Ztracený lokality

To se takhle na svým XC touláte krajinou a najednou vás napadne, že vlastně támhle za tím stromem stál kdysi skok. A támhle byla kdysi zatáčka. Tak jeden výlet a ztracená (i když ne úplně) lokalita inside..

Vyrážím si takhle ze Srbska po návštěvě malý Ameriky na biku směr pha. No a protože vím, že po červený to vždycky bylo fain, nasazuju teda jednu barvu a už jí mažu do kopce. Jo počkat. Já mám vlastně konečně XC. No taky bylo na čase. Fakt mě totiž tohle kolo, co tě někam doveze, chybělo. A tak jsem postavil na RB IQ rámu, základní verzi short-long-workday-weekend biku. Ale ještě to budu nějak časem ladit, ty komponenty a tak, protože co mě odešla fyzička, je třeba úměrně k tomu investovat do komponentů s naivní představou o zrychlení ve stoupání. A tak to tedy mažu nějak do kopce a jsem rád že fyzička neodešla úplně a já nebudu muset investovat do komponentů zase tolik.

Sjezd dolů po šotolině a průjezd kolem Kalrštejna a zase dokopec. Čtyřstovka sedlovka vytažená až na rysku je na Lkovym rámu pro mě akorát. Asi mě ty nohy nějak narostly. Pak zas polňačka z kopce, odemknout tlumič a držet co se do XC vejde. No letí to božsky a já mám fakt z toho IQčka radost. Dokopec-zkopec, dokopec-zkopec a najednou se tu předemnou obejevuje karlický údolí. Původně to chci dál držet po červený, ale nějak mě to tam zatáhne řídítka a už stojím před jedním ze skoků, kde se kdysi lítalo a scházela se fakt mocná prata lidí. Koukám se ale kolem a podle toho, jak to vypadá, tu nejen žádnou partu nepotkám, ale už se tu taky řádnou chvíli nejezdilo.

Rádiusy jsou sice ještě vidět, ale uprosted je místo cestičky tuna bahna, všechno je zbouraný a ty rádiusy už dávno nezejou prázdnotou, ale kytkama. Tak tu chvíli tak koukám a rozjímám nad těma desítkama hodin, když se na tomle místě jezdilo. Když se tu stavělo a když jsme sem třeba autem vezli několik lávek, aby to mělo ten kanadskej styl. Údolíčko to bylo dokonce tak profláklý, že Kuba Vlček tu fotil s Čársem něco pro HF.

Prostě lokalita parádní, zeje teď práznotou a zase zarůstá do svojí původní podoby než první biker s lopatou přišel a do země kopnul. Takových lokalit ale bude po republice dost. Jasně – někde prostě přišel majitel, nebo nerudnej zahrádkář, nebo hajnej a konal svou potřebu. Na spoustě míst ale prostě množící se lanovky daly místům jako je tohle jasnou stopku. Prostě tlačit se nikomu nechce a když to Black friday, nebo Flow country už stojí a každýmu to na něm tak krásně jde, je tahle kdysi dost technická lokalita pasé. Ale třeba někdy zas ožije. Přeci jen ne vše je pod hlínou a touha mít svůj spot u někoho zvítězí.

A tak po blíže nespocifikované době rozjímání na to zase skáču a mažu směr domu.

Je totiž fain zase na biku objevovat.

A tak jedu. Někam do lesa.

A třeba na mě zase někde něco vyskočí.

-a-