MICHAL KOSÍK – true story

Takže dneska vám přinášíme rozhovor s Michalem, kterého možná neznáte, ale právě to se budem snažit tímto rozhovorem změnit. Protože je to člověk, který díky svému životnímu příběhu a následnému postoji a síle, má definitivně co říct. True story o těžký cestě si doporučuju přečíst vevnitř.

1, Jméno, věk, co děláš a čím se právě teď zabýváš.  Kde bydlíš. Klasická omáčka před rozhovorem :)

Ahoj,jmenuju se Michal Kosík pocházím z Plzně,věk si nechám pro sebe už to není nic čím bych se chtěl chlubit :).Bydlím v bytě  se svou přítelkyní Terkou a takovým malým zvěřincem :),na severním předměstí Plzně.

2, Jak jsi se vlastně dostal ke kolu, kdy jsi začínal a co jsi jezdil ?

Jak sem se dostal ke kolu. To je celkem jednoduchý naše rodina je komplet sportovně založená a od malička jsme s bráchou sportovali ,takže už jen zbývalo vybrat si co mě bude bavit nejvíc. Těch sportů bylo tolik ,že jmenovat je tady by bylo na vlatsní stránku :) Na kole jsem se učil dříve než jsem uměl pořádně chodit :) Máti říká, že to bylo někde kolem druhého roku života.Co jsem jezdil to je celkem jednoduchý jak sám víš moc možností tady nebylo takže klasika RMX, BMX později pak XC to mě vydrželo dlouho a taky mě to bavilo. No a pak někdy začátkem puberty jsem si přičuchl ke sjezdu a u toho už jsem zůstal. Časem se přidal Freeride a nějakej ten street a park.Kolo je pro mě srdcová záležitost a nikdy bych se ho nevzdal…

3, DH, Freeride, Street,  jel jsi i nějaké závody nebo tak ? Co tě na kole vždycky nejvíce bavilo ?

Jo závody jsem nějaký objel hlavně Dhčko ale znáš to,jako školák žádný peníze a jedinej sponzor byla maminka tak se to dělalo těžce.Nějací sponzoři… to neexistovalo :) takže co sis nekoupil tos neměl.A navíc ty ceny byly taky někde úplně jinde než dnes :D…Takže pokud sem zničil materiál bylo peklo našetřit na novej.Na kole mě nejvíc bavilo a baví ta svoboda pohybu a ten neskutečnej adrenalin když si třeba letíš lesem a dáváš si to tam.Tady drop támhle skok nákej gap a tak.Tomu se jen tak něco nevyrovná.Snad jenom ……jo oni to budou číst i mladší co?? :D tak to si nechám pro sebe co se tomu vyrovná,oni to časem pochopí:). Kolo je pro mě nejvíc sport na světě.

4, Jak probíhal tvůj obyčejný víkendový den ?

Tak klasika pátek nějaká ta pařba s dobrou partou lidí.A pak když nebyl rodinný plán tak samozřejmě kolo co jinýho.Já sem jezdil na kole celoročně a defakto každý den.Kort po tom co sem si tekrát za krále klacka koupil pvního fakt našlapanýho sjezďáka od RB. To mě z kola nemohl nikdo dostat…

 

5, Dneska je ale všechno trochu jinak. Vím že to asi není lehký o tom mluvit, ale popiš nám,  co se vlastně stalo a kde byla chyba ? Kde číhal pan Murphy ?

Dneska je to jinak.Nemám problém o tom mluvit ne zas že bych se tím chlubil nebo tak něco ,ale přijal sem to a žiju dál na plný pecky.Na to abych truchlil nebo se snad trápil  nad tím že nemůžu chodit , na to je ten život moc krátkej a já tím nechci ztrácet čas.Stalo se to,že sem si přerazil páteř na dvě pulky.Jeli jsme s kámošem v zimě na exhibici na snowboardový závody(samozřejmě na kolech)a tam sem při jednom poletu přeletěl dopad asi o 7-8 metrů nevím ani co se vlastně stalo i když to mám na videu a koukám na to tak nevím co se v tu chvíli vlastně stalo.Beru to jako jezdeckou chybu.No a dopadl sem na rám a bylo vymylováno.V první chvili a v tom šoku sem si myslel že sem si zlomil nohy a le po chvíli mě doslo že sem padal hlavou napřed tak že to bude větší problém.Zlomenina to tedy nakonec byla, ale trochu jinde. Páteř TH8-9  a osm žeber plus jako bonus  díra do plíce od jednoho žebra.

6, Jak to bylo dál ? Kdo ti pomohl, jak to probíhalo v nemocnici, a kdy poprvé tě po pádu napadlo že je něco špatně ?

Napadlo mě to hned jak se sem rozbil ,že je nějakej průser. Slyšel sem jak ve mně něco prasklo takže mi bylo jasný , že je něco v nepořádku. Dál? Dál byl pro mě konec. Všechno jinak, život se obrátil o 180stupňů a musel sem ho začít znovu a trohu jinak. Největší pomocí a podporou byla samozřejmě rodina, které nebudu moci nikdy dostatečně poděkovat za to co pro mě udělali.Dále pak Doktoři kteří mě vysekali z toho nejhoršího scénáře. V nemocnici to probíhalo ve skratce tak, že po příletu mě hned operovali což trvalo skoro sedm hodin. A pak už jsem se několik měsíců dostával z toho nejhoršího. Klasika-budíček v šest ráno nějaký injekce umejt a tak. Dlouho sem byl legálních drogách abych necítil bolest. A pořád sem musel ležet což nešlo jinak , ale mě to hrozně vadilo.

7, Myslíš že šlo udělat něco jinak ? Měl jsi chrániče, Leathbrace, myslíš že by něco z toho bylo k něčemu dobré ? Nebo je to prostě neštěstí, náhoda, blbej úhel, prostě ta smůla, která si po tobě sáhla?

Hele to asi šlo udělat něco jinak třeba nájezdová rychlost. Kdybych jel pomaleji tak bych nevylét do takové výšky. Ale to je co kdyby a na to se nehraje. Chrániče sem měl dokonce i páteřák .Ten mě byl celkem k ničemu jelikož sem se zlomil přes hrudnik. Já osobně si myslím, že to byla smůla protože takovech pádu sem měl mraky a nikdy se nestralo nic vážnýho. Prostě blbě otočený tělo a bylo vymalováno.V nemocnici sem si to přehrával pořád dokola a přemýšlel co se vlastně stalo, ale pak už sem nad tím nepřemejšlel a spíš jsem se snažil z toho dostat a uzdravit se. Dnes už na to vůbec nemyslím. Celkem rychle sem se s tím srovnal. Dostal sem se do Kladrub kde probíhala rehabilitace a kde sem ztrávil bez mála půl roku. A tam se poznal že jsou na to lidi daleko hůř jak já a tak sem začal bojovat.

8, Jak probíhala rehabilitace? Kdo ti všechno pomohl, pomáhá ?

Rehabilitace byla fajn pět dní v týdnu cvičení a učení takovejch těch klasickejch věcí jako je oblékání  lezení do vany a tak. Taky nás tam učili jak se dostat do auta a z auta. Jak se jezdí na vozíku a taky jak se sním třeba dostaneš na eskalátory když není výtah a tak. Všechno co mě nikdy nepřišlo jako problém na vozíku problém je. Tam mi hodně pomohli kluci co už byli několik let na vozíku. Tak mě řekli co a jak mám dělat jak si poradit s ruznejma věcma , který se toho týkají. Dokonce místo toho abych se učil jak vlezt do již zmíněné vany sem snima jezdil ven a oni mě učili jak sjíždět schody a jak se dostavat přes obrubníky. Nebo taky jak slezt z vozíku na zem a pak zpět. Jak na něm jezdit po zadních kolech a tak. Za chvilku sem byl svozejkem uplně srostlej a začal sem na něm hned dělat chujoviny. Dnes už to nevnímám je to věc jako pro někoho boty. Někdo se obuje a já zasednu na 4kola. :)
Dneska je stále oporou rodina, moje přítelkyně Terezka, kterou tímto zdravím. Moc tě miluju zlato. No a samozřejmě přátelé a kamarádi.

9, Jak se vlastně změnil tvůj obyčejný život ?

Krom toho že u všeho sedím nebo ležím celkem nijak.Zapojil sem zpět do systému.Normálně chodím do práce, sportuju a dělám věci jako před úrazem.Akorát že teď si věechno užívám o sto procent víc.

10, Tvoje náklonost ke kolu a rychlosti ti ale zůstala. Jak se vůbec začal rodit projekt čtyřkolky? Inspirace mr. Kohuta ?

4kolka :) Ten náad sem dostal už v Kladrubech a věděl sem že to musím dokázat. Rychlost sem si kompenzovl různě od vozíku přes handbike (což je speciální kolo pro vozmeny poháněný rukama) až po ježdění na normálním biku. Ten se si vždycky půjčilod nej kámoše Mildy. Vzal sem nášlapy nasedl na kolo, opasek přes kolena a  Milda mě někde pustil z kopce. To byly akce :D fakt paráda . Inspirace byla z videí kde na to válel mr.Kohut.

11, Pověz mi jak probíhal vývoj, stavba, jak vůbec takováhle věc muže vzniknout ?

Nebylo to vůbec jednoduchý.Nejdříve sem si to chtěl koupit z ameriky přímo od Kohuta ,ale ta cena mě hned odradila.Tak sem začal vymejšlet jak to spáchat svépomocí :). Zkoušel sem nějaký výrobce kol jestli by do toho semnou nešli , ale nikdo do toho nechtěl jít.No a pak jednoho krásného dne kdy sem hledal pomoc na netu se mi ozvali kluci ze Zlína.Petr a Ivoš Šantavých.No a ty s velkým nadčením řekli  ,že to nebude jednoduchý ale že do toho semnou půjdou.Tak začal vývoj BPV neboli bike pro vozíčkáře:)

Ivoš studuje techniku v Brně tak se pustil do výkresů se kterými mu pomohli i ve škole a nakonec si z toho projektu udělal ročníkovou práci ze které nakonec dostal za jedna.Porstě šikovnej týpek.že Ivošu ? :D Uplynulo pár měsíců různejch počítačovejch zkoušek toho jestli to vůbec bude fungovat a jak to vlastně bude vypadat a najednou byl svařenej rám.Potom už to byla legrace a klasická stavebnice.Muselo se vymyslet jaký kola ,aby to zatáčelo,Jak ty kola vlastně uchytit jak je brzdit no a hlavně jak snima zatáčet.Se vším jsme si nakonec poradili a dnes můžu hrdě říct že to opravdu jezdí,zatáčí ,pruží a je to splněnej sen a jediná cesta jak se vrátit k Downhillu.

12, Probíhalo testování na lidech ? :)

Testování probíhalo až na mě hehe :D

13, Kolik to váží a kolik jsi z toho dostal ? Viděl jsem fakt mocnou fotku ze špičáckýho wallridu, jsou vlastně nějaký limity, který v tomhle stroji jsou ? Jak moc DH trať mužeš jet ?

Važí to 28kg je to celé zpevnostního  hliníku a určitě budeme ještě odlehčovat.Je hodně možností kde ušetřit na váze.Hele tachometr nemám takže těžko říct ale jede to hrozný bomby.JJ WALL ten byl dost když sem ho jel poprvé tak sem měl malou nájezdovou rychlost a na vrcholu té zdi se mi to zastavilo :D jak to dopadlo asi už víš :D Odpadl jsem na bok hehe.Ale pak už sem ho dával jako by nic.Možnosti toho stroje jsou neskutečný co to dokáže sem nepochopil.Vodil sem to v té kořenové pasáži a přišlo mi že jedu po rovině a to to má ve předu dvacitky kola.Nebo když sem to poprvé dostal do vzduchu to byla euforie ,ale to se musí vidět nedá se to popsat.Myslím že v tomle případě limity nejsou záleží na tom jestli máš koule.Jedinej limit je že sem tam se někam nevejdeš ale to neřeším.a druhej limit je jezdec.Myslím že je toho hodně co se dá jezdit na Špicu už sem jel i tu ouzkou s těma lávkamaa pohoda.Hold si dáš lávku půlkou kola v lese a druhou na lávce a nebo některý místa objedeš.Překážky neřeším. Řeším jak je překonat :)

14, Už jsi se na tom někdy vyndal ? :)

Ty vole :D měl sem to týden a rozhodl sem si že na tom skočím takovej menší gap , abych jako věděl jak se to bude chovat. No a dal sem si v tom dva kotrmelce. celkem mazec , ale nevypadl sem z toho tak sem se držel a čekal až se to zastaví :D Helma to pobrala takže cajk.

15, Myslíš, že váš projekt tohoto stroje má širší uplatnění ? Už se vám, tibě, ozval někdo s podobným hendikepem, že to prostě musí mít ? A aspon hrobá cena, týhle pecičky ?

Na to neumím odpovědět zatím to pořád testuju.Musíme to vychytat aby se na tom nikdo nezrakvil.Ale jo už se mě pár lidí ozvalo že to musejí mít.Dokonce typas z Ameriky mě psal že klidně koupí i tenhle můj kus. Takže se určitě nadšenci najdou.Hrubá cena 100táců.Oproti těm 11tisícům dolarů co mi to nabízel Kohut.To je pecka ne?

16, Co v zimě, budeš jezdit i na horách ? Nebo už jsi brázdil svahy ?

Mě se v zimě stal ten ůraz tak mám asi ještě ztrach vlezt s kolem na sníh.Ale jezdím na Lyžích (monoski) takže mě to ani tolik neláká dělat kraviny na tomhle v zimě.Vyblbnu se na monoski.

17, Jak to vlastně vypadá s tvou prognózou ?

Vlastně celkem dobře.Zdravotnictví jde hrozně rychle dopředu takže nic není ztraceno.Nevzdávám to.A navíc te´d rehabilituju z paní která má v německu uspěchy ze zotavením vozíčkářů.Takže budu bojovat.

18, Jak dneska probíhá tvůj obyčejný víkendový den ?

Přes sezonu je to celkem jasný. To o víkendech vyhrává kolo.Jinak klasika výlety s přítelkyní, odpočinek po pracovním týdnu. :)

19, jaké jsou plány do budoucna ?Nějaký velký projekty, objet svět, vytočit beko, napsat knihu, nebo třeba žít spokojeně až do smrti ?

Plány do budoucna sou celkem jasný chtěl bych to dostat mezi lidi.Problém je s patentováním.stojí to moc peněz a na to nemám potřebné finance.Taky bych Chtěl projezdit co nejvíc bike parku všude možně.Ale můj sen je si zajezdit ve Whistleru.Knihu psát nebudu na to bude čas v důchodu :).A žít spokojeně až do smrti ? Hmm to zní fakt lákavě,to by se mi líbilo.

20, Teď pár obecnejch otázek, dokreslujících to, kdo jsi, protože jsi to co jíš a to co čteš :) To si dělám legraci, prostě rychle :

Nejoblíbenější knihy ? : literatura faktu , ale moc nečtu krom internetovejch novinek na 720 (smích) :)
Nejvíc inspirující lidé  : To je těžký je jich dost ,alenejvíc uznávám Cedrika G.
Co rád papáš : Česká kuchyně,bramboračka,knedlo zelo
Co rád bumbáš :  co teče
Nej filmy ? : Mám rád filmy s Adamem Sandlerem
Barva? : Jaká ko liv veselá barva je fajn
Životní moto ? : To nevím  asi – žít naplno !

A k tomu myslím již není co dodat. Takže tady rozhovor skončíme. Vy už nyní víte, kdo je Michal a jak jít tou svou cestou, dycky, a bez respektu. Držím palce do budoucna, a máš můj velkej obdiv za vytrvalost a vůli, jež je dle mě hlavním hnacím motorem spokojeného života. Respekt a ať jde vše stále lépe.
Děkuji.
Čárys.

A jedno video pro Michala, jako moje díky za rozhovor, je tady :