Hellou gájz end gérlz, Takže tripík jede dál, jste odpočatý po videu z Kanady a já vás upozorňuju, že tenhlečlánek bude malinko jinej…taky jedna z Cest cest…
Hej, to se tak vzbudíš….po párty v Z.a.S. No nic, hodíš tam litránek vody a skočíš za volant. Jedeš směr Schladming, ale jedeš přes Wagrain, protože je to kousek a není to zajížďka. A hlavně máme den k dobru – X line totiž vynecháváme, páč v noci prochcalo co mohlo a ač teď svítí, tak místní tvrdí, že to bude HELL, a že to nemá cenu. Tak když to nemá cenu, jedem Wagrain.
Ve Wagrainu jedeš první jízdu. je to nějaký vyhlazený, zřejmě tu někdo makal. Valíme. V půlce kopce píchlá 4 kolka, malej jezevčík a s lopatou T.O.N.I. Shledání jak po letech – héééj bróó, kurvááá…wosá…a už to jede. Hlášky jak z Tarantinovejch filmů, co Cihlovič, kde je, proč tu nebyl minule, co je s novým trailem, co kde jak kdy proč….
No nic. Jdem jezdit. Každou jízdu mu rochňáme smykem to co postavil, háže po nás kameny a řežeme se. Wagrain opravenej je o něčem jiným…
A večer. Večer přichází totální mordor slejvák. Tamkujem se pod plachtu k Toniho defendra a otvíráme první pivko. Druhý pivko. Třetí… Přicházej další lidi, maj tu nějakej tábor, bo co…při pátým pivu přichází tma…Toni se směje, že jsou to dvanáctky…panáky…cigára…smrt.
—-
Okej, takže ehm, je třeba asi ukončit tenhle trip, nějak se nám to vymyká z rukou. Je třeba se asi pohnout dál. Hlavně je třeba zmizet z Wagrainu, protože Toni by nás ulil k smrti.Okej, padáme. Směr Schladming. Snad tam bude líp.
Děkujeme Tonimu za interesantní večírek, kterej mi vymazal veškerý vzpomínky na tenhle den, a taky nějakým zázračnám způsobem i fotky z foťáku. Takže jen dojmy. A čtení. Jsem slyšel že lidi málo čtou…
Čárys, za volantem T5, při přejezdu do Schladmingu, čtvrtek, 14 července 9h30…
Hele,nám na X-line taky zachcalo,slejvák jako prase,ale nechtělo se nám sedět v autě,tak jsme šli,nahoře mlha a 5C max.,voda tekla úplně všude,potok každejch 5metrů,vodu s blátem jsem měl i zevnitř brejlí,rukavice se mi natáhly nejmíň o 3 čísla,takže bylo lepší jet bez nich i v tý kose,byla otevřená jen horní půlka což bylo jedině dobře,protože bysme se dole asi zabili.Dali jsme to 5x a končili jsme,vím že větší hardcore už asi dobrovolně nepojedu,ale stálo to za tu zkušenost.V noci přestalo pršet,ráno zasvítilo a po vodě ani památky,dole na kořenech teda trochu bláto,ale rychle to vysychalo,takže pohoda a super pojezd,rozhodně lepší než Wagrain.
Jak koukám, ideální trať pro lidi co jsou jako já (maj ještě přídavný kolečka)…
ano, potvrzuji… X-line po nějakym ultrachcanci bych opravdu jet nechtěl :) neni to ouplně málo trať
Tak už jsem myslel, že mi tu napíšete, že jsme měkký a tak, ale jsem rád, že jsem se dočetl toto. Protože tím se jen potvrzuje Bécovo warning – na X line po dešti nebrat.
great. A stejně, WEagrain za tu párty stál – kor když si z něj odvezeš goretexovou bundu a kalhoty za 75 euro, brand new…
neni nahodou video z nasi prvni navstevy ve wagrainu? Jakoze si myslim ze to je marova helma? :)
Ten song tam sedi malem sem se udusil na veceri kdyz zaznelo FUNKY ŠIT jinac vídeo pekne mit tak cas si takhle jezdit po kontinentu kazdej den byt v sedle jo nekdo se hold ma a nekdo musi chodit jak robot do prace a kdyz ma zrovna volno coz je o vikendu tak zrovna musi chcat zivot je bajecnej…
4: TR : Dycky mužeš dát výpověď, nebo si vzít dovolenou, každej má možnosti, jen chtít něco obětovat. Já obětoval nemalou částku za prodavače, abych mohl jet.
Život je báječnej i když chčije, práce je přeci jen nutnost, pomáhající ti vydělat peníze na svoje koníčky, záliby, život. Je jedno jestli kopeš, jsi poslanec, řemeslník nebo právník – pokud je práce jen forma vydělávání peněz a ne měřítko společenské prestiže, pak jsme si všichni přeci freeridově rovni…