Jedno takový rčení. A slyšet je ho na motorkách, stejně jako v rally, nebo v DH kolech.
Když nevíš – drž plnej..
Teda slyšet tohle rčení sice je a občas je to i opravdu zdárný řešení v daný situaci, ale zaplať Bůh, ne všichni se ho držej. A tak si raději tu a tam sáhnou na brzdu. Show se zpomalí, obrysy získaj na ostrosti a situace už nemá kontrolu nad tebou. Tyhle věci se ale vždycky dějou ve strašnym kalupu a člověk si je naplno uvědomí až když je po akci. Všechny je ale spojuje jediný – rychlost. Tedy přesněji velká rychlost. Co když ale opravdu sedíš na kole, jenže ta rychlost se pohybuje na hraně stability? I pak se prostě může stát, že nezbývá nic jinýho, než držet plnej. Tuhle situaci jsem totiž zažíval při poslední vyjížďce docela často.
Prostě si vyrazíš, protože jakej jinej day, než wet day, je ten správnej day na kolo. Venku leze teplota na kladný Celsiuse a sníh v Práglu taje. Teda taje na asfaltu a na jižních svazích. Severní svahy jsou sice taky v břečce, ale sníh se alespoň trochu drží. Show teda začíná už ve chvíli kdy se člověk rozhodne vlítnout ze silnice na známej trail. Driftovačky sem, driftovačky tam, kopytem sem, kopytem tam. No legrace z kopce dolů je to veliká. Pod kopcem pak rohlík na ksichtě a pokračujeme. Přichází uphill a s ním to ale teprve přichází.
Ta silnice je sice asfaltová a dokonce i na jižním svahu, ale absence aut, solných sypačů a chodičů dělá z těchdle pár set metrů skunečnou výzvu. Najíždím teda do těch 5ti cm sněhu s neohroženou vehemencí vyžilýho chrta – na velkou placku, což ale přehodnocuju ihned po prvním šlápnutí, teda spíš prošlápnutí. Na tomhle podkladu to asi jinak nebude. Takže kvalty letěj dolu cvak, cvak, cvak…. Cvak.. Cvak.. nebo nahoru? Už mě od kašpárka dělí jen jeden pastorek. Tak tohle je úlet. Co šlápnutí to prokluz a hledání balancu na poslední chvíli. Takže celej dokopec pak směle můžu popsat následovně:
„Hned po startu jsem držel plnej a nacvakal tam převody co to šlo. Sice mě zadní kolo šlo polovinu doby bokem, ale já tu rychlost prostě držel dál – byl to jedinej klíč k úspěchu. Občas bylo fakt na hraně se na kole udržet, ale i když šel předek do smyku, nohu jsem prostě nesundal. Byly to prostě 3min ve full speedu, co jsem z tratě dokázal vymáčknout..“
A že to
bylo tak 300m?
Nevadí.
Držet plnej v driftu se prostě dá i do kopce..
-a-
Měli jsme v neděli stejně Andy :D :D tři čtvrtě hodiny ve fullu a dveřma napřed :D 2km do kopce :D :D
Hehe – to sem rád, že jsem nebyl sám.. ;)
A kdo by řekl, že to do kopce může bejt taková zábava.. :D
Taky jsem to šel v týdnu roztřelit do radotínskejch kopců, 333 zatáček komplet na ledu, pak jsem zkusil mrázka, to samý – samej led, ale takovej po kterym se fakt nedá, že i na rovině to s tebou sekne ani nevíš, ale jasně jsem se vracel s rohlíkem na ksichtě jak nikdy:)
A z toho plyne jasná věc – Jsou to prostě srandovní dny! :)
Byl jsem oba dny o víkendu, po 15km jsem byl vyřízenej jak po celém dni :D
Břečka sněhu taková, že jsem musel šlapat i z kopce :)
Taky jsem to byl o víkendu projet na ledu a sněhu, Brdský lesy mi to taky nedaly úplně grátis, Všenory na endurku ale luxusní, docela místama i sucho, jinak ledovka jak pes, ale absták je prostě absták..:)