Cesta z Makra vol.6

WOW, SVĚTE DIV SE, JÁ JSEM ZA POLOVINOU…A KDE SE VLASTNĚ TA KANCELÁŘSKÁ KRYSA VZALA NA POUTI ???

Neuvěřitelné, mám za sebou něco malinko přes půlku cesty do Santiago de Compostela…dneska jsem překročila tu hranici a přehouplo se číslo pod 400km do cíle…teď už se bude jen odčítat kolik zbývá :-)

Ale jak se taková “kancelářská krysa” co seděla v officu na zadku (i když občas i někam pracovně vyjela), dostane na takovouto pouť ? “Jak jí to vlastně napadlo?” Říkáte si…. Já vám ani sama nevím. Ke konci roku jsem se rozhodla odejít z práce a dát si trochu oddych…a jasný bylo, že hlavu si musím vyčistit cestováním, protože to miluji. První volba byla jasná a již dlouho jsem po cestě na Srí Lanku toužila. Ale jak mě napadlo jít na pouť do Santiaga?

První víkend v lednu jsem byla lyžovat ve Špindlu a když jsem se v něděli odpoledne vrátila, tak jsem tak surfovala na netu až najednou koukám na stránky www.ultreia.cza prohlížím si trasy, které jsou možné. A je jich dost. Druhý den jsem se tak zmínila kolegyni a slyšel to druhý kolega a říká “to je pecka, to bych šel taky..” No tak jsem o tom ještě chvíli přemýslela a teď MÁM PŮLKU ZA SEBOU….

Proč jsem si vybrala zrovna Camino del Norte ? Líbilo se mi, že kopíruje pobřeží a že to bude nádhera. Jenže jsem ani náhodou nevěděla, že zrovna tato cesta je prý jedna z nejnáročnějších…a to hlavně na začátku, kde v Baskitsku jsou terény a jde se nahoru, dolů a zase nahoru a dolů… Ale co, cesta je to i tak krásná, hlavně když se jde krajinou, přes pastviny se stády krav, ovcí, koz nebo i oslů a koňů…a plno z nich má zvonce na krku a hrají vám koncert do kroku. A někdy i pozdraví a vy je na oplátku taky (tedy aspoň já ano). Samozřejmě, že jsou i úseky, kdy jdete jen po silnici a sem tam kolem vás profrčí auto…a to je nuda. Pak zase dojdete do vesnice a zase na louky a k moři  až na pláž a stále dokola…

PS: kotník se umoudřil :-)

Takže BUEN CAMINO a jde se dál :-)

Markéta