Protivín – novej track

Tak bylo nebylo, dnes už se to zdá nemožné, ale jednou i teplé jaro. Bylo to v době před 3 měsíci, náhle, jeden či dva dny, krása a sluníčko. A my, sjezduchtiví chlapci z jihu čech jsme do Protivína k Mílovi vyrazili.

Protivín je městečko s pěknou bikroskou na jihu české republiky co by kamenem dohodil k atomu štěpenému v nehospodárném Temelíně. Projíždíme okolo monštrózních věží chaldících vodu terciálního okruhu, udržujících v mezích jaderné peklo jež tak děsí obyvatele rakouských pohraničních oblastí. Sem jsme si to namířili s Rossíkem, neboť zde místní mister postavil DH trať.

Takže po příjezdu pekelným polem, lesem a lánem jsme konečně na dojezdu tratě, s pozadím JETE na obzoru. Nádhera. Do lesa se ztrácí jakási lesní pěšinka, s lehce nakoplým přescesťákem. Vrhám se pod vedením místního džoua vzhůru. Vše je čistě přírodní, jak se dovídám, neboť místní zde nedovolují kopat a trať je tu tedy třeba vyjezdit. 

No dobře, vše přírodní není – sem tam matičce trochu pomůžeme, že – tu kamen, tu skočík. A po 15 minutkách jsme nahoře – konečně. Míla říká, že tu s ním občas jezdí Kuba Říha, a jinak skoro nikdo – klasika na maloměstě – úděl jezdit sám.

Doráží Ross, a jdem na to. S tím že mi "ukáže cestu" se nemohu lehce smířit a tak jedu první, raději :) Kdo ho zná, ví. Mrskáme to hned od startu, přes takové umělé kamené pole, pak různejma votáčkama a miniskočíkama přes pár padlejch kmenů, cestu až do závěrečné moc pěkné pasáže kde levá střídá pravou a i vzduchem se zde proletíš. Jdem znova nahoru, není to špatné. A má to tu….FLOU. Jako že je to plynulý a zábavný bod vysoko na stupnici.

3 jízdy, a jdem potrápit náš vestibuilární aparát na padlej kmen. S těžkým nájezdem, šířkou "Pepa" a lehce se zužujícím koncem byl pro mě příliš těžkým oříškem – Ross si vedl o poznání lépe. Back to the track !

Ross je prostě démon stop. Dole dlouho váhá, než nasadí koně na transferu, leč nakonec s tím nemá větší problém a dokonce vybírá i tu zatáčku za tím – jednou z tebe možná něco bude, bejbe : ) Párkrát si ještě zaskočíme tenhle obstikl a narcistického Rosse vyfotíme dole na přescesťáku, aby si měl co dát na fejsíček. Nádhernej výtuh jak z učebnice.

A konec. 

Takže shrnuto a podtrženo – lokalita je to nová, čistě přírodní s pár okořeněnejma místama v podobě skočíků a klopek, chutná velice dobře a takhle je lehce stravitelná i pro uplnýho začátečníka.

dobrá práce !