Kozákov. Real face of BC.

To se tak pořád povídá, co je to to BC, FR, XC, voe, já už teda vím. Mám odpověď na vše. BC, XC, FR, MX ? Kozákov.

Takže, kde to je, co to je. Je to kousíček za Turnovem. Je to kopec. Řádnej kopec. Velkej kopec. Dlouhej kopec. A z něj vede několik možností, jak to sjet až do Turnova. Tož neboť sjem slyšel samou chválu, vyrazili jsme s Milhausem a Tomaassem, kteří to tu znají, na vyjížďku.

Naladili jsme velký svině, já Rb monster, Tomasoj Gigant, Milhaus UK styl. Kecky, kokosky, brejle, kejml a pitíčko, golfistu do batůžku, a jedem. Nahoru musíme autem, takže můj dodž, s tím že ho tam necháme, a pak se pro něj nějak vrátíme. Oki !

Nahoře je to krásný. Výhledy jak z pohlednic, louka na startování glajdů, a slunce a příjemných 22C. Ještě než se stačíme odrazil, slyším 4t a zjevuje se Saša, na hondě 250. Je pěkná, koťátko, je to jak kolo… Ach.. No jdem se podívat na výhled, a pak už to vodpalujeme dolů.

Dolů vede singletrack, a hned se to rozjíždí do slušnejch kulí. Tak 25 – 30kmh, a hup do lesa, kořínky decetně, ale zatáčky super, to nemá chybu, bleská mi hlavou, to je super ! V tu chvíli za sebou slyším Milhausoj, jak jde na držku. Hehe, pěkně to začíná.

 

No nic, mrskáme to dál. track vede neustále z kopce, je to zakroucený, ale pořád tu máš rychlost, a ani nešlápneš. Sem tam to tomaass vodpíchne z kamenu nebo kořenu, a dá se tu vlastně pořád někde na něčem skákat – jsi hodně vzdušnej. Držím to za ním, a na držku se mi přilepuje takovej ten úsměv, jako když je něco boží. Znáš ho. Viděl jsem ho u tebe.

Uf, zastávka, na výhled. Skály trochu kloužou, bro ! Výhled je noblesní, je vidět až do krtkonoš, no nemám slov, a příroda jak z Kanady, pyčo. Napít od Milhause, a valíme dál.

No, konešně jsme dole. Řikám klukům, že je to boží, a že chci víc, a a to mi povídaj – voe, jsme tak ve čtvrtce. Takže krátkej přesun (z kopce po asfaltce) a kousíček nahoru, a znova to rubem down. Saša nás pronásleduje na MX, slyšíme ho vrkat v dálce…

U hospody drink, a vyjít prudký schody. Nahoře společné vrcholové foto, a moč, a opět kochání výhledy. Následuje snad ještě lepší singl, kterej sice musíš trošku držet u držky, ale nemá to chyvu. Velký oblý balvany a klopky, no nejvíc.

 

A takhle pořád dál.

Celé to končí prasečím štrýtem v parku, pitím z fontánky a stále z kopce až k dirtům. Uf, čistej čas, skoro 2h. Z toho z kopce, tak 1:45. Já to chci znova, kurva !

Klucí dole blbnou na dirtech. Je tu i Uďánek, a místní partička. Uďánek dává strašný věci, to sem nežral, nac nac kde se kopne do zad, jsem nějak nepochopil. Ach ne.

 

No a jelikož nemáme, kdo by nás odvezl nahoru, tak tu akci končíme. My pak ještě s Tomaassoj k němu, se pomazlit, a klucí ještě na takovou tratičku, kterou jsem vynechal – jsem mrtvej…

Děkuji klukům za provedení, bylo to fakt best. Sašovi za vývoz, a tomaassovi za výborný toustíky, krkal jsem je eště v 22h, a hlavně, My name is Earl, moc.

Tenhle track je prostě best. Takhle si já představuju BC FR XC MX. Prostě ježdění v přírodě. No takové to nepochytitelné cosi, o čemse všude mluví.

Díky !