720 roadtrip – Milevsko, BMX, Vápenka – a the end.

Nu, je pátek, i když pro vás je uterý, že jo, a my se modlíme celou noc, aby se nevyplnila předpověď počasí, co jsme zaslechli v obchoďáku v rádiu…

A ta řikala, že má bejt extrémně hnusně. V noci dochází ke spadnutí celkem macatého množství vody, a tak se ráno budíme s obavou, jak moc to bude jezditelný na lávkách. Tož se trochu oblíkáme, a jdeme na to.

Po příjezdu na lávky si dáváme sraz s Vlčákem (mr.stavitel) a zjišťujeme, že to je kompletně nejetelný – přeci jen ty prkýnka, co jsou tady, už něco pamatujou, a tak když na ně nachčije, stávají se velice kluzkými. Tož nedá se nic dělat, tuhle akci musíme zrušit – naštěstí jsme si tu ale stačili pojezdit kvalitně ještě včera večer..tak to až tak nemrzí.

teda, bordel v kárách byl 7 den neskutečnej…

Tož se přesouváme do Milevska, na Dualku, neboť tam je to dycky uplně jedno, jestli pršelo nebo ne – povrch je tam bezesporu luksusní. Balíme kempík, a přemísťujeme se za silně podmračené oblohy, slívající se od obzoru k obzoru v jednolitou šeď. Nic moc vyhlídky, bro.

A jsme tu. Zázračně to drží. Přijíždí z Prahy Krabák a Mlaďák, jedou si poskákat na Vápno, předtím si s náma dávají BMX. Bikroska/dualka/dirtová dráha – nevím jak to vlastně nazvat – je to už hodně o skokách a klopenkách, a všechno je spíše nabroušený nahoru…

Ale boží.

Bohužel se spouštějí asi po hodině ježdění H.O.V.N.A. z nebe, a slejvák nás zahání do přístřešku, kde dochází k finálnímu rozhodnutí. Dost lidí s vidinou předpovědi na víkend balí cajky, a i když se jim evidentně moc nechce, opouští tenhle den trip. Ani se nedivím, předpověď hlásí lokální záplavy a tak…

My ještě čekáme, my přeživší, jako Tomaass, Krabice, Mlaďák, Klauzule, CerW, Tura a spol…a děláme dobře, neboť Vápenka je známá tím, že neskutečně rychle vysychá, a tak nepropadáme panice, a po skončení deště na to jdem hodit očko…

A ty voe, je to tvrdý jak stolice po tejdnu zácpy ! Paráda. Tož to Krabator s Mlaďákem zaskakujou, a když vidíme že to jde (a ono jim to jde) tak to tam jde naložit i zbytek crew.

Klucí jsou fakt masters, už na poprvý dávaj celou lajnu, a pak už přicházej trix, a různý variace průtahů a bočáků – radost fotit. Štěpán to tu má neskutečně vymazlený, fak uplně nejvíc, všichni maj na držce přilepenej připitomělej úsměv, když dojedou lajnu – je to lepší než cokoliv jiného.

Sessions tu probíhá asi hodinu, a pak začíná opět lehce pršet, ale co se dá dělat, apoň že to šlo – a ono to šlo. Takže vy co jste se těšili, hehe, měli jste odjet až o trochu později. No někdy příště…

Vápno každopádně naprosto best.

My přeživší jedeme na TANX, s tím že tam přespíme, a v sobotu ráno se podle počasí rozhodneme, co budeme dělat – jestli předpověď vyjde, tak to zakončíme.

 Na tanx se strhává hrozná pitka, v naší super hospodě, a objednávám rundu rumu pro všechny, klucí se chytaj, držej to u držky hodně pivkama, a panákama, už ve 20:00 jde CERW blejt, výkřiky „Můj hadraplán?!?“ a „tóóómáááááššííííí“ zní hospodou a mluva ztrácí smysl…

 

V 21h je půlka lidí totálně na káru, hlavně Ťepáááán, a tak radši opouštíme hospodu, a před ní dáváme Jackass a později v noci jdem na kutě… Uffff…..

Ráno hrozně chčije. Tož je to jasné. Končíme. Snídáme v hospodě, kecáme a loučíme se, slzy a tak podobně, no co myslíš…. „Ádííííkůůů néééé béééé….“ a podobně…

No a rozjíždíme se k domovům.

Tak a jak to napsat na závěr.

Hele, prostě díky. Letos moc fajn lidi, žádná pruda, žádná ponorka, dotazy v pohodě, přesuny kratší, lokace super, počasí vyšlo, zábava mocná, a zranění defakto žádný.

Moc díky všem, co to s náma dali (skoro po celou dobu nás jelo 18 – 20 aut s cca 30 lidma) a taky děkujem lidem, kteří poskytli lokality k poježdění – Saki rodině a Tačmudovi za Úterý, klukům ze Starého Plzence (trailsy super), klukům z Čes.Břízy a Plamenovi, Jardovi, Jiříkovi za Secret trail, Volyňákům za možnost polítat na dirtech, Strakoničákům za provedení a přípravu tratí pro tripery, milevskejm klukům za posekanou a vymazlenou bikrosku a Vlčákovi za Bechyni a zázemí, jakožto a naposledy Štěpánovi Herinkovi za přípravu Vápna.

Děkuji, a snad zase příští rok, jedno v jakém počtu, ale hlavně ve stejné pohodě. Snad se vám líbilo, tak jako mě…

Stay tuned on da Freeride way of life !