Špindl – Lávky na vlastní gumy

Tak jsme po závodech v Rokytnici vyrazili na lávky do Špindlu. Ještě jsme tam na vlastní gumy nebyli, a chtěli to zkusit.

Přesun proběhl večer po vyhlášení výsledků, cestou jsme se zastavili na jídle, a pak už jen slušná střelba do Schpindlu. Na místě jsme kolem 21h, a je zima jako prase, jako pořádně vyžraný prase. 

100 kládi rozdělávaj stan, Brozík na to kouká, jeho IT prstíky mají tendenci lanka zašmodrchávat a tyčky upouštět, tak jim raději nepomáhá. Jojo. Muhahahááá.

Lezem do stanu, holky mizí na disko, a my probíráme trendy, ženy, potápění, surfing, problematiku nestlačitelnosti lidských tkání a tak podobně, máme slušnej žánrovej rozptyl. Vysáváme flašku červenýho, a další hit Rum se šokem v 200 kládách mizí jak kdyby to byla voda… Celkem brzy to radši zakončujeme, a jdeme spát. Tak kolem půlnoci. Zima.

Vylez z pod toho stolu IT, vidím tě Donalde ! 

Ráno se budíme do zase neskutečně prosluněného jitra, leč křupající tráva v barvě šedi dává jasně najevo, že za 14 dní na RB kempu to nebude vůbec prdel. Já jsem po těch třech dnech ježdění rozbitej jak hračka, ale dáváme si jasnej plán – na půl desítku na lano. Špindl je vylidněnej, hajzly zavřený, kávu nedostaneš nikde, je to fakt mrtvostředisko.

Ladíme bundy, bojíme se zimy, a mizíme směr lano. 300 kila permice, a za chvilenku jsme nahoře. Zima tu není, je nádherně vidět do kraje, podzim v horách je prostě best. 

 

Spouštíme se po sjezdový trati, zpočátku opatrnějc, ale po pár desítkách metrech zjišťujeme, že je to tu celkem vyhlazený, ani to moc nemlátí, a tak zrychlujeme. Jet za Brozíkem je fakt super, on jí rve, je nervózní, chybuje, a já se hrozně bavím, hehe. Jels peklo, děvko !

A jsme u lávek. Začínaj u horní stanice Hromovky, a začínaj hned takovým výjezdem po cca 30cm širokejch prknech. Sice je tu sem tam námraza, ale když si jí nevšimneš, tak to neklouže. 2x z toho padám a pak už to jde, chce se to jen přeorientovat na jiný ježdění.

 

Přijedeš na 3 dropy, jeden je strašně krátkej, druhej má hnusnou kopnu, no a pak už to jede. Klopka, a skok, a začíná ta zábava. Nahoru, dolů, sem tam se dá něco přeskočit, a jedna nebo dvě věci nejsou málo, třeba takovej transfer do lávkovýho dopadu – uf, to bych chtěl vidět. Sem tam tě nabudí velbloud, a sem tam je to lehce oslizlé, a konec je už takovej plytkej. Asi došla idea…

Napojujem se zase na Dhčko, který je teda fakt hodně rovný. Sem tam skočíš odvodňovák, ale v podstatě jedeš rovně až dolů – hrozná nuda. 

No, dáváme si hned další, a už je to lepší, a tvoříme nějaký fotos. Já samo na golfistu jen pár, klucí sebou tahaj dělo jak prase. Amatéři. Nemaj ho vysouvací…

 

A ještě další jízdu. Plánujem nahoře že dáme Freeride, že prej Brozík ví kudy. Když ale koukám, jak opatrně přistupuje k tabuli s mapou, a hledá tlačítko jak to vygooglit, začínám mít obavy a navrhuji aby jsme jeli ještě jednou tyhle lávky. Což činíme. 

Až do té chvíle, než se mi má půjčená přehazka SORA s 2cm vaklem na obě strany s příhodným zvukovým efektem "sorrrrrryyyy" seká do drátů a blokuje zadek. Ty vo, já asi půjdu ! A už jdu. Hážu držku – blesk v blavě "ve špindlu se nepadá, to bolí" a už se kloužu šikovně po boku. THX 2 dainese pants – ani škrábanec ! 

 

Lež přehákle je out, a já to radši balím. Vypapávám si mnoho odvodňováků dolů, kde se rozhodujeme, že na to prdíme všici – 100 kláda musí do Prahy, a stejně jsme unavení… Prodáváme permici Polákům za 200 stovky, což je pecka, takže ježdění skoro zadarmo. 200 kláda tancuje "Jacksona – mrdáka opic" a pózy má fakt zmáklý – leč ve 210cm výšky to vypadá spíš děsivě :)

 

Papáme, povídáme, a sluníčka si užíváme ještě asi hodinu. Je tu naprosto nádherně. Vůbec se mi nechce dom, ale najednou mě napadá, že se pojedu vycachtat do bazíku. A že vám musím napsat report. A že je vlastně na čase jet dom :)

Tak a tak to v neděli skončilo. To byl zase příběh, co ? 

No a jak to shrnout. Lávky ve špindlu – říkám spíš ne. Jsou rozhodně zajímavé, a ne úplně lehké, ale není to na víc než tak 5 jízd – v kombinaci s nezajímavou DH tratí a absencí jakýhokoliv zázemí mi nezbývá než napsat jen jediný verdikt.

Raději jinam. 

díky klukům a holkám za milou společnost !  Bylo to s váma superiozní…