Plachta contest – Máárí z Kláánovic |

Rok s rokem sešel a bylo na čase se opět sejít na třebohostickém kopci Plachta k dalšímu pokračování pohodového freeride závodu. Tento rok se do toho kluci řádně opřeli a trať obohatili o nové věci a některé staré zvětšili – zlepšili. Přináším vám report o všem co se tam dělo…

Největší změnou a ve finále pro mě nejlepčí překážkou se stal dvojitý simmons, který se skládal z náskoku, dřevené lavice, z ní na přeskok do lavoru a odtud gapem do hliněného dopadu. Odsud bylo možno pokračovat na maringotku či na nově postavený dirt, který byl umístěn hned vedle. Poslední dirt také prošel rukou bagristovou a změnil své proporce k lepšímu. Z celé horní části se tudíž stal plnohodnotný bike park. Je zde vše – náskok, lávka, gap, drop, dirty i wallride. Připočtu li k tomu ještě zbytek tratě stávající – tzn sekce druhá: gap z kamene, sekce třetí drop u včelína a přilehlé lávky a sekcí poslední da big drop na simonse, máme se na co těšit..

Přijíždím již v pátek, neboť jsem kluky jezdil povzbuzovat do práce během týdne a na pojezd jsem se velice těšil. Počasí zatím přeje a tak lítáme. Dřevěný simons je vskutku zábavný. Patrik ho jde vyzvat. Nedopatřením má za to, že po sjezdu z dřevené lavice si již nemusí šlápnout. To se rovná malá rychlost, která v kombinaci s Páťovím odhodláním vyúsťuje v nepěknou hranku. Proto toho radši v zájmu zachování sebe a kola nechává. Blíží se večer. Párty v poklidnějším duchu s výhledem na noční Prahu je tak akorád, po celém pracovním týdnu. Všichni natěšený na sobotu, kdy má vypuknout závod.

Je sobota ráno. Husté černé mraky dávají tušit nepěknou podívanou. Než stačíme vyndat kola, začíná pršet. Jsme optimističtí, hlásej jen přehánky. Bohužel jsme asi jediný místo na týhle planetě kde chčije celej den více méně v kuse. Začíná se tedy kalit už od rána. Zatažený horizont povzbuzuje k dalším a dalším dávkám všemožných jedů, což končí velice veselou náladou většiny přítomných již v brzkých odpoledních hodinách. Nakonec se počasí umoudřuje a nastává doba čekání a plácání.

Po několika hodinách sušení a tvarování jdem na věc. Postupně se přidávají další a další jezdci a nakonec proběhně příjemný večerní pojezd a fotoshooting, který je na Plachtě díky zapadajícímu slunci a super výhledu, velice atraktivní. Postupně si nalítáváme každý tu svojí lajnu. Simmonse přeskeřáka nalítavá Manťák i Blejstrák. Mezík se též odhodlává – už na začátku je všem, až na jednu vyjímku, jasné že je pomalej a tudíž krátkej. Místo brzd ale přichází odraz. Přední kolo sotva líže hranku a z vidlice se rázem stává uhloměr. Mezík pro dnešek končí. Ostatní v klídku polítali a následuje kalba. Opět podobný duch jako přes den:)

Neděle ráno. Neprší, nefouká, jdem na to. Závodu se nakonec učastnim já, Patrik, Blejstrák, Mezik, Manták starší, Dežo, Játro a cápek na červenáku. Systém je velice jdenoduchý. Jezdí se a jezdí. Napřed vršek a pak postupně k dalším sekcím. Na konci riders rozhodnou sami o vítězi.

Patrik dává jako jeden z mála triky téměř všude. Ruce, káňo, X- upy. Manták zkouší první beko, které dotáčí ale díky dopadu do transferu neodjíží a brzdí hlavou v hlíně. Mezik s náhradní vidlou dává infarkt štýlo, Blejda se pěkně rozlítává, Játro po dlouhé pauze hrotí co se dá. Dežo pěkně, nechává se hecovat do velkýho dirtu a následně i do velkýho dropu. Ten jsem si poprvé skočil i já, takže radost. Jinak mě velice baví kombinace všech překážek v horní části.

Postupně se dostáváme až dolů, všichni zatím zdráví. Já ničim kazetu, takže zbytek závodu na volnoběh. Po několikátý hrozný mrdě z da big dropu to Blejstrák radši odpískává. Nasedáme tedy na co se dá. Já zabírám čtyřkolku, někdo Patrola a Dežo nejvíc stylově sanitku a hurá zpět nahoru za gulášem a pívem.
Vyhlášení, kdy nakonec riders rozhodli že prga sem já, druhej Manťák za beko a nalítání všeho, třetí místo dělené mezi trik riderem Patrikem a progress riderem Dežem, čtvrtej Blejstrák a pátý flek Játro. Potlesk, diplomy a poukázky od origoshop.cz. Pak už nic nebrání poklidnému odjezdu domů.