Lezení v Localblocku s bikerskou tlupou

Takže, je zimní čas, i když kalendářně dosud ne, ale venku je tak hnusně, že se prostě musím uklidnit indoorovejma sportama. Tož si dnes představíme lezení – v Localblocku

hups, takže jak jsem psal v nadpisu. Venku je hnusně, sněží, a pro pojezdu chtivýho bikera, jako jsem já, nastává dilema. 

Celé léto jsem si cestoval, jezdil v triku a šortkách 4 dny v týdnu, a užíval si to. Jsem silně zmlsaný. Kouknu ven, a co nevidím. Nevidím nic. Je totiž sobota ráno, a na střešních oknech je hromada sněhu. Ty krávo, říkám si, tak na tohle asi nemám. Prcat se na kole v tomhle mínusovým počasí, se mi vubec nechce.

Volám si s Maňasem TL, a Andym, Petrem, Tomem Nádorem, a ladíme plán. Mám cestu do Prahy, protože tam mám v neděli potvrzenou účast na Juggle workshopu (o tom později) a tak si dáváme nějaký záchytný body – plavání, a pak stěna v localu. A o tom vám dneska napíšu.

Na stěně jsme se sešli v půl šestý, v počtu 5 ti kusů. Teda nás mělo bejt původně víc, ale Teta chodila ve vánici na highlajně nad Divokou Šárkou a Tomaass byl tak unavenej z oťukávání kopingů a opichování holek, že to do Localblocku prostě nezvládl. Takže účast už tak nějak klasická. Já se svým přítelem Andym, bráchou Petrem Heiníků, A Maňasoj Tlustoj a jeho ženou Šárkou. Bylo nás 5.

 

Localblock je na Smíchově, jo, na Andělu a je zakopanej do suterénu hospody. Sleze se po schodech a už se to tu rozprostírá. Celkem velká, i když ne vysoká bouldrovka, která má rozhodně co nabídnout, a kde to prostě nenudí. Vstupný je 80 kč na neomezenou dobu, ale dlužno říct, že víc jak 2h tu asi nevydržíš. I když…no… prostě radši ne.

Takže klasicky od začátku vymejšlíme píčoviny. Většinou udělám nějakou cestu, a pak to všichni lezeme. S Tetou, mou lezeckou přítelkyní, máme totiž velkej talent na vytváření cest – většina je pecka, a jsou to oblíbená kolečka – začneš z chytu, a končíš na tom samém chytu. Prostě kolečko. Samo, občas to nevyjde, ale většinou…v Táboře už máme pár doslova legendárních. Není větší srandy, když ti třeba po roce přijde někdo úplně cizí, a povídá – hele, mám taky super kolečko, pojď…ukáže…a ty zjistíš, že to je to, co jsi před 2 rokama vymyslel. Komedie.

 

Takže se tam nějak trápíme. Tlustej Maňas, na to jak je tlustej, leze hodně dobře. Používá sice občas nepovolené fígly, jako třeba : "tenhle chyt? Ne? Aha, tenhle" a přitom moc dobře ví, Petr Heiníků umí nejlíp padat – takzvaně "uzrát, vyhnít, a padnout jako žok" a Andymu chybí síla v konečcích prstů. Šárka leze dobře, a hlavně je na co koukat, což hodně nenápadně činím.

 

Jednu cestu si tu rozfotíme. Začínalo se dole, pak se brala lištička, pak se přetočily nohy, brala se taková svině co nebrala, a pak vrchem zpátky. No bylo to dost. Koukněte do galerie, je to tam vidět.

 

Petr vytvořil jednu cestu, na jehož památku se tý cestě bude nyní říkat "cesta na prd" Kdo byl, ví. Jsme rádi, že to nebyla "cesta k posrání", Petře :) 

A takhle jsme tu blbnuli asi 2 hodiny. Občas po nás pokukoval takovej černovlasej kluk, abyl mi nějakej povědomej, a až na odchodu jsem zjistil, že to byl Robyn Kaleta , co jezdí FRee na lyžích, a skáče basejump. Tímto zdravím, pokud nás čteš. Před týdnem byl v Táboře s náma v bazíku a na víně Martin Trdla , teď jsem zahlídnul tebe, to je ale malej svět… Vaše videa z BASE – moc.

No a docela vylezený, jsme to zabalili.

Odsunuli jsme se do Corleone, což je naše oblíbená pizzerka, kde už mě znaj, jak kdybych byl štamgasta. Objednali jsme si tunu žrádla, neboť hlad byl velikej, já byl odpoledne ještě na 2h se potápět, a pak hned stěna, a žral jsem naposledy v pátek, a hodně jsme se rozšoupli.

 

Prostě super zakončení super dne.

A co z toho plyne ? I když je venku hnusně, dá se dělat hodně věcí. Vevnitř, a v teple. Lezbení doporučuji, protáhneš se, použiješ svaly které pracují jen s tvou váhou, žádná mrtvá hmota, zpevníš břicho a namákneš záda. U toho okoukneš ženy, a vyválíš se na žíněnkách. Dle mě ideální trávení volného času, když venku prší a tma je v 16h.

Takže, hybaj do stěn, kamarádi ! 

Aneb "držkou ke zdi a lez !"

čárys.

foto : Andýsek.