ďábelský trip to Les-Gets s Czertem

Je to asi 2 měsíce co jsem se dozvěděl, že stará Pražská crew míří do francie za týdenním bikingem do Les-Gets! Když mi pak kluci řekli ať jedu s nima neváhal jsem ani minutu! JEDU.

Dali jsme sraz v knajpě a dohodli co a jak. Už jsem se nemohl dočkat. Odjezd byl naplánovanej na 30.července. Rozdělili jsme se do aut, ožrali a bylo dohodnuto vše podstatné. Tak teda v sobotu se vyjíždělo, někteří jedinci jeli už v noci ( Béda, Rukus a kucí nekatovický), my z důvodu vyhnutí se řízení v noci jsme vyrazili ve 4 ráno a teda to vstávání bylo dost MX.
Čekám u Honzy před barákem na Garyho s károu, prej má něco komfortnějšího tak jsem na to zvědavej. A Gary už přijíždí, mě padá dolní čelist na zem, slina povážlivě vykukuje z koutků, no nic. Nissan Murano V6 3.5litr, to vypadá na slušný svezení. Pěchujeme auto a vyrážíme.
Cesta uplně v pohodě, necelých 11 hodin a jsme tam. Gary je bůh, odřídil to sám ( nedivim se, já bych nám to taky nepujčil )

Hned za náme doráží Pól a Radek v neskutečně vytuněnym Formanu. Normálně se těmhle vytuněnostem směju, ale tohle? Na tom je vidět práce, láska, nápady. Už jste viděli formana s tempomatem kterej je stvořen z řadící páčky? Ne? Já už jo, je to funkční a origoš. Respekt Póle. Večer doráží poslední grupa Hasič, Hory a Majkee. Jsme všichni, ustálená banda 12ti českejch zevláků, nechápu jak se na tohle může dohodnout tolik lidí, když je občas problém se dohodnout do hospody 

Ubytko proběhlo rychle, 6 lidí na jeden pokoj, velkej MX, ale dá se v poho, nejsme přece pralidi. Hned s pivama do lednice a jdem si prohlídnout městečko. Co vás tady praští přes nos hned jak sem vjedete? Bikeři, to jsem ještě neviděl. Jsou všude, starý, mladý, ženy, děti, neuvěřitelný. Všude kolem vás jezděj kola který vídáš jen na internetu, vybral bych si teda, to jako ne že néé. Jen tak mimochodem na hlavnim náměstí probíhá biková výstava, nový kola i komponenty na 08 rok, slintáme, pláčeme, nikdy takový kola mít nebudeme. Vypíchl bych nový Marzocchi 08, po letech změněný designy, fakt se povedly, obzvláště 66tky, ty jsou teď jasná volba na FR, boží.

 

No nic popojdeme o 100m dále a zde probíhá kvalifikace Kona dirt jumpu. Dirty VELKÝ! Rozjezd z lávky, dropík, klopka a 2 dirty. Triky unreal, vrchol byl odjetej flipwhip, hrozná motačka ty woe. Hecujeme jako snad jediný diváci, frantíci sou suchý, občas zatleskaj nebo tak, ale na hlášky typu Zkoň toooo, nebo Vytuhniii reagujou jezdci skvěle a smějou se, asi proto, že tomu nerozuměj. Holt 720 škola fandění funguje i za hranicema. Mimochodem měli jsme oblíbence, ten by se ti Tomku líbil, když nedal koně, tak skočil vytuhlýho bočáka, nechápem, NO FEAR  Den končí a mi si nakládáme G -10 do hlav a jdem na
kutě…

Neděle:
V 800  vstávačka, skládáme se na permice která platí na území o kterym se vám ani nezdá,  solíme za ní směšnejch 57éček na hlavu na 6 dní. BOŽŽÍÍ !

Chce se to rozjezdit, takže volíme dva kopce přímo v Les-Gets, první je DH na Mt.Chéry. Začátek tratě je krásnej single track s klopenkama, rychlý utáhlý, technika nadevše, trápim se hrozně. Pak spadnete do lesa kde opět klopky, ale různých druhů, opět se trápim, pak jsou tam nějaký kořenový pasáže, je to dost rychlý, zhruba v polovině tratě se zastavujeme. Lávka s dvěma dropíkama. Já vytahuju foťák a kluci skáčou, Pól nasazuje solidního Hejníka, supermonster se zamačkává asi na 25cm zdvihu, poté následuje katapult a pěkná držka. Dobrá práce. Pokračujeme, opět klopky, neuvěřitelný tolik klopek jsem ještě nikdy neviděl, a jste najednou na louce. Rychlost velká, opět vplujete do lesa nějakej kořen a najednou hroznej zlom, krpál jak sviň a esíčko z vysokejch klopenek , fakt srdcovka, pak dalších asi 5 klopek a po traverzu dolu k lanovce. Hrozně jsem se 1 jízdou protrápil nicméně časem se zlepšujeme a lítáme slušně..

Jen takový dodatek, po třech jízdách zjišťuju že večer jdu pro nový destičky páč tady smrděj neustále.

Poté se přesouváme do Kona Bike Parku, kterej je na tom samym kopci.
Opět začátek klopenky, pak drop z boudy, klopky rychlost velká a bikrosová veliká lavice. Hned vedle skok přes boudu. Frantíci jsou vytuhlý, my ne. Jsme nadržený jdem na to. Když tak koukáme kolem sebe zjišťujeme, že na těch skocích skáčem vlastně sami, občas se prožene frantík nebo němčour v hroznym koni nebo ztuhláku, takový možnosti a oni jezděj jak lamy. No nic.
Jináč na kopci jsou desítky odboček z DH trati na spoustu FR cestiček lesem, takže ježdění na mnoho času.

 

Už nás to neba, tak jdeme protější kopec Chavannes. Hořejšek šlapavej, opět mnoho nezbytných klopenek, sem tam skok. Střed trati utáhlý klopky, je to boží, dolejšek rychlý klopenky v lese sem tam bláto, a dolejšek 4x trať se super tráňem. Po pár jízdách to kluci balej, ale já, Hory a Pól to hrotíme páč už nám to celkem jede. Přidávaj se k nám bikeři z Izraele, takový starý pantátové na cannnondalech apod. + slečna sjezdařka. To je kapitola sama pro sebe, jezdí jak chlap. Zajela by podle mě dost hobbíků, skoky skáče všechny, vezeš se za ní a vůbec tě nezdržuje, je hustá, Pól se postupně zamilovává, je to jasný.
Pro dnešek toho bylo dost. Končíme, večer procházka, piva apod. znáte to ne? 

Pondělí:
Morzine DH – Takže dnes krapet sjezdování, ovšem ráno jsme překvapeni, páč celou noc chcalo a tim začínají naše týdenní bahenní lázně. Čekáme až přestane chcát, je nám to jasný bude MX. Přestává chcát a my zkratkou z Chavannes kopce jedeme hroznym bordelem do Morzine. Pak asi 2 kiláky po silnici. Všici letíme kudlu, 11 magorů na sjezďácích rubou dolu, auta uhybuj skoro do pangejtu, my nohy ven v zatáčkách, skoro loktovačka s Hasičem, je to hrotič ! !Jsme u lanovky. Sledujeme ostatní bikery, bahno všude, to si opravdu vychutnáme…

Tak jedem první jízdu. Hořejšek samá klopka a namotáno v lese, sem tam přejezd přes louku, jede se tu dost rychle i na bahně. Ty klopky mě začínaj fakt strašně bavit, snad se je konečně naučim projíždět, hurá. Asi v půlce trati jedu druhej za Hasičem, ostatní trochu dále. Hasič zastavuje u rozcestníku, do leva EXPERT, do prava NOVICE. Kouká na to a říká, nejsme zelenáči, hmm ok jedu za nim, najednou strašnej zlom, krpál jak prase a v tom koryto plný uklouzanýho bahna, kořeny, no super. Projíždíme to a pokračujeme dál, louka, skoky a zas do lesa.. Super zatáčky, levá střídá pravou a jsme skoro dole, opět rozcestník, je mi uplně jasný kam pojedem , opět krpál, bahno, klouže to strašně, dole rokenroll na lávce, pár klopenek a jsme skoro dole. Čekáme na ostatní. Místo 11 kluků na kole je 11 totálně zablácenejch frajerů. Dobrá práce. Některý to sere a po 4 jízdách jedou dom, mě ne, s Bédou, Rukusem a Božanem dáváme ještě asi 2 jízdy. Promáčený končíme a po hřebenu jedeme dom.
Jináč zhodnotil bych taky trať, za sucha musí bejt strašně rychlá, se samejma zatáčkami, bordel moc není ale to nevadí, v ČR takovou trať nenajdete, tohle je prostě super. I na bahně se tu dá lítat dost což se cení. Na tom samym kopci je ještě jedna trať, má označení tabulkou s lebkou a skříženejma hnátama, tu vynecháváme páč je nesjetelná v tomhle počasí, škoda veliká, prej je to HC!

Úterý:
Všenory ( nevim proč nás to napadlo, ale berte to jako pracovní název).
Takže přes noc jak jinak, padaj hovna, ráno sme nasraný, ale padá hláška týdne UŽ SE TO TRHÁ. Jupí vyrážíme. Po silnici z kopce asi 4km do Morzine na lanovku. Jsme nahoře, sedlovky proklatě vysoko a po hřebenu se přemisťujeme směrem k Avoriaz. Jede s náma dneska i Gary na svým Endurku, šlape mu to hrozně, za chvilku je v nenávratnu. Dorážíme k trailu kterej nás dovede na cílovou lanovku. Pouštíme se dolu, je to boží, rychlý, klouzavý a dlouhý. Jsme skoro na konci a protínáme poslední ůsek  DH traťi z Avoriaz. Teda pánové to je HELL. Čumíme na to jak dementi. Všichni jezdci co tam jezděj radši tlačej než jedou, uff, Hasič to klasicky hrotí a spouští se dolu, my tuhnem a radši si to prohlídnem jen tak vedle stopy. Tohle se nedá popsat, je to moc. Nezabýváme se vůbec myšlenkou, že bysme to jezdili, kór na bahně a pokračujeme radši dál.

Jsme u lanovky, všichni už docela zasraný a mokrý, ale to nám nevadí. Po jednom si sedáme na lanovku a mířime do výšky 2270m nad mořem. V poslední třetině lanovky fouká takovej vichr, že je sedačka nakloněná do vertikálního směru více než je zdrávo což mi s hroznou kosou nedělá moc dobře, pode mnou 15m vejška a ostrý balvany. No děs! Nahoře se všici schováváme za barákem a čekáme až Pól zalepí přední.

Jedem k začátku trailu. Valíme snad 60km/h na štěrkový cestě, najednou Pól brzdí, my taky. Tak jsme tady. Kouknu se dolu, mam závrať, no do prdele zazní za mnou a není to od pravdy daleko. Představte si 45stupňovej krpál a v tom, namotaný klopky na kamenitym povrchu s dlouhejma traverzovejma rovinkami. Sem tam skok a dropíček. Sleduju kam až to vede, je to neuvěřitelný skoro nevidim konec. Tak na tohle sem čekal celej život, spouštíme se dolu, zažívám klopenkovej orgasmus!

To se nedá popsat ta trať páč má asi 150 zatáček to po mě nemůžete chtít. Asi v půlce se mění povrch na uježděnej jíl. Drží to dobře, což mě překvapuje a pouštím to. Jede to hrozně, skoky ve větru jsou teda dost na hraně, některý radši tlumit, ale jináč bomba. Zajímalo by nás kolik to má kiláků. Ano, povidám záměrně kiláků a ne metrů. Podle nás tak 3,5km. Jsme dole a plni dojmu se soukáme na lanovku. Takhle si to dáváme celej den, prostě nej ježdění. Po pár jízdách se trháme a jezdíme jen s Horym a Hasičem. Hrotíme dost, v každý jízdě jde někdo ven. Prdel tohle sledovat. Přijíždíme nahoru a Honzík poskakuje kolem kola, vypletl 8 drátů na přednim. Kluci mu pomáhaj dávat to dohromady a Hasič mu nabízí nějakej drát ze svýho kola, Honza ho ujišťuje ať si ho nechá, prorocká slova, hnedka v následující jízdě Hasič vyplejtá 7 drátů na zadnim !

Čekáme až se pospravujou kola už docela unavený a mokrý volíme cestu zpět!
Jedeme po štěrkový cestě v hroznym dešti do Avoriaz. Dorážíme tam a jestli si pod pojmem MORDOR mam představit nějaký město tak je to tohle. Architektura jak ze scifi hororu, nikde ani noha, normálně se bojíme ty woe. Dorážíme k velikánský kabince, soukáme se dovnitř a jedem dolu k Morzine. Dole čeká autobus, jsme zmrlý a ptáme se jestli by nás tam autobusačka nehodila. Kejve hlavou, jedem dolu štastný že se ohřejeme. Ptáme se jestli nejede z Morzine nějakej Bus pro kolaře do Les-Gets. Prej jo, ale jen jednou za hodinu. No nic, smířený, že si dáme opět xc po hřebenu v dešti přijíždíme do Morzine. Autobusačka na nás kouká a najednou z ní vypadne, když zaplatíte 12 éček tak vás tam svezu. Platíme, jsme ji fakt vděčný, myslíte, že by tohle nějakej autobusák udělal v čechách? Odpovězte si sami. Dáváme jí 15 éček a vystupujeme přímo před barákem! Milujeme jí!!!

Středa:
Opět chcavec v noci i ráno. Po 12 hodině někdo opět prohlásí UŽ SE TO TRHÁ, smějem se a jdem si radši koupit do místního bike obchodu kombinézovou pláštěnku za 30éček. Nejdřív jsem myslel, že je to drahý ale po chvilce v dešti zjišťuju, že jsou to dobře utracený prachy.

 

Nechce se nám nikam daleko a proto volíme ježdění v Les-Gets, jdem na Chavannes. Klouže to teda hrozně, ale oproti ostatním opět lítáme značně, opět se divíme jakože ty frantíci jezděj jak na 3kolce když maj takovýhle možnosti. Sem tam se prožene nějakej střelec, ale to fakt vyjímečně. Párkrát padáme, lehce trháme kombinézy. Pak je nějaká photosession. Bahno mam uplně všude. V šest končíme, dole pod wapkou mejeme kola i sebe.

Čtvrtek:
Opět jak jinak přes noc hrozně chčije, ráno to samý. Občas pro jistotu někdo zahlásí UŽ SE TO TRHÁ, ale už mi to snad ani nepřijde vtipný… Každýmu je jasný, že bude opět MX. Někdo tuhne a jezdit nejde, včetně mě. Nějak jsem dobitej a unavenej, leč neležim doma jako Majkee a beru foťák s Radkem a Garym jdem fotit kluky. Jezděj slušnej MX na tom bahně, já to nejdřív ladim dole na 4xce a pak se přesunuju do lesa.

V lese opět MX zatáčky, klouže to dost, ale kluci jezděj kudlu to se musí nechat. Poté si vybírám na focení nejvypečenější pasáž s esíčkem z klopenek v Krčálu. Zde jsem asi 45minut a pak už musim končit, bolí mě břicho z toho jak se směju, občas prohodim pár vět s anglánama který se mi tu skládaj k nohám jak královně Alžbětě ke střevíčkám. Hrozná prdel!

 

Kluci si daj ještě jednu jízdu, ale to neměl dělat Honza páč na 4x skáče vytuhláka na sestupáku, na dopadu mu to klouže a už to vidí. Ze stráně vykukuje šutr a připravuje se na souboj s Honzovym Boxxerem. Boxxer VS. Šutr = Ko pro boxxera, výsledek předem jasnej. Díra ve spodnim monobloku asi 4cm plus nějakej ten drát ve výpletu v háji! Dobrá práce..
Večer opět piva, sem tam něco tvrdšího, znáte to ne? 

Pátek:
Chtěli jsme do Avoriaz na nějakou FR trať a do Všenor, ale noční a ranní déšť nám to opět znemožňuje. Opět padají kouzelná slova UŽ SE TO TRHÁ. Dnes už se cejtim líp, takže nasazuju sjezdovej pláštěnkovej mundůr a jdu jezdit. Honza bere foťák páč Boxer dojezdil, já mu ukazuju co a jak fotit, musí se ještě leccos přiučit, ale docela mu to jde. My lítáme opět tratě nad Les-Gets. Už nám ani to bahno nevadí, člověk je tvor přizpůsobivý a my už nechceme veškerý závody jezdit na ničem jinym, BAHNO NAVŽDY, nikdo nás nezajede !! Dnes si taky nejvíc nandavám, vyjetí ze stopy v rychlosti, zápich, polet elegantním supermanem přes borůvčí až do další klopenky tam smotka přes hlavu a kolo se kutálelo ještě kousek dolu. Sbírám se a řikám si že už to je fakt dost a radši na to seru, ale dnešek byl jináč super, fakt jsem si to užil!

Večer opět alkohol, někteří jedinci jdou na místní dydžinu kde se kolem tyče motá černá mamba z mosambiku nebo adkaď byla, ale po chvilce už byl u tyče Martin a Rukus a už tam diktovali tempo oni. My jdem spát asi ve tři nás kluci chtěj vzbudit, ale máme zamčeno, nejsme pitomý přece 

Sobota: odjezd..
Ráno uklízení, pěchujeme auta, navzájem se líbáme a vyrážíme směr ČR.. Samozřejmě, že v den odjezdu je od rána azurový nebe a vedro! Tak to nemá chybu ty woe!

Jak to skončit? No celej týden nebylo sice moc pěkně, spíš chcalo víc než nechcalo, ale to nám nakonec ani tak nevadilo. Možná vám přijde, že bylo tratí málo, ale ujišťuju vás, že na každym kopci co jsme byli tak je víc možností sjetí kopce, popisovat opravdu všechno tak tady sedim do aleluja. Permice platí na neuvěřitelně veliký území, např. takový švýcarsko Champery DH i bikepark jsme nestačili projet vůbec, je tam toho fakt tuna! Zapomeňte na Geiskopf nebo Leogang, jestli máte opravdu chuť zažít to nej z evropského ježdění jeďte do Les-Gets. Všechny tratě jsou suprově udržovaný, lanovky rychlý, fronty skoro vůbec, podívaná na zasněžený hory k nezaplacení.. Ještě bych chtěl poděkovat všem klukům co tam byli za skvělej tejden a snad za rok opět pojedem a poladíme snad lepší počasí. Taky THX Čárysovi za prostor na 720.cz a buďte hodní v komentech. Je to moje prvotina a po letech mimo školní lavice jsem ve slohu trochu mimo!

Fotky předkládám Čárysovi! Kolik jich tam dá je jeho věc, dík kámo!

No a já, čárys, bych k tomu dodal : My děkujeme kámo. super napsaný, čtivý, parádní fotky, prostě díky TOBĚ.