Sport life deníček

Tak jsem byl na sportlife. A mám tu pro vás takový průřez sportlifem, aby jste viděli, a věděli, co se tam dělo. A jak to celý bylo. Vše seriozně, vážně, a profesionálně ! Tož klikněte na více !

Nu, výstava sportlife, Brno, každoroční podzimní sraz lidí okolo kol, karavanů, lodí, a lezení. Okořeněné trochou toho skákání na kolech a skejtu. Tak i letos jsme nemohli chybět.

Obvzláště jsem se těšil na karavany, jak by ne, já starej kemper, ale o tom až v jiném článku. V tomhle bych chtěl bez velkejch keců shrnout co se na sportlife vlastně dělo. Takže, viděno očima…

Deníček – vesnice na výstavě

Pátek, 

16 : 00 – doráží Tomaass do Tábora. Přijel vlakem, a hned dostává práci. Běhám po poště a bance, ukládám strašný prachy, rozesílám drogy, a on, neboť je to zodpovědný hošík, a dycky chtěl mít obchod, vede místo mě obchod. Neprodal nic.

17 : 30 – vysílám ho s Frenkiem na hambáče, a jointa, jdou, jedí, a já se jdu zušlechtit – vzít si čistý trenky, abych na výstavě nesmrděl.

18 : 00 – vyrážíme ve VW do Bo. Cesta je děs, leje, Vipsaná fixa, a technický stav naší dálnice mě dycky pěkně navnadí – tepovka vysoko po celou hodinu a půl. S tomaasem probíráme taktiku na večer.

20 : 00 – lehké bloudění po Brně, hledání parkingu, nakonec úspěch, sraz s Carlossem a Flatínem. Carlos vytahuje poslední dvě falešné pásky i s lepítkama, takže procházíme na párty kde je vše zadarmo zcela zadarmo. Děkujeme.

20 : 30 – Jsme in, a všichni jsou na kaši. Nerozumím ničemu, ale když vidím, že je tu chlast a žrádlo zadarmo, rychle se dostavuje pochopení – česká zvěř jede. Ještě že nepiju, ty jo. Tommaass to bere za mě, a za ten večer potkávám mnoho ještě úspěšnějsích obětí.

22 : 00 – Vidím mediální mrdáky ! Je tu Leader, Tom Nádor, Damjan, Rošťa čert, Hany, Schwara a plešatý přítel Kojc, Návy, Mave, Héčko…bože tu je lidí. Dějí se neuvěřitelná komba, tancuje se, žere se, a hrozně se především leje.

23 : 00 – Flatíno začíná hučet do blonďatý zelený krásky, není špatná, Terry si nechává cucat kozy, Márošák už ani nemůže stát, a Tomaassek je dost. Je to tu veliké panoptikum !

23 : 50 – vyhlašuju taktický ústup ! Vyklízíme pozice, neboť jedinej s kým se tu dá prohodit pár slov, aby tě neovanul výživný mix kozího dechu se složením 1/3chlastu, 1/3 klobásek a 1/3 bram.salátu, je Tandlis, který vypadá střízlivý… mizíme.

01 : 00 – konečně doma u Flatína. Spát spát.

sobota

10 : 00 – vstávačka. Ty jo, já zaspal ! Ale kapky deště bubnující do střechy auta mě prostě nevyhnaly dřív. Klucí střízliví, taky spí.

11 : 00 – konečně na výstavě. Hledáme halu V, kde je PH, a nacházíme DDD A+A (andy a Alice) a pak nějak korzujeme s nima. V podstatě jediný, co jsem si pořádně prohlédl, je stánek Intense. Jů, pěkné. Nevím jen, proč na tom jednom kole měli nápis Norco, ale to je jedno. Asi to na Tajwanu spletli.

11 : 30 – nacházíme PH, ale je velmi zaneprázdněn. Tak lepím na Kamila další samolepku Norco, ale jsem spatřen panem Heiníkem. On má oči všude ! Tak rychle probíráme trendy, co káry, a příští rok tu bude místo Suzuki stát VW, a místo kamila a jany tam budem my s Petrem. Když už jsme tak slavní, díky PB.

Později za PH přichází Michal Prokop, a jestli by prej nemohl jezdit s náma – že se o nás pořád píše, a že chce být taky slavný. Dobře, vezmeme tě někdy na nějakou komediální vyjížďku, třeba do J.A.R. Stačí se zastavit u stánku RB, a už budeš náš. Nebo Peťanův, uvidíš. Tvá hvězda zaručeně stoupne.

12 : 00 – Sraz s Filípkem Matušů (velkopodnikatel v oboru čínské obuvi a oblečení z Madagaskaru) a jeho krásnou přítelkyní, a jdem si vyhlédnout domečky na kolečnách. Domečky jsou moc. O tom až někdy později. Byli jsme tam skoro 2h.

14 : 00 – návrat do reality, a do haly se závodama. Vidíme trojitý tailwhip, a nějaký ty flairy a fróňata, no nerozumím tomu vůbec. Vyhrává to Michal Beran, fakt, to jsem nečekal.

14 : 45 – potkáváme nerváka Kaschtana, kterak s Bubbou a spol trénuje čistý šipky mezi sponzorský půlky, jak by řekli kamarádi ze svazu (díky). Je vynervovanej, nikdo ho asi nechce a přitom je to takovej fešák, Tomaas ho lanaří k nám, dáme mu triko a mikinu, ale on ne, že ne. Ani uhlohydráty ho tentokrát nezklidňují. A to dostal řízek přes celej talíř.

15 : 00 – Káva za 26 korun, dobrá, obsluha striktní.

15 : 30 – hledání ztraceného času – to už je tolik? Já ještě neviděl ani jedno kolo, co tu dělám ? Mizíme úprkem do hal s kolama, cestou se mi daří Tomíka pěkně protáhnout pár loužema, jakožto i on mi oplácí stejnou mincí, jak malý, jak malý.

16 : 00 – Kuba Nepraš, Oneil ! Je tu, volal, chci vidět šéfíka ! Domlouváme veliký plány, co a jak s Moníncem, on pomůže, já pomůžu, kapříci připlují, vidina růžové budoucnosti s dlouhejma Havanama, něco jako se má už dneska třeba takovej….Zdeněk Pöl – toho znáte, ne, jak teď zbohatnul na tý aukci. Takovej dobrej podnikatelskej záměr, dražbička, a hle, je z něj pracháč. Ten bikrosovej speciál Michala Prokopa (to je ten závodník) se vydražil za velkej peníz. Celejch 11 000 kč, což jsem nějak nepochopil. Ten Zdeněk bude teď v balíku, a co ten Prokop, kolik asi vyvaří na tom kalendáři.

Necháme recese. Teda, je to děs, ta cyklo branže. Nadace Terezy Maxové toho moc netrhla. 11.000 ,- Ty bláho. To stojí víc i mrdka od Leader foxe. Ach jo, ach ne.

16 : 30 – Když se konečně dostávám k PH, abych se s ním pomazlil, tak mě vyrušuje neustále Tomaass. S Péťou máme veliký plány, jak si to příští rok s amateur UCI Rotopedbike teamem užít. Objedem komplet svět, nebo pojedem jen CZ DH kritéria ? Kdo nám dá auta na sezónu ? A budem mít blonďatý nebo čérný hostesky ? Jo, vše se dozvíte brzy, na našem seriózním plátku.

16 : 45 – Jé, Zdeněk Pól. Aukce ? ano, kolik ? 11. Ne, ale ano, ne to ne. A co Gravity meeting ? Jo, kdy? Co a jak ? Atd atd… Pořád mě ruší Tomaass, krej musí domů, nebo co, že prej na něj čeká auto.

17 : 00 – jsem definitivně vyrušen a ze zákulisních informací rozrušen – a odtáhnut a tož radši odtáhnu. Bránou ven, poslední halekání na mein kamaraten, hoj a hoj, brzy se uvidíme, a mizet ke kcháře. Vykopnout tomaassoj a naložit k Bubboj, a plyn na jih, za slunečným počasím.

17 : 30 – sraz s Andym A Aly, na benzínce za Bo. Naladit rádio, a 120kmh nach Tábor. Jaja. Teď mi teprve dochází, že jsem byl na výstavě, a nic jsem neviděl. Jejda. Ale to jsem vlastně neviděl žádnej rok. A vy to vlastně nechcete vědět, co si myslím. Dyť vy si stejně koupíte nějakou mrdku, a nebo si to vobjednáte ze státu, ne. No jo, bike byznys.

Takže takhle jsem viděl výstavu. Takováhle byla. A kdo by chtěl vidět nějaký fotky, a udělat si vlastní názor, máme je tu. Jsou od Los Tomanos. dík.

Jo, a jako největší hlášku výstavy, bych tu chtěl uvést demagogii pana Bartoníčka. Neboť víte proč jsou letošní vidlice Marzocchi tak na píču, s vaklem větším než má stará Máchalová po pátým vrhu ? Protože si to US profi jezdci přejí.

Ty vole.

Touhle peckou, bych se s letoší, bezesporu zajímavou výstavou, chtěl rozloučít.

Bike všem !

čárys.