Rakousko trip – vojenská drezůra

Minulý prodloužený víkend přímo sváděl k nějaké činnosti. Desátník Ross zavelel ku zvednutí sardelí směrem do rakouských Alp. Na výlet za hranice vyraží opět torzo RM teamu – Přéma, Demo, Ross. V plánu jsme měli sjet se postupně Wagrainem, Leogangem a Saalbachem. A jak tahle vojenská drezůra probíhala najdete uvnitř..

Odjíždíme ve čtvrtek večer. Ross přijíždí ze samé natěšenosti na místu srazu o hodinu dříve. Po našem příjezdu s Demem je nevrlý, ale malý dáreček mu vykouzlí úsměv na tváři, a tak můžeme v pohodové atmosféře zahájit trip a cestu nach Wagrain.

Wagrain. Spací parkoviště zde není nikterak velké, ale je rovné, zadarmo a dokonce tu mají free sprchy. Bohužel se v pátek ráno budíme do zatažené oblohy, která slibuje několik litrů vody. Nějak moc nám to nevadí, protože se přece chceme zasvinit, a tak jdeme kolem půl desáté na lano. Permice za 30 éček na den je asi rakouský standart. Wagrain nabízí zatím dvě tratě (další se budují). Freeridovou, která je hodně skákavá, klopenková (každá klopka jde vnitřkem :D) a po nalítání zábavná. V počasí, které panuje, zataženo/ mrholí /mega chcanec, má tato trať velkou výhodu v tom, že je na prosívce, takže je v pohodě sjízdná. Sjezdová trať je docela technická a hodně kořenitá. Jeli jsme ji jenom párkrát na video. Mokré kořeny jsou na suchých pláštích kluzké přespříliš. Obě tratě se dají různě kombinovat a freeridovka nabízí ve spodní části i několik odboček. Dole se ještě nacházejí tři dropy a pár lavic. Další výhodou freeridovky jsou taky již zmiňované vnitřky. S Demem se tím velmi bavíme a naháníme Rosse. V jedný klopence jsme ho dokonce předjeli dokonce oba :D. Zábava roste taky s každým pádem. V jedný zatáčce předvádím pád jménem ´´Na tučňáka´´ . Ross se nehce nechat zahanbit a vytahuje do boje pád jménem ´´Klubíčko´´, které nám v průběhu víkendu ještě párkrát ukáže. Dnešní den chci, ale v tomto směru zvítězit, a tak vysílám do boje pád ´´Řídítky strom neporazíš´´. K tomuto pádu přidávám ještě supermana. Myslím si, že dnes jsem to Rossovi natřel. Vše se samozřejmě zaznamenává na kamerku.

S přestávkami jezdíme až do pěti. Potom dáváme free sprchu, mejeme RBéčka, balíme a vyráží směr Leogang. Jak už to bývá, tak potom co jsme přestali jezdit se počasí mění na azuro.

Leogang. Z Wagrainu do Leogangu je to necelých 70 km. V Leogangu je spací parkoviště velký, ale díky Gravity days totálně narvaný. Chytáme jeden z posledních fleků, děláme depo a rozjíždíme gril. Únava z celodenního ježdění je znát, takže stačí trocha piva a vína a jsme příjemně veselí. V průběhu večera si na záchodech, který jsou otevřený 24h, dobíjíme energii. Potom ještě noční koupel v řece a o půlnoci spíme.

Sobotní probuzení je příjemnější než – li to páteční, je teplo. V 9 jdeme na lano, platíme zase něco kolem 30 éček za celodenní. Leogang asi netřeba popisovat. Byl jsem tu před 3 roky a od té doby se nic moc nezměnilo. Sjezdová mi přijde, že už není tolik rozbitá a Hangman II je zábavnější, ale pořád musíš šlapat po asfaltce k lanovce. Nejvíce se mi líbí kombinace Hangman I od shora mezi krávama, poté se napojit na Flying ganstra, z kterého občas odbočit na sjezdovou. Lanovkou jsi nahoře hned a dolů jedeš s pauzama klidně 10 minut. Bongo bongo jsme jeli jenom jednou a byl to děs. Celý bikepark byl suchý, bongo bylo na blátě, navíc je to takové nějaké jalové, dle mého názoru.

Celý den lítáme opět s přestávkami do pěti. Odpoledne bereme foťák a kamerku. Jak Ross vidí kameru vytahuje hned dvě ´´Klubíčka´´ a stává se vítězem dnešního dne.

Odpoledne dorazili taky kluci z Kamenice nad Lipou, kteří tady hodlají strávit několik dní. Večer se scházíme u nás pod Progress altánkem, přidávají se k nám ještě další Čechoslováci a večírek

se rozbíhá parádně. Na žádném večírku, kde je nějaký Lipánkář nesmí chybět píseň Kapitán v srdci. Dnes se sešlo Lipánkářů dost na to, abychom mohli zahrozit. Jak by řekl lebende legende DR. Kozmen – hrozili jsme zle.

Saalbach. Na nedělní ráno jsme si naplánovali přejezd do 60 km vzdáleného Saalbachu. Kupujeme 4 hodinovou permici a jdeme na to. Bohužel zde probíhá bikový festival, a tak je fronta na lanovku cca 15 minut. Saalbach jako bikepark mě celkem zklamal. Jsou tady dvě tratě, modrá, která je podobná jako modrá na Lipně, jenom trochu delší. Druhá trasa je těžší, víc rozbitá, ale kromě jednoho dropu mě nijak nezaujala. V kombinaci s hnusnou frontou na lano nás to tady moc nebaví, takže dáváme 4 jízdy a jedeme se přesunout na X-linu.

Před odjezdem si Ross ještě oplachuje kolo Muc offem, který tu má nějakou akci, a tak ho tu všude tečou proudy. Nám se kola mýt nechce, sedíme s Demem vedle na lavičce a náhle přichází týpek: ,,Ist das neue RB?´´ ,,Ja das ist´´… Strašně se mu to líbí, ptá se kde to může objednat a jestli se to dá sehnat v brutal finish barvě. Směřujeme ho na web RBéčka a loučíme se (doufám, že si přečte někdo z RB, hehe).

X-linu je to nejlepší z celýho Saalbachu. Místama je to trochu zbíječka, ale je to prošpikované nějakým skokem, klopkou, lávkou. Problémem jsou přejezdy po cestách. Takže jestli má ta trať 7 km, tak minimálně 1,5 km jedeš po cestách. U dojezdu je ještě takový malý parčík s dropama a pěkným gapem, který několikrát zasíláme.

V 15:00 zapícháváme ježdění, dáváme koupel v řece a vyrážíme na cestu zpět do reality.

Za RossMá tým, Přéma

pozn. Andy: a protože to video je boží, tak se na něj podíváme ještě jednou, chcete?

 

a fotky hýr: