Trip to SAN REMO – část druhá.

No a je tu pokračování našeho tripu ua sluncem a prachem. Jak to dopadlo ? Kdo si co zlomil? Proráželi jsme? Kolik to vyšlo ? Víc se dozvíš když klikneš…

No a je teda večer, a my přijíždíme do Peille, na štěrkovej parking, vybalujeme stan, a rozděláváme grill. Klasická večerní zábava, složená z hory masa, sejrů, Dudáka, a kydů. Ani jsem nevěděl, že jsme toho tolik zažili, ty jo !  No a celkem pozdě spát..

Je ráno den čtvrtý. Dneska se budíme do nejlepšího počasí. Totál azuro, na nebi ani mráček, a teplota? VEDRO. Tak snídáme, odmontováváme závoru která je na konci tracku, a jedem nahoru. Rozcvička, jako každej den, jsme ještě trochu víc zatuhlý než normálně, hehe, není to jen tak 3 dny sbíjet. Tak a jedem na začátek tracku. Maveho jsme přinutil vzít si páteřák a lokty, neboť tahle trať neodpouští. Sedře kůži na kost, když jí dáš šanci.

Je to tu jako dycky, hodně volnejch kamenů, a klouzavej povrch, skála a prach. Oproti loňsku se mi to zdá lehčí, buď si zvykám, a nebo je to vyházenější – teď nevím. Dáváme to dolů, Hubajz si pochvaluje, že je to super, a tak i ostatní. Dáváme si to několikrát, občas někdo prorazí, Hubajsz dvakrát, já jednou, Filip taky, Mave nic, je to asi čistej jezdec, muhahaáááá…

Sem tam něco přidrtíme, ale celkově je to úplně jinej styl ježdění oproti San Remu – tam se dá jet bikros, hodně nad klackama, a tady si musíš dávat víc bacha a sem tam smykovat. 

Nikdo naštěstí nepadá, teda ne tak aby si něco udělal, jasně že nějaká ta zahazovačka je :) Je příšerný vedro, to se nedá, vytahujeme naší zplihlou bílou českou kůži, a siesta na slunci při lepení, hehe, vzpomínáme na píchače, co asi dělá…

 

Dneska dáváme asi 6 jízd, a balíme to, neboť klucí projevili přání vykoupat se na pláži v moři. Ha, no tak teda jedeme, směr Menton. 

V Mentonu jsme byli dycky ubytovaný s Petrem Heiníků, takže to tu znám jak svý boty, a po lehkejch problémech s parkováním (jede se tu totiž Rally San Remo, a všude je turistů a lidí jak nasráno) to dáváme. Jdem na pláž, slunce už skoro zapadá, všude lidi s bundama, ale to je hovno, neboť Jiří to rozsekává, ukazuje jim pořádnou českou koninu a přímo v centru Mentonu jde do plavek a do moře. Horský muž yeti, zvěřina z lesa !  

Hážu po něm kameny, aby se nevracel, nicméně voda není nic moc, a tak jde ven. Lidi moc nevěří, to víš, leden. Jdem na procházku městem, a nacházím pizzerii, kde si za pár euro dáváme pizzu a vínko – aspoň jednu večeři, když už jsme na dovolený. Mňam !

Další přání je vidět Monte Carlo, štětky a casina, tak jedeme tam, nicméně  tady zaparkovat je fakt peklo, nakonec se to daří jen Filipovi s Hubajszem, a já už tu byl 2x, a tak to s Mavem balíme a berem čáru směr San Remo, klucí že dorazej později. Cestou jedem s Mavem takovou zkratkou, že sem myslel že se poseru. Popíšu.

Navigace řekne vpravo. Beru vpravo. Kopec. Šikorý tak 2metry, kolem betonový stěny a domy. Jednička to skoro nebere. Kopec jak kráva. Ujedu asi 200metrů, zůží se to. Zpátky to nejde, to nedám. Najíždím do toho. Zastavuju na poslední chvíli.

Chybí nám na každý straně tak 10 cm. Podotýkám, pořád kopec že to musíš pomalu spojkovat. To co následuje, je největší punk, kterej si už NIKDY nechci dát.

Sklápíme zrcátka. Rozjíždím se. Ručka to nebere. Vjíždím do toho. Mave čumí z okýnka, hlásí že ok, a já jí těma zatáčkovatejma 2m uličkama beru nahoru. U mě není nic, u Maveho mě hlášky "2cm, jeď voe, 3 cm, dobrý, drž to…" taky nějak neuklidňujou. Občas vezmeme strom střechou. Strašný. Po nekonečnejch cca 50 ti sekundách vyjíždím na hlavní. Ani škrábanec. Nechápu nic, srdce mám v krku, a tepovku jak ve Špindlu 100m před cílem. 

Stále zpocený rozděláváme depo, Mave stan, a jdeme spát – jsem fakt unavenej, je skoro 23h…

Den pátý.

Kluci dorazili nějak v noci. Budíme se do nejteplejšího dne pobytu. Klasicky raní snídaně a hovínko pod kamen, a zase nahoru na trať. Dneska se shodujeme, že by to bylo ideální proložit  krosovkou – na DH jsme docela už unavený. Krosáky jsme si sice sebou vzali, ale protože vstáváme každej den pozdě, tak na ně nějak nepřišla řada, hehe. (Přesně jak řikal Petr Heiník, měls pravdu kamaráde)

Dáváme tu druhou trať, neboť je lehčí, a taky myslím zábavnější. První jízdu mám pocit že na tom sedím opačně, pak se to naštěstí zlepšuje, a dáváme jich několik, ve slušným tempu. Hubajsz jde jednou nádherně na držku, takový ukázkový podjetí předku aby člověk v učebnici vyhledal :)

Cestou nahoru potkáváme docela dost lidí, Commencal team, a pak nějakej testing vidlic BOS, ale co je nejvíc jsou nějaký místní klucí, s tříkolkou s malou korbičkou. To je hustota. Dávám s nima dole řeč, a ten kluk povídá, že je to fakt peklo. Když s tím prej v tý vracečce zabrzdíš, tak jdeš do přes boudu. Taky povídá, že je tu trail až dolů k moři, že jeslti jsme to jeli, řikám že ne, a on že to musíme, že to má 30km. Ty krávo !

No jenže my dneska potřebujeme odjet, takže snad příště. Uvidíme…

Jsou asi 2h odpoledne, a my to pomalu balíme. Jídlo, káva, naházet krosáky a motokrosáky dovnitř, a kouknout na olej (ani kapka za 5000km) a pomalu to vodmrskat směrem dálnice. Dálnice je tu hned, sice trochu špatně nájezd, ale pak už praskání domů, s jednou lehkou cca třičtvrtě hodinovou zácpou..

Solíme to rychlejc než sem, neboť chceme přijet nějak rozumě (čti do 3h ráno) domů. Takže 150 – 160 kmh, transpík jede jak střela, dáváme hudbu, kecáme, je to fakt pohoda. Jednou málem nehoda, myslím že to bylo tak 99procent, chlápek nám tam najel, když jsme byli vedle něo, to jsem se nadzvedl… Spotřeba roste úměrně rychlosti, takže já cestou zpátky za 9,2, Filip kolem 11ti. 

Do čech dorážíme v pohodě kolem 1: 30, v Budějkách ve 2h. Loučíme se a počítáme ceny, a na nějakou velkou rekapitulaci není moc čas, Filip veze Hubajsze a Maveho domu, a já to mám taky eště asi na hodinku.

Já jsem v půl čtvrtý v Táboře na parkingu, naposledy lezu dozadu do postele, a bufík, a jdu na chvíli spát… Trip je u konce !   

ale samozřejmě musí následovat nějaký zhodnocení. Takže co mi na mysl přijde.

————————————————————————————————————————- 

- Vejlet by dlouhej 2560km, i s přejezdama tam. Vyšel nás s Mavem každýho na 170 euro (26,50 kč nákup) to je 4500 kč na každýho (včetně dálničních poplatků. Celkově za naftu jsme dali 213e, a za dálniční poplatky 100e, a něco za pizzu a tak.) Ta nafta mohla vyjít i levnějc, ale my jsme na to kašlali, a vzali jsme jí na zpáteční cestě drahou a plnou. Takže myslím příště ještě levněji. Za dálniční známku a naftu v čechách jsme dali dohromady 1100. Takže suma sumárum je to za 5700kč.

- Za tuhle částku se ti dostane peckovýho poježdění na slunečnejch trailech, s vůní moře…Dle mě je to za dobře.

- Spotřeba se nám pohybovala kolem 9 ti litrů, tam 8,3, zpátky 9,2, ale to jsme to zbytečně vraždili, myslím že bych byl schopnej jet za 8,2 to celý, tak tou 130tkou – 140tkou. filipovi to ovšem žralo víc, a to o hodně. Tam asi 9,5, zpátky 11. To víš, 2,5 multivan. Jsem happy, že jsem si vzal 1,9. 

- Žrádlo jsme si vezli vlastní, já jsem to zase dal za prd, jestli jsem sežral 400kč tak to je moc. Vařili jsme si sami, a nežili jsme si špatně. Grilling, těstoviny s omáčkama, sejrem, hermelín s brusinkama, pečená slanina, k snídani jogurty a vlošky, ovesná kaše..

- Mytí, zázemí. Já jsem měl sprchu, kterou mám v dodávce, vodu jsem si ohříval tak že jsme zapnul bufíka, dalo se to ouplně v klidu, Mave a Jirka dávali potok, kterej v San Remu je hned u tratě. Takže pohoda. Srát jsme chodili do lesa, ale kulturně, vykopat kamenem díru, a do toho to naložíš a nebo aspoň přiklopíš.

- S Mavem cestování ve velký pohodě, ponorka ždná, hodně se teď zklidnil a je to bezkonfliktní cestovatel. Fakt jsem byl překvapenej. Sehnal navigaci, byl v pohodě a když bylo něco třeba udělat, tak to udělal, takže s tebou kdykoliv znova, ty jeden pražskej prepucio ! 

- 1150 km za volantem v kuse po několika dnech ježdění se dá se třema red bullama v pohodě.

- Nezničili jsme nic, a na držku nešel nikdo.

Takže co napsat závěrem. Super vejlet, s výbornejma friends, vše šlo hladce a já bych se nejradši vrátil. Protože když vidím tu tmu, zimu a hnus tady…tak tu nechci žít, ani za tu piču ! Rozumjeťe ma ?

bonžórno, prepucio !