Měsíc a půl zimy |

Tak kompletní shrnutí Jandyho zimy za poslední měsíc a půl. Krásný fotky, modelky na Hintertuxu, župánky, hotel, triky, Klínovec, Kramolín – velmi kvalitní matroř vevnitř…

Klínovec

Na přelomu ledna a února jsem vyrazil s kamarády do Krušnejch hor. Bydlení bylo zamluvený u cyrila strejdy na chatě v Novejch Hamrech. V plánu bylo jezdit na Neklid a Klínovec, to se taky povedlo a poctivě jsme areály střídali. Po druhý v životě jsem si zajezdil u rampě, ta byla super.

Výborný skoky na klínovci. Neklid měl zase plno jibbů a pěknej skok. Mohl sis vybírat pěkně lajničky, na což nejsem moc zvyklej. Taky proběh pokus o nějakej backcountry polet. Asi víc řeknou fotky.

Špičák
Jako další co stojí za zmínku je HF slopestyle na Špičáku. Byly to asi největší závody, který jsem jel. Já sem tam přijel s tím si hlavně dobře zajezdit s lyžníkama a hlavně v upravenym parku. Do závodů se přihlásilo dost lidí, myslim tak 80 všech kategorií.

Park byl v luxusu. Jezdilo se a jezdilo, konečně s lyžníkama. Jezdil jsem si do pohody, velkej skok jsem ani nenaskákával, což mě pak mrzelo. Jeli se dvě kvalifikační jízdy, jedna raily, jedna skok. Raily, první jsem začínal asi 12m dlouhou trojtrubkou a 270 ven, do čista, ale koukam nemam lyži. Otáčim se a jelikož nemam brzdičky, lyže už si to frčí do lesa, paráda, sundavam druhou a už se prodim prašanem. Nazouvam a jedu na céčko, to má u mě dneska premiéru stejně jako lámačka, obě překážky jdou, tak rovně nebylo nic moc co zkazit. Poslední si dávam bedýnku do transferu, ale 270 přetáčim, takže je z toho 360 to crash. No nic du čekat na další jízdu, tenhle typ závodu mě děsně nebaví, zlatý jamy.

Po pár desítkách minut se rozjíždim přes rail na skok, sem moc rychlej, ve vzduchu 360mute, času do dopadu dost, přetáčim do pětkyčtyrky. Držka, lyže jede do lidí:) no nic, nevadí. Parku bylo dost tak si du rozšiřovat obzory do prašanu. Od lanovky jedem rovně dozadu do branky a tam někudy dolu a pak dlouhý hůlkování po cestě zpátky na sjezdovky. Nejlepší z celýho dne, kam se sere park. Jinak pata vázání už je pěkně přitažená na jedenácku.

Kramolín
Tam jezdím, když nejni kam jinam jet. Mam tam pernamentku, tak jí využívam. Park je tam letos poměrně kvalitní. Skoky mi vyhovujou, raily taky nějaký. Prostě každej víkend tam dávám aspoň jeden den a druhej den někam jinam.

Hintertux

Čárys mi dohodil nějaký focení, ale nepatřil jsem mezi vyvolený. Vypadá to, že budu doma. Výběr na šumavě už byl a já byl doma, nevidim to dobře. Ale změna je život, takhle si jezdim v sobotu na kramci a najednou telefon.

"Nemůžeš jet od pondělí do pátku do Rakouska fotit oblečení?"

Vzpomněli si na mě, když jim vypad lyžař, co měl jet. To je mi ale úplně jedno, mě jde o to zajezdit si a ještě za cizí prachy a když si uvědomim jaký maj ty firmy rádi fotky, hlavně modro a vír sněhu. Tak odpovídám jo, proč ne. Odjezd je v pondělí v 5 ráno s vlakáče, přes Prahu a Plzeň, kde nabíráme modelky, modely a jezdce. Areál kam jedeme se dozvídám až v autě. Valíme dvěma dodávkama směr Hintertux.

Po X hodinách dorážíme na místo. Hotel je sakra velikej, asi 200metrů od začátku lanovky a hvězdičky nemůžu ani spočítat, nějaký čtyři. Nevěřim jim, ale vnitřek mě přesvědčuje, že to nebude žádnej punk. Venku je nehorázně prašanu a pořád kydá.

Věci házíme na pokoj a jdeme si hned kousek vyšlápnout. Sněhu strašně moooc, po pás a víc. Po pár metrech nazouváme a jedem dolu. Jenže nenamazali jsme, je to spíš jak namazaný lepidlem. Kopec doslova scházíme. Jdeme na hotel, mažeme skluznice. Pomalu se blíží čas večeře. Celej den jsem pořádně nejedl. Večeře je formou švédskejch stolů, to se nám akorát hodí. Jíme jak kdyby jsme to házeli do tašek. Když přijdu k pizze a šéfík se mě ptá jestli jeden nebo dva kousky, tak mu ukazuju, že 5, čumí hodně divně ale nandavá. Tímto stylem si dáváme snad všechny jídla, počet chodů se u mě zastavuje asi na 6 a u ostatních je to podobný.

Večer dáváme na seznámení výbornou hruškovici a rychle spát ať sme ráno ready. Ráno vstávačka a na snídani, taky švédský stoly obdobně jako večeře. Fasujeme oblečení, který funguje asi jako igelitka, prej to posrali ve fabrice. Brejle a rukavice beru radši svoje. Dostáváme permice a hurá nahoru, tam největší mordor, sněhu mraky. Jak to jen napsat, freeride freeride a freeride.

Pokoušíme se o nějaký foto, ale nejni tam to azůro, jen ta druhá stránka hor, mlíko, vločky a sníh. Já sem spokojenej, jen lyže sou naprd do těhle podmínek. To je tak, když si někdo koupí čistý parkovky. Jenže jezdí se na nich super, takže jsem ještě než jsem odjel objednal prašanovky K2 hellbent, přeci jen to chce dvoje lyže. Nevim, jestli nejsou zbytečně široký, ale zase sou jen do pořádnýho prachu, jinak sem zalezlej v parku. Ale zpátky k tuxu.

K chatě sjíždíme jak jinak než pod lanovkou. Co by se nám hodilo po ježdění? No přece vířivka a nějakej relaxík, to tu samozřejmě je taky, takže dáváme saunu, páru, bublinky, pěkně hoďku a půl před večeří. Ta dneska nejni formou švédskejch stolů, ale de se vedle do restaurace. Večer kecačka, prohlížení fotek a spát.

Ráno se probouzíme do azůra, odříznutý od světa, cesta je zavřená a je extrémní lavinový nebezpečí. Je slyšet vrtulník, z kterýho odbouchávaj laviny. Areál se otevírá o něco dýl a funguje ho jen půlka. My se držíme jen okolo sjezdovek a moc neriskujem až na tak 10metrovej skok z lanovky do totálního pudru. Nějaký fotaz jsou, všichni spokojený.

Večer a ráno probíhá obdobně. Venku je ale zase horší viditelnost, to nám nahrazuje otevřená freeride zóna. Už jsem si zvyk na lyže, nohy se mi otlačily a já si to konečně pořádně užívám. Hledáme spoty a fotíme. Sníh je všude, paráda. Pořádně se dem nadlábnout a s plnym žaludkem traverzuju omrknout takovou větší skalku, nedá mi to a skáču jí.

Tím jsem zakončil pobyt na Hintru, páč v pátek opět počasí na fotky nepřálo a tak se jelo home. Byl to luxusní tejden, i když by se tam dalo nalyžovat mnohem víc za ty tři dny. Výlet mě stál 0Kč a ještě jsem si přivez nějaký ty ojra, získal nový kamarády, omrk modelky a jejich práci (nechtěl bych to dělat i kdybych na to měl). Ostudu jsem myslím neudělal, něco mi tam padlo a těžko říct jestli se nějaká fotka vůbec povedla…

Závody za řekou
Ještě než jsem odjel na hintertux, tak jsme s cyrilem stihli uspořádat závody u nás za řekou o pletenou čepici by cyril, voňavej stromeček a flašku vína od vaheta.cz .K dispozici byly celkem 4 překážky: 2 skoky, rail a rádius. Lidí se sešlo požehnaně jak na ježdění tak na čumendo. Padali zajímavý triky. Snb vyhrál Zámek ze sojčáku, lyže vyhrál pražskej Henz a best crash mareďáckej Kapr.