý týden jsem řešil školu, takže jsem se
chtěl trochu svézt. Páteční odpoledne bylo slunečné, parking na louce, na místě
pražsko-roztocká banda, turnováci a pár dalších.

Po přivítání jsem se vydal na trať. Ta měří cca 500 metrů a za sucha je
hodně rychlá, časy něco přes 50 sekund. Záporem je absence vleku, ale zas to
neni takovej kopec, aby se to nedalo vytlačit. Start je na plošince, která vám
dá švuňk, následuje pár bouliček a první prudká levá s klopkou. Za ní se
to prudce lomí a následuje super traverz, s kořínkama a kamenama. Pak
esíčko a pole z kamenů, které se proti loňsku výrazně zjemnilo a
zjednodušilo. Škoda. Pak tu je pasáž po rovině, nějaká boulička, dablík a specialitka
zdejší dh tratě, step up-step down. Ten vám dá rychlost a přes uměle rozšukanou
cestičku plnou kamenů a děr vlítnete do lesa. Tam točíte do pravíčka přes díru
a spouštíte se přes horizont na divácky nejatraktivnější část
s vyskakovákem do zatáčky, před kterým je malé esíčko, následuje dubl, tři
boule a zas dubl. Pak rozbitá levá do posledního sjezdu ze stráně, uprostřed
které trčí krásný balvánek, interně pojmenovaný „sašův kámen úrazu“(turnovské
blbé děcko saša tu dokázal zvinglit bílý ráfek Skank do vrtule a ohnout kliku
Honím…dobře on). Dál už je jen cca 50 metrů šlapání v mírné levé a cíl.

Při tréninku sem objevil krásnou zrychlovací variantu okolo
posledního dvojáku. Neprozřetelně jsem jí ale ukázal Milhausovi, který si ji
samozřejmě chtěl vyzkoušet a při jednom z jeho pokusů ho viděli členové
pořadatelského 3dh teamu. Zřejmě tuhle variantu neměli natrénovanou, takže
nakázali místním stavitelům objížďku předělat…No nic, škoda.

Trénink jsem si ještě zpestřil boxerskou vložkou
s ladou-oiem, který jako správný bitkař donesl rukavice. Začal do mě bušit
v neskutečné frekvenci, já se chvíli kryl, pak mu dal dvě, nechal ho tam
ležet na zemi a šel zas jezdit…

Po tréninku následovala očista, grilling a…turnovské
náctileté zlo. To co blbý děcka.klon předvedly stálo za to. Do 22.00 se
dokázali z jedné flašky vodky, pár piv a nějakých zvláštně zapáchajících
cigaret upravit opravdu ve velkém stylu. Absolutní jedničkou byl Milhaus, který
nejprve s kolegou Márou rozjeli soutěž ve fackování, než si Míla roztrhl
ret. Pak utekl do lesa, kamarádi ho našli sedět na stromě a na dotaz co tam
dělá odpověděl: “prodávám knihy“! pak nám vyprávěl něco o tom, že to s dh
myslí vážně a že „sportuje na výsledek“. Následovala pro diváky tohohle
kabaretu nejzábavnější část, kdy se s Márou střídavě plácali páskem přes
holou prdel…nejdřív plátěným, pak kůže. Vyznaj se, to teda jo! V závěru
jsem ještě Milhausovi nakreslil na obličej fixou brýle a z Máry udělal
Adolfa. No a šlo se spát. fotky snad nějak budou na blbejchděckách.

Přes noc zapršelo, takže ráno se z trati, která má
jílový povrch stala neskutečná klouzačka. Postupně ale vyschla a poslední jízda
byla téměř za sucha. Pořadatelům se bohužel rozbyly v průběhu dne tři
centrály, takže závody měly mírný skluz a jely se jen dvě měřené jízdy. Tohle
by chtělo zlepšit. Tolik nás tam není a tratě jsou krátké, tak proč nejet 3x?

V průběhu dne se okolí tratě velmi slušně zaplnilo
diváky a atmosféra byla velmi příjemná. Zase tam byli nějací chuligáni, co
poctivě fandili…

K výsledkům: buchtičky vyhrála Jana Trojanová, fully
Kubajsz, juncky nejlepším časem Kaschtan a pevný Hendrich.

Já těsně před cílem potahuju poslední mezičku ze zatáčky,
hodí mě to do bočáka a vidim že je konec a jdu. Najednou moje zadní kolo
trefuje „sašův kámen úrazu“, ten mě z levýho bočáka hodí do pravýho,
následují dva panty jak od Evertse a…ty krávo ono se to chytlo! Sem to ale
kua klikař! Zachránil mě šutr, kterýho se ostatní děsí. Zbývajících 50 metrů do cíle se jenom
směju…3 flek. Tohle mě baví, to kolo mě vždycky něčim překvapí!

Následuje vyhlášení, které banda chuligánů opět různě
narušuje a odjezd domů. Ty jo, to byly zase fajn závody!!!

Za fotky děkujem Blbejmděckám.klon