Špičák pustil lano

Tak na poslední květnovej den, což byla sobota, byla napánovaná otvíračka na Špičáku. A jak to vypadalo, co je novýho a jaký bylo ježdění? Tak klik inside..

Ač celotýdenní počasí až do pátku nevypadá na nějakou víkendovou parádu, otvíračka Špičáku, je přeci jen tak velká akce, že mě trochu toho bahna nemůže zastavit. Skáču teda ráno do kára a držím plnej až na parking pod lanovkou. Tam již klasicky obsazený skoro všechno a je to tak půl na půl Čechy vs Německo. Přeciu jen tenhle bikepark má dost velký jméno na to, aby sem přitáhnul lidi nejen od nás ale i z venku.

Volám ještě Vlčákovi, kterej je na cestě a říkám si, že ještě počkám, ale protože se nemůžu dočkat tak i přes občasnou louži na parkingu budu klidně jeden z těch co vytírá ráno dresem louže na trati. Beru tedy kolo a skáču na lano. Lidí je ještě pomálu, ale celou dobu vidím jak na parking najížděj nový auta, otáčej se a jedou to píchnout někam dolu. Bude nával. Cestou na laně nahoru pak koukám, kde co zmerčím a hned je vidět, že dole v lese, jak byli 4 lavice, přibylo něco novýho. Jo – je tam druhá lajna lavic. Pecka! Jsou o něco kratší, rádiusy víc šejplý a s menším prostorem mezi nima. Je to sice ještě všechno zavřený, protože hlína si ještě nestačila sednout, ale vypadá to suprově. Pak už je z lana jen vidět nějaký nový dřevo u  přespotočáku a asi vpůlce nový dřevěný lavice.

Nahoře pak na nic nečekám a jdu do stopy. Dropík na začátku a pěkně opravený klopky jsou na Black friday parádní. Je to sice trochu poměklý, ale dá se. Bahno nelítá a dobře to drží. Akorát na přejezdech nějak teče voda a tak jedinej nához schytávám tam. Zbytek pohoda a dokonce i na to, že je to první jízda mě to docela baví. U přespotočáku pak, stejně jako vloni přibyla taková divná boule – asi narychlovák, ale člověk se s ním spíš musí trochu poprat v bunnyhopu, než aby to narychlylo. Zpět na parkingu už potkávám Vlka a tak si to jdem dát společeně. Opět jdem na stejnej trail a i Vlčák spokojenej. Já pak beru foták a jdu cvaknout pár fotek. Nakonec si dáváme rychlej oběd a jdem zas do stopy.

Sluníčko svítí a tak to zase o něco vysychá a povrch je ted naprosto, ale naprosto TOP! Kos-tič-ky! Prostě hlína je trochu měká a když projedeš, tak nelítá bahno, ale zůstanou za tebou trochu stopy. Drží to jak svině a ve všech zatáčkách a na všech dopadech si můžeš bejt jistej, že to neustřelí. A tak začínáme zrychlovat a jezdit vnitřky kde se dá. Vše jen podrthuje, že i přes lehkou frontu na vleku a tím zaručenej celkem slušnej pakl jezdců co to tu brázděj, tak se pořád nedělaj rolety.

Dáváme pak ještě části sjezdový tratě až si občas říkám, že by to chtělo aspon lokty. Nikdo se ale neválí a tak, když dojíždíme předposlední jízdu Vlčák najendoupovídá: “Víš, co?  V nejlepším se má přestat..” na to mě sice ještě trochu cukaj řídítka směrem k lanovce, ale musím uznat, že za dnešek toho bylo opravdu dost a vše klapalo za jedna, tak není důvod jet přes závit.

Za mě teda naprosto peckový ježdění. Klucí dali nový prkna na ten největší wallride – lehce ho prodloužili na začátku, vedle přespotočáku přibyla lávka, která pokračuje ve štěrkovym trailu až dolu (jako že easy ride), a v půlce přibyli nový dřevěný skoky. Opět tedy inovace na svahu a to se cení.

No a já už ted uvažuju o tom, kdy zavítám zas, protože tohle mě bavilo jak svině!

-a-

..a pár fotek ode mě zde: