Já si myslím, že tady lidi málo hulej…

Jo na tý vaší Zemi a v tý vaší konkrétní zemi, je sranda žít. Tolik legrace co si tu obyčejný pozemšťan užije, to by jeden nevěřil. Nechápu, že vás to někdy může omrzet, protože jak znova říkám – žít na Zemi a v ČR je funny. Ale přece by jste nevěřili na UFO, nebo na THC.  Přeci se z toho ale neposerem…

 

Okej, v rámci zkreslení faktů a utajení pravdy, že se já, mimozemský návštěvník z planety XXX pohybuju už nějaký pátek v přestrojení mezi lidskejma ovcema, tu změníme pár údajů geografickejch, místních, časovejch a jmennejch. Leč příběh má pravdivý a opravdu tragikomediální podklad. Hle tedy poslyš, pozemšťane.

Šinu si to jednou takhle ve svém osobním automobilu koncernové značky, značně zamyšlen hloubám nad věčnou otázkou "mít či nemít" alias kde seberu peníze na zaplacení paliva do své rakety, neb bída přišla na Horymíra. V rámci úspor jedu klidných 3Okilometrů v hodině, město za zády, poklidné brumlání motoru ruší jen pleskání hmyzu atakujících můj přední glasshield. Projíždím vámi tak milovaný kruhový vopjezd pyčo, opouštím ho a beru město. Idylka. 3Okmh je tak ideál, dyť už vidím další supersejfty kruháč co by rezervou dohodil. Z poklidu ospalého odpoledne mě vytrhne blinkání modrejch světel a hou hou skrečování stříbrného děla za mnou. Okej, ruka zákona tu, hu ! 

Blinkám blinkrem a jsem nadšen, neboť se cítím být s těmito individuy tak nějak spřízněn, oni totiž nejsou z týhle planety, (to jste nevěděli, že) ale maskujou se dobře. Takže proč se nenechat obrat či aspoň kvaltině probrat, od našince. Nu dobrá.

Two cowboys vystupujó a houpó bokama směrem ke mě, a že jsou to boky řádné, žádná macatka z Flander by se za ně stydět nemusela. Chytře mě obkličují a já jsem zvědav co bude.

"Dobrýdenpaneřidičisilničníkontrola,dokladyodvozidlařidičskýprůkazobčanskýprůkazpojištění." spustí kulometnou palbu levej opičák.

Okej, hrabu se ve své raketě a dávám vše. Páč mám vše ready, nepiju, mám lékárnu a trojúhelníček, pojistkyžárovkyrezervu, dálničku, páseček i šprcky, nebojím se ničeho a žoviálně nasazuju na konverzaci, protože je přece hezky a muži zákona jsou taky jen lidi, ne…

"Tady je to, a copak, provedl jsem něco ?" táži se aby řeč nestála, s úsměvem.

Krouhne po mě zrakem a prsty se mu zachvějí nad bambitkou. "Máte pocit, že jste něco provedl ?" ptá se vychytrale, aby mě zaskočil.

"Ani ne, jedu si pomalu, zamyšlenej, em…možná jsem nedal blinkd na kruháči ? Nevím, co myslíte ?" Začínám cítit komedii, stále dobře naladěn, neb jsem jel fakt 3O a myslím že sem i blikal, prostě je pěknej den a já se nechci nechat stavět do role potencionálního zločince, co je vinen už proto, že je prověřován.

"No jestli myslíte, že jste neco provedl, měl by jste nám to říct." nepřistupuje na mou hru hodnej občan vs hodnej fíz fízl a podezíravě mě sleduje. Kolega opouští strategickou pozici půlky vozovky, kterou obsadil aby nebránil plynulému provozu kamionů v protisměru a krade se ku kolegovi.

Ó bože", volám starého známého, co občas zajde na kafčo, ale ten parchant jako na potvoru neslyší..."mám pocit že jsem čistej jako padlej sníh, jen mám radost že jste mě zastavili, už dloho mě nikdo neprobral, haha. Tak co, mám tam nějakej přestupek "

"Ne, jen klasická kontrola na alkohol." konečně se rozhoupe prozradit mi to tajemství konstábl. "Vystupte si, provedeme dechovou zkoušku. Nemáte nic proti ? Souhlasíte s tím že nám fouknete ?"

"Jasně, nafoukám vám klidně gumy u auta, pánové."

Protahujou xichty protože jsem je převtipkoval a jdem na to. Standartní procedura, vybaluju náústek, foukám, mužu si ho dokonce nechat, skvělý, přístroj ukazuje 0, jak jinak, nepil jem alkáč několik dní, nedělá mi to dobře při startech a bočních přetíženích v raketě.

"A co test na drogy, pane řidiči ?" nastřeluje jeden z nich, "jste ochoten udělat i test na drogy ?" zvedá jedno obočí alá Colombo. Druhým okem (jak jen to dělá) proskenuje značně podezdřelé vozítko, které vlastním a než bys řekl STB, zaměří mě opět oběma. Uff, já bejt člověk, tak asi povolím svěrač (někde jsem četl, že se to v těhle situacích dělává.) 

"Okej, neberte drogy dětem ! Jsem pro všema dvaceti, tohle jsem ještě s nikým nedělal," střílím jednu hlášku za druhou a směju se na ně a vyloženě se na to těším, páč jsem to fakt nikdy nedělal. Vytahuje přístroj o velikosti čtečky na karty a prej mám olíznout papyrus. Lížu to jak zmrzlinu a teď budem čekat – přístroj se asi musí zahřát, rozmyslet, nebo tak něco – každopádně prej tak 1o minut. Ta lidská primitivní technika.

Jdu si sednout zpět do rakety a čekám. Klidnej jak jen může být někdo, kdo je kompletně nevinej – drogy – tak to pardon, ale jsem vzornej "občan" co nikdy nepožil či neaplikoval, rozhodně ne za posledních pár…let. Nicméně klid je můj, a já si tak nějak zevlím a listenuju interesantní pozemskou muciku, zrovna je tam hit z něhož rozumím jen úúú jí  bééééjbýýýýý úúúú jíííí, zřejmě nahrávka z nějaké tortury při níž jsou chlapci odebírány genitálie, nevěděl jsem že to můžete takhle veřejně produkovat.)

Policie, (jméno nejobávanějšího gengu z budoucnosti, kdyby jste mohli prohlédnou alternativní pravděpodobnostní linie, věděli by jste o čem je řeč,) se blíží zpět. A je to tady. Jdeme do finále. Bubák je zpět a je načuřenej.

Dlouze si mě prohlíží, zřejmě bych měl podklesnout v kolenou, ale bohužel sedím na sedačce a níž už to nejde, tak si jí aspoň spouštím dolů a tvářím se značně zvědavě. Chtěl bych mu pustit orosení čela, ale nějak mi to tělo nefunguje jak by mělo. Tak jen držím zvědavej pohled. On také. Souboj vůlí.

"Pane řidiči, berete nějaké drogy ?" vypálí na mě zákeřně !

Aha ! Odtud vítr vane. "Nikoliv, nepiju, nehulím, posledního čouda trávy jsem měl tak před 3 lety, jsem sportovec !" Kontruju. Přichází ale pecka a situace začíná fraškovatět.

"Hm, jenže vy jste nám vyšel pozitivní." Zásah, potopená.

Tak to jsem mírně řečeno zaskočen, a více řečeno pobaven, takže se na něj stále žulím a povídám : "Tak to je dobrý, a na co jako ?"

"No tak to by jste snad měl vědět vy, co vám asi tak vyšlo, ne ?" Ty kráávo, opět zásah hodný majora Zemana, skoro bych se teď asi měl přiznat pod touhle vyšetřovatelskou fintou, ne ? 

"Já vím co by vám mělo vyjít, a to je negativní výsledek, ale co vám vyšlo, to by mě zajímalo. Pokud vám vyšlo cokoliv pozitivní, máte pánové, rozbitej přístroj…" začínám bejt lehce vážnější, protože oni si asi legraci nedělají, a přístroj evidentněl nefunguje, tak jak má… "a to není sranda, že jo."

"No tento přístroj, je stoprocentně funkční, a my nejsme žádný pánové a legrace to opravdu není. Takže jak to je ? Kouříte marihuanu ?  Jsou nasraný, oba dva a já konkretizujou můj domělý prohřešek definováním zakázané látky, jež jsem prý aplikoval. 

"Takže vám vyšlo THC ?" zvedám obočí a pokyvuju nechápavě hlavou.

"a.h.á.á.á. !!!" Už mě maj, je to totiž jasné, znalost temných stran drogových doupat a obsahu zakázané látky v marihuaně již tak nějak apriori avizuje nutnost osobní aplikace – znáš – užíváš styl. Opět nevycházím z údivu nad rafinovaností "výslechu.

" No aha, no, jak říkám,máte to rozbitý, jak opakuju, drogy neberu a nebral jsem."

Stojej si na svým, že přístroj je 1OOprocentně funkční a neuhnou o píď. Dochází mi trochu trpělivost, a celkem se zájmem dumám, co se stane teď. Ještě aby mě tak někde potahovali, nene, milý Supermefe, to chce přejít do útoku, převzít iniciativu, zmást protivníka, a schválně co se bude dít.. 

Pokecáme…smotnem brčko, tady je to super, ne ?….dere se mi na mysl hláška z českého filmu samotáři, kterej jsem tuhle chytil na tý český bedně…nicméně takhle raději ne. Radši takhle :

"No mě to už taky přestává bavit, protože jezdit po městě a měřit hladinu zakázanejch látek s nefunkčním přístrojem je fakt průser. Takže víte co my teď uděláme? Já požaduju krevní zkoušku, jedem do nemocnice, na odběr krve, chci aby se ten přístroj zaplomboval a až do výsledků zkoušek zůstal tak, chci aby jste dohledali všechny řidiče který jste tímhle přístrojem měřili a přezkoumali se jejich výsledky, v případě, že byly pozitivní, neboť…a to opakuji..jsem žádný drogy nebral a neberu. Jedu první, pojeďte za mnou…" 

Koukaj jak puci… "Tak to snad nemyslíte váženě, ne?"

"To myslím narosto vážně. Jedem."

"Tak to snad zase nemusíme až tak hrotit, pokud říkáte, že jste nic nebral…" otočí jeden pod vidinou obštrukcí a potenciálního průseru o 18O stp…

"Jedem, povídám." 

——————————

A jak příběh dopadl ? Jak dopadlo krevní vyšetření ? Jak dopadl zmatený přístroj ? Šel do křemíkového nebe, kam přijdou všechny kalkulačky ? Kdo vzal drogy a kdo ne ? Kolik lidí už bylo naměřeno, aniž by měli hladinu větší než neměřitelnou ? Jak je možné, že je v tom takovej bordel ?

Zbytek příběhu necháme otevřenej. Neboť o koncovku nejde, jde o to, že v tomhle státě máte bordel. Žijete ve státě, kde si politici dělaj co chtěj, chytráci vymejšlej stále nový zmrdstva, moc korumpuje a v touze po ní a po penězích si šlapete na hlavy a strkáte "nakávičku" všude, kde se dá, jen aby si vás pro"bůh" ti co drží bič nevšimli, všichni tady lžou a každej mrdá s každým a o společnosti, která žije podle nějakých morálních zásad se už dneska dočtete jen v knížkách sci-fi, který píšou kámoši.

A pomalu vás všechny ta nákaza trudomyslnosti plíživě dusí v duši a slunečnejch dní v mysli máte pořád méně a méně…a dno se blíží. Temnota roztahuje svá křídla nad pomalu tušící Zemí a všichni brzy zemřou. A proto jsem vám napsal tenhle příběh, o průseru, leč lehce a s nadhledem. Neboť jak jinak by jste měli žít, než s nadsázkou a humorem. A taky by z vás měl každý dělat to nejlepší co umí, s tím, čím byl obdařen.

A poslední douškou od mistrů žánru bych se rozloučil.

"A všichni tady lžou. Pořád nějaká možná a kdyby…"

"A aby, aby.."

"Nikdo neumí ríct, co chtěl…"

"Co by chtěl, co by chtěl."

"Co by chtěl… A všichni tady lžou."

"Já si spíš myslím, že tady lidi málo hulej."

"Myslíš že to je tim?"

"Kdyby víc hulili, tak by si nemohli tolik lhát…možná by se i přestali vopouštět. Hulení tady prostě zatim nemá vybudovanou tradici."

"Možná máš pravtu…ale určitě je tahle zeme pekně zkurvená."

"No tak to každopádně….ostatně jako jakákoliv jiná…Země."

Z vesmíru, váš stále žijící – SUPERMEF.

——————————–

 Další články Supermefa :

Líbím se ti.

Recenze scott thule video

Mamlas Totemek