Okej, takže je za náma potápění pod ledem, pro mě již počtvrté, a pokaždé to bylo něčím výjmečné. Tentokrát tím, že byla zima jako PRASE. : ) Více zmrzlých prstíků uvnitř, klik na více akce pod více.
Tááákže, potápko pod ledem jsem udělal poprvé v roce tuším 2009 a bylo to neskutečný – ten pocit, že se nemužeš vynořit kde chceš, že je nad tebou led…postupně přešel v totální pohodu a důvěru ve své limity, pro něž je i naše nejdelší vzdálenost pod ledem ničím, a v tu chvíli si to člověk začal užívat…
A postupně jsme s Františkem tuhle akci udělali pro spoustu dalších kamarádů. A každej rok byl jinej, každej něčím zvláštní, jezdili jsme na bruslích pod ledem, hráli si na bobech, dělali koniny…a až do včerejška jsem si myslel, že jsem zkusil všechno, že už mě potápko pod ledem nemá čím překvapit. Překvapilo jako dost. Bylo totiž hodně, hodně pod nulou.
Ono je to sranda, řeknete si, uděláme díru a jdem do vody. Hm to jo, ale někdo to musí připravit. Toho se většinou ujme v hlavní roli multifunkční František, kterej dovalí cajk, aka lana, motokrosovou pilu, šrouby do ledu, bomby a neutuchající nadšení pro věc stejně tak i neuvěřitelnou…jakousi…obětavost. Prostě nekecá, a dělá. V rýmičce, teplotě, unavě, mokrejch botách, jakkoliv. Nemysli, že to nevidím a neocením. Prostě díky, brácho, za všechny.
Já jsem tu od toho, abych to svolal, pomohl a hlavně vokecal, kecat mi šlo dycky dobře, že jo. Prostě jsme to pro vás opět dotáhli do konce a rádi.
Takže funkce rozdělený, historie popsaná, jdem na konkrétní datum uplynulého víkendu.
———————————————–
OKej, je sobota, 12h a já se snažím vyjet s T5 obytňákem nahoru na parking. T5 je neuvěřitelně na pýču auto, to jsem nikdy nepochopil, prostě kopec a sníh je jasná stopka, kolikrát i kopec a bahno. Ale ok, nakonec vzdávám zábavu v zahrabávání auta a parkuju na neoblíbeném místě u hřbitova :) čemuž jsem se chtěl jaksi apriori vyhnout, s výhledem, co mě čeká.
Ve 12:3O se propadá první člověk do ledu, zřejmě to není tak tlusté, jak jsme čekali, a od té chvíle se můj táborský buddy poněkud bojí chodit do blízkosti jinejch lidí, srábek je to. Nicméně led má nakonec krásných cca 7-10cm, což už je dle mě pohoda a Franta vyřezává 3 čtvercové díry do ledu, od sebe cca 25-35 metrů, a máme tu trojúhelník. Vyvazujeme lana, rozděláváme ohníček pěkně přímo na ledu, kterej fakt dává tepla asi tolik, jako zimní sluníčko a mezitím se sjíždí další šílenci. Teplota je -13C a není to prdel, mrzneme.
Dorazili Lukáš a Sylva z Jihlavy, Andy kopající za tým PRAGUEPYČO, Saša Nibi a JohnLee z Brna a my za Táboard. Prostě až bych řekl, s pohledem na předpověď, nebývalá účast opravdovejch srdcařů. Doktor je tu taky, a tak není na co úplně čekat, a jdem na první bolestivou část a to je – převlíkání v mínus 13.
V pár odstavcích vám tu nastíním, o čem to potápění pod ledem vlastně je. Takže se pohodlně usaďte, otevřete okna v místnosti, VYPNĚTE TOPENÍ, SVLÍKNĚTE SE DONAHA a pusťte představivost na plno.
—————————————————————————
1. Hm, ono to převlíkenš se, to není problém. Ale když máš neopren z Yamamota, musíš se do něj polejt vodou se šampónem, jinak do toho nevlezeš. Takže začátek survajvlu už je to, slíknout se do naha, polejt se vodou a oblíknout si vlhkou, nechutně studenou pryž. Teplota je měřitelná na centimetry.
2. Odejít v ponožkách sněhem k vodě. Pokud by se do tebe nááhodou, jakožto mokrého člověka nedala zima, máš před sebou cestu do lomu v mokrejch ponožkách a pantoflích, sněhem. Největší labužníci jako třeba Jenda, neodcházejí k autu, ale převlíkaj se rovnou u díry. Nechápu nic. Zima děsná.
3. Kosu klepeš už na břehu. Postupně promrzáš, a koukáš na tu ledovou vodu a napadaj tě slova začínající na K, (k…tén, k…va, k…koti, atd). Jedině vidina toho, že voda má minimálně 2 stp tě malinko rozehřívá – horší než -13C na suchu to bejt nemůže.
4. Děláš první chybu. Ta nastává s flusnutím si do brejlí, což běžně děláš, aby se nemlžily. Jaksi se okamžitě pokryjí ledem, a jsi v prdeli :) Okej, ale to už je ta poslední chyba a přichází odměna v podobě skočení do vody !
5. “Ano, tak na tuhle díru jsem zapoměl,” bleská mi hlavou, když se mi pod kolenem dírkou, kterou sem nezalepil, začíná do mého 5 let starého neoprenu hrnout voda. Naštěstí tento šok netrvá dlouho, a na tuhle maličkost zapomeneš - začnou totiž téct další a další průstřely – díry na stehně, na boku, a obě dvě v podpaží taky jaksi netěsní, i když jsi se snažil, a krásnej průplach může začít.
6. Morální vzpruhou ti je pohled na kamarády, kteří jsou na tom podobně, a nebo vyloženě zahřeje pohled na Andyho, který tu v plavecký deset let starý “trojce” (3mm t.ustej neopren) vyklepává kosu takovou, že jdou vlny až na břeh.
7. Jenže pak se potopíš. A začne ta nádhera. Nejsi nervozní, sleduješ lano, nad sebou vidíš tu ledovou nádheru a cestou potkáš v protisměru kamaráda. Vyhneš se mu, a zakoukáš se do dna…kousek se k němu přiblížíš, opatrně, abys nezplaval z cesty. A už jsi u díry, hluboko, dole, a koukáš na nožičky ostatních, vyplňující ten čtverec světla, kterej ti dá svobodu volně dýchat…ale až za chvíli. Ještě chvilku počkáš…a kocháš se. Kdo tohle viděl, kolik lidí ?
8. Topím topíš, topíme. Se Sasou si dáváme kompletní trojúhelník, zjišťujeme že je nám taková zima, že se nedá rozdejchávat, a že je vlastně taková zima, že se nedá ani dejchat. Tak se nerozdejcháváme a nedejcháme a dycky na sebe jen dvojice kejvne, jako že jo, sevřený plíce udělaj hik, vskrneš tu trochen vzducha a už jí vlníš…a je to nádhera.
9. Vyváznou máme i hloubku, ke kesonu a zpět, takže si můžeš bezpečně zkusit i ponor dolů, ne jen dynamiky do boku. To je teprve nádhera, dole se setmí, a ty si na chvilku sedneš, aby sis odpočinul, rozhlížíš se po opravdovým jinosvětě, fakt vám říkám, že dole je to teprve jiná planeta, no prostě se to nedá sdělit – je třeba si to zažít…a pak zpátky.
10. Jenže jak dlouho tohle chceš dělat. Jak dlouho vydržíš v ledové vodě ? Minutu ? Dvě ? My po dvaceti minutách začínáme společně cítit, že je to již na hraně, dost na hraně. S rozdejcháváním se už nezatěžuje v podstatě nikdo, jen co vytáhneš hubu z vody, omrzáš, je třeba to asi zakončit. Tak lezeme na tuleně z vody a jsme spokojený jak kdyby nás nečekalo ještě převlíkání.
11. Pokecáš ještě venku, ale zima tě zakusuje čím dál víc, prsty v mokrejch rukavicích necejtíš a je třeba, fakt urgentně, se jít převlíct. Doktor poklepává na hodinky, a tak se rozutíkáme k autům. V tuhle chvíli je největší výhodou dodávka, jako mám já a Andy. Protože tam DOBĚHNEŠ, a jsi relativně v teple. Ne všichni maj tu výhodu, a Lukáš a Jenda to dáváaj na punkáče přímo na ledu. Nechápu nic, a maj můj obdiv…
12. A pak už jen satisfakce v podobě horkejch nápojů, výborný medoviny, a kecání o létě a vidina sauny, která je pro nás objednaná na 17h…a v obličejích, zmrzlejch do legračních grimas, se odráží ta radost z toho, že člověk udělal něco výjmečného, o čem bude moci jednou bábám v důchodáku vyprávět, jakej byl za mlada střelec.
V tomhle tuctu bodů jsem vám chtěl shrnout letošní potápění pod ledem, jež bylo ve své podstatě tím nejextrémnějším ročníkem, stran té teploty, a i časy strávené ve vodě tomu odpovídaly. Většinou jsme tam kolem 45 minut, rekord držíme s Petrem Márou a to byla hodina. Ale o to nejde.
A pak…už jen afterparty. Odjezd s JohnemLee, a Sasa Nib a Andym do sauny v Plané, kde se opět jdeme cachtat pod led, tentokráte u nahatý, což je v závislosti na tom čím jsme prošli, fakt úlet. Nádherně vyhřátý a spokojený si všichni slibujem, že příští rok….znova.
Co psát dál ?
Že jsme se pak s Andym ubytovali u mě v lese, že tam bylo na tričko, ač jsme tam dorazili a zimoměr v místnosti hlásil -7C ? Že sme ztrestali flašku od Jihlaváků (moc dobrota) a kecali do 2h do rána ? Že jsme v neděli lítali na Monínci na lyžích ? Že toho bylo ještě moc, a že zase moc bude ?
Zbytečný.
Prostě stop.
Prostě jen a jen díky na závěr.
Brněnským Pražákům Sas a LEE, Jihlavské tlupě a Andymu, že jakožto “Cizinci” dorazili, Jendovi za pomoc s ledem, panu doktorovi, že nebyl třeba a za tu ochotu dohlédnout na partu pitomců a hlavně Frantovi, že se toho s náma opět ujal a dělal nám pomyšlení. Díkys moc, moc…
A snad třeba v PRaze, v Jámě, ještě než odjedu pryč, naviděnou.
Stay tuned on da Free way of life.
M.
My (FTO) přijíždíme už v neoprenech, a vyzlíkame si je až v sauně. Nevím ale proč si mě fotí s tříprsťákami na volantě. Jo, a vyzlečené neopreny doporučuju vyhodit ze sauny ještě před rozmražením. (:-))
vy ste totální retardi :D http://www.youtube.com/watch?v=Dc3gH8z91CI
RESPEKT a pěkný čtení voe :)
brrrr:))
šílenci…jste šílenci!!:D
Ahoj. Zajímalo by mě o kolik neopreny zvednou pocitovou teplotu oproti koupání (potápění) na vostro? Tedy o kolik víc chrání tělo před podchlazením organizmu? Vím že pro otužilce co se koupou 2-3x týdně je hranice koupání při závodech ve vodě pod +4°C určena na 22minut (pak je to hazard se životem). Neoficiálně vím o lidech co dávaj i něco kolem 45minut a já sám nedávám víc jak 3minuty (ve vodě lehce nad nulou). Díkes za odpovědi… jinak super článeček a velký RESPEKT!!! Já jsem se odvážil pod led jen nakouknout… tedy cca 0,5metru od hrany díry :)
…jo a ještě by mě zajímalo, jak tam natahujete lana??? Díkes a hodně úspěšných ponorů :)
Andy vyhral teplotni sazkuv maringotce :)
wondrs: mě osobně nejdřív vyženou z vody zmrzlé prsty na končetinách, které mám nejvíc náchylné a následné rozmrzání celkem dost bolí a trvá to celý den. Co se týče zbytku těla, tak ne moc starý 5mm neopren chrání dobře a necítím vůbec zimu na těle.
4: Morfeus : To už mě párkrát taky napadlo, jenže…
1- já jsem tam nutnej už od cca 2 hodiny dřív, vše připravit, vyřezat, ohen rozdělat…to nejde.
2- Ostatní jedou třeba z Brna. Nebo Prahy. A ehm, chcát si dvě hodiny do pryže v autě, je zážitek, o který se asi každej rád připraví, hehe.
3- po akci jsme šli ještě na jídlo. Představuji si jaké by to bylo, sedět v knajpě na vodníka.
Takže shrnuto – nedatelné. A když už jsme u toho, nebyla by to škoda, připravit se o kompletní kurz přežití ? :)
OK, tak to bude asi stejný, všem otužilcům taky promrzaj nejprve konečky prstů na rukou i nohou, proto někteří nosí do vody neoprenové rukavice a botičky. Sám osobně ty cca 2 minuty dávám bez nich, ale pokud bych uvažoval delší pobyt vezmu si je taky. No a těch hraničních 22minut je právě proto, že otužilcům již klesá i teplota jádra těla, tedy tělesná teplota a to může mít i po vynoření fatální důsledky na zdraví… tomu tedy neopren nejspíš zabrání… dík za info… jak je to ještě prosím s těmi lany???
4: wondrs : Prosímtě, když máš pořádnou, celkem novou freedive pětku (5mm) tlustej neopren, a na těle nějakej aspon trochu špek, tak popravdě, jsi jak kdybys byl doma na gauči v obejváku. Nejvíc ti mrznou prsty v rukavicích, a samozřejmě chodidla a prstíky u nohou – ponožky a rukavice jsou nejhorší částí. Taky samo huba, ta je ve vodě namočená, ale skrz bohaté prokrvení obličejové části je to nejlehčí vydržet.
Situace se dramatizuje, když máš bublinky v neoprenu věkem zpuchřelé, když máš děravý ponožky, nebo např rukavice s pár chybějícíma prstama, jako třeba pan VTCH, loni. To je pak horší.
Dál samo nesmí do neoprenu nikudy téct. To je pak děsnej šok, když tži na záda chlístne půl litr ledové vody.
Celkově, když je takhle mínus, tak se to dá do té půlhodiny jaksi přežít, v plus mínus ehm…komfortu…? Je to to správné slovo ? Asi ne. Ale i nepohodlí, které zakoušíš, je jic proti tomu, zažít si tu nádheru.
Takže celkově, mě se dykcy jakožto silně podviživenému jedinci vyplácí v životních situacích, přesahujícíchm íru únosnosti – např článek tady : http://720.cz/?p=17034 přejít do autopilot modu, kdy prostě nějaký věci fakt potlačíš – zima, unava, cokoliv – a užíváš si ten zbytek – expozice, kámoše, vánici, cokoliv.
Lana vyvazujeme na šrouby do ledu, a od díry k díře…
4: JohnLee : jenže ty máš kolem opasku trochu toho špekoprenu. Mě je teda kolem beder dycky děsná zima. : ) Jsi štastlivec ! A o Jendovi nebudu ani mluvit.
PS: Koukám že jsem zapoměl zmínit, že ty a Sasa jste samo měli depo taky venku na ledu. Jenže vy dva jste šílení, hehe : )
Díkys !
…a jak tam ty lana natáhnete, když mátel díry cca 30metrů od sebe??? …jinak šrouby chápu a dík
Aha už chápu, co ti není jasné.
No od toho je tam Scubík František – potápěč s přístrojem. :)
Tak to jo… díky za všechny odpovědi. Každopádně hooodně inspirativní článeček a někdy to třebas vyskouším. Minimálně hec udělat si díru pár metrů od té co už máme vykopanou pro plavání a zkusit dát nějaké dva metříky :)
hlavně to nedělej sám, a dej opravdu pozor. Ztratí se člověk hned. Fakt.
Saša Nibi + JohnLee: Brňáci chodíte se nějak pravidelně topit na bazén, že bych oprášil své knowhow z L1?
a jéje, teď to praskne… :)
Čárys: :D už to prasklo v článku :))
Že jsou z nich pražácí ? Jsem netušil, že jsem je tam nabonzoval…nebo čteš mezi řádky ? :)
Zdar, tož v Brnisku só taky borci, co nebublajó. Hoď čučku http://www.freedive.cz/ nebo http://mandlovnik.blogspot.cz nebo komerčně za Románem http://www.freedivecenter.com/cz/kontakty. Tréningy só myslim každó středu za Lužánkama (já tam teda nechodim, ale vim). K té mokré zimě – já jsem asi dvacetkrát dal v plavkách při teplotě vody mezi nuló a štyřkó 750m za asi 9:30 – 10:00 a byl z toho titul MČR v roce 1993. Névětší perda byla rozvodněné Labe v Hradci Králové a Punkva. Koho to trochu zajímá, každé rok myslim druhá neděla v říjnu je unikátní možnost proplavat si Punkevní jeskyně (propast Macocha, Moravský kras u Blanska). Mokré dlóhé neoprén trojka doplněné třeba pětkó s krátkym ti umožní, že voda, která ti tam nateče, se v tenké vrstvě rychle ohřeje třeba na 18 stC a pak seš na tom o hodně líp, než když tě přes holó kůžu opóštijó každó sekundu magadžóly tepla.
Čárys: No spíš mezi řádky, čekal bych, že z Brna nikdo nepojede :))
BRRRRR….vy jste prostě neuvěřitelný! Opět super článek, bavíte mě :)
fíha..mazec ale raději mám teplo :D
respekt
Nedá mi to postnout sem odkaz na vídeo z Punkvy (teplota vody je stabilně kolem 8 stC) http://www.youtube.com/watch?v=nga0ZQ30054 , potenciální zájemci ale budou muset svoji účast předem rezervovat. Už to ale neni komorní nádhera, co to kdysi bývalo – 20-30 lidí, dneska 200, skoro masovka jako Jizerská padesátka. Vůvec si s nostalgií všímám, že akce, které jsme kdysi s kámošema založili nebo se jich v počátcích účastnili, se nám tak nějak vymkly, protože se tak nějak samy zapropagovaly způsobem, že jsme je postupně museli kvůli návalu davů opustit. Ale nadruhou stranu si říkám, že když to oslovilo tolik lidí, tak to nemohlo být úplně špatně, ne? Měli jsme Grenarovu stovku (pěší pochod asi 100 km Horní štěpánov – Praděd, jde se přes noc, nebo bivak na čerstvě zamrzlé přehradě, je to adrenalin, když se snažíte usnout za zvuku prasklin, které probíhají úžasnou rychlostí právě pod vaším stanem, nebo přejezd Jeseníků na historických bicyklech v histerických oděvech (http://www.fotodilema.cz/customer/veterani2012/index.html )… ten jsem teda ještě neopustil … Plavání v řece na Štědrý den, dneska akce s pětitisícem diváků, glajdové neplánované víkendy v Beskydech, díky kámo Dušane, lezení na Ráblu, … Všechno má asi svůj čas, jednou to příjde, jednou odejde. Nic netrvá věčně. Je dobré, když sami můžeme určit, kdy se to stane.
Carlos Tlustá Boyka: my jsme od zaří v Praze a prý od té doby to jde s ostatními v Brně z kopce :) ne trochu se posralo využívání bazénu, je to údajně v režii magistrátu a ten tam strká všechny možné jiné aktivity od divadla až po různé jiné ptákoviny. Mrkni na http://www.bazenzaluzankami.cz do rezervací, je tam rozpis drah a hledej Trygon. Kdysi to bylo ut,ct,so…ted je to tusim jen ut 20-21,so 10-11 a je to tam pry jak v sardinkove konzerve, mraky scubaku a v sobotu tam trenuji akvabely nebo se tam hraji zapasy v podvodním rugby takže hlubší část bazénu je obsazena. Joooo bývávalo tam mnohem líp…celý bazén měl o víkendu člověk jen pro sebe…vetsina zkusenych freediveru ma do cca brezna suchou pripravu a posilovnu (rozumej nechce se jim do vody v tyhle kose) tak jich tam moc nepotkas.
Čárys:”A o Jendovi nebudu ani mluvit” – “Vy víte kdo” vzkazuje,že příště si přeje být zmiňován jako “ten o kterém se nemluví” (viz. lord Voldemort)
4 : JAZ : bomba ! ! !