Je to už nějakej čas, kdy jsem dostal pozvání od kluků co si stavěj pár lesních trailů u sebe za barákem. A tak jedna cesta na jih dostala ve svém rozletu stopku a já šel okouknount, co že si to ty mladý pankáči stavěj..
Vzhledem k tomu, že už při prvním rozhovoru, mě kladli na srdce jak to maj vlastně tak trochu na ilegál, tak vám tu ani nenpíšu kde to vlastně je. Takže tak trochu report o tom, že někde něco je, ale já vám sice napíšu co, ale nenapíšu kde. Ostatně kdo by furt chtěl to kolo pořád do kopce talčit? Jo, počkej – ono už je vlastně po sezóně a z vleků jsou sundaný háky na kola. No ale stejně vám to nenapíšu, pokud to kluci sami neprásknou.
Zastavuju teda na jednom místě, chvíli tak koukám po okolí, protože tady už jsem párkrát byl, ale že by se tu dalo jezdit a ještě ke všemu po vybudovanym trailu, to by mě nenapadlo. A jak tak koukám, tak najednou pár metrů ode mě z křoví vypadne jeden, druhej a nakonec třetí biker. Po chvilkovým šoku, že jsem se tu vůbec ukázal, se ale nakonec domlouváme a jdem jezdit. Kluci mě njdřív berou na první trail, že prej tady toho maj víc a tak šlapem přesně to, co si pak dáme dolu. Aspoň mám čas to okouknout. Spodek dobrý pár klopenek, kličkovačka mezi stromama, ale jak lezem výš, začíná se víc a víc rozjasňovat moje tvář, protže o klopenky tu není nouze, dablík střídá dablík a pořád se tu něco děje. Nakonec přicházíme i ke kvalitnímu dřevěnýmu odpalováku s podadem do klopky a za ním k nejcíc pankovýmu odpalu, co jsem za poslední roky vůbec viděl.
Ten odraz se skaládá z nějaký překližky, která není podepřená a je prostě nahrubo opřená o pařez. Efekt zákeřně nakopávacího skoku do heiníka je pak zaručen tím, že na tuhle laskominu jedeš přes třicet a na oko to vypadá spíš jako posílák. Jak ale na skok vjedeš, deska propruží a tím se z plochého odpalu stává odpal rádiusový, na což samozřejmě nejsi připravenej a kope tě to víc, než nasranej valach. Cestou vzhůru pak potkávám ještě jednu podobnou věc, ale jsem naštěstí utvrzen, že obě tyto specifika trati půjdou v brzké době do rekonstrukce.
Po vyšlápnutí na kopec, jesm pak mile překvapen, že na druhou stranu vede ještě jeden trail, spíše lesní, bez větších zásahů rukou a tak i touhle srandou v lesní hrabance jdeme začít. No a je to legrace a jehličí a hlína lítá vzduchem. Dáváme to teda dvakrát a celekm vysmátý pokračujeme na původní trail, co sme šli nahoru. Tady už v hlavě vzpomínám, kde že na trati číhali různý záludnosti. Překližák mě samozřejmě lehce kope, ale jinak opět parádní svezení. Sice se to tu musí trochu mačkat a občas si přišlápněš, ale jinak super. Kdo by to tu byl řekl..
Legrace ale ještě nekončí, protože lezem na kopec ještě jednou a tady mě klucí ukazujou parádní skalku na lezení s neskutečným výhledem do dalkýho kraje, dole je ale trochu ostružiní, takže by to chtělo nejdřív prosekat a pak kousek vedle ještě dáváme sice krátkej ale pekělně prudkej sjezd mezi skalkama. Jak potom odspodu koukám, on ty byl kdysi skokanskej můstek. No tak to už je úlet, co se tady nenajde.
Prostě tahle lokalita mě překvila už dříve, ve spojení s jinými disciplínama, ale že se tu půjde ještě i takhle parádně pojezdit? Tak to beru!
Prostě další další zastávka v kraji, kde je to samý překvapení..
-a-
