TRAIN GAP – true story

IMG_4365~1

Už je to nějakej pátek kdy sem se hecnul s projektem 15, a tak bylo na čase se zase trochu postrašit. Tady v BC je velkej věcí požehnaně takže sem se nemusel dřít se stavbou, stačilo jen trochu hledat. Více uvnitř…

Když mi loni kámoš ukázal fotku traingapu co postavil Kenny Smith do videa Inside out, bylo jasný, že to chci skočit taky. Lokálové ale dělali drahoty a nechtěli říct kde to je. Takže sem jednoho dne sednul na bike a jel po kolejích. První den sem to dal jednim směrem, po 25 km po kolejích sem to vzdal a tak další den volim druhej směr. Po zhruba dalších 25 km to konečně nacházím. Je to velký ale rozhodně ne nereálný. Koukám na to a jedu dom.

Přes zimu mi to leží furt v hlavě. Pokus se trochu zdržel  kvůli zranění kolene a tak se k tomu dostávám až ted. Snažim se co nejvíc lítat na Crabapple a podobných srandách. Pořád mě to straší, ale taky nedá spát. Padá rozhodnutí že jo. Beru Romču jakožto fotografku a Vandičku jakožto psychickej support. Svítí sluníčko, ale dost fouká. Skok stále stojí, i když se Kenny Smith dušoval, že ho zbourá po tom co zjitil že to skáčou i ostatní a on už není tak hrozně hustej.

Dávám tomu pár pokusovejch nájezdů ale pořád fouká.

Postupem času vychytávám v jakých intervalech vítr přichází a pokusím se vejít do jednoho okna. Je to tu. Nemám z toho vůbec dobrej pocit, ale co se dá dělat. Jednou sem se dal do války tak musim bojovat.

Rozjíždím se.

Odraz v klidu, rychlost by měla stačit.

Řikám si že je to v cajku když v tom přichází dost silnej poryv a ochyluje mě z kurzu. Skok dolítávám na pohodu, ale nakřivo….

V tý rychlosti mě to okamžitě háže směrem na obrovskej strom.
Vim, že nemám šanci uhnout a tak pud sebezáchovy zahazuje kolo a otáčím se zády.

Přichází strašná rána. Dopadám a zem a začínám zjištovat škody. Ruce hlava v pohodě, sundavám helmu a lehám si do pseudopohodlné pozice. Záda bolej jako svině. Vzhledem k tomu že sem již prodělal uraz vnitřích orgánů, počítám s nejhoršim. Zkoušim prsty u nohou, žádný brnění, hejbu snima v  pohodě. Jediný co mě trochu straší, je nepřirozenej uhel levý kyčle.

Zalehávám a snažim se bejt v klidu.

Dobíhá Vandička a když zjištuje že žiju, volá okamžitě záchranku. Spolu s Romčou je pak navigujou, jelikož cesta není uplně jenoduchá. Já mezitím přemýšlím tak nad všim možnym. Třebas jak spousta dětí pořád brečí na fejsíčku jak maj nahovno den, že prší, že dostali pětku ve škole, že je v práci pruděj. Ale když pak ležíš uprostřed divočiny, s vyhozenou kyčlí a neznámým poškozenim uvnitř těla a víš, že pomoc je asi 50 kiláků daleko, přijdou ti najednou tyhle věci úplně malicherný. Záchranka doráží vcelku rychle. Ale než se parameidici dostanou od auta až ke mně, tak to taky chvilku trvá. Vteřiny sou jako hodiny. Když konečně dorážej, tak mi oznamujou že na bolest mi mužou dát maximálně rajskej plyn a ten maj v druhý sanitce která už jede. Při tom čekání se ptaj na milion otázek a fotěj si skok. Ještě že tam mám s sebou Vandičku, jináč by mi asi hráblo. Po další nekonečný době doráží druhá posádka už s plynem.

„Musíme ti dát nohy k sobě abychom tě mohli odnést” – oznamuje jeden z nich. S tim zásadně nesouhlasim. Ale už na mě klečej a do pusy mi cpou hadici. Dejchám, je to pěknej huns ale po chvilce to přichází. Hlasy se zdaj jako vzdálené. V tom mi začínaj rovnat nohu. Chvilku se snažim bejt hrdina ale pak jim chytám ruce a protestuju. Ale díky plynu slyším jen příkazy, které zní sice přisně, ale zároveň v nich cítím jakousi duvěryhodnost. Povoluju a podřizuju si. Sem chválen a podporován. Když tu najednou LUP a všecka bolest je pryč. Přichází neskutečná úleva a otvírám oči. Jeden s paramediků se jen usmívá  a říká „Ted to tam zaskočilo, vid?“ vidí muj blaženej usměv a je to všem jasný. Zvedám ruku a dávám všem high five. Pak už me jen kurtujou a odnašej po dosti blbym terénu do sanitky. Za tohle vám velkej respekt pánové, protože sem  měl co dělat to sejít sám.

V Pembertonu mi konečně dávaj morfium a tak už i záda nebolej. Sestřičky se ptaj a tak jim ukazujou fotky skoku. Nechápou a píšou zprávu:
Pacient tedy skákal 10 stopej skok..“
„Nene, ten měl aspoň 30 stop.“ přerušuje jí jeden ze záchranářů.
„Dobře tak tedy 30 stop, a nedoletěl.“
„Vůbec, doletěl úplně v pohodě, ale kvuli větru ho to rozhodilo a trefil strom…“ znovu opravuje. A v takovém duchu se nese celej proces. Sestřička i doktoři soucítěj, páč sou taky bikeři.

Jeden z  sanitáků hned po shlídnutí fotky říká „ Jo to je ten gap z isnide out“. Po prvotnim vyšetření mě vezou do Vanu. Zde obdobná situace, jen už tolika neznají místí skoky, takže saniták obíhá s mobilem celý oddělení a všechny náležitě školí. Až na jednoho doktora, kterej spíš ze srandy říká jestli nechci zkusit jinej sport, mě všichni vzdávaj respekt. Když jedem na sono tak sestřička říká že sem nák v klidu.

Druhá na to „ on je moutain biker…
a ta druhá „ Jo tak to jo, vy mountain bikeři, skieři a snowboardáci ste vždycky v klidu když vás přivezou“.

Po dlouhé noci plné vyšetřeních mě nakonec uklidnujou. Kyčel se vrátila v pořádku kam měla a krom pohmožděnejch zad mi nic jinýho není. Za tohle vděčím páteřáku a leattbrace!!! Zustávám na pozorování. Fasuju krásnej pokoj, jen pro mě, s telkou. Jídlo lepčí jak v kdejaký český restauraci, personál milej. Uplně by se pro mě rozdal. Pořád
se ptaj jestli něco nepotřebuju, náký drogy nebo tak. Po třech dnech mi dívaj pět a já si to frčím dolečit dom.
Závěrem bych chtěl poděkovat Vandě za užasnou podporu, věřim že to semnou nebylo vůbec lehký ale byla neskutečně statečná,  Romče za skvělý fotky a Skautovi za pomoc. Je fajn vědět, že i když ste tísíce kliometrů od domova, od rodiny, že je tu tolik lidí, na který se můžete v případě nouze spolehnout.

Díky všem, moc si toho vážim!

Plňte si svoje sny!

Mára

42 komentářů pod “TRAIN GAP – true story”

  1. Skautik

    No jako uz pred tim to byla mindgame stat na tom odrazu, nevim jetli se tam znova po tomhle chci znova postavit a s kolem …

  2. Maaca

    Maara, ty hovaďáku :) zas to nepřeháněj, si měl asi pěkný štěstí v neštěstí! Tak ať se tě drží dál!
    Keep it BIG or go home -)

  3. Čárys

    MÁÁÁÁÁRO !!!
    Určiješ, kamaráde, posouváš, lítáš a žiješ ty svoje sny.

    Hlavně je přežij, kamaráde.
    Ať mám co číst, a nad čím kroutit hlavou.

    Tady na Bali jsi modlou. Dost lidí nechápe nic.

    drž se.
    Od nás všech – z Balíkova – díky.

  4. psm

    No co dodat, snad jen klobouk dolů.

  5. Sarin

    Supr ze hrobik mnel teflonovou Fiskarsku a ty si se sni sklouznul. Brzke uzdraveni. No na mne tohle je uz moc, vubec docist :(

  6. xup

    … pořád se ptaj jestli něco nepotřebuju, nějaký drogy nebo tak :-) Luxusní počtení ale hlavně samozřejmě luxusní polet!!! Nedovedu si představit co by se mi honilo hlavou bejt na tvym místě když ses rozjížděl, musí to bejt supr, megahec. RESPEKT! Dávej dál!

  7. Wert

    Maaaro, ty magore!!!
    Snad uz to zbouraj :)))) Jinak se na tom zabije i skautik nebo budeme do konce dnu poslouchat jeho silacky kecy :))))

    Tak at je lip!
    Hlavne ze ses “relativne” v poradku!!!
    Taky se krapitek lecim, takze kanada bohuzel az pristi leto :/

    Mejte se vsichni… Zd.

  8. Šárka

    Teda asi budu psát jako ustaraná ženská, ale jsem přece ženská :) nechápu, jaktože ti to holky nerozmluvily v tom větru. Já bych se nemohla dívat, jak někdo páchá skoro jistou sebevraždu. Jasně, žes to mohl v pohodě dát, ale taky byla velká šance, že tě to zfoukne. Když na něco takového tak jedině se 100% podmínkami.

  9. Tygr

    hustě bejku… kyčel je radost… před víc jak měsícem vyhozená na bajku v Chorvatsku… jen nechápu, že tě tak brzo pustili ze špitálu… mě si tam nechali měsíc… krásnej polet a rychlou rekonvalescenci přeju…

  10. Beny

    „ Jo tak to jo, vy mountain bikeři, skieři a snowboardáci ste vždycky v klidu když vás přivezou“. :D

  11. Roman

    Hovado! Brzo se uzdrav:)

  12. Pomeranč

    Respekt Maaara. Libový počtení, akorát se to Kenny nesmí dozvědět, zbourá ti to a ty si to nebudeš moct opravit. Ať si brzo zase zdravej!

  13. coolo

    Pane vy jste……letec!:D

    Přeju brzké zotavení a absolutní bezvětří, při dalších vylomeninách!.)

  14. Wlk

    Respekt!!! Tak příště ať míň fouká

  15. KRAJIC

    Už jsem celkem starý kokot – já bych to bral jako důrazné varování. Včera jsem byl jezdit v Rychlebech a zabikovat se skvěle dá i na úplně jiném levelu – na který ty už se nikdy nemusíš dostat v případě trvalých následků. Jinak respekt – obrovská odvaha – ať se doléčíš úplně úplně – moc bych to neuspěchával. Ale pičo jump úplně strašný to zas jo!

  16. Michal

    mega moc

  17. VTCH

    RESPECT !!! Jsi ĎÁBEL!

  18. gazman

    Odvaha velikáááá, ale skákat takovou krutost když nejsou podmínky…ať seš brzo fit.

  19. Čárys

    Máááro, jen mě tak napadlo – bude videjko ?
    Carys.

  20. Cruzo

    ! Respekt !

  21. dejf

    status borce!!

  22. Ross

    Si bůh kamaráde…. Respekt tobě …. Sny jsou sny a splněny sny jsou realita…. Drž se….

  23. maloun

    …já se smál a potil strachy zároveň u toho čtení…!!! uff to je strašná úleva ,že to nedopadlo hůř. Respekt přeživším :))) btw: sem zdravotník :DDDDD

  24. Andy

    Je to úlet kamaráde! Fakt úlet!
    Štěstí i smůla zároveň. Obojího velká porce.
    Diktuj dál kamaráde!

    ..a ted přichází otázka: Kdy to půjdeš znova? ;)

  25. kesu

    tohle je nejlepsi clanek na 720 z posledni rok, moc ti drzim palce a smekam pred tebou!

  26. Schwara

    Ty krávo! Přeju rychlý uzdravení! Vítr – bikerův nepřítel, hlavně na skocích 10m+:)

  27. Skautik

    Maaro , kdy prej znova… hmm takze zitra si jdu pro novej ram, tak rekneme …. zvladnes se do ctvrtka uzdravit dame si na tom nejakou Whip session ?:D

  28. coolo

    Skautiku…bacha at to neni vyp. session.)

  29. JaZ

    Stálo to něco nebo jsi pojištěnej?

  30. Cabra

    Velký respekt hombre..

  31. Franta

    Proč jsi s fotkou nepočkal na vlak ? :o)
    Pudeš to ještě jednou “ustát” ?
    Klobouk dolu ! ! ! ! !

  32. BASS

    Nemam slov,jsem v uzasu ale RESPAKT nejvetsi Chlape:-)

  33. Lukas

    Tyvole…neskutecny! Toz srustej v pokoji:)

  34. 200klada

    Vlak je hrozný masakr. Dělá vítr jako kráva a jde z něj strach jako blázen :). Známe z našeho pokusu o přeskok vlaku.

  35. Franta

    Musíš dát šoférovi na pivko, aby na chvilku zastavil :o)

  36. Skautik

    Neboj my z toho mame s Marou takovej cernej humor. ja bych byl rad kdybych to skocil i rovne ale zaim to odkladam stranou ….

    btw jak to vypada
    https://vimeo.com/43881693

  37. čelkis

    čumim na to jak debil :)) ale co máš přece ještě jednu kyčel ne? a z jednou nohou to jde taky :)))

  38. čibrut turbo turbič

    V “přemejšlivý” pasáži sem čekal, že se dočtu něco jako “začalo mi docházet, jestli my všichni nejsme debilové, takovej hazard se životem a jiný se naroděj chromý” atd. a von vytáhne děti z fejsíčku :D Škoda, prozření komunity se nekoná! ;)

  39. Čárys

    4 : Turbo : čoveče, tak to já ho znám teda mnohem líp, protože přesně tohle jsem čekal, hehe : )

  40. u6e

    dobře ty!! sice je to spíš noční můra, než splněnej sen, ale následky to nenechalo a zážitek určitě krutej :)

  41. Hany

    Seru volej….8) Mára si zabiják!!!

  42. Carlos

    Co to je za auto? Toyota 4Runner? :)

Komentář: